↗

Uzná Brno hodnotu kreativní komunity na Kraví hoře? Protestní fotografie nájemců areálu VUT na Kraví hoře. Foto FB Matěj Hollan

Málokterý Brňák, natožpak lidé z jiných lokalit, ví, že v areálu starých likusáků na brněnské Kraví hoře (Brňáky nazývané též Monte Bú) už přes dvě dekády vzniká unikátní komunita hudebníků, výtvarníků, architektů, sochařů, grafiků a drobných invenčních řemeslníků.

Tato komunita roste zcela přirozeně. Společenství nikdo neřídí, spojuje ho pouze místo, blízké sousedské vazby a zájmová celistvost. Je to naprostý unikát, který v zemích na západ od nás bývá hýčkán a vnímán jako důkaz, že když poskytnete zodpovědným lidem prostor, jsou sami schopni vytvářet fungující kreativní společenství. Takové, jež obohacuje město jako celek jak kulturními hodnotami, tak svým přínosem pro pestrou svobodomyslnou občanskou společnost. Alegoricky vzato, je to ovocný sad, o který by společnost měla pečovat, protože neustále plodí ovoce, jež nikdy nevyvážíte penězi ani směnným obchodem.

Na Kraví hoře vzniklo jakési město ve městě. Bez vnějšího lesku, spíše pod závojem tajemna. Chrlič nových nápadů a podnětů. Bez obchodů a turistických lákadel. Největší atrakcí je jednoznačně samotný genius loci, který se vytvořil postupně, hlubokými individuálními vazbami a letitou samovolnou kooperací. A pokud náhodou dostanete choutky část z něj ukrojit, můžete ho přinejmenším silně zranit, nebo dokonce nadobro zabít. Je to stejné, jako když stromu odbagrujete kus kořenů: už nikdy nebude růst jak dříve, bude zranitelnější vůči okolním vlivům a už nikdy nebude tak stabilní a zdravý.

Areál na Kraví hoře je složen z pětadvaceti starých likusáků, které vznikly za druhé světové války a posléze fungovaly jako zázemí pro československou armádu. Posledních několik let se objevují nové, líbivé projekty, které zcela jistě mohou získat širokou veřejnou podporu pro svou realizaci — např. vybudování nové městské nemocnice nebo rozšíření parku o vyhlídku na město. V konečném důsledku by ale kreativní komunitu zlikvidovaly.

Podobné plány jsou v posledních letech bohužel v Brně stále aktuální. Je pozoruhodné, že se vždy vynoří zčista jasna. Vystoupí z husté mlhy do rychlého politického rozhodovacího procesu o veřejném prostranství a ve veřejném povědomí budí dojem už hotové a nezvratné věci. Společným jmenovatelem je, že se s trochou nadsázky jedná o politické pomníky. Pokaždé se pak musí objevit občanská iniciativa, která jejich realizovatelnost, nedostatky či negativní dopady uvede na pravou míru. A díky za to!

Nevzdávat se bez diskuse

V posledních dnech část naší kreativní komunity už pomalu očekávala výpovědi z nájmů a balila si věci do krabic. Do hry ale vstoupila početná skupina muzikantů, kteří si v areálu během dekád zřídili své zkušebny (odhadem sto hudebních projektů a čtyři sta hudebníků) a část z nich se sešla na velmi narychlo svolanou protestní fotku. Ta byla vzkazem pro Magistrát města Brna, že likvidace části areálu zničí nebo výrazně zkomplikuje jejich další hudební tvorbu.

Zároveň hudebníci chtěli touto akcí upozornit veřejnost, že areál na Kraví hoře není no-go zóna, ale prostor, kde se tvoří a kde to žije. Nutno podotknout, že se jedná především o tvorbu nekomerční a undergroundovou. Právě takovou, která nenápadně posouvá dění vpřed a mimo tok mainstreamu. Tvorbu, která vzdává hold svobodnému projevu. Náš společný snímek se bleskurychle a nad naše očekávání šířil přes sociální média.

Následně nás pozvala k jednání u kulatého stolu primátorka Markéta Vaňková se svým náměstkem Robertem Kerndlem. Výsledek debaty nás velmi příjemně překvapil, ale v předvolebním čase je ho nejspíše nutno brát s rezervou.

Zástupci města Brna nejdříve vyjádřili své sympatie k rozšíření parku na úkor umělecké komunity. Na konci jednání jsme ale dostali příslib, že celistvost areálu se narušovat nebude. Bez ohledu na povolební složení magistrátu se má od nynějška na prostor nahlížet především optikou respektující obsah, a nikoli pouze formu. To znamená, že bude zohledňován význam kreativní komunity jako celku a k areálu se nebude přistupovat jen jako k souboru zašlých budov, jež je možno postupně bourat.

Cílem naší snahy je především zachování umělecké komunity na Kraví hoře. Komunita na Kraví hoře funguje naprosto spontánně, jako celek a takto by měla být zachována. Zároveň ale akcentujeme i otevření areálu širší veřejnosti. V neposlední řadě voláme po postupné a uvážlivé revitalizaci celé oblasti Kraví hory.

Byť se někdy zdá bitva prohrána, je nutno si uvědomit, že každé téma by mělo mít své diskutéry a oponenty. Z nedostatku informací mohou vznikat špatná rozhodnutí. Taková, která pak už nelze vzíti zpět a která dobře fungující věci zničí na úkor „hvězdných“ projektů.

I když nyní zdaleka nevíme, jaká bude budoucnost unikátní lokality, z naší aktivity plyne jednoznačný vzkaz pro všechny. Pokud občanská iniciativa předloží rozumné a konstruktivní argumenty, je hlasem, který nelze zamést pod koberec, protože rezonuje a jednoznačně dokáže pohnout s míněním politiků. Ti totiž bohužel často spíše intuitivně rozhodují o věcech, o kterých nemají dostatek informací. Právě občanský aktivismus má posouvat své politiky k tomu, aby podobných omylů dělali co nejméně. Občanské iniciativy musí být „institutem celoživotního vzdělávání politiků“.