Hledání rozdílů mezi Pavlem Blažkem a Marií Benešovou

Adam Jareš

Lídr brněnské ODS Pavel Blažek byl od počátku považován za jednu z nejproblematičtějších figur Fialovy vlády. Kontroverze na sebe nenechaly dlouho čekat. Vedoucí právní poradny Transparency International přibližuje a komentuje ty poslední.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (vpravo) s premiérem Petrem Fialou. Foto Úřad vlády ČR

My jsme změna, vy jste změna, Pavel Blažek je změna. Až na to, že ani tak moc ne. Ministr spravedlnosti za ODS Pavel Blažek se pokouší prosadit personální změny na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci a nechce jmenovat soudce Aleše Novotného místopředsedou trestního úseku Krajského soudu v Brně. Jeho kroky odsoudily stavovské organizace soudců i státních zástupců.

V minulém volebním období ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) s odkazem na různá podivná čísla kritizovala vrchní státní zastupitelství nebo nejvyššího státního zástupce. Hrozba pro nezávislost justice, všichni na náměstí!

Současný ministr spravedlnosti Pavel Blažek má podivnou analýzu fungování Vrchního státního zastupitelství v Olomouci, jejíž výsledky odmítl nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. Na jejím základě Blažek vyžaduje po novém olomouckém vrchním státním zástupci Radimu Daňhelovi zásadní změny (včetně personálních) na tomto státním zastupitelství.

Zásadní pochybnosti ohledně motivů ministrových požadavků vyvolává fakt, že olomoucké státní zastupitelství dozoruje brněnské případy, ve kterých policii zajímá jak Blažek, tak jeho bývalá koncipientka a současná primátorka Brna Markéta Vaňková z ODS nebo jejich spolustraník a náměstek Vaňkové Robert Kerndl.

A teď to nejlepší. Blažek tvrdí, že potřeba změn vychází z „detailní analýzy“, jíž si nechalo Ministerstva spravedlnosti zpracovat. Jenže z odpovědi na stošestkovou žádost vyplývá, že analýza vlastně neexistuje. Ministerstvo tvrdilo, že byla prezentovaná ústně na poradě ministra spravedlnosti. A později zase odpovědělo, že se žádná taková porada nikdy nekonala, a zároveň (tu neexistující) analýzu někdo na ministerstvu na Blažkův pokyn vytiskl.

Nepřijatelný a do budoucna nebezpečný postup

Ministr Blažek také nechce jmenovat soudce Aleše Novotného místopředsedou trestního úseku Krajského soudu v Brně. Podle serveru Česká justice rovněž na základě „analýzy“. Ani tu ale na žádost ministerstvo nevydalo, protože ani ta podle něj neexistuje.

Blažkovo odůvodnění, proč Novotného nechce jmenovat, označila Soudcovská unie za „nepřijatelné a do budoucna velmi nebezpečné“. Toto prohlášení následně podpořila i Unie státních zástupců. Ta ve svém stanovisku uvádí, že odkaz na předchozí rozhodovací (nikoli například manažerskou) činnost nemůže být legitimním důvodem pro nejmenování funkcionáře soudu nebo státního zastupitelství.

Mučedník Blažek

Ministerstvo spravedlnosti se zatím prostřednictvím svého oficiálního Twitteru pokouší Pavla Blažka prezentovat jako mučedníka, který je „mediálně popotahován za plnění zákonných povinností“.

Nejmenování soudce Aleše Novotného Blažek zase obhajuje jakousi nezávislostí ministra spravedlnosti. Slovo nezávislost je v tomto kontextu opravdu důležité. Svým jednáním totiž ministr Blažek zásadním způsobem zasahuje do nezávislosti soudců.

Pokud bude mít některý soudce ambice stát se soudním funkcionářem, pak se zde vytváří závislost na tom, jak se jeho rozhodovací praxe bude líbit ministru spravedlnosti. Anebo lidem z jeho okolí, kteří by v budoucnu mohli být trestně stíhaní.

Opět je všechno jedno

Nic z toho už ale téměř nikoho nezajímá. Problémem byly zásahy do justice jen u Marie Benešové. Pomalu se teď opět začínáme vracet k tomu, že je nám v Česku všechno jedno. Jednak je léto, ale navíc teď máme tu před volbami slibovanou „změnu“, takže můžeme zůstat naprosto v klidu. A pokud se veřejná kritika některých členů vlády objeví, často ji přejdeme tím, že znamená přát si návrat Andreje Babiše.

Diskuse

Poctivá žurnalistika vždy uvádí argumenty obou stran sporu. Tento článek ovšem (záměrně?) argument Pavla Blažka neuvádí.

Tento argument zní, že Blažek odmítl Novotného jmenovat proto, že Novotného kauzy často končily škodou pro stát (Novotným odsouzení viníci uspěli v odvolacím řízení a žádají odškodnění od státu).

Dodejme tedy vždy argumenty obou stran a nechme na váženém čtenáři, ať si svůj názor vytvoří sám.

https://www.ceska-justice.cz/2022/08/ministerstvo-soudce-novotny-se-podilel-na-skode-4-miliony-korun-blazek-ho-nemohl-mistopredsedou-jmenovat/

I když vlastně ano, v jednom z těch odkazů v článku je tato informace uvedena a zároveň i zpochybněna druhou stranou sporu.

Z tiskového prohlášení SU ČR:

„Případné naplnění předpokladů vzniku odpovědnosti státu za škodu způsobenou soudcem při rozhodovací činnosti může posoudit výhradně kárný senát.“

Znamená to tedy, že pokud navrhovaná osoba není odsouzena, musí být ministrem jmenována?