Volby do dolní komory britského parlamentu vyhrála Konzervativní strana Davida Camerona, nezískala však absolutní většinu mandátů. Podle definitivních výsledků obsadí toryové 306 křesel z 650, labouristé získali 258 mandátů a liberální demokraté 57. Žádná ze stran tak nemá potřebnou převahu a musí vzniknout koaliční, nebo menšinový kabinet. Podobná situace nastala v Británii naposledy v roce 1974.

Dle tradice získává při absenci většiny první příležitost k sestavení vlády premiér. Tím je dnes labourista Gordon Brown. Vzhledem ke své porážce se Gordon Brown ale rozhodl, že Davidu Cameronovi první příležitost přenechá.  

K tomuto postupu jej od pátečního rána vyzýval i předseda liberálních demokratů Nick Clegg. Právě jeho strana navzdory nižšímu výsledku, než v jaký mohla doufat ještě před týdnem po skvělých Cleggových výkonech v předvolebních debatách, drží v rukou klíč k budoucnosti Británie, neboť bez její podpory nebude možné sestavit většinu.

Přední liberální demokraté tvrdí, že otevřená koalice s konzervativci je prakticky vyloučena na programovém základě, navíc by ji v každém případě podmiňovali reformou volebního systému. Liberální demokraté získali v celkovém úhrnu dvacet tři procent hlasů, ale budou mít méně než deset procent mandátů.

Levicové skotské i walesské strany již oznámilly, že přijmou eventuální nabídku Gordona Browna jednat o příští vládě. Británie tak stojí před dvěma variantami: buď levicové koaliční vlády nebo pravicové konzervativní.

Referendum o reformě volebního systému už předběžně přislíbil Gordon Brown v případě shody na vládě s liberálními demokraty. Mezi předními labouristy a liberálními demokraty už na to téma probíhají intenzivní jednání. A očekává se, že Nick Clegg bude v každém případě manévrovat tak, aby reformy volebního systému dosáhl.

David Cameron na tiskové konfrenci poděkoval Cleggovi za jeho stanovisko, že právě on má mít první pokus sestavit vládu. Slíbil, že liberálním demokratům učiní velkorysou nabídku, ale v otázce poměrného zastoupení se držel velmi zpět.

Přesto se menšinová konzervativní vláda nyní jeví jako pravděpodobnější vyústění. Konzervativcům zřejmě dojde, že reformě volebního systému nemohou zabránit, a proto nakonec vyjdou liberálním demokratům vstříc, aby uhájili ze stávajícího systému víc, než o kolik by liberálům ustoupili labouristé. Navíc v případě dohody s liberálními demokraty by mohli aspoň sestavit menšinový kabinet vládnoucí do příštích voleb, o nichž se předpokládá, že budou předčasné a už podle nového systému.

V procentuálním vyjádření dalo dle finální verze výsledků konzervativcům hlas 36,1 procent voličů. Dosud vládnoucí labouristé získali 29 procent hlasů, liberální demokraté pak o šest procent méně. Zbytek, tedy bezmála dvanáct procent voličů, podpořilo další strany. Svůj historicky první mandát získala britská Strana zelených.

V Británii zatím funguje čistý většinový systém, ve kterém se poslancem stává pouze vítěz v každém z 650 obvodů. Hlasy pro druhé, případně další kandidáty z jednotlivých obvodů propadají, i kdyby jich v absolutním součtu bylo více, než kolik získal vítěz v jiném obvodu. Tento systém zvýhodňuje největší strany — konzervativce a labouristy. I v nové sněmovně budou mít obě více než 260 poslanců, zatímco liberální demokraté jen přes padesát.

Britský volební systém je letos kritizován i proto, že na řadě míst se voliči po dlouhém čekání ve frontách k volbě vůbec nedostali. Reforma volebního systému tak může být hlavním výsledkem letošních voleb.

Další informace:

BBC News Elections 2010 - Results