↗

Staronový předseda je vlivnými Piráty a zjevně i koaličními partnery chápán jako záruka středově liberálního směřování strany. Foto FB Ivan Bartoš

Online sjezd Pirátské strany v sobotu znovuzvolil předsedou Ivana Bartoše. Ve druhém kole volby přesvědčivě překonal hlavního vyzyvatele, senátora Lukáše Wagenknechta.

Straníci vybírali i místopředsedy. Prvním se stává europoslanec, místopředseda Evropského parlamentu Marcel Kolaja. Post druhé místopředsedkyně získala Kolajova hlavní soupeřka, náměstkyně vysočinského hejtmana Hana Hajnová.

Kvůli epidemické situaci se na sjezd do Pardubic fyzicky vypravil jen organizační tým a řečníci. Všech zhruba 1200 členů strany se ale mohlo účastnit i hlasovat online. Do prvního kola nejsledovanější, předsednické volby se jich zapojilo 929, do druhého 948.

V prvním kole, kdy se hlasovalo o takzvané přijatelnosti kandidátů, mohli Piráti podpořit více potenciálních předsedů. Potřebný nadpoloviční počet hlasů ale dostal pouze Bartoš (728) s Wagenknechtem (484).

Třetímu z kandidátů, ostravskému radnímu Davidu Witoszovi, uniklo druhé kolo o zhruba stovku hlasů. Za ním s podporou 285 členů skončila někdejší místopředsedkyně strany Jana Michailidu.

Podobným rozstřelem prošli i místopředsedničtí kandidáti. Celkem se jich přihlásilo osmnáct, včetně mladých tváří strany, jako je prezidentka Young Pirates of Europe Šárka Václavíková či místopředseda Mladého pirátstva Vojtěch Lukavec. Do volby mohli vstoupit i neúspěšní kandidáti na hlavní předsednictví, Wagenknecht možnosti ale nevyužil.

Nový první místopředseda Kolaja ve funkci nahradí místopředsedkyni Sněmovny, výrazný sociální hlas Pirátů Olgu Richterovou. Ta na funkci tentokrát nekandidovala. Nejvýše postavenou ženou ve stranické struktuře se tak stává až druhá místopředsedkyně Hajnová.

Řešil se volební neúspěch i obavy z účasti ve vládě

Bartoš se v kandidátském projevu věnoval loňským volbám do Poslanecké sněmovny, v nichž Piráti ztratili naprostou většinu poslanců na úkor Starostů a nezávislých. „Víme to všichni: byl to z pohledu našich cílů a ideálů neúspěch. (…) A já jako lídr a předseda nesu svůj podíl viny. Nic ale nekončí, otevírá se před námi další kapitola,“ řekl. Ocenil, že se straně podařilo dostat „svá“ témata, jako je digitalizace, ekologie či boj proti střetům zájmů do programového prohlášení vlády.

Staronový předseda dále zdůraznil ochotu prosazovat i ty pirátské priority, jež v prohlášení přímo uvedeny nejsou. Před letošními komunálními volbami, ale i obecně by Bartoš rád také zvýraznil Piráty z regionů, nyní zastíněné vedením strany a zbývajícími poslanci. „Máme super politiky v obcích, na to se musíme zaměřit,“ připomněl.

Zřejmý hlavní vyzyvatel dosavadního předsedy, Wagenknecht, v dopoledním projevu uvedl, že jej ke kandidatuře dovedly nevalné výsledky loňských voleb. „Před čtyřmi měsíci jsme měli možnost mít premiéra, teď máme čtyři poslance,“ podotkl s tím, že pozice strany ve vládě Petra Fialy (ODS) bude obtížná, když jsou údajně Piráti pro nový kabinet pouze „přívěškem“.

„Největší výzvou je, abychom byli čitelní,“ apeloval na spolustraníky. Za prioritu označil obecně liberální témata, transparentnost, ekologii, svobodu slova a podporu malých podnikatelů. Zdůraznil i sociální politiku. „Ve Sněmovně jsme nejvíc sociálně zaměřenou stranou,“ řekl.

Witosz zkritizoval stranu za to, že podle něj propadla pýše. „Ztratili jsme konstruktivní a kritické myšlení, nebyli jsme oporou Ivanovi [Bartošovi]. Před námi jsou komunální volby. Kandiduji na předsedu, protože chci cítit maltu a cihly, ne jen nějaké strategie,“ prohlásil. Dodal, že „pirátským mořem“ by měl být nadále internet, od kterého strana podle Witosze dostala hlavně před volbami „facku“ v podobě dezinformační kampaně.

Michailidu hovořila o vnitrostranických rozporech. „Někteří preferují idealismus a aktivismus, někteří mají více pragmatický přístup. Měli bychom proti sobě přestat bojovat,“ popsala s tím, že řešením má být hledání silných stránek obou přístupů a syntéza. Kandidátka zdůraznila potřebu transparentnosti v interní debatě a autentického „pirátství“ vycházejícího zdola.

„Přišli jsme do politiky, abychom ji změnili. Pod vlivem nedostatku času a energie jsme se začali přizpůsobovat realitě. Mělo by to být naopak,“ řekla.

Transparentnost je tím, co podle některých interpretací Michailidu v posledních dnech uškodilo. Na pirátském fóru psala o svém vnitřním přesvědčení, jež popsala jako demokraticky komunistické — později dodala, že stojí hlavně o budování společenského konsensu.

V médiích a na sociálních sítích její příspěvek vedl k vykreslování kandidátky jako komunistky, „rudé“ a podobně. „Mrzí mě, že moje sdílení utopického snu o demokratické a vzájemné společnosti způsobilo mnoha lidem velkou negativitu,“ okomentovala Michailidu v projevu.

Během sjezdu promluvili i další členové. Obvykle podporovali účast Pirátů ve vládě se STAN a koalicí SPOLU, vznášeli ovšem obavy, aby strana mezi většími, konzervativněji laděnými partnery nezapadla ani neztratila tvář. Zaznívala také kritika vnitrostranické komunikace.

Bartoš jako pokračování „liberálního, středového směřování“

Bartošova krátká povolební řeč se nesla v optimistickém a sjednocujícím duchu. „Chtěl bych poděkovat Lukášovi [Wagenknechtovi] i dalším v uvozovkách ‚soupeřům‘, ale i lidem, kteří volili jiné kandidáty, protože tak demokraticky sdělili svůj názor,“ řekl. Na oplátku poděkoval i Wagenknecht, a Bartošovi pogratuloval.

S gratulací neotálela ani dosavadní místopředsedkyně strany Olga Richterová. „Zvolili jsme si předsedu Pirátů a s ním i pokračování liberálního, středového směřování naší strany,“ uvedla na Twitteru. Podobně se vyjádřil i pražský primátor Zdeněk Hřib: „Jsem rád, že vyhrál lídr, který se jasně hlásí k liberálnímu ukotvení [Pirátů],“ napsal.

Gratulovali také koaliční partneři Vít Rakušan (STAN), premiér Fiala a Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Ta podotkla, „že uspěl kandidát, který zná rozdíl mezi demokratickou a nedemokratickou levicí,“ s patrnou narážkou na Michailidu. Pirátská kandidátka přitom ve svém příspěvku zjevně nemyslela například stalinské autoritářství, ale spíše „demokratický komunismus“, dobře známý politický směr, v české politické tradici nejčastěji spojovaný se snahami v roce 1968.

Bartoš Pirátskou stranu v roce 2009 spoluzakládal, od té doby jí s dvouletou přestávkou předsedá. Roku 2017 dovedl Piráty do Poslanecké sněmovny, vloni k účasti ve vládě a získání tří ministerských postů. Sám se v ní stal ministrem pro místní rozvoj a místopředsedou vlády pro digitalizaci.

Společná kandidatura se STAN ale dopadla nevalně. Ze sedmatřiceti poslaneckých mandátů připadlo třiatřicet Starostům, a Pirátská strana tak oproti minulému volebnímu období ztratila osmnáct ze svých dvaadvaceti křesel.