Kam se poděla odpovědnost? To je zřejmě hlavní otázka dneška. V předvolební kampani se obvyklá nevraživost mezi politiky a stranami stupňuje až do nenávistné roviny. Neustálé vzájemné výpady, překrucování, lži a pomluvy již dávno přerostly v kulturní idiocii nebývalých rozměrů. Kam se hrabe Zelenkův klip Přemluv bábu na pseudorealitu, kterou u nás před volbami vytvářejí parlamentní i některé menší politické strany. Média se pustila do předvolební kampaně s vehemencí sobě vlastní, avšak ještě méně odpovědněji než jindy.

Nezodpovědnost médií v emočně vypjatých předvolebních časech pochopitelně nabírá na obrátkách. Vlažný přístup ke zjišťování faktů a k objektivitě je již delší dobu součástí mediálního stylu, nejen u nás. A to nikoli výlučně v rámci narůstající bulvarizace, i když to je zřejmě hlavní příčinou žalostného stavu médií, ale i lemplovstvím jednotlivých novinářů, kterým nikdo nepřipomíná profesní a etická pravidla. Občas sice pánbu dopustí a motyka spustí a kritiky médií se ujme některý z politiků. Od nich však, byť i někdy mají pravdu, nezní umravňování druhých dobře, v tomto by měli začít u sebe.

Nedostatek odpovědnosti začíná již někde u renomovaných novinářů, kteří se leckdy až příliš lehkomyslně dopouštějí omylů, jež nejsou ochotni přiznat. Tak například komentátor MF Dnes Martin Komárek nedávno v rámci „kauzy Mikeš“ napsal tato slova: „Mikeše bych klidně zakázal. Ne proto, že jsou tam cikáni uváděni v nepěkných souvislostech, jak napsal pan Miko ze společnosti Romea… Od pana Mika se distancuje i společnost Romea, za kterou mluvil.“

Pan Miko ovšem není ze společnosti Romea, ale ze sdružení Roma Realia. Navíc Romea není společnost, ale taktéž občanské sdružení, které se proti Mikovu požadavku na stažení Kocoura v botách ze škol ohradilo. Jde o prkotinu a dopouštět se chyb je lidské, řekne si jistě leckdo — a bude mít pravdu. Ovšem v tom případě by nemělo panu Komárkovi činit problémy odpovědět alespoň na e-mail, který mu sdružení Romea zaslalo s prosbou o opravu, což bohužel neučinil.

Dalším z mediálních jevů je opakování různých klišé a frází, jelikož je to mnohem jednodušší než u psaní myslet. Ani to většinou nevede k nějakým společenským tragédiím, může se to však dotknout cti člověka, který si už tak dost vytrpěl, jak si ukážeme na příkladu referování deníku Právo o „kauze Uzunoglu“.

Jak ve svém otevřeném dopise napsal František Janouch z Nadace Charty 77, „Právo bylo prvním českým deníkem, který se v roce 2006 zmínil… o justičním skandálu kolem MUDr. Uzunoglu… Právo tak výrazně přispělo k vynesení pravomocného rozsudku Městského soudu v Praze, který v roce 2008 zprostil Dr. Uzunogla všech obvinění, která celých třináct let konstruovala česká policie a státní zástupci, a se kterými si nekompetentní a neefektivní český soudce asi nevěděl rady...“

Soud před pár dny vynesl rozsudek, že stát musí za svá pochybení Yektovi Uzunoglovi zaplatit odškodnění, tentokrát se k tomu ovšem tento deník postavil velmi podivně, upozorňuje Janouch. Právo totiž napsalo (29. 4. 2010), že se Uzunoglovi „nic… nepodařilo prokázat. Ve stejné zprávě se o Dr. Uzunoglovi, který v roce 1994 vlastnil mj. velice úspěšný podnik Meridian, píše, že ,měl… vykonávat funkci jednatele a ředitele´ Meridianu.“

Novinář, který nevidí rozdíl mezi zproštěním obvinění a tím, že se někomu nepodařilo nic prokázat, by se měl přesunout k povolání, které není tolik náročné na přesnost. Český stát držel nevinného Yektu Uzunogla dva a půl roku ve vězení a přes deset let jej trestně stíhal. A média jej opakovaně denunciovala a vyráběla z něj zločince. Jeho nevina byla prokázána, a média by se podle toho také měla chovat. Zajímavé je ovšem i to, že František Janouch měl potřebu vypíchnout i onu „maličkost“, že vlastník Meridianu Yekta Uzunoglu „měl… vykonávat funkci jednatele a ředitele Meridianu“. Jde o důležitý postřeh, neboť právě u těchto detailů začíná ona nezodpovědnost a i z těchto detailů se skládá celek.

A jsou to právě tyto detaily, které mohou nenápadně metamorfovat ve zhoubný nádor.

Televize Nova informovala o dění na 1. máje svérázným způsobem. Několik anarchistů před pražským Rudolfinem prohnalo dva neonacisty, z nichž se nakonec vyklubala ochranka reportéra Novy Jaroslava Kasnara. Server Antifašistické akce o tom píše mj. toto: „...Petr Mikeš a Milan Houska pocházejí z Kladna a jsou zaměstnanci bezpečnostní agentury SBS I.V.A. Před Rudolfinem se vmísili do davu anarchistů, kde pomocí nadávek vyprovokovali onen banální konflikt. Zda z vlastní iniciativy, nebo jako součást domluvy se štábem vědí jen oni sami a zbytek přítomných zaměstnanců Novy. Jisté je, že kameraman Novy dokázal velice pohotově reagovat. Ať tak či onak, zpravodajský obsah byl na světě.“ Antifa dále píše, že Mikeš (na Facebooku své příjmení píše Mikesz) „patří do neonacisticko-pivní subkultury starších kladenských neonacistů… Milana Housku antifašisté dosud považovali spíše za pivního rasistu s neonacistickými známostmi“ (s vedením Autonomních nacionalistů).

„Ochranku, která doprovází naše štáby na akce, aby chránila naše lidi a techniku, si najímáme od externí společnosti. Je to standardní postup jako u jiných služeb,” reagovala pro Právo mluvčí TV Nova Michaela Fričová, aniž by se alespoň snažila vyvrátit tvrzení Antify. Jinými slovy: ta samá TV Nova, která politikům krom jiného oprávněně vyčítá, že nezkoumají, s kým spolupracují a s kým se stýkají, dělá totéž, co oni. Nebo, ještě hůř, je jí jedno, že její image pomáhají utvářet i krajně pravicoví extremisté.

Nova v tom ovšem není sama. Ještě hůř se nedávno zachovaly dva deníky, internetový iDNES.cz a deník Právo (potažmo Novinky.cz).

iDNES.cz převzal podstatnou část zprávy z webu Dělnické strany sociální spravedlnosti (DSSS), pokračovatelky Dělnické strany, kterou Nejvyšší správní soud označil (v dosud nepravomocném rozsudku) za (neo)nacistickou. Jde o vzájemné napadení manželů, kteří za DSSS kandidují, s Romy, kteří jsou jejich sousedy. Incident se odehrál v Krupce. iDNES.cz doplnil zprávu neutrálním vyjádřením policejní mluvčí, dál se však nenamáhal. V článku je tedy jednostranný pohled extremistů vydáván za pravdu — vyjádření Romů k incidentu zde chybí.

Ještě ostudněji k tomuto střetu v Krupce přistoupil deník Právo (+ Novinky.cz). Jeho poměrně dlouhá zpráva je přepisem rozhovoru s Petrem Kotábem, místopředsedou (neo)nacistické Dělnické strany a jedním z volebních lídrů DSSS. A opět — byla doplněna o krátké vyjádření policejní mluvčí a je bez informace, jak to vidí druhá strana konfliktu.

Jak vidno, některá média se momentálně přímo podílejí na předvolební kampani krajní pravice, respektive vlastní neschopností, neetickým chováním a snahou nahrabat si co nejvíc, a za jakoukoli cenu napomáhají k vzestupu krajně pravicových extremistů jednostranným šířením jejich názorů. Politiky můžeme demokraticky jednou za čas vyměnit, chybí však možnost „vyměnit“ občas některé novináře a některá média. Říká se tomu mediokracie.