Temelín versus Chytrá energie

Vojtěch Kotecký

Autor reaguje na komentář Jiřího Gutha. Obhajuje plán „Chytrá energie", který by skutečně měl odpovědět na otázky, které si ohledně energetických koncepcí mnozí z nás kladou.

Ekologické organizace minulý týden představily Chytrou energii: konkrétní a propočtený plán, jak zelené inovace a nová odvětví mohou během čtyř desetiletí proměnit českou energetiku.

Pokud se uskuteční, exhalace oxidu uhličitého budou o 88 % menší a český dovoz ropy i zemního plynu klesne na polovinu. Kalkulace také potvrzují, že — a jak — lze zajistit dostatek energie pro domácnosti a průmysl bez rozšiřování uhelných dolů a dalších atomových reaktorů.

Program je založený hlavně na výsledcích Pačesovy komise. Vznikal několik let ve spolupráci s experty z renomovaného Wuppertalského institutu, kteří pro něj dělali nezávislé propočty.

Ale navržené „koncepce ignorují přípravu výstavby dalších jaderných bloků“, soudí Jiří Guth. Poukazuje na bezmála úplný konsensus české politiky na nových reaktorech v Temelíně. „Nemohu si pomoci, ale rozpor… se mi zdá nepřehlédnutelný.“ Námitka však, myslím, plyne z nedorozumění.

Nuže, ekologické organizace — i Jiří Guth — většinou s dalšími atomovými reaktory nesouhlasí. Chytrá energie vysvětluje hlavní důvody: ekologické škody z těžby uranu, výrobu radioaktivního odpadu, který bude nebezpečný stovky tisíc let a zabetonování energetiky v závislosti na mamutích centralizovaných zdrojích.

Takový názor se však netěší velké podpoře. Když se Mf DNES optala všech členů Poslanecké sněmovny, co si myslí o rozšiřování jaderných elektráren, pouze osm z dvou set zákonodárců bylo proti. A nukleární energetika je, soudě podle průzkumů, asi jediné velké téma, ve kterém se tuzemské zelené organizace rozcházejí s většinou veřejného mínění.

Hlavní námitka zní: jinak to nejde. Nepostavit další atomové reaktory by prý mělo razantní a velmi nepříjemné konsekvence. Právě odtud plyne ona bezmála unisono podpora plánům Martina Romana. Jistě, ledaskoho z politických špiček motivuje přímá, či nepřímá účast na obchodech ČEZu. Leč velká část společnosti — i politiků — je opravdu přesvědčena, že země stojí před dilematem: buď nové jaderné bloky, nebo zima, tma, recese, nezaměstnanost a Putin.

Navíc část komentátorů a politiků věří, že totéž platí zároveň také pro rozšiřování uhelných dolů a bourání dalších obcí na Mostecku. A kdykoli padne návrh na podstatné snížení českých emisí skleníkových plynů, řada průmyslníků a ministrů tvrdí, že o více než pár procent to prostě nejde.

Ekologické organizace léta poukazovaly na dílčí řešení. Možnosti zateplování domů jsou pětkrát větší než energie, kterou získáme, pokud uhelným dolům obětujeme Horní Jiřetín a Černice. Energetickou náročnost v průmyslu lze se současnými technologiemi snížit o ekvivalent dvou Temelínů. Pačesova komise spočetla, že obnovitelné zdroje energie mohou pokrýt až 44 % současné spotřeby tepla a 69 % nynější poptávky po elektřině.

Chytrá energie tyto příležitosti nejen shrnula dohromady, ale především s pomocí Wuppertalského institutu sestavila do konkrétního plánu, jak českou energetiku postupně přestavět. Asi to zní banálně, ale ve skutečnosti jde o sofistikované modelování, které složitě kalkuluje různé energetické či ekonomické podmínky a proměnné.

Propočty sice potvrdily, že lze zajistit dostatek elektřiny bez dalších reaktorů v Temelíně. Ale Jiří Guth argumentuje, že ČEZ a politici je evidentně hodlají stavět, takže plán, který s nimi nepočítá, se viditelně rozchází s každodenní skutečností. Prý jde o „úspěch zastánců jaderné energetiky“. Chytrá energie však není popis politické současnosti. Její účel je jiný.

Má popsat, co ekologické organizace navrhují, a přesvědčit poslance a senátory, ministry či vysoké státní úředníky, že českou energetiku lze osvobodit od závislosti na uranu, uhlí a vysokého znečištění. Je to první krok. Ale přimět je, aby ji opravdu osvobodili, to bude krok druhý. K tomu jedna studie nestačí. Vyžádá si to spoustu práce.

Práce za prvé řekněme legislativní: Jak zařídit, aby se česká energetika vydala cestou, kterou Chytrá energie navrhuje? Studie sama doporučuje balíček jedenácti konkrétních zákonů, daňových reforem a jiných programů, jež by měly udělat klíčové průlomy. Chytrá energie nepočítá s novými reaktory. Doporučuji nalistovat si kapitolu o navrhovaném řešení ekologické daňové reformy, hlavně tabulku na str. 98. Uskuteční-li se, investiční stratégové ČEZu spolehlivě přehodnotí své záměry.

Navíc k tomu, aby další reaktory nevznikly, není potřeba nových opatření. Stačí některá neudělat. Nové jaderné elektrárny jsou totiž extrémně kapitálově náročné, takže představují velké investiční riziko. Energetické společnosti je odmítají stavět, nedostanou-li masivní státní garance za půjčky, nebo zaručenou výkupní cenu elektřiny. Přitom na rozdíl od obnovitelných zdrojů, kde výrobní náklady rychle klesají a vytrvale se blíží konkurenceschopnosti, se cenu jaderných elektráren nedaří dostat dolů. Spíše naopak.

Pak je tu druhá, politická otázka. Jak politiky přimět, aby svoji podporu změnili a neposypávali nukleární elektrárny drahými cukrátky?

V zemi, kde nejspolehlivější parlamentní většinu řídí Martin Roman, to nebude snadné. Ale mohlo by to jít. Před šesti lety se politické špičky bezmála shodovaly na rozšiřování uhelných dolů v Podkrušnohoří. Nyní vymýšlejí složité konstrukce, aby projekt aspoň nemusely definitivně odpískat. Každopádně budeme potřebovat každou ochotnou ruku. Nejsmysluplnější věc, kterou Jiří Guth může udělat, je přidat se.

Nicméně kterákoli nezisková organizace musí dělat těžká rozhodnutí, do čeho investuje kapacitu. Hnutí DUHA má jenom asi čtyřicet zaměstnanců plus pár desítek dobrovolníků. Realisticky nemůžeme pracovat na všem. Jiří Guth z Českokrumlovska by chtěl, aby Hnutí DUHA bránilo novým atomovým reaktorům. Vladimír Buřt z Horního Jiřetína by si přál, abychom se zabývali uhelnými doly. Kolegové v Bangladéši, Mali nebo Salvadoru by rádi, kdybychom se věnovali hlavně snižování českých emisí skleníkových plynů. Ale my prostě musíme rozhodnout, že něco — a co — vybereme.

Perspektivnější část receptu naznačuje právě Chytrá energie. Nemusíme se rozptylovat palbou na mnoho cílů, neboť dlouhodobé řešení je u všech shodné. Pokud opravdu dobře nastartujeme zelenou ekonomiku, energetika se postupně zbaví závislosti na uhlí i uranu. Proto Hnutí DUHA navrhlo přijmout podle úspěšného britského vzoru zákon, který stanoví konkrétní, závazné tempo snižování emisí — a potažmo rychlost, s jakou také u nás porostou čistá hi-tech odvětví. Měl by se stát hlavní linkou, po které se koncept Chytré energie promítne do skutečné ekonomiky.

    Diskuse
    May 5, 2010 v 16.06
    Kéž by versus
    Vzhledem k tomu, jakou dávku legislativních změn Chytrá energie jako plán "předpokládá", je její protitemelínský efekt nevelký, na tom s jistou lítostí musím trvat. Můj odpor k jádru vůbec nesouvisí s mým bydlištěm, ostatně na Českobudějovicku. Je svatým právem Duhy i jiných skupin bojovat za to, co chtějí, a proti tomu, co nechtějí. V Chytré energii nepostrádám "popis politické současnosti" (takže nevím, proč o tom Vojtěch Kotecký píše), ale reálné návrhy na jakési přechodné období. Závěr tohoto komentáře to bohužel jen potvrzuje: "úspěšný britský vzor" zákona o snižování emisí oxidu uhličitého nezdá se být vůbec úspěšným nástrojem proti plánům na výstavbu (a vládní podporu) nových jaderných elektráren, viz např. http://uk.reuters.com/article/idUKTRE63T3XC20100430.
    MM
    June 23, 2010 v 8.44
    strategie
    Zásadní argument, který vidím v tom, proč se u nás ( a nejen u nás) těší jaderná energie takové podpoře veřejnosti je v tom, že představuje jakýsi back-up pro případný výpadek masivního energetického toku v podobě ropy a plynu. Bohužel se mi nepodařilo najít číslo časopisu Vesmír, věnované právě energetickým nárokům CR tak nemohu přesně citovat, nicméně velmi dobře se mi vybavuje přepočet současného automobilového provozu z ropy na elektřinu. K jeho pokrytí při zachování energetických nároků našich plechových miláčků by znamenalo postavit minimálně dalších 50 Temelínů. A to nemluvím o teplu. O tom, že AE není žádné dobro a představuje spoustu problémů do budoucna není třeba příliš diskutovat. Jenže strach z nedostatku energie je očividně mnohem silnější. Opravdu hlubokosáhlý přerod energetické politiky bez fatálních následků se musí udělat chytřeji než za každou cenu bojkotovat jakž takž fungující věc (myšleno AE). Například nikde jsem doposud neregistroval snahu, ideálně podpořenou tak často na DR navrhovanými projevy občanské neposlušnosti, za radikální snížení energetické náročnosti automobilového provozu. Letmý pohled na parkoviště u mě před domem – jeden Jeep a několik desítek SUV (a to nebydlím na horách!). A tom to celé je. Zatímco ekologisté bojují s větrným mlýnem tak lidská nenažranost a pýcha nás všechny nezadržitelně tlačí nikoliv k jednomu, ale k desítkám nových reaktorů a to v horizontu pár desetiletí. Boj proti JE musí ze strategických důvodů prostě počkat. Každý kdo hraje šachy ví, že nemůže hned zaútočit na protivníkova krále. Nejprve je potřeba lidi nasměrovat, nastolit nové paradigma o tom co je energeticky „in“. Již žádný pochybný boj proti žárovkám, ale dodat si odvahy a vzít ztečí nehoráznou nenažranost automobilů. Máš SUV – v tom případě jsi idiot a nepřítel (můj určitě). Zásadní uskromnění automobilové dopravy je jen první strategický krok jak začít zbavovat lidí strachu, že pokud odřízneme AE tak se svět nezhroutí.