Studentské volby

Pavel Šaradín

Studentské volby mohou být jedním z nástrojů výchovy k občanství. Pokud se však zaměřují na gymnázia, míjí se účinkem, neboť přesvědčujeme přesvědčené. Pozornost by zasloužily zejména střední školy.

Jednou z dnešních tzv. afér jsou Studentské volby, projekt Člověka v tísni. Jeho cílem je v podstatě ukázat studentům středních škol smysluplnost voleb, snažit se je aktivně zapojit, zkrátka cvičit v nich občanské povědomí a participaci. V tomto směru jde jistě o projekt bohulibý.

Nu a proč se z něj stala tzv. aféra? Politici ze sociální demokracie jej napadli, prý může stranit některým subjektům, jiné znevýhodnit. Mladí lidé mají nehotové názory. Svým individualismem jsou přirozeně orientováni k volbě liberálních stran, kterou určitě ČSSD není. Tak dochází ke zkreslení, jež se ovšem v médiích dá zcela dobře využít. Pro Karla Steigerwalda by to jistě byl další klacek na Paroubka.

Důležité v projektu Studentské volby je, že výsledky se účastníci i veřejnost dozvědí až po vyhlášení výsledků řádných voleb, aby nemohlo dojít k nějakému ovlivňování. Přesto je zřejmé, že na středních školách zvítězí pravice. Do projektu se totiž zapojila zejména gymnázia, což je typ škol, kde jsou studenti především ze střední třídy, aktivnější a uvědomělejší. Nikoliv ve smyslu politické orientace, ale z hlediska angažovanosti. Je škoda, že se dnes objevují předběžné výsledky, což celou akci kazí. Ve čtvrtek učitel jednoho brněnského gymnázia sdělil, že u nich ve škole zvítězila TOP 09 a celkově velmi výrazně pravice. To samozřejmě není žádné překvapení, ale zveřejnění výsledků a porušení pravidel projekt jako takový ještě více politizuje.

Podobné akce, které směřují ke studentům středních škol a k prvovoličům, jsou zcela jistě potřebné. Zvláště tehdy, když se středoškolským pedagogům mnohdy do výuky polistopadových poměrů příliš nechce. Leckde končí třeba v historii rokem 1945, odvážnější se pouštějí až k Pražském jaru, a někteří dokonce stihnou odpřednášet založení Občanského fóra. Ovšem současná problematika zůstává tabu, přitom výchova k aktivnímu občanství je velice potřebná. Studenti by měli vědět, jak formulovat petici, co je obsahem zákona 106/1999 Sb., že fungují stránky www.ecn.cz a co je Transparency International.

Když jsme v loňském roce s postgraduálními studenty vytvořili podobný projekt, který byl ovšem zaměřený nikoliv na volby nanečisto, ale na zvyšování volební účasti u prvovoličů obecně, ověřili jsme si, že si pozornost zaslouží především jiné školy než jsou gymnázia. Je sice velmi náročné přednášet na odborných učilištích nebo odborných středních školách, udržet pozornost mnohdy vyžaduje značné úsilí, ale je to velmi potřebné. Na gymnáziích totiž v podstatě přesvědčujeme přesvědčené, zatímco na ostatních typech škol nikoliv. Ba právě naopak.

V každém případě je potřeba jít až za studenty a hovořit s nimi, a to velmi poutavě. Efekt se pak dostaví. Ovšem všechny tyto projekty ukazují na jediné, středním školám by se měla věnovat větší pozornost, není skutečně možné, aby středoškolák nevěděl, co je občanská společnost a co je referendum. A že tím, že jdu k volbám, automaticky snižuji zisky straně, která si stále ještě myslí, že rok 1989 je pro ni a její voliče prohrou.