Proč mladí nevolí ČSSD

Josef Šlerka

Otázka, proč mladí lidé nechtějí volit levici, je možná jen špatně postavená. Lépe by bylo ptát se, proč odmítají Jiřího Paroubka, který ztělesňuje současnou Sociální demokracii.

Klip s Issovou a Mádlem, stejně tak populární, jako dementní, mimoděk znovu poukázal na obrovskou propast, která zeje mezi českou levicí a mladou generací. Bylo by škoda, kdyby tenhle aspekt celé kauzy zůstal bez reflexe. Proč tedy v České republice panuje takový odpor mladých vůči levicovosti, a především vůči ČSSD?

Od svého nástupu do čela strany zvolil Jiří Paroubek silovou a velice účinnou strategii, která by se dala shrnout do věty: ČSSD jsem já. Díky ní dokázal v předchozích parlamentních volbách nemožné, když na poslední chvíli stáhl obrovský náskok ODS. Je třeba přiznat, že volební výsledek 100:100 byl především jeho zásluhou. Zasloužil se o něj mj. neuvěřitelným pracovním nasazením a taky neustálým vyvoláváním pozornosti. Mimochodem, vzpomene si ještě dnes někdo, jak létal coby předseda vlády po republice vrtulníkem, aby byl stále všude vidět?

Jenže právě ono ztotožnění ČSSD s osobou Jiřího Paroubka zároveň vytvořilo i největší problém českých socialistů. Paroubek totiž není jen urputný bojovník, o němž lze vyprávět bájné zkazky. Paroubek je totiž postava i z jiných příběhů. Pro některé je Paroubek ten, kdo nechal surově zmlátit účastníky taneční party CzechTeku. Pro některé je Paroubek ten, na jehož křtinách nové knihy zabíjí člověk spojovaný s podivnými kauzami. Pro některé je Paroubek ten, kdo naplno rozvinul politicky styl arogance a zpupnosti, koncentrovaný ve zlidovělém: „Kdo z vás to má, pánové?” Všechny tyto příběhy a řada dalších vytvářejí obraz člověka, se kterým prostě nemáte vůbec nic společného. Zvlášť pokud je vám a vašim kamarádům mezi dvaceti a třiceti, na technu nevidíte nic špatného, o Matějské si myslíte svoje a poslední, co chcete slyšet, je, jak se někdo, kdo se chce zastávat sociálně slabých, chlubí penězi.

Možná, že byste tohle všechno byli ochotni překousnout, pokud by vás ten člověk oslovil nějakou ideou, nějakým projektem, něčím, co by ve vás vyvolávalo potřebu být u toho. Jenže právě v tomhle bodě dnešní ČSSD a její šéf totálně selhávají. Volební slogany socialistů apelují na to nejnižší, co v lidech je: na závist, lásku k penězům, škodolibou touhu po tom, aby se nikdo neměl lépe. Pozitivní myšlenku v nich nenajdete. Divíte se ještě, že dnešní mládež nemá levici ráda? A proč by taky měla?

Pokud chce ČSSD přilákat mladé voliče, bude se muset vbrzku obejít bez Paroubka i jeho různě kolorovaných verzí Zaorálka či Škromacha. A to i přesto, že právě bojovnost současného předsedy socialistů, jeho urputnost a jeho nasazení umožnily této straně přežít klinickou smrt, způsobenou jedním nešťastným mašinfírou. Pokud bude chtít ČSSD získat přízeň mladých voličů, bude muset napříště bojovat o ideje, ne pouze o hlasy. Dnešní mládež totiž nemá odpor k levici jako takové, ale k její české karikatuře ztělesněné Jiřím Paroubkem.

    Diskuse
    DR
    April 29, 2010 v 7.32
    No nevím, aniž bych chtěl snižovat roli JIřího Paroubka, který pragmatickým způsobem dosáhl lásky jedné třetiny voličů za cenu toho, že ho (a tím i stranu, jak správně poukázal autor) ty další dvě nenávidí, tak myslím, že příčiny odporu značné části mladých vůči levici mají o dost hlubší kořeny. Myslím, že tu stále silně funguje klasický antikomunistický prvek a také fakt, že nám tu prostě chybí 60. a 70. léta západního střihu, kdy rebelství představovala radikální levicovost, nejrůznější Jožkové Fischerové peroucí se s policií atd. Takže i díky předlistopadovým časům a dnešnímu antikomunistickému diskurzu je u nás pořád vnímána jako rebelie spíš pravicovost, byť ne ta konzervativní, ale spíš ta silně neoliberální. Levice= šeď = komunismus... To ten Pavlík Bémů jezdí v brouku a pijící pivo na zasedání magistrátu to je jinej kabrňák.
    April 29, 2010 v 9.07
    Kdo z vás na to má....
    Vážený pane Šlerko,

    výrok "kdo z vás na to má" je otloukán panu Paroubkovi o hlavu už dlouho jako příklad jeho "nelevicové nabubřelosti". Měli bychom být ale spravedliví a hodnotit tento výrok v jeho kontextu.

    Výrok padl v době, kdy se pan Paroubek rozváděl a média nastolila pochybnosti o tom, zda je schopen své životní náklady hradit s platu řadového poslance a naznačovala možnost, že své náklady hradí z nelegálních příjmů. Celá kauza se připomínala Grossovou aféru s vysvětlováním financování bytu, která byla tehdy ještě živá. Pan Paroubek tehdy uspořádal tiskovou konferenci, na které svou finanční situaci vysvětlil a zde padl zmiňovaný výrok. Nešlo o "vytahování" ale o konstatování, že jeho příjmy jsou dostatečně vysoké aby uhradil své vysoké náklady. Výrok nebyl nejšťastnější ale v kontextu obrany před útokem médií pochopitelný.

    Přeji Vám hezký den
    April 29, 2010 v 11.32
    Josefe,
    pominu fakt, že procentuální zastoupení mladých voličů ČSSD dlouhodobě roste (ale přesto s mnohým v tvém sloupku souhlasím) a zeptám se, proč a v čem je Zaorálek "kolorovanou verzí Paroubka"?
    AB
    April 29, 2010 v 11.36
    Obraz české levice sice nevábný je, ale tak katastroficky, jak ho líčíte Vy, ho nevnímám. Včera jsem dostal e - mail, kde mi jedna mladá, úspěšná a velmi nekonformní žena (umělkyně) napsala, že ji Mádl a Issová definitivně přesvědčili, aby volila ČSSD. A to ji skoro zmlátili na CzechTeku. Také si nejsem jistý zda ustavičná kritika soc. dem k něčemu vede. V tom také nic pozitivního není. Co se týče mladých lidí: myslím, že by si jejich "pravičáctví" zasloužilo hlubší rozbor. Že by ČSSD měla objevit ideje a zbavit se populismu - v tom souhlasím. Pozdrav Michaele!
    April 29, 2010 v 13.06
    Různě kolorované verze Paroubka
    ad Zaorálek: co třeba tohle: http://www.youtube.com/watch?v=9LjADaAORes ?
    April 29, 2010 v 13.10
    Kdo z vás to má
    Kontext? Podle mého názoru právě v tom kontextu to mělo povahu chlubení: http://www.youtube.com/watch?v=Sta6BgvWvDc
    April 29, 2010 v 15.27
    Studentske volby
    Aniz bych tomu chtel davat vetsi vyznam nez to ma, tak studentske volby potvrzuji ten trend o kterem jsem psal: http://www.facebook.com/#!/studentske.volby
    April 29, 2010 v 17.16

    Jan Černý - Brno

    " a zeptám se, proč a v čem je Zaorálek "kolorovanou verzí Paroubka"?"

    Jednoduché. Jelikož mlčí a přitom si nemyslím, že souhlasí, tedy jsem si tím jistý.
    PM
    April 29, 2010 v 17.55
    Mládí napravo
    V devadesátých letech přijížděli čeští studenti z pobytu ve Francii šokováni podivem většiny tamních studentů, nad jejich jednoznačným pravicovým smýšlením. To zůstává zřejmě platné i po 20 letech pro novou generaci. Trvanlivost takovéto politické naivity mezi studenty vyšších škol je odůvodnitelná jejich socializací v lůnu komunismem traumatizovaného měšťáctví zaštítěném neoliberální konzervativní revolucí.
    April 30, 2010 v 10.30
    Josefe,
    já opravdu nechápu, co je na odkázaném videu se Zaorálkem tak strašlivého. Snad je trochu příliš emotivní, ale věcně lze se vším souhlasit; dokonce bych řekl, že proevropská politika byla v uplynulém dvacetiletí tím zdaleka nejdůležitějším. A snad je nějak zaznamenáníhodné, že právě ta zablácená soc-dem, kterou všichni tolik pohrdáte, učinila nejvíce proto, abychom se z českého bahýnka dávali do pohybu k něčemu civilizovanějšímu evropskému.

    Znám Zaorálka trochu osobně, je to jeden z nejvzdělanějších politiků, který si přitom snaží udržet kontakt s normálními lidmi, aby se neizoloval v tom parlamentně-zámeckém prostředí. A, což by tě snad mohlo zajímat, je to opravdový liberál, který se chystá v ČSSD založit liberální platformu, pohybují se kolem toho lidé se slušným intelektuálním potenciálem.

    Já nevím, co byste vlastně chtěli, když i Zaorálek je pro vás totéž co Paroubek - copak nechápete, že ČSSD je strana pro třicet až čtyčicet procent voličů, ne pro několik radikálních intelektuálů (kteří jsou potřební a fajn, ale vyhrát volby s nimi nelze)? Tak založte nějakou českou Die Linke, to by byl pozitivní čin.

    Jinak s kritikou schopnosti ČSSD oslovit jistou skupinu mladých lidí souhlasím, ale Zaorálka bych do roho netahal. Středoškolská a obzvláště pražská mládež je specifická skupina, která je svým způsobem nejvíce prorežimní, nejvíce vychovaná oficiálním diskursem kapitalistického sobectví a dále současná ČSSD je pro ně esteticky nepřijatelná, to je jasné. S tím je jistě třeba něco dělat (na druhé straně o hlasy Mádla a Issové bych zase tolik nestál). O tom bych nějak věcně diskutoval bez té frontální palby.
    POkud mohu soudit, jedním z podstatných důvodů nechuti, kterou ČSSD v mládeži do dvaceti let vzbuzuje, je skutečně způsob, kterým tato strana své ideje předkládá. Asi bych ho nenazvala závistí či škodolibostí, ale fakt je, že v jejich podání působí i sympatické motivy spíš moralisticky a mentorsky, což je pro tuto věkovou kategorii jak rudá pro býka ( a mají to denně).
    Souhlasím s panem Radovanovičem, že další důležitou položkou je estetika. Důraz na pivo a párky, občas dost nešťastně kombinovaný s poněkud trčícími radami managerů, zdůrazňovaný motiv "obyčejnosti", to je něco, co vnímají hodně silně ( a čím je získávají Topolánkové ve vyblejskaných lyžařských kombinézách). Samozřejmě, že s neoliberalismem jde nikoliv náhodou fobie ze stáří, prostě pravicové hodnoty jsou hodnoty tohoto věku, to je další zcela neoddiskutovatelná součást problematiky. Ale v základě s panem Šlerkou souhlasím, že ten Paroubkovský, trochu nosorožčí kolos je pro ně opravdu nestravitelný. Pro zajímavost, dávala jsem třeťákům (18) ten test z The Political Compass a ty koukali, jak nalevo se ocitli ( potraty, homofobie a teoretický rasismus už u nich nefunguje vůbec, takže tím to nahnali).Úsměvný ( a typický) byl taky naprostý úžas, že Gándhí byl levičák."co je sympatické, je přece naše ..."
    1. Taky přispěju jednou školní historkou: do jednoho z přijímačkových testů všeobecného přehledu na faklutě občas dáváme úkol podrobně charakterizovat zaměření pěti až osmi českých deníků a týdeníků. Cílem je zjistit, zda to uchazeči někdy drželi v ruce či otevřeli alespoň webovou stránku, která k příslušným novinám patří. Výsledky byly po asi tři poslední léta zdrcující. Společenské vědomí mladých lidí ve věku v pásmu cca 18 až 24 let, kteří uvažovali o studiu dokumentárního filmu, se ve většině případů utváří zcela mimo diskurz těchto medií. Ať si o různých současných tištěných mediích mohu myslet cokoli, jedním z podstatných rysů je, že se snaží sledovat celospolečenský rámec a že do něj situují své vstupy autoři různých generací (tedy i té neinternetové). A i přesto, že jsou to prostory často názorově ohraničné, nikdy nejsou natolik homogenní, jako mnohá komunitní fóra na webu, kde je možná člověk mnohem více jenom "mezi svými", než v případě tradičních medií. Trendy co je "in" a co je "out" vznikají v tomto prostředí technologického pluralismu paradoxně mnohem snadněji, než při sledování a interpretaci prostorů staršího typu včetně jejich internetových modifikací (či takto koncipovaných elektronických zátočin, jako je aktualne.cz či tento deník). Levice ve své programové podstatě nikdy nereprezentuje sílu a úspěch, ale právě pole a životní cesty, kde se sil nedostává a kde úspěchem je často samo udržení života. Síla levice je silou rozptýlené slabosti. Stát za tím, co je slabé se esteticky neslučuje s estetikou síly, která tvoří styl 99% reklamy a rovněž styl a estetiku pravice, která naopak stojí tam, kde se síly koncentrují (i když před volbami pracuje s hesly, které toto zastírají). Gándhí je dobrý příklad - dokázal žít a rozvinout charisma, které demaskovalo sílu v její omezenosti a konečnosti. Dnešní ČSSD má k tomu ale hodně daleko.

    2. Pak už dlouho přemýšlím o tom, jaké dlouhodobé důsledky může mít plošné zavedení osmiletých gymnázií, kdy kolem jedenácti, dvanácti let část žáků opouští třídu s nálepkou "těch lepších", zatímco ten "zbytek" si dochodí základní školu. Byl jsem nedávno na třídním srazu ze základky a znovu jsem si uvědomil to spektrum individualit a různých osudů a (v době školy samozřejmě nejasných) společenských cest, které mohl člověk spoluzažít na jejich počátku a vnímat bez toho, aby uvažoval, jestli někteří pomalejší brzdí vývoj těch, kteří byli rychlejší, chytří a bystří - a kteří šli dál na střední školy, ti nejlepší na gymnázia a pak dál. Jsem si jistý, že být od šesté třídy sesypán do jedné třídy s těmi "nejlepšími" z ostatních tříd a škol, moje sociální zkušenost by byla nekonečně plytší, i když bych možná mnohem lépe rozvinul nějaké soutěživé či na vysoký standard orientované stránky své povahy. V rámci této krátké plochy si jen kladu otázku, jestli už celé základní školství, které nastoluje elitářské hledisko už pro tak mladý věk, nevede k tomu, že ti co projdou do středních škol, jsou bez dalších otázek fascinováni tím, kde je síla a nepotřebují si tolik klást otázku po solidaritě s těmi, kterým se jí nedostává.
    Myslím, že gymnázia jsou spíš jedním ze symptomů, na kterých se tento elitářský přístup projevuje. Že vzdělání není radost z poznání, ale povinný šplh, na tom jsou založeny už první třídy. Kdyby se v nich vytvořily skupiny těch, pro které vzdělání je velmi důležitou hodnotou a základky by tím získaly možnost v klidu poskytnut větší a plnější prostor těm, kteří mohou být spokojeni i s menším akcentem na tuto oblast, mohla by gymnázia i napomoci. Jinak hluboce souhlasím s panem Janečkem, že hodnoty levice prostě nejsou hodnoty boje o prvenství, takže je v této situaci znevýhodněna ze své podstaty. A jako východisko z hrůzy z pravicových hodnot již jednou zklamala. To je těžjý handicap. Proto si myslím, že její největší šancí je probuzení nadšení či stesku po živé lidské radosti (což je něco, co celosvětově známe z 60. let).
    + Další komentáře