Svazáctví
František KostlánFenomén svazáctví není levicový nebo pravicový. Není ani výsadou mladých, jedná se o způsob myšlení, který zasahuje jedince bez ohledu na politické přesvědčení a může být i nebezpečný.
Nebudu dnes nikoho přemlouvat, ani bábu, ani vnučku, tím méně kocoura v botách. Klip „Přemluv bábu“ zmíním jenom letmo, coby součást zamyšlení nad jevem zvaným svazáctví.
Začnu prostým sdělením, že levicové svazáctví mně leze na nervy úplně stejně jako to pravicové. A vím také, proč tomu tak je. Jde totiž o úplně stejné, naprosto identické, jako přes kopírák, zcela totožné, prašť jako uhoď, ba dokonce jedno a totéž svazáctví. Záleží jenom na tom, z jakého úhlu pohledu k němu člověk přistupuje či ho posuzuje. Zleva nazíráno, jde o svazáctví pravicové. A, jak správně tušíte, pohled zprava nás naopak přesvědčuje o tom, že svazáctví může být pouze levicové, nejlépe rovnou komunistické. Pravicoví i levicoví svazáci totiž sdílejí jeden velký omyl, stereotyp, mýtus, vzdušný zámek či legendu, že KSČM je levicová strana - ale o tom zas někdy příště.
S tím svazáctvím je to zkrátka jako s pravdou - ta sama o sobě není relativním pojmem, na rozdíl od lidského poznání pravdy, které relativní je, protože jsme holt jenom lidi. Skrývá se v tom přebujelý paradox, protože ve svazáctví pravdy příliš nebývá, jde mu o něco jiného, těžko definovatelného, jelikož téměř neuchopitelného.
http://zpravy.idnes.cz/zabij-babu-vyzyva-legrace-parodujici-madla-s-issovou-pc4-/domaci.asp?c=A100427_191817_domaci_jw
Mějte se dobře.
Žádná část politického spektra tu ponižována není. Co je naopak systematicky ponižováno politiky a ideology obou stran, je zdravý rozum, politická kultura a vůbec hodnoty, na nichž naše společnost stojí, včetně kvality demokracie, právního státu, lidských práv a zdravého životního prostředí.
Jan Černý napadl Jiřinu Šikolovou, že je svazačka. Jediný důvod k tomu byl fakt, že Šiklová má odlišné politické názory, než Jan Černý.
Žádné svazácké prvky myšlení jsem (nejen já) u ní neobjevil, pouze hájila své přesvědčení. Výrazně profilovaný jednoznačný postoj, který vyčítáte Šiklové, je příznakem, s nímž se setkáváme na každém kroku, včetně mnohých levicových intelektuálů. I já mám radši, když se věci probírají kriticky, ale to neznamená, že mohu automaticky každého, s nímž nesouhlasím označovat za svazáka.
Jan Černý se tudíž zachoval jako svazák - v tom duchu, jak to v článku popisuji. A je přitom naprosto lhostejné, nakolik ostře se proti tomu ohrazujete, protože ohražování, notabene ostré, není argument, ale tasená šavle. A, jak výborně napsal Erazim Kohák, "... bojové postoje v ní nemají místa. Kdo takové postoje zastává - či kdo se jich zastává - sám či sama se vyřazuje z demokratického soužití."
Velmi rád s vámi budu diskutovat, až se namísto šavle vytasíte s nějakými relevantními argumenty.
Ale za váš nejvážnější omyl pokládám hodnocemí kurátora Mikuláštíka. Když někdo dělá špatné věci, je jedno, jestli je dělá s dobrým, nebo jiným úmyslem. Výsledek je týž. Dopad na oběti či postižené je stejný.
Navíc není vůbec jisté, že Mikuláštík něco v popisované věci dělal s dobrým úmyslem. Jde pouze o jeho (vaše) tvrzení. Veřejně se za to, pokud vím, neomluvil, a není to první jeho podivnost, jíž se dopustil. Byl krom jiného také kurátorem výstavy, kde návštěvníci měli možnost střílet vzduchovkou na fotografie poslanců. A to pokládám (opět nejen já) za mnohem větší pokleslost, než onen trapný klip, který vyzývá k přemlouvání prarodičů.
A nakonec, bych rád vzkázal nejen vám a Mikuláštíkovi, že svoboda slova NIKOHO nezbavuje odpovědnosti. Jestliže dá někdo (údajně) jakémusi pseudoumělci slib, že ten si může dělat, co se mu zlíbí, měl by dbát nato, aby se následek takového slibu objevil pouze v prostorách, které sám vlastní. Jedině tak může stiprocentně dostát oné (osobní) odpovědnosti. Mikuláštík svou představou o svobodě slova, která se projevila ztrátou soudnosti, urazil mnoho slušných a čestných lidí.
Jestliže jsem tedy u Mikuláštíka použil výraz "svazácká drzost", jde o eufemismus. Kdybych jej tehdy měl po ruce, věděl bych, jak mu za výstavu nacistů se židovskými hvězdami na unformách "poděkovat" jiným, než verbálním způsobem.
Mějte se dobře.
že svazáci jsou levicoví i pravicoví, to všichni vědí, o tom nemusíte nikoho poučovat - je to ostatně implicitně obsaženo v samotném užití původně komunistického pojmu na zaslepené zastánce polistopadové pravicové (neoliberální či neokonzervativní) ideologie.
Váš text je vnitřně rozporný: bráníte Šiklovou z nařčení ze svazáctví a sám přitom uvádíte, že svazáctví začíná někde u hesla „Radši se budu mýlit se stranou, než abych měl pravdu proti straně“ - tedy právě u hesla, které užila Šiklová v podobě (v parafrázi Barthova výroku) "Raději se budu mýlit s Amerikou, než mít pravdu s Ruskem". Je to právě setrvávání v logice studené války dvacet let po jejím skončení, které Šiklovou staví po bok českých pravicových svazáků.
Demagogie obsažená v tvrzení, že označuju Šiklovou za svazačku proto, že si troufla kritizovat levicovou politiku, je snad každému zjevná. Levicová politika je ve všech médiích (včetně DR) kritizována dnes a denně.. Šiklová nejen mě, ale všechny, se kterými jsem se o tom bavil, šokovala tím, že Zelenkův bezprecedentní opus jasně neodsoudila, naopak si přisazovala tím, že Zelenka má ve svém antilevicovém horlení pravdu - jenom se mýlí ve faktech (ne všichni staří volí levici, ne všichni voliči levice bydlí na venkově). Socioložka a bojovnice za lidská práva ani nebyla schopna reagovat na zjevný fakt ostrého generačního konfliktu, který klip navozuje, a stále dokola mlela svou antisocanskou tirádu - tato umanutost v tomto kontextu je buď fanatismem nebo způsobem předvolebního boje, ovšem vytloukat volební kapitál ze Zelenkova klipu, který je k zblití, je skutečně mimořádně nevkusné.
Stejně šokující je Šiklové přivítání "politické angažovanosti mladých" v antisocanské vajíčkiádě, v antidemokratickém aktu, který tvrdě odsoudili i pravicoví komentátoři jako Jan Štern nebo Jan Macháček. V situacích, jako byla ona vajíčkiáda nebo je nyní Zelenkův klip, se totiž normální lidé postaví na obranu lidskosti nebo fungování demokracie a běžný politický boj jde aspoň na chvíli stranou.
Svazáctví prorůstá postojem Šiklové vůči Žáčkovu Ústavu pro studium totalitních režimů - Žáčkovo vedení se svým neobolševismem stalo neudržitelným i pro samotnou demokratickou pravici, která Ústav zřídila a Žáček byl odvolán; Šiklová je ovšem se Žáčkovou prací navýsost spokojená, jak můžete zjistit kupř. zde: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/210572230810036-kontexty/ a ještě zde falešně obviňuje Pernese ze spolupráce z ČSSD (znovu ta umanutost..).
Ještě nikdy mi po napsání sloupku nepsali lidé emaily - včera mi jich došlo pět, shodou okolností od samých publicistů a historiků, stejně tak roztrpčených nad veřejným vystupováním Jiřiny Šiklové. Pokud z nějakých důvodů podléháte image "nonšalantní inteligentní dámy", do níž se Šiklová obléká, zkuste se prostě kriticky zamyslet nad tím, co říká a dělá a odhlédnout pro tu chvíli od dobré pověsti, které se v pokřiveném českém mediálním prostředí těší. Samozřejmě o důvodech, proč tak Šiklová činí, či o přesném hodnocení toho kterého jejího výstupu se můžeme přít, ale označit kolegu z listu za "svazáka" jen proto, že vám šáhnul na oblíbence či na oblíbený politický směr, je nevkusné. Ostatně právě takhle definujete českého svazáka ve svém textu - tím vás neoznačuji za svazáka, kterým rozhodně nejste, jen jsem vás asi podráždil na nějakém citlivém místě.
Domnívám se, že úkolem publicisty je mj. snažit se rozkrývat všelijaké fasády bez ohledu na jejich původ, tedy i ty, do nichž se halí Strana zelených nebo Jiřina Šiklová. To byste měl unést, popřípadě s tím věcně polemizovat, nikoliv demagogicky dezinterpretovat postup kolegy a urážet ho.
Pane Kostláne, vím, že v politice a v politické publicistice je často ve hře mnoho emocí a zaujatostí (to se týká nás všech) a proto věřím, že můžete svá unáhlená stanoviska časem přehodnotit. Stejně tak já jsem otevřen debatám a revizím svých názorů. Přivítám, pokud se mi někdy v budoucnosti za svůj nevěcný výpad omluvíte - to nemíním nějak kategoricky, spíše v naději na možnost přátelských a kolegiálních vztahů.
Jan Černý
Šiklová použila parafrázi onoho hesla jako ironicky myšlený příměr, to bylo jasné od počátku každému nezaujatému pozorovateli.
To, že Šiklová neodsoudila Zelenkův klip jednoznačně a zapojila do toho kritiku ČSSD není projevem svazáctví, ale projevem jejího postoje, na který má právo. Myslí si, že mnohá taková reakce by neexistovala, nebýt populismu ČSSD. Myslím si totéž, jsem proto svazák?
To, že Šiklová stála na straně házečů vajíček, není projevem svazáctví, ale jejího názoru, že Paroubek toto chování vyprovokoval svou arogancí a agresivitou. Vajíčka bych osobně neházel, ale jinak si myslím totéž. Jsem proto svazák?
To, že Šiklová má jiný názor než vy na údajné Žáčkovo neobolševictví, není projev svazáctví, ale odlišného názoru. Myslím si o tom totéž, co Šiklová, jsem proto svazák?
To, že se vedle vás pozastavuje nad chováním Šiklové více lidí z vašeho okruhu, může svědčit o mnoha věcech, třeba o stejné ideologické předpojatosti, nikoli pouze o údajném svazáctví Šiklové. Já pro změnu vím o lidech, kterým se jednání Šiklové zdá chvályhodné - dokazuje to něco?
Kritickému pohledu na cokoli se - jak známo - zásadně nevyhýbám, s Jiřinou Šiklovou jsem měl tu čest víckrát nesouhlasit.
Šiklová vám zkrátka několikrát šlápla na vaše levicové kuří oko a vy jste se kvůli tomu zachoval svazácky (v tom duchu, jak o tom píšu v článku).
Odvolávat se při vymáhání omluvy na "možnost přátelských a kolegiálních vztahů" řadím k argumentům, které výše řečené potvrzují. Přesto se vám rád omluvím vzápětí poté, kdy se omluvíte Jiřině Šiklové.
Deník Referendum byl do těchto dnů solidním médiem. Nesouhlasili jsme a diskutovali jsme kultivovaně. Teď se rychle dostáváme na úroveň Mladé fronty Dnes ne-li dokonce Reflexu. Pak by nemělo smysl tu pokračovat. Buď se pokusíme to dělat jinak, nebo to můžeme zabalit.
Diskutujme, prosím, co se nám líbí či nelibí na klipu, co na politických postojích účastníků sporu. Řeknu-li, že souhlasím s vyslovenými stanovisky ředitele Masarykovy demokratické akademie Jana Černého a básníka, terapeuta a publicisty Adama Borziče a že jsem zklamán více stanovisky Jiřiny Šiklové, nemění na tom nic dvacetkrát opakované onálepkování zúčastněných.
Mistrovská v přidělování nálepek je současná hradní skvadra. Před léty dopadlo z tohoto týmu na Erazima Koháka označení pomahače maoistů a já jsem byl ohodnocen jako marxistický teolog. Mohlo to být zábavné při té příležitosti, ale myslím, že to (v případě prof. Koháka) nepřejde do encyklopedií. Tam se bude psát nebo už píše o jeho myšlenkách a občanských aktivitách.