Práce vládní Uhelné komise vrcholí a rozhodování o tom, jaké datum konce uhlí v Česku vládě doporučí, se blíží, může padnout už na příštím zasedání. V tuto chvíli jsou reálně ve hře roky 2033 a 2038. Jako zástupce ekologických organizací v této komisi se nepřekvapivě přikláním k roku 2033. Ale hlavním důvodem pro mě není ani tak to, že konec spalování uhlí v tomto roce se blíží vědeckým propočtům, které ukazují, že by vyspělé země měly s uhlím končit v roce 2031 (a rozvojové o pár let později), aby bylo možné splnit globální klimatické cíle.

Stejně důležitým je totiž hledisko energetické bezpečnosti, kterým se dříve zaštiťovali zastánci uhlí. Teď je to opačně. Zvyšuje se cena emisní povolenky (různé projekce očekávají různě velký růst v následujících letech) a zpřísňují se limity pro znečišťování ovzduší. Ani jedno příliš České republika neovlivní a pro uhelné zdroje je to zásadní komplikace. Z hlediska předběžné opatrnosti je bezpečnější volit jistější scénář a počítat s tím, že uhlí vydrží jen do roku 2033 a ne až 2038. Kalkulovat s výkonem a výrobou z uhlí, které nejspíš nebudou k dispozici (a nemít za ně náhradu) by způsobilo problémy se zajištěním energetických potřeb.

Také pro kraje, kde se těží a převážně spaluje uhlí, je jistější volit rychlejší scénář transformace a neriskovat, že uhlí skončí dříve, než bude naplánována transformace. Navíc peníze od EU na přechod od uhlí jsou k dispozici nyní a později už možná nebudou. Stejně tak je vůči zaměstnancům a zaměstnankyním v uhelném průmyslu ohleduplnější počítat se zánikem pracovních míst dříve a urgentně investovat do vzniku nových, zajištění rekvalifikací či důstojného přechodu do důchodu k roku 2033. Bylo by nezodpovědné počítat s pracovními místy až na dobu, kdy už vlivem trhu přestanou existovat.

Rychlejší útlum uhlí samozřejmě bude stát více peněz. Konkrétně bude potřeba více investovat, více čerpat dostupné peníze z fondů EU. Ale po tom přece všichni volají. Vyšší investice znamenají více zakázek i vznik nových firem, vyšší daňové příjmy státu, tvorbu pracovních míst, úspory za snížení nezaměstnanosti. Rychlejší útlum uhlí znamená i úsporu z nižších nákladů spojených s poškozováním zdraví.

Ve všech variantách scénářů, které má Uhelná komise na stole, je udržován instalovaný výkon uhelných elektráren mezi roky 2022 a 2029, a pak dochází k prudkému poklesu do roku 2030. Takový vývoj je nepravděpodobný. Rozumnější je plánovat postupné uzavírání uhelných elektráren během příštího desetiletí. Zejména, když scénáře počítají ještě v roce 2025 s ročním přebytkem (vývozem) elektřiny v objemu výroby jako má uhelná elektrárna Počerady.

Energetika všude kolem nás zažívá prudké změny. Trvat na starých poučkách, že uhlí přináší bezpečné zásobování energií a sociální jistoty pro zaměstnance a zaměstnankyně, by v této situaci bylo nezodpovědné. Uhelná komise a její předsedové, ministři Karel Havlíček a Richard Brabec, ovšem musí být zodpovědní. Zodpovědnost je třináctiletý plán na postupný útlum spalování uhlí.