Jarní omezení se vrací. Lépe má být do Vánoc, konkrétní plán zatím nemáme

Jan Kašpárek

Od čtvrtka se vrací omezení pohybu, maloobchodu i služeb. Vláda tak rozhodla kvůli setrvale rostoucímu počtu hospitalizovaných s covidem-19 a stále příliš vysoké míře rizikových kontaktů. Opatření potrvají do konce nouzového stavu.

Rizikových kontaktů je podle ministra Romana Primuly (nestr. za ANO) stále příliš. Vláda proto přistoupila k zavedení přísnějších omezení. Foto FB Úřad vlády ČR

Vláda od čtvrtečního rána zavádí další plošné restrikce proti šíření nového koronaviru. Příští týdny budou provázet podobná opatření jako na jaře. Navzdory příslibům, podle nichž se omezení tak rychle zpřísňovat neměla, totiž nadále rychle roste počet nakažených a nemocnice mají zaplněnou většinu kapacit původně vyčleněných pro pacienty s covidem-19. Příští pátek vláda rozhodne o možném prodloužení nouzového stavu.

Nová opatření platí od čtvrteční šesté ranní, trvat mají zatím zhruba dva týdny do konce aktuálního nouzového stavu — tedy do třetího listopadu. Omezuje se jak volný pohyb, tak maloobchod a služby. Současně funguje dřívější restrikce provozu restaurací na výdejní okna a další zákazy včetně zavřených škol. Od středy se zavedla povinnost zakrývat si ústa a nos ve městech tam, kde nelze dodržovat dvoumetrový odstup od ostatních. Nově vláda nařizuje:

  • Omezení kontaktu a pohybu s výjimkou cest do práce, na nákupy, za rodinou, k lékaři a podobně
  • Zákaz společné přítomnosti více než dvou lidí v přírodě či na chalupě, nejedná-li se o členy jedné domácnosti
  • Přerušení maloobchodního prodeje a služeb s výjimkou obchodů se základním sortimentem jako jsou potraviny, drogistické zboží, krmiva, tabák a noviny, paliva či léky; otevřená zůstanou i květinářství či galanterie

„I když máme jeden z nejrobustnějších zdravotnických systémů v Evropě, tak pokud bychom opatření neudělali, zdravotnický systém by zkolaboval kolem sedmého až jedenáctého listopadu,“ vysvětlil premiér Andrej Babiš (ANO) na středeční tiskové konferenci. Otevřeně připustil, že vláda v minulosti „udělala různé chyby“ a omluvil se občanům, že jim komplikuje život.

Ministr zdravotnictví Roman Prymula (nestr. za ANO) uvedl, že rizikových kontaktů je navzdory předchozím omezením stále příliš. Jako kritérium pro uvolnění dříve stanovil takzvané reprodukční číslo v hodnotě 0,8. Do toho ovšem máme daleko. „Reprodukční číslo se nepodařilo stabilizovat na hodnotách, které by umožnily opatření nejen zmírnit, ale i ponechat [stejná]. Při reprodukčním čísle 1,36 jsme bohužel na úrovni, která vede k vyčerpání kapacit,“ konstatoval ministr.

Co (ne)znamená reprodukční číslo
Středobodem pandemických dat je dlouhodobě R: reprodukční číslo či index nakažlivosti. To vyjadřuje, na kolik dalších lidí přenese virus jeden nakažený. Existuje jak základní reprodukční číslo, jež se týká (teoretického) nekontrolovaného průběhu nákazy, tak číslo efektivní, na které se dostáváme zaváděním ochranných opatření.

Ve vší obecnosti lze říci, že pokud je R menší než jedna, epidemie slábne a vystoupá-li na delší dobu nad 1,5, situace je nadmíru vážná. Důležité je ovšem chápat, že reprodukční číslo není hodnocením toho, jak nákazu zvládáme, ale faktorem vyjadřujícím tempo jejího zrychlování či zpomalování.

To lze ilustrovat následující posloupností, již nemůžeme vztahovat na aktuální realitu a slouží čistě teoretickému předvedení problému: 100 tisíc nemocných při neměnném R 0,9 nakazí 90 tisíc dalších lidí. I při desátém modelovém reprodukčním cyklu se nakazí téměř 35 tisíc osob, přičemž celkový počet nákaz za celou dobu bude činit zhruba 685 tisíc. R menší než jedna tedy nutně neznamená, že je situace dobrá.

Údaj se přes léto nezveřejňoval, neboť se pozornost odborníků soustředila na okresy, a centrální R tedy ztratilo smysl. Ústav zdravotnických informací a statistiky jej ovšem spolu s asi 150 dalšími hodnotami průběžně počítal.

Údaj sice setrvale uvádějí mnohá média, sám o sobě je ale pouze orientační. Jak před časem zdůraznili i sami statistici, slouží především jako jeden z ukazatelů aktuálního trendu. Nevypovídá nic o tom, s jakou závažností nemoc zasahuje populaci. R je navíc závislé na množství prováděných testů, a realita se od něj tedy může odlišovat.

Reprodukční číslo je nutné číst v širším kontextu a spolu s dalšími daty, kupříkladu aktuálními počty hospitalizovaných či poměrem provedených a pozitivních testů. Snad všechny statistické hodnoty týkající se pandemie mají své neintuitivní aspekty či přímo logické pasti a vyžadují poučené zkoumání.

Data o šíření SARS-Cov-2 jsou ve všech parametrech varovná. Nemocnice k pondělnímu večeru hlásily přes čtyři tisíce hospitalizovaných, z toho 634 v těžkém stavu nebo v intenzivní péči na plicním ventilátoru či mimotělním oběhu. Počet mrtvých překonal 1600, přičemž se nárůst setrvale zvyšuje. Za poslední týden zemřelo v důsledku covidu-19 průměrně šestašedesát lidí denně, celkem 467. Koronavirus momentálně v denní úmrtnosti postupně dohání rakovinu.

Sedmidenní medián nově zjištěných případů vystoupal na 9500 denně, celkově se nyní eviduje přes 113 tisíc covid-pozitivních Čechů. Udávané počty jsou ale spíše orientační. Jak podotkl Prymula, podíl pozitivních testů vystoupal ke třiceti procentům, což značí „obrovskou zátěž v populaci“. Reálně nakažených může být podle matematických modelů i několikrát více.

Nemalá část z nich je podle odborníků i nadále takřka bez příznaků, případně netrpí ničím, co by nešlo zaměnit za nachlazení. Současně se ale podle ministra zdravotnictví prudce zvedá počet nemocných seniorů patřících ve vší obecnosti mezi nejohroženější skupiny obyvatel. Za říjen jich přibylo na dva tisíce.

Chystají se krizové scénáře, dlouhodobá strategie stále není

Další specifickou skupinou je zdravotnický personál, mezi nímž se podle Prymuly SARS-Cov-2 nakazilo na 6600 lidí. Z toho více než 1600 činí lékaři. Oslabení lékařských řad vzbuzuje obavy o kapacity nemocničního systému. Ten sice posílí nová lůžka i polní nemocnice v pražských Letňanech, vláda ale pracuje i s nouzovými scénáři. „Máme připravený model odsunu pacientů nevyžadujících urgentní péči do hotelů,“ řekl Prymula.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), toho času nakažený koronavirem, s velvyslancem Spojených států amerických dohodl pomoc téměř třiceti vojenských lékařů Národní gardy z Texasu a Nebrasky. Další země České republice možná pomohou poskytnutím vybavení. S Evropskou unií se jedná o plicních ventilátorech a Brusel již dříve Praze daroval dávky remdesiviru dostačující pro asi 330 hospitalizovaných.

Prymula zdůraznil, že se opatření zmírní hned, jakmile to bude možné. Vánoce by prý měly proběhnout ve volnějším módu. „Myslím, že určitá omezení budou, ale zdaleka nebudou taková, jaká jsou teď,“ předeslal. Zmínil také potřebu dlouhodobější strategie, jež by umožnila funkčnější postup, než jakým je úplné rozvolňování a opětovné zastavování společnosti. Po takovém plánu volá opozice i nemalá část občanské společnosti od jara.

Česká republika aktuálně patří k nejhůře zasaženým zemím v Evropě, přestože epidemiologické křivky stoupají takřka všude. Celosvětově pandemie od počátku nejvíce udeřila na Spojené státy americké následované Indií a Brazílií. Celkem se eviduje přes jednačtyřicet milionů případů covidu-19. Třicet milionů lidí se uzdravilo, přes 1,1 milionu zemřelo. Data jsou s největší pravděpodobností nekompletní.