Brno od počátku září zavedlo nová pravidla pro vjezd aut do historického centra. Měla by nejen snížit počet vozidel, jež jím projíždějí, ale také uvolnit pěší zónu pro chodce. Obecní zastupitelstvo zde současně zvažuje i omezení provozu místní hromadné dopravy, konkrétně tramvají. Odborníci i část veřejnosti první ze záměrů vítají, s druhým ovšem nesouhlasí a přejí si, aby tramvaje v centru zůstaly.

„Za poslední dva roky se situace v historickém jádru města podstatně zhoršila. Z pěší zóny se stal obyčejný dopravní průtah a řada lidí, kteří zde ani nebydleli, zneužívala situaci k rychlejšímu průjezdu centrem. Na vině je rovněž zvyšující se počet osobních automobilů i stále oblíbenější rozvoz jídel,“ vysvětlil Deníku Referendum zastupitel Jihomoravského kraje a někdejší radní městské části Brno-střed Michal Doležel (nestr. za Žít Brno).

Sám Doležel provedl v létě experiment, který měl odhalit míru provozu v historickém centru: na střechu jedné z budov na Masarykově ulici umístil kameru snímající počet projíždějících aut. Historickým jádrem podle jeho zjištění projelo přes den každou hodinu více než sto aut.

Na problém přílišného provozu a neukázněného parkování poukázala analýza Českého rozhlasu, která pracovala s daty od magistrátu a Městské policie Brno. Podle ní kupříkladu policie v roce 2019 evidovala 16 460 případů neoprávněného parkování na chodníku, odtahem přitom skončily pouhé čtyři. 

Aby město předešlo pokusům řidičů projíždět přes pěší zónu nebo v ní parkovat, zavedlo od září nový systém rozdělující Brno na sedm oblastí. Řidičům bude nově umožněno se pohybovat jen v té zóně, do níž mají povolený vjezd, přičemž vstupní cesty do centra mají kontrolovat kamery. Pokud odhalí auto bez náležitého povolení, jeho majitel dostane automaticky pokutu.

Změna, k níž vedení Brna přistoupilo, přišla již dva roky poté, co zavedlo první modré zóny. Ty se ovšem dle mínění zastupitelstva neosvědčily, neboť proměnily centrum v oblast s volným průjezdem. Předtím bylo město rozdělené do několika menších zón, do kterých mohla vždy jen předem určená skupina lidí s platným oprávněním. K tomuto systému se chce nyní Brno vrátit. 

Prospějí Brnu změny pravidel?

Od prvního září tak skončila platnost většiny doposud vydaných povolení a jejich počet se má podle radního pro oblast dopravy Petra Kratochvíla (ODS) snížit ze stávajících třinácti na zhruba sedm a půl tisíce. „Nově lidé budou moci volně vjíždět pouze do podoblastí, kde bydlí, podnikají nebo potřebují vykonat nějakou činnost — například stěhování,“ uvedl s tím, že město nicméně plánuje vydávat krátkodobá oprávnění pro vjezd do jiných částí.

Zavádění nového systému vjezdu má být rozděleno do několika fází. Poté co skončí platnost stávajících povolení, se v průběhu podzimu změní dopravní značení a pohyb ve všech zónách bez omezení bude umožněn jen pro zásahové, zásilkové, pečovatelské a sociální služby nebo pro vozidla integrovaného záchranného systému a městské policie. 

Radní dále zrušili noční zásobování centra a umožnili mu vstup do této části města mezi šestou a půl jedenáctou hodinou. „Po obvodu centra vzniknou takzvané drop zóny, které budou sloužit pro účely rozvozu jídel nebo zboží. Na nich budou moct auta krátkodobě zaparkovat. Chceme také, aby v centru rozvozové služby využívaly třeba kola, ne auta,“ upřesnil Kratochvíl.

Jestli změny Brnu výrazněji prospějí, se nicméně podle Doležela zatím nedá odhadnout. „Obecně je třeba, aby město usilovalo o omezení automobilů. Mělo by vést občany k tomu, aby využívali jiné formy dopravy. A vytvářet podmínky pro chodce a cyklisty. To bohužel jeho stávající vedení nečiní,“ podotkl. A varoval, že nepřistoupí-li zastupitelstvo k razantnějším opatřením, může se dopravní situace v Brně stát neudržitelnou.

Patří tramvaje do pěší zóny?

Vedle omezení provozu osobních automobilů se zastupitelé městské části Brno-střed již loňský rok začali zabývat i otázkou tramvajové dopravy. Tu navrhli odklonit z pěší zóny na náhradní trasy. S návrhem přišli v reakci na studii Vysokého učení technického v Brně, která analyzovala bezpečnost v této oblasti. Místní obyvatelé, ale i část opozice se ovšem tehdy postavili proti záměru. Materiál vysoké školy navíc doporučoval toliko prověřit četnost spojů. 

Dnes je ale podle místostarosty městské části Brno-střed Martina Landy (ANO) otázka přesunutí tramvají mimo centrum znovu na pořadu jednání a vedení Brna prý tento plán podpořilo, když zadalo dopravnímu podniku vypracování návrhu, který by prověřil, jak by takové omezení mohlo být realizováno. Ten však zůstává k vyloučení tramvají ze středu města značně rezervovaný a považuje záměr za těžko proveditelný.

„Pěší třída Brnu opravdu chybí, ale šaliny fakt nejsou ten problém, tím jsou auta. […] Kdyby se politici někdy podívali, kdo nastupuje a vystupuje třeba na Zelňáku, možná by trochu zbrzdili. Je velmi pravděpodobné, že tržiště na Zelňáku a spousta obchodů přijde o část svých zákazníku,“ vyjádřila obavy z této změny stránce předsedkyně hnutí Žít Brno Barbora Atomová, podle které je naopak žádoucí, aby tramvaje na pěší zóně zůstaly.