↗

Studie prokazují, že ohňostroje způsobují výrazné nárůsty koncentrací prachových částic či oxidů dusíku. Záleží ovšem na velikosti města a akce. Foto Pikist

Stejně jako loňský rok nebude Praha ani letos organizovat novoroční ohňostroj, tentokrát navíc vedení hlavního města kvůli hygienickým opatřením, jež jsou spojená s pandemií koronaviru, upustí i od náhradní světelné show. Podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) Praha tímto rozhodnutím uspoří zhruba dva miliony korun. A k omezení ohňostrojů přistupují i další velká sídla.

„Jak už jsme vysvětlovali loni, od ohňostrojů a pyrotechniky chceme celkově ustupovat stejně jako mnoho dalších moderních metropolí. Cílem je chránit zvířata a životní prostředí před hlukem, nebezpečnými výbuchy a znečištěním. Zábava by totiž neměla způsobovat útrapy a škody ostatním. Letos ale kvůli koronaviru nebudeme realizovat ani žádné světelné představení,“ uvedl Hřib.. 

Z obdobných důvodů již dříve městskými vyhláškami konání ohňostrojů omezily například Pardubice, České Budějovice či Hodonín. Koronavirová omezení nyní ovlivnila i festival Ignis Brunensis, který místo tradičního červnového termínu u Brněnské přehrady proběhl v srpnu v centru Brna a odpálil pouze dvě pyrotechnické přehlídky. 

„Na zrušení ohňostrojů jsem intenzivně pracoval čtyři roky. Marně. Nenašlo to podporu, ani když jsme byli jako Zelení v koalici. Takže to vítám, i když to způsobil koronavirus a je možné že se ohňostroje vrátí,“ řekl Deníku Referendum Mojmír Vlašín (Zelení), který v minulém volebním období předsedal na komisi pro životní prostředí.

Ekologové požadují, aby města přešla na tiché ohňostroje

Zastánci ohňostrojů nicméně poukazují na jejich společenskou funkci, možnosti veřejného shromažďování jsou ovšem za stále probíhající koronavirové pandemie nejisté. Kritici naopak zdůrazňují dopady na ptactvo či domácí mazlíčky, jež jsou na výbuchy petard citlivější než na přirozené jevy, jako jsou bouřky. 

Ekologové proto žádají, aby se místo klasických odpalovaly takzvané tiché ohňostroje, jelikož zvukový efekt má na dezorientaci ptáků větší vliv než světelný.

„Ptáci vylekaní hlukem z ohňostrojů v panice prchají ze svého nocoviště a kvůli dezorientaci a tmě narážejí do překážek, jako jsou budovy, mosty, trolejové vedení a další. Tyto střety bývají smrtelné,“ popsal ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek. Omezovat ohňostrojovou produkci na základě zákona o ochraně volně žijících ptáků ovšem není možné, pakliže není ohrožený celý ptačí druh.

Větší města ohňostroje ruší, v menších zůstávají

V druhém největším městě České republiky, Brně, se novoroční ohňostroje od roku 2017 pořádají už jen pod záštitami jednotlivých městských částí, magistrát žádný další neplánuje. „Zrušen byl především z toho důvodu, aby centrum města nebylo zatěžováno dalším nadměrným hlukem a emisemi,“ řekla Deníku Referendum Kateřina Gardoňová z tiskového střediska magistrátu.

Dlouhodobě ohňostroje neorganizují ani v Ostravě, stejně jako v Brně je ovšem realizují některé městské části. „Městský obvod Ostrava-Jih tradiční novoroční ohňostroj připravuje, nicméně jeho uskutečnění se bude odvíjet od aktuální situace v dané době,“ uvedla v rozhovoru pro Deník Referendum tisková mluvčí městské části Gabriela Gödelová.

I bez novoročních ohňostrojů ovšem oslavy s pyrotechnikou často probíhají individuálně a to nejen během posledního dne roku, ale často již od vánočních svátků. V sousedním Německu z důvodu znečištění ovzduší předloni zakázalo silvestrovské ohňostroje dvaadvacet z tamních největších měst.