Migrace je příležitost, ne hrozba. Střelecký ostrov hostil nezvyklý festival
Radka RybnikárováNejznámější z pražských ostrovů ožil o víkendu festivalem WeMind — příběhy lidí v pohybu snažícím se přiblížit migraci vlídnější formou. Akce zároveň zakončila velký tříletý projekt zaměřený právě na boření mýtů spojovaných s migrací.
Ukázat migraci z jiných uhlů pohledu, než je v české debatě zvykem, se pokusili organizátoři festivalu WeMind — příběhy lidí v pohybu, který proběhl 29. srpna v Praze na Střeleckém ostrově. Pro návštěvníky byly připraveny workshopy, divadla, debaty, živé knihovny i koncerty. Festival současně završil tříletý mezinárodní projekt MIND Charity České republiky, na němž spolupracovalo dvanáct evropských zemí. Vedle boření mýtů o migraci bylo cílem projektu rovněž prohloubení debaty o udržitelném rozvoji naší společnosti.
„Mluvili jsme o pohybu lidí, kteří mění svůj domov, svoje profese a vycházejí ze své komfortní zóny. Snažili jsme se diskusi odlehčit od akademické konotace a dostat ji do jednoduššího a srozumitelnějšího jazyka,“ řekla Deníku Referendum vedoucí kampaně Zahide Senterzi.
„Při vstupu jsme návštěvníkům rozdávali náramky, kde jsme vysvětlovali různé pojmy — co znamená například zmiňovaný migrant, emigrant, uprchlík nebo obyvatel Evropské unie,“ doplnila s tím, že festival hodnotí jako vydařený, neboť přilákal lidi z různých prostředí. Debat na festivalu se zúčastnila například ambasadorka projektu MIND Do Thu Trang z blogu „Asi.jatka“, česko-finská atletka Kristiina Mäki nebo bývalý tibetský láma Sonam Tsering, který opustil dráhu mnicha a nyní v Praze provozuje stánek s tibetskou kuchyní.
Kulturní část programu obstarali britský performer Justin Lavash, frontman kapely Silver Spoons Augustine Dunn, Hellwana nebo United Flavour Soundsystem. Na své si přišli i fanoušci workshopů — mohli se přiučit africkému bubnování s Batala Praha nebo swingu s Marine Baudin.
Oslovovali i politiky
Obecným cílem projektu Mind, jehož byl festival vyvrcholením, je přinášet veřejnosti širší porozumění tomu, proč se lidé stěhují z jednoho místa na druhé, ukazovat migraci jako přirozenou součást života společnosti, nikoliv jako hrozbu, a prohloubit diskusi o rozvojové spolupráci.
Projektová koordinátorka Charity Petra Šipková Deníku Referendum řekla, že organizátoři se rovněž snažili o navázání kontaktu s politiky. „Oslovujeme je se studií Common Home, která vznikla ve všech dvanácti zemích a poukazuje na problémy, jimž tyto státy v souvislosti s migrací čelí,“ vysvětlila.
„Česká studie,“ pokračovala, „upozorňuje na mezery v legislativě hlavně v oblasti pracovního práva a nedostatky v oblasti integrace. Předali jsme ji proto zástupcům všech sněmovních stran a našli jsme podporu hlavně u poslanců KDU-ČSL a STAN, kteří nám řekli, že jim pomohla objasnit leckteré otázky.“
Navzdory těmto a dalším podobným akcím či projektům zůstává téma migrace v české veřejné debatě vnímáno dlouhodobě negativně. Například podle loňského průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění se jedenaosmdesát procent Čechů staví proti přijímaní uprchlíku z Blízkého východu a severní Afriky, zatímco pro je pouhých patnáct procent obyvatel země.