Pohádky na dobrou noc: tentokrát o spravedlivých daních v podání ODS

Ilona Švihlíková přehledně vysvětluje, jaké jsou formy zdanění, a zároveň vyvrací mýty o spravedlnosti tzv. rovné daně.

Ilona

Ilona Švihlíková

26.04.2010 08:00

Daně a spravedlnost jsou dvě velká témata, která se ODS snažila spojit ve „svém“ konceptu rovné daně (ve skutečnosti známém již velmi dlouho pod pojmem „flat tax").

Daně dle dopadu dělíme na progresivní, proporcionální a degresivní. Progresivní zdanění, které má většina vyspělých zemí u daně z příjmů fyzických osob (příp. i právnických osob), znamená, že s růstem důchodu roste daňová sazba. Proporcionální pak jednotnou sazbu daně od všech poplatníků. Degresivní daně dopadají nejvíce na chudé, protože jim odnímají větší část důchodu než bohatším.

Důležité je zmínit, že spravedlnost je kategorie filozofická (nikoliv ekonomická), a těžko tedy může ve společnosti nastat shoda o tom, jaká daňová struktura je skutečně „spravedlivá“. V ekonomii se ovšem můžeme podívat i na efektivnost, resp. relativní snadnost, s jakou se daně vybírají. Pokud bychom se dívali jen na efektivnost, potom bychom museli zavést daň z hlavy, která nemá distorzní účinky (nedeformuje ekonomická rozhodnutí subjektů, na které je uvalena). Problém je v tom, že daň z hlavy by byla jasně degresivní a většinou obyvatel bezesporu považována za vrcholně nespravedlivou.

Daňová struktura je proto jednou z nejkontroverznějších problematik ekonomie vůbec, protože v sobě nutně spojuje nejen hledisko efektivnosti, ale i naše představy o tom, co je spravedlivé a co nikoliv.

Proporcionální daň (flat tax), v ČR nazývaná rovná daň, není rovná. Je to tomu tak především proto, jakým způsobem je konstruována (přičemž dále v textu nemíním vynechat námitky proti „rovné“ dani jako takové.)

  1. Především v ČR je v současné době daň ze superhrubé mzdy. Řečeno zcela jednoduše: platíte daň dvakrát. Pojistné sice na první pohled nevypadá jako daň, ale de facto jí je, a proto se také uvádí ve složené daňové kvótě. Český poplatník tak platí daň z daně, což je skutečně světový unikát.
  2. Rovná daň ve výši 15 % je zcela zavádějící a lživý údaj. Výše daňové sazby je často politiky zneužívána a manipulována. Skutečná sazba je totiž velmi silně ovlivněna základem daně (co vše se do něj počítá, resp. nepočítá) a samozřejmě výší a strukturou odpočitatelných položek. Skutečná daňová sazba v roce 2009 činila 20,1 %, což by ovšem už těžko mohlo vést k proklamacím: „rovná daň povede k tomu, že si všichni polepší“.
  3. Rovná daň je v českém pojetí degresivní. Je tomu tak proto, že existují stropy, nad tento strop je daňová sazba už skutečně jen 15 % (superhrubá mzda se rovná hrubé), takže naše „rovná“ daň je jednoznačně degresivní – pomáhá nadprůměrně těm nejbohatším. Mít degresivní daň z příjmu, to je další světové unikum.
MacMillanův slovník moderní ekonomie, který skutečně nelze podezírat z přehnané levicovosti, k daňové struktuře říká toto: „V daňové struktuře méně rozvinutých zemí převládají nepřímé daně (což je např. DPH – pozn. autora) zejména v podobě akcízů a cel. Je tomu tak proto, že tyto daně se snadněji vybírají. Přibližně platí, že s rozvojem země se zvyšuje relativní význam důchodové daně. Pouze vyspělé země mají dobře propracovaný systém důchodové daně.“

Tento výrok je možno empiricky dokázat. Vyspělé země mají systém progresivního zdanění, rovná daň se vyskytuje u zemí spíše rozvojových nebo v tzv. fázi dohánění. K tomu, jak snížení nevede k rychlejšímu růstu a jaké zhoubné dopady má, se dostanu později.

Argumenty proti proporcionální dani ( i kdyby nebyla deformována jako v ČR) a pro progresivní zdanění (byť vhodná míra progresivity je vždy sporná) jsou uvedeny zde:
Nejde rozhodně jen o to ukazovat na příkladech, že většina vyspělých zemí má progresivní zdanění a má ho z dobrých důvodů.
  1. Výše zdanění by se mohla řídit jedním ze základních principů ekonomie: mezním užitkem. Redistribuce pomocí progresivních daní by dle této úvahy byla logická: pro milionáře je mezní užitek z dodatečného příjmů, dejme tomu tisícikoruny, nepatrný, ale pro někoho, kdo se nachází na opačném konci příjmového žebříčku, je značný. Navíc existují ekonomické výzkumy, které jasně ukazují souvislost mezi pocitem štěstí a majetkem, resp. příjmem. Zatímco nízké příjmy jsou jednoznačně přímo korelovány s pocitem mizérie, vyšší příjmy s nárůstem štěstí, ale až do jistého bodu. V tomto bodu, ať se pak příjmy zvyšují dle libosti, nedochází k žádnému nárůstu spokojenosti, což je jeden z nejsilnějších částečně mimoekonomických důvodů pro progresivní zdanění.
  2. Mimo těchto důvodů je samozřejmě nutné zmínit důvod solidarity bohatších s chudšími, pokud ovšem akceptujeme tezi, že bohatí jsou (což si sami často nemyslí) součástí společnosti a vracejí to, co jim poskytla, aby mohli dosáhnout úspěchu. Nepřekvapí, že dnešní „bohatí“ si úspěch přisvojují na základě „své“ píle, „své“ geniality, ale společenský přínos, od toho, kde se narodili, jak mohli zdarma vystudovat atd., jaksi opomíjejí.
  3. Čistě makroekonomický důvod je vyhlazování cyklu. Progresivní daně nejenže zmírňují velké rozdíly ve společnosti (a právě tyto velké rozdíly vedou k tomu, že se progresivní zdanění dostává pod tlak, protože společnost je příliš separovaná), ale mají i velký zásluhu na zmírňování recese, resp. brzdění přehřátí ekonomiky.
  4. Progresivní daně „narovnávají“ v celkové daňové struktuře působení dalších daní, především DPH a spotřební, které jsou ze své povahy degresivní: dopadají nejvíce na chudé, protože právě oni nemohou spořit a jejich důchod je celý spotřebován. Jakékoliv zvýšení DPH se jich tedy dotkne mnohem silněji než bohatších domácností, které mohou tvořit úspory. Zde vidíme, jak se ODS (dnes silně podpořená TOP 09) přiklánějí k degresivnímu zdanění obecně: posílení role nepřímých daní, sbližování sazeb DPH, samozřejmě směrem nahoru, degresivní dopad „rovné“ daně; všechny tyto nástroje nejvíce pomáhají těm skutečně velmi bohatým a tvrdě dopadají na ty nejchudší.
Je třeba podotknout, že návrat k progresivnímu zdanění (globálně) je obsaženo i v tzv. Zprávě Stigliztovy komise, která navrhuje zásadní změny celého globálního ekonomického systému. V souvislosti s touto problematikou je ovšem také třeba řešit palčivé problémy daňového podbízení, především při „lákání“ nadnárodních firem a daňových rájů.

Dalších z možných námitek proti rovné dani se týká obecných daňových trendů, souvisejících s poklesem daní, s tzv. konceptem minimálního státu. Nejde jen o to, že takovýto stát nemůže samozřejmě zajišťovat plnou šíří sociálních služeb, takže nevyhnutelně dochází k sociální polarizaci a „nutné“ privatizaci lukrativních penzijních systémů do soukromých rukou. I naši pravici, která si dělá takové dojemné starosti o výši našeho zadlužení, by měl znepokojovat fakt, že současné problémy v eurozóně nemají země, které mají vysoké (nekonkurenceschopné, řekl by Kalousek) daně, ale právě naopak. I pravicový tisk už pomalu přiznává, že za řeckými problémy není jen nevhodná ekonomická struktura, podvody režírované Goldman Sachs, ale dlouhodobě nízký výběr daní. Je typické, že skandinávské země s velmi vysokou daňovou kvótou v současné krizi problémy nemají. Přesně dle keynesiánské teorie si totiž v dobrých letech naakumulovaly rozpočtové přebytky, které nyní mohou použít.

Dopady zavedení rovné daně jsou v ČR takové, že dle studie KPMG se v ČR vysoké příjmy zdaňují tak nízko jako v rozvojových zemích (můžeme srovnat např. s ruskými oligarchy). Zřejmě toto je vzor společnosti, o kterou naše pravice usiluje?

Pravicové strany často argumentují, že nižší daně povedou k vyššímu růstu. Prý skončí demotivace, firmy budou více investovat a zkrátka na tom vydělá celá ekonomika. Nechám stranou nepodložený argument, že nižší daně vedou k vyššímu výběru daní. Stačí se podívat na to, že nízké daně a la ODS firmy tak nalákaly, že ve s minulém roce uskutečnil rekordní úprk do daňových rájů.

Úvaha, že nižší daně vedou k vyššímu ekonomickému růstu, spadá pod ekonomiku strany nabídky a politiky pod Novou pravici, jejímiž prominentními představitele byli Thatcherová a Reagan. Empiricky zhodnoceno nejen na příkladech USA či Velké Británie, důkazy toho nikde najít nemůžeme. Kdyby hlavním motorem ekonomického růstu byla sazba daně z příjmu, pak bude nejvyspělejší zemí světa Bangladéš.

Ekonomický růst vyvolaný snížením daní nejenže nebude nijak závratně velký (pokud se krátkodobě vůbec objeví), ale bude především velice drahý. Je to ta nejhorší cesta, na čem stavět ekonomický růst. Nejenže ničí solidaritu ve společnosti, ale v konečném důsledku podkopává ekonomickou suverenitu státu a jeho možnosti reagovat při krizích, i kupní sílu obyvatel. Právě proto Stiglitzova zpráva pro OSN jasně říká, že hlavní příčinou současné krize je rostoucí nerovnost a doporučuje návrat k daňové progresi.

A co si myslíte vy? Diskuse (14 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Manning5

Tomáš Imrich - Konstruktér, Suchdol nad Lužnicí

Stiglitzova zpráva Úterý, 27.Dubna 2010, 09:50:27

Dobrý den, chtěl jsem se zeptat zda neví někdo kde sehnat zpráva Stiglitzovy komise přeložená do češtiny?

Veronika Zikmundová - mongolistka

Středa, 28.Dubna 2010, 06:02:4

Jako člověk, který o ekonomice netuší vůbec nic, jsem za takovýto výklad nesmírně vděčná, těším se na další texty.

Ilona Švihlíková - ekonomka, Praha

Stiglizova zpráva Středa, 28.Dubna 2010, 13:44:28

Díky za reakce. Pokud vím, zprávu u nás nkdo nepřeložil, ona je hodně rozsáhlá a dost obtížná. Moji studenti si museli přečíst alespon závěry, ale jinak prošla bohužel poměrně bez povšimnutí.

Miroslav Novák - Praha 9

Poznámky Pátek, 10.Prosince 2010, 11:26:47

1. Nízké zdanění bohatých nejenže podkopává solidaritu, ale podle mne přispívá ke krizi. Nahrabané peníze se dnes těžko smysluplně investují (dokazuje to mj. zpráva o charitě amerických miliardářů), maximálně vedou ke vzniku různých bublin (jako je ta realitní, která tím pádem ztěžuje přístup k bydlení mladým rodinám) a vracejí se do ekonomiky pouze prostřednictvím zadlužováním státu. Pokud budou dotyčné státy šetřit (a nezvyšovat daně), krize se prohloubí. V ČR přestály banky hypoteční krizi určitě také proto, že mohou půjčovat z reálných vkladů bohatých obyvatel.
2. Nechápu, proč zvláště po vlně krizí veřejných rozpočtů, nedošlo k razantnějšímu zákroku proti daňovým rájům. Pokud se daná firma vymlouvá na mezinárodní charakter podnikání, jistě by bylo možné uvalit na ni daň z obratu v dané zemi. Připadá mi, že vlády jsou v této věci korumpovány.

120912_0006

Blažena Švandová - Brno

Prosím o bližší informace o Stiglitzově zprávě pro OSN Pátek, 10.Prosince 2010, 17:30:14

Jedná se prosím o komisi a zprávu na následujících stránkách
http://www.wikiprogress.org/index.php/Commission_on_the_Measurement_of_Economic_Performance_and_Social_Progress
http://www.stiglitz-sen-fitoussi.fr/documents/rapport_anglais.pdf
??

650

Lukáš Kraus - Leikanger - Norge

Bohuslav Sobotka sdili na facebooku a pise: Sobota, 11.Prosince 2010, 09:42:16

"Bohuslav Sobotka Výborný článek, velmi užitečné argumenty do diskuse o potřebě progresivního zdanění!
Před 14 hodinami "

Martin Pleva - pedagog, Brno

Výborný a srozumitelný výklad Sobota, 11.Prosince 2010, 11:59:58

by se měl stát povinnou četbou pro všechny levicové (a snad i jiné) politiky.

Aaaprofil

Saša Uhlová - Redaktorka DR na rodičovské dovolené, Praha 3

Odkaz na Stigliztovu zprávu Sobota, 11.Prosince 2010, 21:43:51

http://www.un.org/ga/econcrisissummit/docs/FinalReport_CoE.pdf

Img_4546

martin škabraha - autor erót-ické literatury

Sobota, 11.Prosince 2010, 22:59:43

http://www.un.org/ga/econcrisissummit/docs.shtml
Měl by to být první dokument v sekci Conference Documents.

Miroslav Tejkl - Chrudim IV.

go on ! Neděle, 12.Prosince 2010, 17:35:53


Jasné, stručné a v kostce - pro bono publico.

A myslím, že není třeba se zastavovat - vše by mělo vyústit v mediální nástup, s cílem, aby maximum lidí ve svém podvědomí vstřebalo tuto - pravda trochu zjednodušenou - představu:

"Neoliberální pravice je nebezpečná mimo jiné tím, že nás i nepřijatelně zadluží!"

Zjednodušenost by mě netrápila - druhá strana nezná a nikdy neznala při "zjednodušování" žádných ohledů ...

Je nutno pracovat na tom, aby řeči o rozhazování levice a přehnaném sociálním pohodlí, co nejvíc vyhasly - nestačí, že postupně zmizel slogan o přiblblém politickém cyklu, který jsem mockrát jako aktivista ČSSD slyšel v 90. letech - že prý totiž pravice bohatství vytváří a levice je rozděluje a dokonce rozhazuje a když už to prý překročí přijatelné meze, nastupuje do vlády opět ona slavná, pracovitá a spořící pravice , aby prý věci dala ZASE dopořádku ....

My tady víme, že to je drzost neskutečných rozměrů, ale to naivní, odevzdané hloupoučké přesvědčení těch, kteří takto kdysi operovali při diskusi se mnou, bránilo dostatečně, aby nedostali odpověď, kterou - jak se říká - by si asi "nedali za rámeček" ...

Napůl mně totiž bylo těch užitečných idiotů ovládaných médii až líto ...

Tomáš Tožička - Duchcov

Dvě tzv. Stiglitzovy zprávy Neděle, 12.Prosince 2010, 23:08:14

Dokumenty, kterým se v r. 2009 říkalo Stiglitzovy zprávy jsou dva, a vyšli krátce po sobě...
Jeden je zpráva expertů svolaných předsedou 63. valného shromáždění otcem Escotem a druhý je výstup Komise pro měření ekonomického výkonu a sociálního pokroku.
Lidé, kteří se na tvorbě dokumentů podíleli jsou různí, výsledky podobné.

Rainbow_hair

Michal Kluka - živnostník

Soukrome duchodove fondy a tak Úterý, 14.Prosince 2010, 11:53:28

Nějak jsem nepochopil, v čem jsou soukromé důchodové fondy horší než státní. Např. v ČR bylo na důchodovém pojištění vybíráno až do vypuknutí krize více peněz, než kolik bylo vypláceno současným důchodcům. A co stát udělal s přebytkem? Leží někde na rezervním účtu? Ne, stát ho prostě prošustroval a jediné co zbývá je narůstající státní dluh. Může soukromý fond prošustrovat příspěvky? Jistě může... V ČR je stát už prošustroval. Najděte 10 rozdílů.

Dále když srovnáme HDP na hlavu, tak je jasné, že ČR značně zaostává za rozvinutými zeměmi. Zdá se mi zjevné, že bez značných zahraniční investic tento rozdíl nikdy nesnížíme. A teď je otázka, jak sem ty zahraniční investice přilákáme? Vyšším zdaněním? Dost pochybuju.... Lepší infrastrukturou? Hmmm... Trasparentnějsími podmínkami k podnikání a nižší korupcí? Muhaha... Vzdělanějším obyvatelstvem? .....

František Jonáš - Třebíč

děkuji..... Neděle, 9.Ledna 2011, 11:04:10

Doc. I.Švihlíkové za stručný a jasný článek a objasňující.

Luděk Ševčík - OSVČ

Sobota, 27.Srpna 2011, 10:34:52

Pane Kluka, přemýšlel jsem nad otázkou, jak zvýšit HDP, kterou jste položil. Nejsem si jistý, že by to mělo být zvýšením zahraničních investic. Ty, podle mého názoru, nemají za cíl nějak vylepšovat naši ekonomickou situaci, ty mají za úkol vylepšit zisky jejich investorů, a tohle se, i přes tvrzení profesora Klause, nemusí potkat a naši ekonomickou bilanci zlepšit, spíš naopak. Zahraniční firmy, které si tu většinou postavily montovny, tu vytvářejí snad nejmenší možnou přidanou hodnotu. Problém s nízkým HDP tu byl založen v 90tých letech při privatizaci státního majetku, kdy pan profesor a jeho suita tvrdili, že je jedno, kdo majetek "zprivatizuje", protože špatný majitel zakrátko zkrachuje a volný trh vše vyřeší. Jenže špatný majitel firmy tak zakrátko nezkrachuje, stát do něj nacpal a nacpe dost peněz jednak různými podpůrnými programy, jednak tím, že úvěry, které nedokáže neschopný kapitalista splácet, zaplatí stát /tedy my všichni/ za něj. Znám podnikatele, na jejichž krach jsem si byl ochoten si už před mnoha lety vsadit všechny své peníze, protože na co sáhli, to zkazili, a oni dnes stále podnikají, protože ročně dostávají od státu a EU slušnou částku dotací. Dost velké množství "podnikatelů" si více než skutečné podnikání hlídá to, aby jim neutekly státní a evropské dotace a granty.
Důchodové fondy soukromé jsou, jak už jejich specifikace napovídá, založeny a řízeny soukromými osobami. Jsou založeny pro zisk majitelů, ne pro zisk střadatelů, a to je základní rozdíl mezi nimi a státními důchodovými fondy. Jestliže vláda zisk pro důchodce na něco ukradne, není to vinou státního důchodového fondu, ale vlády. Navíc proč si stát půjčuje peníze na svůj chod za drahé úroky, a se sám vzdá peněz, které může téměř bezúročně otáčet?

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.