↗

„Nelze vyloučit, že novela zákona je jen malá domů pro firmy v daňových rájích,“ říká pirátský předseda Ivan Bartoš. Foto Flickr, Piráti

Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (nestr. za ANO) spolu s celou vládou Andreje Babiše (ANO) narazila ve Sněmovně na odpor, když chtěla ve stavu legislativní nouze schválit krajně problematickou novelu zákona o zadávání veřejných zakázek. Proti jejímu zrychlenému projednání se totiž nepostavila jen opozice, ale i poslanci politického hnutí ANO a KSČM, kteří Babišův menšinový kabinet tolerují. Návrhem se Sněmovna bude zabývat v řádném procesu na nadcházející schůzi.

„Zákon, který vláda na návrh ministryně Dostálové předložila, by se dal nazvat ‚zhasněte, chceme krást rychleji‘,“ prohlásil Miroslav Kalousek (TOP 09). „Kdyby byl tento materiál schválen, tak by to fakticky znamenalo konec jakéhokoliv boje s korupcí v České republice. Byla by to zelená pro firmy, které se dopustily krádeží a jejichž vlastníci nejsou dohledatelní,“ pokračoval v kritice novely Martin Kupka (ODS) s tím, že se ze strany vlády jedná o fail pro transparentní výběrová řízení.

Dříve než se diskuze vyostřila, vystoupil Jaroslav Faltýnek (ANO) a řekl, že poslanecký klub nejsilnější sněmovní politické strany se usnesl, že projednání návrhu Dostálové ve stavu legislativní nouze nepodpoří. „Mně to připadá, že jste zkusili, jestli to vyjde, ale nevyšlo vám to, tak jste teď zatáhli za ruční brzdu a chcete to prohnat normálním legislativním procesem. […] Problémem ovšem je, že jste takový zákon vůbec měli odvahu předložit,“ reagoval Jan Bartošek (KDU-ČSL).

„Tenhle zákon se ve Sněmovně nedá opravit,“ navázal Zbyněk Stanujura (ODS). „Je dobře, že ho dneska neprojednáme, ale nelze jej dost dobře projednat ani v řádném procesu, můžete ho leda stáhnout a napsat znovu,“ dodal. V následném hlasování o návrhu na vyřazení bodu z programu jednání, který přednesl Jakub Michálek (Piráti), se pro vyslovilo sto jedna ze sto sedmi přítomných poslanců, šest — například ministryně Dostálová — se jich zdrželo a nikdo nebyl proti.

Veřejný zájem?

Babišova vláda novelu zákona o zadávání veřejných zakázek schválila na svém pondělním zasedání. Od jejího přijetí si slibuje zjednodušení nákupu osobních ochranných prostředků jako pohotovostních zásob po skončení nouzového stavu. Úpravy právního předpisu podle navrhovatelky, ministryně Dostálové, odstraňují administrativní zátěž na straně zadavatele a zásadně přispějí ke zrychlení jednacího řízení bez uveřejnění, neboť již nadále nebude nutné naplňovat některá zákonná ustanovení.

Získá-li novela podporu v obou komorách Parlamentu, nebude již zadavatel v případě jednacího řízení bez uveřejnění povinen ověřovat kvalifikaci dodavatele, prověřovat skutečného majitele vybraného dodavatele nebo vyloučit zvoleného dodavatele, který nemá zaknihované akcie. „Vzhledem k nutnost uzavřít smlouvu v co nejkratším čase, není vhodné trvat na těchto úkonech, neboť zde převažuje veřejný zájem na rychlém plnění veřejné zakázky,“ zdůvodnilo ministerstvo potřebnost navrhovaných změn v předkládací zprávě.

Ministryně spravedlnosti a předsedkyně Legislativní rady vlády Marie Benešová (nestr. za ANO) ve svém stanovisku, které má Deník Referendum k dispozici, upozornila, že navrhované zkrácení projednání předlohy ve stavu legislativní nouze s nutností okamžité účinnosti je — s ohledem na vysvětlení rezortu pro místní rozvoj — velmi obecné a má jen volnou souvislost s probíhající epidemií koronoaviru, neboť změna pravidel dopadne za zadávání veřejných zakázek při poptávání jakéhokoliv zboží a služeb, a to bez omezení účinnosti.

„Z toho plyne vážná pochybnost o vhodnosti a potřebnosti případného projednání předmětného návrhu zákona ve zkráceném jednání ve vyhlášeném stavu legislativní nouze,“ shrnula někdejší nejvyšší státní zástupkyně. Benešová dále podotkla, že vzhledem ke spěchu, s jakým její kolegyně Dostálová novela připravila a předložila vládně k projednání, neměla Legislativní rada vlády a její komise dostatek časového prostoru pro legislativně technickou a právní analýzu textu zákona a ke zpracování komplexního stanoviska.

Z údajů v informačním systému eKlep, jenž poskytuje informace o oběhu vládních materiálu, vyplývá, že návrh zákona rezort pro místní rozvoj vytvořil krátce před třináctou hodinou, tedy pouhou hodinu před začátkem zasedání kabinetu. Na základě výjimky předsedy vlády k němu neproběhlo mezirezortní připomínkového řízení a ministrům nebyl dán prostor, aby se s ním alespoň obecně seznámili. Novelu Dostálova přinesla „na stůl“. V šestnáct hodin jedenáct minut a dvaačtyřicet vteřin byla zařazena na program jednání a o sekundu později projednána.

Politická korupce!

Rychlost, s jakou ministryně pro místní rozvoj novelu připravila, kritizují rovněž zástupci Hlídače státu a Transprency International. „Není správné, aby byl materiál bez projednání v mezirezortním připomínkovém řízení v jeden den předložen, schválen a předseda Sněmovny následně ještě rozhodl, že se jím poslanci budou zabývat ve zkráceném legislativním procesu,“ řekl Deníku Referendum Jan Dupák, který působí v Transparecny International. „Navíc když vůbec nebyl zařazen na program jednání vlády,“ dodal.

„Ačkoli Klára Dostálová žádná pravidla neporušila a vše proběhlo zcela legálně, tak se nemohu zbavit podezření, že jsou navrhované změny účelové. Že vláda chce zneužít stav legislativní nouze, aby upravila podmínky pro zadávání veřejných zakázek nikoliv pro mimořádné situace, jako je ta dnešní, ale i pro zcela běžný provoz,“ doplnil Dupáka v rozhovoru pro Deníku Referendum zakladatel projektu Hlídač státu Michal Bláha.

Vedle způsobu projednání považují oba odborníci za krajně problematickou i samou materii zákona. „Ministerstvo totiž prosazuje, aby veřejnou zakázku mohl realizovat někdo, kdo byl pravomocně odsouzený nebo se nachází v insolvenci, případě má skrytého vlastníka,“ uvedl Dupák s tím, že přijetí zákona by podstatně zvýšilo riziko, že stát z peněz daňových poplatníků zaplatí za produkty či služby, které však neobdrží a po firmě v úpadku nakonec zpětně vůbec nic nevymůže.

„Pokud stát neprověří skutečného majitele dodavatele, respektive nevyloučí dodavatele bez zaknihovaných akcí, tak nebude vědět, s kým obchoduje,“ pokračoval Bláha. „Z hlediska střetu zájmů jde přitom o zcela zásadní věci. Stát musí vědět, komu posílá veřejné prostředky, aby to nebyla třeba firma z Belize, kterou vlastní náměstek ministra,“ dodal zakladatel projektu Hlídač státu. „Návrh zákona zkrátka nahrává politické korupci,“ shrnul Dupák.

Na otázku, zda je Dostálové novela opodstatněná, respektive zda lze podle platných pravidel bez větších obtíží nakupovat potřebné zboží, Bláha i Dupák odpověděli, že stávající podoba zákona rozhodně není ideální a změnu by si zasloužila, ale že předkládané úpravy rychlost řízení nijak neovlivní. „Výpis z rejstříku trestů pořídíte za pár minut. Tenhle úkon opravdu zakázku o měsíce nezdrží,“ podotkl Dupák. „Stejně tak lze během chvíle z příslušného registru ověřit konečného vlastníka,“ dodal Bláha.

„Návrh není potřebný a je opravdu velice problematický,“ shrnul Dupák s tím, že jeho další riziko spatřuje v tom, že nijak nesouvisí s aktuální koronoavirovou hrozbou, nemá časové ohraničení a neomezuje se například na pořizování zdravotnického materiálu, což znamená že by mohl být využíván i v budoucích letech a měsících pro mnohamiliardové armádní zakázky. „Stát by vposledku mohl nakupovat cokoliv, kdekoliv a od kohokoliv, a to zcela bez kontroly,“ uzavřel.