Konec uhlí v Praze je zase o něco blíž

Petra Kolínská

Pražská radnice schválila vyhlášku zakazující topit uhlím, a v období smogových situací dokonce i dřevem. Je nutné opatření dotáhnout tak, aby současně nabízelo kompenzaci sociálně slabším občanům, na něž může dopadnout.

Hlavní město se rozhodlo zredukovat na minimum znečištění z domácích topenišť a schválilo vyhlášku, která od září příštího roku zakazuje spalovat uhlí, uhelné brikety a koks v kamnech a nejméně účinných kotlích. V době smogu navíc nebude možné v těchto zařízeních zatápět ani dřevem, a studené budou muset zůstat i všechny krby. V čem je rozhodnutí přelomové a jaká jsou úskalí nového opatření?

Topení uhlím v domácnostech je v Praze na ústupu, přesto se najdou lokality, kde právě tento druh vytápění doslova otravuje vzduch. (Podrobnosti o zdrojích a úrovni znečištění najde čtenář v pražské Ročence životního prostředí.) Lokální dopad na kvalitu ovzduší, a tedy i na zdraví, je značný.

Hlavní město proto využilo zmocnění ze zákona o ochraně ovzduší a rozhodlo o zákazu topení uhlím s účinností o dva roky dříve, než jak stanoví zákon. Je patrně prvním městem, které tuto možnost danou zákonem využilo. V případě kamen je pak pražská vyhláška průkopnická — zákon o ochraně ovzduší pro malé zdroje do 10 kW termín zákazu používání nestanoví.

Zkušenost Prahy při přípravě vyhlášky může povzbudit i další města a obce. Místní radnice nejlépe vědí, nakolik je trápí znečištění ovzduší z domácností a nakolik je reálné zpřísnit podmínky pro vytápění domácností.

Současný zákon o ochraně ovzduší jim ale tuto pravomoc dává pouze ve velmi omezené míře. Zrychlit odchod od uhelných kamen a kotlů oproti termínům stanoveným v zákoně jim dovoluje jen v případě 1. a 2. emisní třídy, tedy těch kotlů, co mají nejhorší účinnost a nejhorší emise.

Podle kvalifikovaných odhadů se vyhláška v Praze dotkne stovek domácností. Zatím není jasné, nakolik město bude aktivně informovat domácnosti, kterých se vyhláška týká, a zda jim nabídne finanční podporu při přechodu na čistější formu vytápění.

Lze totiž předpokládat, že vyhláška dopadá spíše na nízkopříjmové domácnosti a na domácnosti seniorů. Navíc narozdíl od majitelů kotlů dotační program pro výměnu kamen dosud vyhlášen nebyl. Vzhledem k tomu, že majitelé nevyhovujících zdrojů mají na změnu vytápění právě jeden rok, je důležité, aby se o nové vyhlášce a nabízených možnostech řešení dozvěděli co nejdříve.

Při promýšlení, jak podpořit domácnosti, které čeká vysoká investice do změny vytápění, se může Praha inspirovat v městech. jako je Třinec nebo Opava, kde radnice nabízejí lidem bezúročnou půjčku. To pomůže domácnostem, které nemají potřebné volné prostředky pro předfinancování kotlíkové dotace. Podstatnou část bezúročné půjčky pak lidé platí právě až po obdržení dotace.

Úspěch vyhlášky bude záviset na způsobu jejího vymáhání v praxi. I kdyby se podařilo v první fázi vyřadit z provozu jen všechny zdroje, které čoudí už na první pohled, bude to úspěch, a dobrý příklad pro ostatní města.

REZZO 1, REZZO 2: stacionární zařízení ke spalování paliv o celkovém tepelném příkonu vyšším než 0,3 MW, spalovny odpadů, jiné zdroje

REZZO 3 stacionární zařízení ke spalování paliv o celkovém tepelném příkonu do 0,3 MW, nevyjmenované technologické procesy (použití rozpouštědel v domácnostech apod., stavební práce, zemědělské činnosti) Graf ČHMÚ