Plodnost! Mír! A Bohatství!

Alena Zemančíková

Antická komedie, kterou lze zhlédnout v rámci projektu Antická Štvanice na stejnojmenném ostrově, reflektuje nedávnou minulost a současnost moderního Řecka.

V opozici proti komerčnímu divadelnímu podnikání v letní Praze a v těžké konkurenci s festivalem Letní Letná si sdružení divadelních spolků, působících ve Vile Štvanice na stejnojmenném ostrově, vymyslelo projekt Antická Štvanice. Hraje se vždy venku, v blízkosti tří živlů, k nimž se vztahoval antický svět a v nichž sídlí tři hlavní antická božstva: vody (pro Řeky to bylo moře, v Praze ho nahradí Vltava s podobnou mýtickou funkcí), země (která má i své temné podzemí) a oblohy s kosmickými tělesy. Kolem zvučí a kmitá město, civilizovaný svět.

První inscenací Antické Štvanice byla Oresteia v roce 2016, druhou pocta Ovidiovi v roce dvoutisícího výročí jeho úmrtí. V minulém roce byla tématem Faidra a Prosebnice a letos došlo na antickou komedii Plodnost! Mír! A Bohatství!

Inspirací pro původní autorskou hru, reflektující na základě komediálních schémat nedávnou minulost a současnost moderního Řecka, jsou dvě Aristofanovy komedie: Mír a Plutos. Zpracování je ovšem zcela současné, byť pracuje s rytmickým veršem a náboženskými rituály.

Hrdiny komedie jsou tři mladíci na společenském dně, časoprostorem Řecko tonoucí v hospodářské krizi a trestané tvrdými podmínkami Evropské unie a německých bank. Čtvrtým hráčem je Hermes, posel olympských bohů, ochránce pastýřů a stád, ale také patron zlodějů a podvodníků, který se během hry promění v další božstva a nakonec v tajemného věštce. (Nesmíme ale zapomenout na všude a stále přítomného hráče na strunný nástroj buzuki).

V takto skromném obsazení, bez chóru (snad za něj můžeme považovat město, které na repliky protagonistů odpovídá nečekanými zvuky jako houkání lodí, sirény sanitek, hluk letadel a policejních vrtulníků, dunění mostu při průjezdu tramvaje) se odehraje příběh o rozvrácené zemi, soužené válkami, suchem, hladem a dluhy, a jejích třech občanech, kterým se naskytne příležitost zemi zachránit, kteří živi a zdrávi projdou všemi nástrahami, ale fatálně selžou tváří v tvář požadavku prosté humanity.

Inscenace vede diváky celým ostrovem, hraje se pod mostem, na trávníku v parku i na břehu Vltavy, odkud je vidět obrovský stadion skutečně pojmenovaný Koloseum, ba dokonce i v řece, v níž se vedle velké Štvanice vynořil při ražení kolektoru pod říčním dnem i malý, pevný ostrůvek. Podílíme se na zázraku, kterým je slepému bohu Plutonovi vrácen zrak, jsme účastni zkrocení válečného monstra a mohli bychom spočinout v utěšené zahrádce bohyně Deméter… kdyby to ovšem ti tři nakonec tak fatálně neposrali.

Během představení se setmí a své uhraje i počasí — premiérový víkend byl horký až hrůza, ale ani déšť produkci nezkazí, ve vesmíru řecké mytologie funkčně účinkuje všechno.

Společenský přesah

Plodnost! Mír! A Bohatství! je pravá komedie, problémy, jako je válka, chudoba, dluhy, bezpráví a neúroda nazírá plebejským pohledem tří ne zrovna důstojných maníků. Na antické kozlí kopyto nasazuje současné poměry a v zrcadle moderní historie Řecka odráží poměry doma (tak to ostatně dělal už Shakespeare).

Divák udělá nejlépe, když na komedii jde dvakrát, ve stejnou dobu se totiž odehrávají tři různé zázraky a zažít všechny tři je nemožné, něco vždy nutně unikne. Ale i tomu, kdo tomu dva večery dát nemůže, se děj nakonec spojí, nakonec na žádném z dějišť nikdo nikoho nedrží, člověk může přecházet (ale není to jen tak, rituál člověka chytne).

Inscenace spolku Tygr v tísni si dávají záležet na společenském přesahu, ať už to je adaptace Döblinova románu Berlin, Alexanderplatz nebo hra o protektorátním rozhlase Ticho, nahrává se. Společenský přesah při vší efektnosti kouzel a choreografií má i Plodnost! Mír! A Bohatství!, především vtipně aktualizovaným textem založeným na citacích moderních i starých řeckých autorů doplněných břitkou rekapitulací nedávných událostí. Které se dnes, ostatně tak jako v antických dobách, týkají celé Evropy.

A protože se v komedii hodně mluví o veřejných prostředcích a politickém rozhodování, sluší se připomenout, že Antická Štvanice je pravidelně podpořena z veřejných rozpočtů Ministerstva kultury ČR, Pražského magistrátu a městské části Praha 7 s pomocí spíše věcnou než finanční některých spřízněných firem a jednotlivců.

Je to pečlivě připravené a poctivě odvedené dílo, udělané s velkou energií, vtipem a nadhledem, jehož hodina a půl dokáže spojit herce a diváky v obec: na tom je ostatně antické divadlo založené. Důležitou součástí je i program, na jehož stránkách se dočteme pečlivě vypracovaný stručný souhrn dějin Řecka od konce 18. století až po současnost uprchlické krize.

Připomene se tím, co všechno o sobě jako jednotlivé země Evropské unie nevíme, kolik vzájemného poznání jsme si dlužni. (A v této konfrontaci se výroky Václava Klause z doby řecké finanční krize, urážející Řeky jako lenochy, kteří jen sedí v kavárně a pijí ouzo, jeví netoliko nehorázné, ale přímo odporné).

Komedii Plodnost! Mír! A Bohatství! hraje Tygr v tísni až do 10. září každý večer od 20:00. Ve Vile je ostatně v provozu i kavárna, takže je na Štvanici možné strávit příjemný podvečer i noc až do posledního metra.