Chléb a motorky

Brněnskou Velkou cenu České republiky silničních motocyklů provázejí dlouhodobé finanční problémy a také podezření z neprůhledného a neoprávněného vynakládání veřejných prostředků. Měly by ji stát a město Brno i nadále podporovat?

Brněnskou Velkou cenu provázejí dlouhodobě finanční problémy, především kvůli výši tzv. zalistovacího poplatku španělské promotérské společnosti Dorna Sports. Podle auditu z roku 2015, který si zadalo město Brno jako menšinový akcionář společnosti Automotodrom Brno, a. s., jež do té doby závody pořádala, byla akce vždy výrazně ztrátová a velikost ztráty korigovala jen výše státní podpory.

V roce 2014 například dostal Automotodrom na pořádání MotoGP dotace pouze od Jihomoravského kraje a města Brna (10 a 5 milionů korun) a ztráta podle účetnictví Automotodromu činila zhruba 60 milionů korun (ačkoliv audit následně ztrátu korigoval na „pouhých“ 43 milionů korun). Od roku 2016 závody oficiálně pořádá Spolek pro GP ČR Brno, který založilo město společně s krajem mimo jiné proto, že takový spolek může – na rozdíl od soukromého Automotodromu – pobírat dotace od ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy přímo, a nikoliv jen prostřednictvím Autoklubu ČR, jak tomu bylo do té doby.

Brno-2818726_960_720„Do Brna se sjedou fanoušci rychlých motorek. Tentokrát naposledy?“ – tak nějak budou nepochybně již brzy znít titulky regionálních i celostátních novin. Jako ostatně skoro každý rok. Foto Pixabay

Tato změna se ale na ztrátovosti akce nijak zásadně neprojevila. V roce 2018 Spolek požadoval od MŠMT dotaci ve výši 100 milionů korun, ale namísto požadované částky mu ministerstvo přiznalo jen 39 milionů, což se Spolek rozhodl řešit žalobou.

„Spolek například v podkladech neuvedl, že obdržel 10 milionů od města Brna a dalších 20 milionů od Jihomoravského kraje. Žádost také obsahovala nezvykle nízké odhady komerčních příjmů z akce, ale například chybí také relevantní příjmy z parkovného nebo pronájmu prodejních stánků,“ uvedla tehdy k důvodům udělení nižší dotace mluvčí ministerstva Aneta Lednová. Celkem pak loňská Velká cena skončila ve ztrátě 31 milionů korun.

Stejnou částku pak ministerstvo letos v dubnu přiznalo Spolku i na pořádání letošních závodů, po tlaku brněnských politiků ji nakonec navýšilo na 55 milionů korun. Důvodem pro udělení nižší dotace (požadováno bylo 65 milionů Kč) byly podle nedávného zjištění Seznam Zpráv mimo jiné pochybnosti o tom, zda jsou tyto dotace vynakládány účelně.

Podle smlouvy mezi Spolkem a Automotodromem Brno, a.s., vlastněným otcem závodníka Karla Abraháma, brněnského podnikatele stejného jména, si totiž Spolek pronajímá na dobu závodů Masarykův okruh od Automotodromu za 28,5 milionu korun, ačkoliv běžné nájemní ceny na srovnatelných okruzích v okolních zemích (například německý Sachsenring či maďarský Hungaroring) se pohybují v přepočtu jen okolo 5,2 milionu korun.

„To jsou hrušky s jablky. Pan ministr poukazuje na nějaké pronájmy, které jsou pro klubové závody a mistrovské závody v jednotlivých zemích. Ale neukazuje částku, za kterou se pronajímá v rámci Moto GP nebo jiných světových podniků,“ reagoval hejtman Šimek, a jde patrně alespoň do jisté míry o validní argument. Jenže žádné srovnání prokazující oprávněnost této částky on ani brněnská primátorka (tedy zástupci Spolku) ani mluvčí Automotodromu neposkytli.

Tím ostatně poukázali na jeden ze zásadních problematických aspektů pořadatelství Velké ceny, kterým je de facto přetrvávající monopol Automotodromu, potažmo Karla Abraháma, který je jeho majoritním vlastníkem a skrze svou společnost A.B.R. Holding, a.s. také majitelem většiny pozemků pod Masarykovým okruhem. Abrahám a jeho firmy tak město, kraj i stát drží pod krkem a dokud bude přetrvávat politická vůle Velkou cenu v České republice udržet, může si nadiktovat prakticky cokoliv a ceny dle libosti nadsazovat.

Vyplatí se to?
Hlavními argumenty pro udržení Velké ceny ČR jsou především mezinárodní prestiž, kterou státu, městu a kraji přináší, a také zisky, které generují návštěvníci prostřednictvím daňových výnosů – každý návštěvník musí být někde ubytován, musí něco jíst, něco pít… A z toho pak stát profituje na daních. Problém je, že tyto výnosy nelze spočítat přesně a pohybují se tak v rovině různě realistických odhadů – podle analýzy společnosti Cyrrus z roku 2014 stát na daních získá přes 200 milionů korun.

Má to ale přinejmenším dvě ale: Česká televize přinesla loni v srpnu zprávu, podle které hospodaření Automotodromu minimálně od roku 2015 prověřuje BIS, která upozorňuje, že analýza dokládající vysoké daňové zisky vznikla na politickou objednávku, není nezávislou studií a slouží regionálním politikům jako nátlakový argument pro vyšší dotace ze státního rozpočtu. Druhým „ale“ je fakt, že analýza pracuje s údaji z roku 2014, kdy se Velké ceny ČR zúčastnilo 240 695 návštěvníků (tedy ve skutečnosti to bylo jen necelých 80 tisíc lidí a z toho jen asi 40 tisíc platících diváků, ale o tom viz dále) – a takové návštěvnosti MotoGP v posledních letech zdaleka nedosahuje.

V roce 2018 dorazilo na Velkou cenu České republiky silničních motocyklů 187 348 návštěvníků. Tedy nedorazilo – ono se to totiž počítá tak, že každý návštěvník se zakalkuluje tolikrát, kolik dnů na okruhu strávil, či spíše mohl strávit. Závody jsou třídenní, takže „běžný“ návštěvník je započítán třikrát (bez ohledu na to, zda skutečně byl všechny tři dny přítomen).

Přídavné jméno „běžný“ používám proto, že přibližně pětinu návštěvníků tvoří VIP hosté, personály týmů, promotérské firmy a asociace týmů a jezdců, zástupci mezinárodních sponzorů a dodavatelů, novináři – ano, ti všichni se do počtu návštěvníků počítají. A dokonce nejen třikrát – například personál týmů a promotérské společnosti tráví na okruhu osm, respektive devět dní. A počítají se tedy osmkrát či devětkrát (ačkoliv v tomto případě jde o poměrně malé množství osob).

Z bezmála 190 tisíc návštěvníků se tak po patřičném vydělení dostaneme na nějakých 62 tisíc. Vstupenku si ale zakoupila jen polovina z nich – tu druhou tvoří výše zmiňovaný personál, VIP hosté či neplatící diváci (děti, senioři). Reálně prodaných vstupenek tak loni bylo cca 31 000.

I pokud bychom věřili analýze Cyrrusu, že daňové výnosy v roce 2014 mohly činit 202,3 milionu korun, s loňskou účastí, která byla oproti tomu jen asi 78 procent, mohla Velká cena loni na daních přinést zhruba 158 milionů korun. Z veřejných prostředků bylo na akci poskytnuto 69 milionů korun (39 milionů dalo ministerstvo školství, 20 milionů kraj, 10 milionů město), na letošní ročník už je v tuto chvíli schváleno 95 milionů (55 ministerstvo, 25 kraj, 15 město).

Stále se tak zdá, že se akce státu vyplácí (znovu podotýkám – pokud věříme analýze, jejíž nezávislost zpochybňuje BIS), není ale vůbec jisté, že tomu tak bude i nadále – výše zalistovacího poplatku se každým rokem zvyšuje (letos zhruba 110 milionů, v roce 2020 už to má být 130 milionů) a počty návštěvníků se naopak snižují.

Připočítáme-li k tomu výše zmiňované pochybnosti o oprávněnosti výše některých plateb Automotodromu Brno a zjištění BIS, která v souvislosti s MotoGP také varuje před zneužíváním veřejných peněz pro soukromý byznys, je to už poměrně dost na to, abychom snad konečně opustili dogma o nedotknutelnosti Velké ceny, které má spíše emocionální základ. Je načase, aby brněnští a jihomoravští politici upustili od rétoriky o tom, jak je nutné Velkou cenu zachránit, o tom, jak hrozí, že o tuto jedinečnou akci přijdeme, či jak je mrzí přístup ministra Plagy, který je přece Brňák a měl by tak mít pochopení.

„Chléb a hry“ fungovaly už ve starém Římě a mnozí regionální politici se patrně obávají, že sáhnout lidu na hry by bylo příliš nepopulární, ale není snad – nemělo by být neprůhledné a dost možná neoprávněné vynakládání veřejných prostředků přinejmenším stejně nepopulární? Tak nebrnkejme na city a pojďme se ve světle všech dat a pochybností racionálně bavit o tom, jak moc a jak dlouho je ještě možné tuto akci sanovat.

A co si myslíte vy? Diskuse (2 příspěvky)

Pk_photo

Pavel Krušina - Praha

Dotace zastavit Čtvrtek, 20.Června 2019, 12:45:46

Navrhuji dotace zastavit. V ideálním případě Spolek pro GP zkrachuje a bude od závodů pokoj.

František Trampota - Brno

Sobota, 22.Června 2019, 16:35:47

Sice jsem si data neověřoval, ale asi bude mít autor ve všem pravdu. Přesto mi přijde argumentace slabá, zejména když zohledním to, že je autor člen SZ. Na napsání takového článku není potřeba politik, ale úředník. Přijde mi tristní, že se autor zabývá účetnictvím, které je sice ztrátové, ale to se netýká jen Velké ceny. Týká se to například i ekologických projektů. Argumentoval by Matouš Vencálek stejně? Dát někomu dotaci je svrchované politické rozhodnutí, kterých je v této zemi celá řada.
Stejně tak je svrchované rozhodnutí zrušit Velkou cenu, a to na základě politických, ne účetnických rozhodnutí.
Ve zkratce: chci zrušit Velkou cenu protože způsobuje, smrad, hluk, znečištění a stres. Dále je symbolem fosilní mobility a s ohledem na klimatickou situaci by tento symbol měl padnout jako první. Jedná se o sportbysnys (termín Mojmíra Vlašína), na kterém by stát neměl mít žádný zájem.
Pokud budou členové SZ nahrazovat účetní namísto formulování politických požadavků, tak se jim brzy splní sen zasoupeřit si s ČSSD o umístění ve volbách.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.