Sice bez násilí či nenávistných výpadů, ale přesto dost konfliktně začalo na Ukrajině období mocenských výměn spojené s nástupem nově zvoleného prezidenta Volodymyra Zelenského. Zelenskyj složil přísahu v pondělí 20. května. Hned v inauguračním projevu přitom slíbil rozpustit parlament a vyzval k rezignaci vládu svázanou úzce se svým předchůdcem Petrem Porošenkem.

„Popravdě nechápu naši vládu, která tu jen rozhazuje rukama a stěžuje si, že nemůže nic dělat. Není to pravda. Může vzít do ruky pero a kus papíru, sepsat vlastní rezignaci a uvolnit místo těm, kdo budou myslet na příští generace, ne na příští volby. Přijde mi, že lidi by to ocenili,“ uvedl Zelenskyj s odkazem na stále pokračující střelbu na Donbase, jejíž zastavení označil za svoji první prioritu.

Vládní koalice kontrolující dosluhující parlament v čele s Porošenkovým blokem se před Zelenského inaugurací demonstrativně rozpadla, aby znemožnila novému prezidentovi právě rozpustit parlament. Podle ukrajinských zákonů mají totiž poslanci v příslušné situaci nárok na třicetidenní lhůtu ke schválení koalice nové. Zelenskyj přesto dekret o rozpuštění v úterý podepsal. Porošenkovi poslanci jej chtějí nyní napadnout u ústavního soudu.

Dosluhující parlament odmítl zároveň ve středu byť jen diskutovat o dalších podnětech nového prezidenta, z nichž nejvýznamnější byl apel na změnu systému pro parlamentní volby ze smíšeného na čistě poměrný. Poslance neoslovilo ani Zelenského vysvětlování, že většinová část volby váže více korupce.

„Pro zahájení rozpravy hlasovalo pouze 92 zákonodárců. Potřebná většina je přitom nejméně 226 hlasů (...) Tato a další události naznačují, že parlament a nový prezident se nebudou váhat vzájemně přetlačovat (...) i když by to znamenalo, že práce na potřebných změnách ustrne na mrtvém bodě,“ konstatují zpravodajové Rádia Svobodná Evropa

Spor o volby

I když termín parlamentních voleb potvrdí definitivně až reakce ústavního soudu na případnou stížnost, většina pozorovatelů má za to, že jím bude 21. červenec — den, se kterým počítá ve svém plánu i sám prezident Zelenskyj. Řádný termín voleb byl sice jen o tři měsíce později — 27. října —, hlavní politické síly se ovšem hned začaly připravovat na letní volby a dle pozorovatelů se zdají být s nimi smířené.

Na funkce rezignovali v posledních dnech v rychlém sledu Porošenkův ministr obrany Stepan Poltorak, šéf tajné služby Vasyl Hrytsak a nakonec také premiér Volodymyr Hrojsman. I právě Hrojsman přitom uvedl, že se chce soustředit na přípravu na volby.

Otázkou zůstává, zda stranickými lídry půjdou i poslanci — tradičně na Ukrajině suverénně jednající politikové. Podle ústavy musí být předčasné volby do šedesáti dnů od prezidentského rozpuštění parlamentu. Během nich ale poslanci dále pracují. Zelenskyj „poradil“ v pondělí v inaugurační řeči zákonodárcům, aby využili příslušný čas k znovuzískání důvěry lidí přijetím zásadních protipapalášských novel, konkrétně o zrušení vlastní imunity či o zpřísnění postihů za nezákonné obohacování.

Vzhledem k dosavadní zkušenosti ovšem jen málokdo předpokládá, že poslanci prezidentův apel vyslyší. Očekává se spíše opak.

Současný prezident — jemuž dává ukrajinský systém pravomoc obsazovat a spoluřídit silové rezorty — nemá jako politický nováček v parlamentu zatím prakticky žádnou oporu. Pro jeho vznikající stranu Služebník lidu chce však dnes hlasovat už 40 procent Ukrajinců.

Kromě Zelenského mohou dle analytiků včasné volby posílit velmi i Julii Tymošenkovou. Aktuálními voliči jejího bloku jsou totiž z velké části důchodci, kteří nemají v létě na rozdíl od pracujících dovolenou a obvykle neopouštějí své trvalé bydliště.

Loutka Kolomojského?

Velké pozdvižení mezi zástupci dosud vládnoucích stran budí též Zelenského výběr kancléře, respektive personálního šéfa prezidentova aparátu. Jde totiž o Andrije Bohdana — právníka kontroverzního oligarchy Ihora Kolomojského, u něhož se spekuluje, že Zelenského ve skutečnosti ovládá.

Šéfka rady pro lustrace na ministerstvu spravedlnosti si navíc již oficiálně postěžovala, že Bohdanovo jmenování porušuje lustrační zákon, jelikož právník byl členem vlády Viktora Janukovyče svrženého v roce 2014. Současné ukrajinské zákony přitom zakazují takovýmto lidem sloužit ve vysokých funkcích po deset let.

Naopak spíše neutrální až kladné reakce vyvolala vizionářská část Zelenského nástupního projevu. „Musíme se stát Islanďany ve fotbale, Izraelci v obraně vlasti, Japonci v technologiích, Švýcary v umění žít vedle sebe,“ uvedl emotivně nový prezident a pokračoval:

„Naší prvořadou úlohou je zastavit palbu na Donbase (...) Ztratili jsme tam nejen území, ale i zejména lidi (...) Jsem v tomto ohledu připraven k těžkým a nepopulárním rozhodnutím (...) Pokud to bude potřebné, jsem připraven obětovat i svou funkci, aby byl nastolen mír,“ řekl Zelenský.

Nový prezident se v projevu obrátil přímo i na obyvatele Donbasu a Krymu, které v ruštině ujistil, že pro zbytek země jsou stále spoluobčany a ne lidmi žijícími v cizí zemi. Současně ale zopakoval, že dialog o konečném narovnání vztahů s Ruskem je možný jen za podmínky, že budou propuštěni váleční zajatci a vrácena okupovaná území.

Další informace:

RFE/RL Ukraine Live Blog: Zelenskiy Takes Charge

RFE/RL Ukrainian Lawmakers Decline To Address Zelenskiy's Proposals At Emergency Session

AFP/Reuters Ukrainian PM Hroysman Announces Resignation

The Guardian Ukraine's leader takes office and calls snap election

BBC News Volodymyr Zelensky: Comedian-president calls snap election

UkraineWorld.org #WordsAndWars Digest 6: What Does the Kremlin Really Think about Volodymyr Zelenskiy?