Na Ukrajině začalo období mocenských výměn, volby budou nejspíše v červenci
Petr JedličkaNový prezident Zelenskyj nastoupil do úřadu a hned rozpustil parlament. Poslanci se chtějí však bránit. Za kancléře si vybral Zelenskyj právníka oligarchy Kolomojského. Program jeho prezidentství sklízí přitom spíše kladné ohlasy.
Sice bez násilí či nenávistných výpadů, ale přesto dost konfliktně začalo na Ukrajině období mocenských výměn spojené s nástupem nově zvoleného prezidenta Volodymyra Zelenského. Zelenskyj složil přísahu v pondělí 20. května. Hned v inauguračním projevu přitom slíbil rozpustit parlament a vyzval k rezignaci vládu svázanou úzce se svým předchůdcem Petrem Porošenkem.
„Popravdě nechápu naši vládu, která tu jen rozhazuje rukama a stěžuje si, že nemůže nic dělat. Není to pravda. Může vzít do ruky pero a kus papíru, sepsat vlastní rezignaci a uvolnit místo těm, kdo budou myslet na příští generace, ne na příští volby. Přijde mi, že lidi by to ocenili,“ uvedl Zelenskyj s odkazem na stále pokračující střelbu na Donbase, jejíž zastavení označil za svoji první prioritu.
Vládní koalice kontrolující dosluhující parlament v čele s Porošenkovým blokem se před Zelenského inaugurací demonstrativně rozpadla, aby znemožnila novému prezidentovi právě rozpustit parlament. Podle ukrajinských zákonů mají totiž poslanci v příslušné situaci nárok na třicetidenní lhůtu ke schválení koalice nové. Zelenskyj přesto dekret o rozpuštění v úterý podepsal. Porošenkovi poslanci jej chtějí nyní napadnout u ústavního soudu.
Dosluhující parlament odmítl zároveň ve středu byť jen diskutovat o dalších podnětech nového prezidenta, z nichž nejvýznamnější byl apel na změnu systému pro parlamentní volby ze smíšeného na čistě poměrný. Poslance neoslovilo ani Zelenského vysvětlování, že většinová část volby váže více korupce.
„Pro zahájení rozpravy hlasovalo pouze 92 zákonodárců. Potřebná většina je přitom nejméně 226 hlasů (...) Tato a další události naznačují, že parlament a nový prezident se nebudou váhat vzájemně přetlačovat (...) i když by to znamenalo, že práce na potřebných změnách ustrne na mrtvém bodě,“ konstatují zpravodajové Rádia Svobodná Evropa
Spor o volby
I když termín parlamentních voleb potvrdí definitivně až reakce ústavního soudu na případnou stížnost, většina pozorovatelů má za to, že jím bude 21. červenec — den, se kterým počítá ve svém plánu i sám prezident Zelenskyj. Řádný termín voleb byl sice jen o tři měsíce později — 27. října —, hlavní politické síly se ovšem hned začaly připravovat na letní volby a dle pozorovatelů se zdají být s nimi smířené.
Rozpuštěný parlament přitom na Ukrajině zůstává pracovat. Volby z nichž vzejde další, se musejí konat do šedestáti dnů od aktu rozpuštění. Prezident ovšem nemůže parlament rozpustit v půlročním období před řádnými volbami. To letos začíná 27. května.
Pokud by tedy poslanci uspěli se stížností na Zelenského akt (kvůli rozpadu koalice a následné třicetidenní lhůtě na hledání nové většiny), nemohl by už prezident další rozpuštění nařídit a volby by se musely konat v řádném termínu 27. října.