Čeští europoslanci jsou často zelenější než jejich domácí strany

Hnutí DUHA analyzovalo hlasování současných českých europoslanců a europoslankyň v environmentálních otázkách a hodnotilo také programy kandidátek z hlediska prospěšnosti pro životní prostředí. Jaké jsou výsledky?

Výsledky analýzy Hnutí DUHA, vypracované u příležitosti nadcházejících voleb do Evropského parlamentu, ukázaly, že ač velká většina Češek a Čechů zasedajících v Evropském parlamentu zastává při hlasováních pro-ekologické postoje, často se tato podpora neodráží dostatečně v programech stran, za které kandidují.

A_eu-greenVětšina našich europoslanců a poslankyň zastává celkem pokrokové názory v oblasti ochrany životního prostředí a dokáže je proměnit v konkrétní kroky. Repro DR

V analýze sto dvaceti relevantních hlasování za pětiletý mandát dopadla nejlépe pětice europoslanců, přičemž tři byli z ČSSD. Zápal Pavla Poce, který veřejně prezentuje a aktivně řeší na půdě europarlamentu řadu environmentálních témat (i když čistě podle hlasování skončil až na čtvrtém místě), mohl ovlivnit i kolegu Kellera a kolegyni Sehnalovou. Vliv samozřejmě mělo i členství ČSSD ve frakci S&D, která byla v hodnocení Climate Action Network zařazena mezi tři nejzelenější. Poslední zástupce ČSSD Miroslav Poche skončil jako sedmý, což podtrhuje celkový výsledek strany.

Luděk Niedermayer (TOP 09, frakce EPP) na druhém až třetím místě a Pavel Telička (původně ANO, pak HLAS, frakce ALDE) na pátém se naopak staví k ekologickým návrhům lépe než jejich spolustraníci. Asi nikoho nepřekvapí výsledky na konci žebříčku, kde figurují zástupci ODS Jan Zahradil a Evžen Tošenovský. Pomyslným evropským ropákem byl Jiří Payne za Svobodné s extrémním výsledkem 96 procent proti-ekologických hlasovaní.

Studium jednotlivých hlasování přineslo ještě jedno zjištění: Pavel Telička jako jeden z mála europoslanců důsledně popisuje svoje názory a obhajuje hlasování, takže si lze udělat hodně konkrétní obrázek o jeho motivech a názorech. Platí tedy, že mezi europoslanci je opravdu workoholikem, jak to proklamuje ve svých předvolebních spotech. Nicméně některá hlasování obhajují i jeho kolegové a kolegyně, vše lze dohledat na jejich MEP profilech.

Z analýzy hlasování zůstala v Hnutí DUHA dobrá nálada: většina našich zástupkyň a zástupců vlastně zastává na evropské půdě celkem pokrokové názory v oblasti ochrany životního prostředí a dokáže podpořit kroky směřující ke zlepšení současné situace. Zklamáním proto byly nové programy jednotlivých stran, které jako by často sepsali lidé z jiné planety.

Hvězdná ČSSD většinu témat vůbec neřeší, pozitivní návrhy se objevují jen v oblasti ochrany klimatu a reformy zemědělské politiky. V ulicích lidem ukazují z billboardů jakési červené karty.

Nadějně vypadá program koalice Starostů a TOP 09, u nichž se pravděpodobně velmi pozitivně projevila také aliance se Zelenými a Liberálně ekologickou stranou. Konkrétní, nebo obecně pozitivní řešení navrhují u všech hodnocených kategorií, kterými byly ovzduší a smog, oběhové hospodářství a omezení plastů, ochrana přírodního dědictví EU, ochrana půdy a zadržování vody, snižování skleníkových plynů, čistá domácí energie a občanská práva a standardy.

Velmi silný program mají také Piráti, kteří sice neřeší omezení plastů, mají však velmi dobré návrhy na zapojování lidí do rozhodování nejen o environmentální problematice. Jejich reálné postoje však prověří až potenciálně nadcházející mandát. Opět nepřekvapivě: naplnění programu SPD, která chce zcela zrušit politiku snižování emisí CO2 a podporu obnovitelným zdrojům, by bylo pohromou nejen pro životní prostředí.

Celkově se dá říci, že nejpalčivější environmentální problémy jako sucho a změny klimatu programy většiny stran reflektují, strany se však drží obecných manter a nenabízí konkrétní řešení. Znatelné je tápání v podpoře obnovitelných zdrojů, jejichž zavedení je esenciální pro přechod na uhlíkově neutrální energetiku, která je potřebná pro zažehnání environmentální krize.

Mnoho současných europoslanců, kteří mandát obhajují, rozumí environmentální problematice, nedokážou však tato témata reflektovat na národní úrovni a zřejmě ani předat dovnitř svých stran a promítnout potřebné změny do konkrétních návrhů v programech, se kterými kandidují.

Prosazování environmentálních témat tak zřejmě i v dalším volebním období zůstane doménou angažovaných jednotlivců a kroužkování je tak pro otázky životního prostředí stejně důležitou volbou jako sám výběr volebního lístku.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.