Poslanecká sněmovna ve čtvrtek odmítla pořad mimořádné schůze, kterou svolala opozice kvůli ztrátovému rozpočtu, střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) a vůči vládě kritické zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu. Tříhodinové jednání se tak omezilo na kritiku kabinetu a stručnější odpověď ministryně financí, jež na místě de facto zastupovala nepřítomného předsedu vlády. ODS, Piráti a KDU-ČSL již avizovali, že nechají schůzi svolat znovu.

Všechny zúčastněné strany již od začátku předpokládaly, že se nepodaří program schůze schválit. Opoziční politici se proto uchýlili k vystoupením na základě svých přednostních práv. Těmi disponují předsedové poslaneckých klubů, lídři stran či ministři. Když přišlo na řadu hlasování, pořad jednání podpořilo pouze devětačtyřicet poslanců ODS, Pirátů, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. ANO a komunisté hlasovali proti, zatímco ČSSD s SPD se hlasování zdržely.

„Považuji za neuvěřitelné, že se jednání neúčastní předseda vlády, kterého se body bytostně týkají. Nedovedu si vysvětlit, proč byla schůze svolána na datum, kdy má být dlouho dopředu premiér omluven kvůli jednání Visegrádské čtyřky. Není tu ani moc členů vlády. I to je výraz toho, jak vláda podceňuje současnou vážnou situaci,“ poznamenal na úvod předseda ODS Petr Fiala. Termín jednání stanovil coby předseda Sněmovny Radek Ondráček z vládního ANO.

Fiala využil úvodní řeč k obsáhlé kritice vlády. „Je čas, aby vláda přestala snít a vystoupila ze svého marketingového komfortu, aby nám řekla, co uděláme s drolícím se a neudržitelně nastaveným rozpočtem. Co uděláme s byrokracií, co uděláme s budoucími důchody pro čtyřicetileté a mladší, co uděláme se všemi těmi výzvami a riziky, na které upozornil Nejvyšší kontrolní úřad,“ uzavřel projev, za který sklidil potlesk z opozičních lavic.

Postupně vystoupili i další lídři opozičních stran či jejich poslaneckých klubů. Zatímco Miroslav Kalousek (TOP 09), Marek Výborný (KDU-ČSL), Vít Rakušan (STAN) a Ivan Bartoš (Piráti) se vůči vládě jednoznačně vymezili, zkritizovali rozličné oblasti od personální politiky po boj se suchem a podpořili program mimořádné schůze, Tomio Okamura (SPD) přes všechny výtky vůči vládě oznámil, že se hlasování o pořadu jednání zdrží.

„Navzdory vší kritičnosti víme, že výlevy na faktické práci vlády nic nezmění, jde pouze o divadlo, které se naučili dělat poslanci z demagogického bloku pana Kalouska,“ řekl. Opozice by podle něj měla raději podpořit jeho zákon o referendu, reformu autorského práva či zákaz muslimských šátků. Lídr nacionalistického hnutí dále zkritizoval spolupráci, již vedou Piráti s Evropskou komisí kvůli zkoumání Babišova střetu zájmů. Ohrožuje podle něj suverenitu České republiky.

Schillerová s Babišem konání schůze kritizují

Babiš se proti mimořádné schůzi vymezil a prohlásil, že ji pokládá za nesmyslnou. Přesto ho prý mrzí, že ve Sněmovně nemůže být. „Tam je asi dvě stě zákonů, které čekají na schválení, ale opozice samozřejmě asi nemá co dělat, tak svolala tu schůzi,“ řekl ČTK před odletem do Bratislavy na setkání zástupců zemí Visegrádské čtyřky a Japonska.

Premiéra ve Sněmovně zastoupila jako jedna z mála přítomných členek kabinetu ministryně financí Alena Schillerová. „Pokládám to za politický krok před volbami do Evropského parlamentu,“ poznamenala na úvod k obsahu schůze. Dále odmítla kritiku a vznesla výtky proti diskutované zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu. Materiál prý neobsahuje dostatečné uznání úspěchů vlády ani návrhy na řešení kritizovaných problémů.

Ministryně nesouhlasila ani s kritikou deficitního rozpočtu. „Při kombinaci schváleného deficitu a ochlazení ekonomiky nikoho nepřekvapí, že očekáváme, že letošní rozpočet končí deficitem. Ochlazení ekonomiky ale není tak dramatické. Pořád platí, že česká ekonomika roste dvakrát rychleji než země eurozóny,“ řekla.

Opoziční politici se Schillerovou nesouhlasí a ihned jí to dali najevo. „Vystoupení paní Schillerové by se dalo přednášet na vysoké škole demagogické,“ kritizoval Kalousek následovaný předsedou poslaneckého klubu ODS Zbyňkem Stanjurou.

Diskutovaná zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu kritizuje zkostnatělost státního aparátu, neschopnost reagovat na potřebu on-line komunikace s občany, dostatečně rozvíjet dopravní infrastrukturu či účinně chránit životní prostředí. Stát by podle materiálu měl také účinněji pracovat na podpoře bydlení a jasně definovat bydlení sociální. „Máme ‚zasukovaný‘ stát, který neumí řadě problémů čelit. Je třeba vyhodnotit nezbytnost a účinnost vládní regulace,“ shrnul výtky prezident Úřadu Miroslav Kala začátkem dubna.