K novele zákona o veřejně prospěšných společnostech přiřadil poslanec ODS Jiří Polanský jako dodatek novelu předpisu o soudech a soudcích. Tato novela vypouští téměř všechny požadavky na kandidáty na funkci předsedy Nejvyššího soudu. Na případ jako první upozornila MF Dnes.

Předsedou Nejvyššího soudu se v současné době může stát jen člen tohoto soudu s minimálně desetiletou praxí a vysokou odbornou způsobilostí. Návrh poslance Polanského však tyto podmínky ruší, což podle mnohých závažně ohrožuje justici.

Proti přílepku se ostře staví například Polanského stranický kolega a exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. „Ten přílepek je mimořádně nebezpečný. Nově může být jmenován šéfem Nejvyššího soudu člověk, který byl den předtím jmenovaný soudcem a nemá jediný odsouzený případ. To je šílené,“ podivoval se Pospíšil.

Vážné pochyby mají i soudci. „Podle mne je to protiústavní návrh, který posiluje moc výkonnou a porušuje dělbu moci. Děje se tak navíc formou přílepku, a to v rozporu s existující judikaturou Ústavního soudu," konstatovala současná předsedkyně Nejvyššího soudu Iva Brožová.

Podivná netransparentnost zaráží i předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu. „Nic dobrého si o tom nemyslím, především o způsobu, jakým je novela navržena, tedy formou přílepku k naprosto nesouvisejícímu zákonu. A to bez jakéhokoliv prodiskutování v odborné veřejnosti,“ upozornil Baxa.

Důvod, proč dodatek k nesouvisejícímu zákonu přilepil, nebyl schopen zdůvodnit ani sám Jiří Polanský. Nezávislost justice ale podle něj neohrožuje, protože soudce jmenuje prezident. „Myslím, že pan prezident je osoba uvážlivá a dokáže jmenovat někoho, kdo odpovídá významu této funkce,“ argumentuje Polanský.

V médiích se však vedou dohady o tom, že přílepek by měl po volbách zajistit exkluzivní místo současné ministryni spravedlnosti Daniele Kovářové. O Kovářové prý uvažoval bývalý předseda ODS Mirek Topolánek jako o případné ministryni i po sněmovních volbách, jeho nástupce Petr Nečas však podporuje exministra Jiřího Pospíšila.

Kovářové by tak přídavek mohl zajistit jiný lukrativní post. Obzvláště ve chvíli, kdy se o současné předsedkyni Nejvyššího soudu Ivě Brožové mluví v souvislosti s jejím jmenováním k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku.

Ministerstvo spravedlnosti se zatím odmítá k případu blíže vyjádřit a na opakované dotazy Deníku Referendum dosud neodpovědělo.

Další informace:

iDnes.cz Šéfem nejvyššího soudu by se mohl stát téměř každý, navrhuje novela

Lidovky.cz Přílepek zákona dláždí Kovářové cestu k ovládnutí nejvyššího soudu