Lov divoké zvěře a obchod se slonovinou byl v Keni legální až do roku 1973. Následný zákaz učinil ze slonoviny lukrativní komoditu a černý obchod se vymkl jakékoliv kontrole. Během jediné dekády se počet slonů v Keni snížil ze 170 tisíc na pouhou desetinu.

V roce 1989 byl přijat mezinárodní zákaz obchodu se slonovinou, který pomohl snížit západní poptávku. Keňská vláda na podporu zákazu veřejně spálila dvanáct tun zabavené slonoviny a také transformovala státní ochranářskou organizaci Kenya Wildlife Service ve snaze zvýšit její efektivitu. Součástí nového přístupu bylo i kontroverzní oprávnění pro strážce zabít přistižené pytláky. Situace jak v Keni, tak v Africe se stabilizovala a počet slonů začal růst.

Africké země nicméně nejsou v podpoře zákazu jednotné. Státy na jihu kontinentu se dlouhodobě staví proti absolutnímu zákazu — tamní sloní populace jsou početné a stabilní, vlády vykazují relativně úspěšný management chráněných území a legální prodej slonoviny zvyšuje státní příjmy. Státy ve střední a východní Africe s menšími a ohroženějšími sloními populacemi naopak podporují úplný zákaz obchodu. Ten platil po celá devadesátá léta, částečná stabilizace situace ale vedla k jeho zmírnění a čtyřem státům z jihu kontinentu bylo povoleno určité množství slonoviny legálně vyvážet.