Když se stát neřídí ani jako firma

Výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu poukazuje na neřešené či nekvalitně řešené problémy, které brzdí rozvoj země. Touto zpětnou vazbou by se každá zodpovědná vláda měla zabývat, nikoli ji bagatelizovat, jak se to právě děje u nás.

Nemá smysl zde opakovat argumenty, že stát není firma. Přesto se zkusme podívat na současnou situaci z logiky firemního prostředí. Zdá se, že končí období benefitů a nastává doba jejich „splácení“. Veřejnost ještě chvíli bude sledovat úporné boje o to, kdo dosáhne a kdo nedosáhne na rodičovský příspěvek a jaké bude navýšení důchodů, což sice není nepodstatné, ale pro budoucnost tohoto státu zase ne tak zásadní. Zároveň vláda již hledá cesty, kde a jak ušetřit a jak přijít k penězům. A nabízená řešení jsou tradiční – rozpočtové škrty (například omezení počtu úředníků) a nové daně (například za alkohol, cigarety).

Problém je ale mnohem hlubší a vydaná výroční zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu ukazuje na hloubku neřešených či nekvalitně řešených problémů, které brzdí rozvoj země. „Máme ,zasukovanýʻ stát, který neumí řadě problémů čelit,“ říká ke zprávě prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Kala. Zpráva stojí za pozornost, veřejnosti je k dispozici. A čtenář nemusí být odborník, stačí, pokud žije a pracuje v této zemi, aby pochopil, jak reálnou situaci odráží a pojmenovává. 

Mít firmu a dostat takto profesionálně zpracovanou analýzu, zajásám a začnu „makat“. Nikoli ovšem pan premiér. „Pan Kala už by měl přestat dělat politiku. Měl by už zapomenout, že přišel z ČSSD. Já nevím, proč to dělá. Nemá pravdu. My s jeho závěry zásadně nesouhlasíme, nemá patent na rozum, tak něch laskavě kontroluje ty čísla a něch nehodnotí vládu. Jemu to nepřísluší.“ (vyjádření pro Českou televizi).

Nku_danelova4_180220-222311_mos"Něch laskavě kontroluje ty čísla a něch nehodnotí vládu," myslí si premiér. Nejvyšší kontrolní úřad však právě toto dělat má. Foto Michaela Danelová

Nutno říci, že Nejvyššímu kontrolnímu úřadu to přísluší. Vyplývá to z Ústavy (hlava pět, článek 97) a zákona č. 166/1993 Sb. Jde o nezávislý orgán, který vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Úřad prověřuje, zda kontrolované činnosti jsou v souladu s právními předpisy, přezkoumává jejich věcnou a formální správnost a posuzuje, zda jsou účelné, hospodárné a efektivní.

Není tedy marketingovou agenturou vlády, ale klíčovou institucí, která nejen kontroluje, ale díky kontrolám dokáže poskytovat zpětnou vazbu. Nejvyšší kontrolní úřad nepodléhá vládě, ale poskytuje jí zprávy a vláda je za přítomnosti prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu projednává. A měla by přijímat adekvátní kroky k nápravě zjištěných nedostatků.

Je pravdou, že žádná vláda nepřijímala významná a důsledná opatření, ale míra ignorace a odmítání kontrolních závěrů je za této vlády podstatně vyšší. Závěry svých kontrolních zpráv Nejvyšší kontrolní úřad zveřejňuje, seznamuje s nimi další instituce. Do jisté míry se zodpovídá kontrolnímu výboru Poslanecké sněmovny, který projednává kontrolní činnost, rozpočet instituce a podobně.

Typickým marketingovým tahem vlády a s ní spřízněných osob v reakci na nepříjemné informace je, že označí autory zpráv za jakési neodborníky, kteří tomu nerozumí a kteří by měli dělat něco jiného. Na rozdíl od „profesionálů“, kteří jsou ve vládě či s vládou spolupracují. Zdá se ale, že tento obraz trochu selhává.

Pro dokreslení, jak se odborně přistupuje k řešení klíčových problémů, které zpráva NKÚ pojmenovává: mezi tyto problémy nesporně patří rozvoj vědy. Karel Havlíček, místopředseda Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, pro Radiožurnál vyjádřil přesvědčení, že by Nejvyšší kontrolní úřad měl dělat formální kontroly, hodnotit procesy a ostatní nechat odborníkům (vzpomněla jsem si na slavnou ministryni kultury, která „nastavovala procesy“).

A jako správný odborník také osvětlil, jak se zlepšilo hodnocení vědy a výzkumu. Podle jeho slov již po jednom roce nového přístupu k hodnocení vědy „dochází k fatální (!) kvalitativní změně“ (11:50 daného rozhovoru). To je ale fofr. Nutno říci, že ani kritika Nejvyššího kontrolního úřadu to za fatální neoznačila, byť někteří vědci možná ano.

Kouzlo nechtěného ale působí. Jistě, v přímém přenosu občas nějaké slovíčko ujede. Ale celý rozhovor stojí za poslech, koneckonců jde možná o nového ministra. Ale pokud by někdo čekal návrhy odborných řešení či seznámení s průběhem diskusí, v nichž se tato řešení hledají, bude zklamán. Dočká se spíše frází. Ale pozor – něco konkrétního nakonec zaznělo, a to k digitalizaci. Podle pana Havlíčka se letos začne realizovat 800 nových nástrojů pro digitalizaci. Zdá se, že takto pojatá „odborná“ politika může být nakonec skutečně fatální.

Většina podnikatelů ví, že pro úspěch firmy a její kvalitu je nutné brát vážně audity a odborné analýzy. V tomto smyslu by bylo určitě žádoucí, kdyby se vláda chovala alespoň jako odpovědná firma a podněty Nejvyššího kontrolního úřadu se skutečně seriózně zabývala. Je ovšem pravdou, že i ve světě existovaly a existují velké firmy, které si delší dobu platily zfalšované audity a vykazovaly výborné výsledky. Důsledkem byla světová finanční krize.

Když už tedy řídit stát jako firmu, tak prosím alespoň jako slušnou firmu s jistou mírou sociální zodpovědnosti. Firmu, která se strategicky rozvíjí na základě schopnosti analyzovat své silné a slabé stránky a prostředí, do něhož vstupuje. Kdyby ale šlo stát řídit jako stát (vím, že asi chci již příliš), tak prosím s funkčními kontrolními mechanismy, s profesionální státní správou, s jasnou odpovědností politiků i úředníků, v právním prostředí. Ale o tom u nás již asi nikdo nesní…

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.