Prezident Zeman mohl svým vánočním poselstvím překvapit málokoho. Zato všichni jsme napjatí, co si na Nový rok připraví předseda Senátu Jaroslav Kubera, doprovázený předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem. V Kuberově případě jde o originálního politika každým coulem. Proto trochu mrzí, že jeho nedávné zvolení do druhé nejvyšší ústavní funkce zastínily jiné události, navázané zejména na premiéra Babiše.

Chlapík, který od roku 1994 až do letoška řídil padesátitisícové Teplice, mne provází politikou už skoro čtvrtstoletí. Bylo to někdy v půlce devadesátých let, kdy jsme se potkali na sněmu Občanského hnutí v Blansku. Coby mladého studentíka mne tento delegát s prořízlými ústy fascinoval. Nepatřil ke skupině morálních vůdců, disidentů, intelektuálů. Byl to praktik ze severních Čech, který mluvil spatra, poutavě a bojovně.

Jenže Občanské hnutí byl podnik v úpadku. Lidé jako Kubera to poznali jako první a utekli. V jeho životopise ani na Wikipedii se již o této politické etapě nic nedozvíte. Obratem vstoupil do ODS a v roce 2000 za ni zasedl do Senátu. Chvíli zvažoval i kandidaturu na prezidenta republiky, rozmluvila mu to však prý manželka, jež preferuje život v ústraní.

Kubera se stal politickou stálicí zastávající dvě vlivné funkce. Nedávno ale agrofertské Lidové noviny na první straně připomněly, že toho Kubera stíhá ještě víc. Poté, co v listopadu opustil primátorský post a stal se šéfem Senátu, dál zůstává předsedou finančního výboru zastupitelstva, díky čemuž drží prst na hospodaření města. Je prý také místopředsedou dozorčí rady Severočeské vodárenské společnosti. Přes dva roky je též krajským zastupitelem.