Co se stane, padne-li v pátek vláda? Opozice nemá žádný plán

Jan Gruber

V pátek čeká Poslaneckou sněmovnu hlasování o nedůvěře vládě Andreje Babiše. Opozice, která mimořádnou schůzi vyvolala, ovšem nemá žádný plán, jak v případě pádu kabinetu postupovat dál.

Opozice již v minulém týdnu sebrala dostatek podpisů pro svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny, kde se pokusí vyslovit nedůvěru druhé vládě Andreje Babiše (ANO). Tu předseda dolní komory Parlamentu Radek Vondráček (ANO) svolal na pátek. Přestože je pád Babišova koaličního kabinetu nepravděpodobný, je třeba si položit otázku, jaké plány mají opoziční strany, pokud uspějí.

Politickou situaci komplikuje vyjádření prezidenta Miloše Zemana z minulého týdne. Ten totiž v pořadu televize Barandov Týden s prezidentem řekl, že současného premiéra Babiše, bude-li jeho vládě vyslovena nedůvěra, znovu pověří sestavením nového kabinetu. Současně poslanecký klub politického hnutí ANO — alespoň podle vyjádření Jaroslava Falýtka (ANO) — stojí pevně za svým předsedou a nechce o možné změně ve funkci premiéra ani slyšet.

Z vyjádření zástupců opozice — s výjimkou Tomia Okamury (SPD), jehož strana by ve vládě rád nahradila ČSSD — vyplývá, že nemají žádný plán, jak ve složité situaci dál postupovat. Shodují se, že trestně stíhaný Babiš nesmí nadále zastávat post předsedy vlády. Jak toho ovšem chtějí docílit, nejsou s to říct. Povětšinou doufají, že prezident vezme svá slova zpátky a premiérem jmenuje někoho jiného z politického hnutí ANO. Mnozí z nich také hovoří o konání předčasných voleb.

Je třeba jednat, říká Kupka

Poslanec a dlouholetý starosta středočeské obce Líbeznice Martin Kupka (ODS) na otázku Deníku Referendu, jaké kroky chce ODS učinit v případě pádu vlády, odpověděl, že „je především třeba rychle zasednout k jednacímu stolu a vést diskusi o novém uspořádání Poslanecké sněmovny“. Podle místopředsedy ODS dává Ústava několik možností dalšího vývoje, včetně předčasných voleb.

„Samozřejmě bude rozhodující, jaký postoj by k pádu vlády zaujal prezident. Kdyby opravdu jmenoval Andreje Babiše znovu premiérem — což si opravdu nedovedu představit —, tak by Česká republika neměla žádnou perspektivu,“ pokračoval Kupka s tím, že pro ODS je nejdůležitější, aby Babiš coby trestně stíhaná osoba nebyl členem kabinetu. „Nejrychlejší řešení přestavuje změna na postu premiéra a pokračování stávající koalice politického hnutí ANO a ČSSD za podpory KSČM,“ uzavřel.

Podobně celou situaci hodnotila i poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). „Další kroky má v rukou prezident. Měl by sestavením vlády pověřit někoho jiného, což ovšem vyloučil. Je to obrovská nezodpovědnost. Místo toho, abychom řešili důležité věci, tak se neustále zabýváme problémy Andreje Babiše,“ řekla Deníku Referendum. A dodala, že vhodným kandidátem pro sestavení kabinetu by byl Petr Fiala (ODS) coby lídr druhé nejsilnější sněmovní strany.

Pekarová připustila, že pro TOP 09 by jisté řešení situace představovalo pokračování stávající koalice bez Babiše. „Samozřejmě to ale není ideální a levicová vláda opřená o KSČM nemůže mít naši důvěru,“ vysvětlila. Místopředsedkyně TOP 09 stejně jako Kupka nevyloučila ani konání předčasných voleb. „Myslím, že by to v dnešní situaci byla čestná varianta. Lidé by alespoň dostali možnost se vyjádřit. A TOP 09 by se voleb určitě nebála,“ uvedla.

Bez Babiše by se otevřely další možnosti, míní Rakušan

„Občas jsou v životě situace, kdy je samotný krok zásadním symbolem. Je třeba, aby se diskutovalo o vyslovení nedůvěry. Pokud by se to podařilo, tak před námi stojí několik otázek. Jmenoval by prezident Andreje Babiše znovu premiérem, nebo by se ustoupil společenskému tlaku a zvolil jinou variantu? Předpokládám, že Miloš Zeman neustoupí, proto nelze vyloučit konání předčasných voleb,“ vysvětlil Deníku Referendum poslanec Vít Rakušan (STAN).

Na otázku, zda za vhodné, respektive přijatelné řešení politické krize považuje pokračování koalice politického hnutí ANO a ČSSD za podpory KŠCM s jiným premiérem, místopředseda STAN odpověděl, že případné Babišovo odstoupení otevírá možnosti k dalším jednáním. „Řada stran říkala, že překážku pro ně představuje trestně stíhaný předseda vlády. Kdyby se ji podařilo překonat, tak se nabízejí i jiné vládní konstelace,“ dodal s tím, že STAN je připraven o takových variantách diskutovat.

Ve shodě se svými kolegy z řad ODS, TOP 09 a STAN i poslanec Jiří Mihola (KDU-ČSL) Deníku Referendum přiznal, že o dalším postupu v případě pádu vlády se bude rozhodovat na Hradě. „Prezident již řekl, koho by pověřil sestavením nového kabinetu. Takže bychom zřejmě měli stejnou vládu jako nyní. Osobně bych preferoval pokračování dnešní koalice s jiným premiérem, ač bychom ji kvůli tomu, že se opírá o KSČM, nemohli podpořit,“ řekl. „Ale kdyby Andrej Babiš sám odstoupil, tak se lze bavit i o jiných vládních půdorysech,“ dodal.

„Nechceme nijak zpochybňovat výsledky voleb. Politické hnutí ANO zvítězilo, má nejvíce poslanců, takže nevidíme důvod, proč by mělo trvat na postu premiéra pro Andreje Babiše, když právě jeho přítomnost ve vládě ji jako celek poškozuje,“ řekla Deníku Referendum poslankyně Olga Richterová (Piráti) s tím, že za řešení politické krize — byť nikoliv optimální — by považovala změnu na pozici předsedy vlády a pokračování stávající koalice.

Poslanecká sněmovna se za posledních pětadvacet let pokusila vyslovit nedůvěru některé z někdejších vlád celkem třináctkrát. Jednou takovému hlasování čelil kabinet Vladimíra Špidly, Stanislava Grosse a Bohuslava Sobotky (všichni ČSSD). Pětkrát pak opozice usilovala o pád kabinetu Mirka Topolánka a Petra Nečase (oba ODS). Všechny pokusy — s výjimkou jediného — ovšem skončily neúspěchem. Nedůvěra byla vyslovena jen Topolánkově vládě v roce 2009, když opozici při hlasování podpořili i Vlastimil Tlustý a Jan Schwippel (oba ODS) a bývalé poslankyně Zelených Olga Zubová a Věra Jakubková.