Miroslav Patrik: "Ministerstvo životního prostředí tvrdí, že novela problémy odstranila. My tvrdíme, že ne."

Jan Miessler

Rozhovor s předsedou ekologické organizace Děti Země o přehlasování Klausova veta Poslaneckou sněmovnou: Poslanecká sněmovna byla ve svém rozhodnutí motivována spíše obavou o evropské dotace než zájmem posílit postavení veřejnosti.

Poslanci v úterý přehlasovali Klausovo veto, novela zákona o posuzování vlivů na životní prostředí tak bude platit. Co tato novela změní pro ekologické organizace jako účastníky územních a stavebních řízení?

Pro občanská sdružení to nic neznamená. Doposud se nezákonnosti procesu EIA (z anglického environmental impact assessment, posuzování vlivu na životní prostředí) téměř neřešily, vím jen o dálnici D8 přes České středohoří, o silnici R52 Brno-Vídeň a R55 přes ptačí oblast Bzenecká Doubrava - Strážnické Pomoraví. V prvním případě bylo sporným procesem EIA argumentováno v žalobě proti vydání územního rozhodnutí v roce 2003 a nyní i vydání stavebních povolení, další dva případy nedospěly ani do územního řízení. Novela nám tedy jen umožní v případech zjevné nezákonnosti procesu EIA podat žaloby i na stanovisko EIA, které může soud zrušit. Dosud mohl soud zrušit územní či stavební rozhodnutí z důvodu nezákonnosti procesu EIA, ale stanovisko EIA zrušit nemohl.

Ve zdůvodnění veta prezident Klaus napsal, že novela výrazně zkomplikuje prosazování veřejně prospěšných staveb...

Totální nesmysl. Ani „výrazně“, ani „nezkomplikuje“. Proto také k tomu nepředložil žádný věcný důkaz. To je jako tvrdit, že je třeba zrušit parlament, protože ty věčné diskuze o zákonech jenom zdržují. Pokud je jedním z cílů demokracie veřejná diskuze o věcech veřejných, nelze ji pak odmítat jen proto, že není čas nebo že to nějakým investorům zkomplikuje život. Naopak, zájmy investorů často komplikují život lidem a obcím a ti všichni o nich chtějí diskutovat a ovlivnit.

Odpůrci ekologů často argumentují tím, že různá občanská sdružení často investory vydírají.

Buď mají takovou zkušenost a měli by s ní jít na polici, anebo se o tom třeba - podobně jako já - doslechli někde ve virtuálním mediálním prostoru, a nyní tyto zvěsti šíří dál, takže se postupně stávají zdánlivou realitou. Dokonce jakousi normou. O žádném konkrétním případě jsem se nikdy nic konkrétního ale nedoslechl.

Co by se stalo, kdyby se poslancům Klausovo veto přehlasovat nepodařilo?

Pro občanská sdružení by se až tak nic nezměnilo. Prostě by tu dál existovala možnost napadnout jen samotný proces EIA, a nikoliv už stanovisko EIA - ovšem až po několika letech od jeho vydání v rámci územního řízení. Žalobu by ale nemohly podat například obecně prospěšné společnosti, které stejně do procesu EIA skoro nevstupovaly. Problém by ale měla Česká republika, protože Evropská komise by se svou žalobou u  Evropského soudního dvora za neplnění evropské směrnice EIA o přístupu dotčené veřejnosti k soudní ochraně při procesu EIA uspěla. Pak by Evropská komise mohla třeba zastavit peníze do Operačního programu Životní prostředí nebo třeba i do Operačního programu Doprava, který obsahuje obrovské peníze...

Přesto říkáte, že novela stále není zcela v souladu s evropskou legislativou...

Novela bohužel neřeší smysl směrnice EIA v tom, ze všichni aktivní účastníci procesu EIA, tedy „dotčená veřejnost“, by měli mít možnost podat žaloby, tj. včetně všech fyzických osob. Evropská komise tedy bude muset novelu znovu vyhodnotit a zjistit, zda je skutečně v souladu s účelem evropské směrnice EIA. Občanská sdružení tvrdí, že ne. Jde jak o právní problém, tak o problém věcný, protože proč by například člověk z Brna nemohl být aktivní v procesu EIA v Karlových Varech, a pak nemohl podat žalobu proti nezákonně vydanému stanovisku EIA jenom proto, že záměrem není dotčen jeho majetek, nebo že není členem nějakého sdružení? Takže na názor Evropské komise si budeme muset ještě počkat. Ministerstvo životního prostředí a Česká republika tvrdí, že novela problémy odstranila. My tvrdíme, že ne.

Miroslav Patrik je předsedou ekologického občanského sdružení Děti Země.