Chci přispět X

Jordánci se bouří proti úsporným opatřením. Premiér padl

Jordánsko má nového premiéra. Dosavadní předseda vlády Haní Mulki byl v pondělí nucen pod tlakem masových protestů rezignovat. Tisíce Jordánců vyšly do ulic po oznámení dalších úsporných opatření.

(frak)

04.06.2018 16:05

Foto_petra

Současné protesty v Jordánsku jsou největší za posledních několik let. Proti úsporným opatřením se přitom nedemonstrovalo jen v Ammánu, ale i nejméně dalších sedmi městech po celé zemi. Foto Petra

Největší protesty v Jordánsku za posledních několik let mají první oběť. Premiér Haní Mulki v pondělí rezignoval, na žádost krále Abdalláha II. jej nahradí dosavadní ministr školství Umar Razzáz, který by měl uklidnit situaci a provést zemi hospodářskou krizí a zvyšujícím se napětím ve společnosti.

Právě Mulkiho hlavu požadovali demonstranti, kteří se v nejméně osmi jordánských městech pravidelně scházeli v posledních dnech. Bezprostředním důvodem jejich nespokojenosti bylo ohlášené zvýšení daní z příjmů fyzických i právnických osob a opětovné navýšení cen elektřiny a pohonných hmot. Pro mnohé Jordánce to byla poslední kapka. Ceny pohonných hmot se v zemi od začátku roku zvyšovaly hned pětkrát, cena elektřiny od února stoupla o 55 % a chléb zdražil po zrušení státní podpory dokonce na dvojnásobek. Vláda také navýšila daň z přidané hodnoty na řadu produktů včetně cigaret.

Protesty začaly ve středu stávkou desítek odborových organizací, ve čtvrtek po setmění se pak spontánně přidaly tisíce lidí v Ammánu i jinde, přičemž velká část z nich se scházela přímo před premiérovým sídlem. Převážně pokojná shromáždění obvykle bez střetů s policií pokračovala každý večer včetně neděle a odbory pohrozily, že pokud nedojde ke splnění požadavku na Mulkiho odchod, vyhlásí na středu 6. června generální stávku.

Faktický vládce země král Abdalláh poprvé intervenoval již v pátek, když oznámil pozastavení plánovaného zvyšování cen elektřiny a pohonných hmot. O den později svolal bezpečnostní radu státu, na níž požádal vládu, aby její hospodářská opatření příliš „nezatížila občany“. „Jordánci jsou připraveni obětovat se pro svoji zemi a s jejich odhodláním překonáme současné výzvy, stejně jako se nám to podařilo v minulosti,“ prohlásil mimo jiné jordánský král.

Mulki původně spekulace o rezignaci odmítal, zřejmě však přišel o královu důvěru a rozpadat se začala i jeho podpora v parlamentu, kde nadpoloviční většina poslanců oznámila, že nebude pro daňový balíček hlasovat. Odcházející předseda vlády obhajoval tvrdá úsporná opatření akutním nedostatkem prostředků pro financování veřejných služeb, masivními daňovými úniky a vysokým zadlužením země. Jordánsko bylo před dvěma lety nuceno vypůjčit si stamiliony dolarů od Mezinárodního měnového fondu, které nyní musí splácet.

Jordánská ekonomika nemá žádné významné zdroje surovin a nachází se v mimořádně nestabilním regionu. Veřejné zdroje zatěžuje především obrovské množství uprchlíků; v táborech dodnes zůstávají na dva miliony Palestinců a v posledních letech se přidalo 650 tisíc utečenců ze Sýrie. Setrvale se přitom snižuje objem zahraniční pomoci od tradičních spojenců, jako je Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty, a o podobném kroku uvažují Trumpovy Spojené státy.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.