Pokud by se náklady na volby přepočítaly na jeden hlas, byly by květnové doplňovací volby do senátu na Zlínsku zřejmě bezkonkurenčně na špici. Ať už to počítáme z hlediska výdajů na kampaň jednotlivých kandidátů, ale i ze strany státu, měst a obcí, které volby zajišťovaly organizačně. Účast voličů v prvním kole byla necelých šestnáct procent, ve druhém dokonce jen něco přes deset procent.

Slušovický mýtus

Někdejší předseda JZD Slušovice Čuba byl senátorem od října 2014, kdy se utkal s tehdejší sociálnědemokratickou senátorkou Alenou Gajdůškovou. František Čuba - tedy spíše jeho tým - ji tehdy převálcoval díky tomu, že v lidech oživil naději na návrat prosperity spojené v tomto regionu s proslulým slušovickým agrokombinátem.

Nutno podotknout, že šlo ze strany Zemanovců od začátku o čirý populismus a každému racionálně uvažujícímu člověku bylo zřejmé, že pan Čuba nebude schopný práci senátora adekvátně zastávat vzhledem ke svému věku a zdravotnímu stavu. To ostatně ukázal už ve funkci krajského radního, kterou vykonával od roku 2012.

Ale zpět k letošním volbám… Začnu stručnou charakteristikou volebního okrsku číslo 78. Říká se mu Zlín nebo Zlínsko, ale to není tak docela přesné. Zahrnuje totiž jen střed, sever a jihovýchodní cíp bývalého okresu Zlín. Kromě toho také jižní část okresu Vsetín.

Nejlépe lze tento útvar nazvat jako jižní Valašsko. Kromě samého Zlína zahrnuje dalších šestapadesát obcí a menších měst. Hlas krajského města je ale vzhledem k jeho lidnatosti rozhodující.

Mohutná kampaň

Do klání o senátorský post se přihlásilo devět kandidátů. Vyjmenujeme si je podle volebních čísel, které jim byly přiděleny. Jedničku měl Karel Nedbálek kandidující za Českou suverenitu. U něj stojí za zmínku snad jen to, že byl kandidátem s největším počtem titulů (JUDr., Ing., PhD., MBA) a nejmenším počtem hlasů (1,49 procenta).

Dvojku měl chirurg Radim Jünger, nestraník nominovaný sociálními demokraty. Trojka byl novinář, redaktor Práva Aleš Fuksa, který vzešel z primárek u Pirátů. Čtverku měl vítěz voleb Tomáš Goláň nominovaný hnutím Senátor 21. Pětku měl přidělenu Lubomír Nečas, sportovní lékař, bývalý krajský radní a stávající předseda Strany práv občanů.

Šestka patřila Michaele Blahové, krajské radní a dlouholeté pracovnici Charity, která kandidovala za lidovce. Ta nakonec stanula v závěrečném boji proti Tomáši Goláňovi.

Šťastná sedmička nepomohla kandidátovi hnutí ANO, zlínskému neurochirurgovi Michalu Filipovi. Čtvrtým lékařem mezi kandidáty do senátu byl s číslem 8 zlínský primátor Miroslav Adámek ze STAN. S devítkou šel do voleb komunistický zastupitel Zlína Radomír Rafaja.

Vzhledem k tomu, že šlo o volby doplňovací se zkráceným mandátem pouze do podzimu 2020, bylo poněkud překvapivé, jak intenzivní kampaň se strhla. Už od jejího startu bylo nejvíce vidět Tomáše Goláně. Oblepil region billboardy, jeho tvář se dívala dokonce z automatů na jízdenky MHD.

Tomáš Goláň byl mimořádně aktivní také na sociálních sítích i v kontaktní kampani. V té ovšem vynikal také pirát Aleš Fuksa, který poctivě objel všech 57 obcí okrsku, nebo lidovkyně Michaela Blahová, která rovněž svědomitě objížděla všemožné akce.

Favorit voleb neuspěl

Nyní se dostávám do fáze, kdy je třeba přiznat barvu… Se třemi z výše uvedených kandidátů autora tohoto textu pojí přátelské vazby. Je to Aleš Fuksa, Tomáš Goláň a Miroslav Adámek. A jelikož jsem neuvolněným radním Zlína, tak je ten třetí jako primátor města zároveň můj šéf.