V projevu ke studentům Taškentské univerzity světové ekonomiky a diplomacie prohlásil generální tajemník OSN Pan Ki-mun, že Uzbekistán by měl dostát svým mezinárodním závazkům a dodržovat lidská práva.

Upozornil tím na téma, kterému se uzbecká vláda snaží vyhýbat. Autoritativní režim prezidenta Islama Karimova sice podepsal mezinárodní dohody ohledně mučení a dodržování lidských a politických práv, ale podle Pan Ki-muna „je nyní čas uvést tyto dohody plně do praxe“.

Návštěva Uzbekistánu je součástí šestidenní mise generálního tajemníka OSN po bývalých sovětských republikách centrální Asie. Tato část světa je sužována chudobou, porušováním lidských práv a nedostatkem vodních zdrojů.

Dle AP se mnoho mezinárodních pozorovatelů bojí, že problémy v této oblasti mohou vést k její destabilizaci a vzestupu islámského radikalismu, který by mohl narušit operace v blízkém Afghánistánu, nebo zasáhnout sousedící Rusko a Čínu.

Pan Ki-mun se dnes setká přímo s prezidentem Karimovem, který byl v čele Uzbekistánu již před rozpadem Sovětského svazu a za dobu své vlády potlačil většinu opozice i organizací bojujících za lidská práva.

Jejich setkání přichází pouze dva týdny poté, co Rada pro lidská práva OSN vydala velmi kritickou zprávu o Uzbekistánu, přesněji o tvrdém potlačení povstání, které se odehrálo v roce 2005 ve východouzbeckém městě Andižan. Zpráva volá po ucelenějším vyšetření incidentu, který si podle některých médií vyžádal až stovky mrtvých. Uzbekistán se proti mezinárodní kritice tvrdě ohradil a prohlásil, že zprávy o stovkách mrtvých jsou přehnané.

Aby tuto kritiku odlehčil, ocenil Pan Ki-mun pomoc uzbecké vlády se stabilizací Afghánistánu a zákaz trestu smrti. Nabídl také Uzbekistánu pomoc s vypořádáním se s katastrofálním vysycháním Aralského jezera, které navštívil během své mise.

„Vysychání Aralského jezera je jednou z nejhorších ekologických katastrof na naší planetě,“ nechal se Pan Ki-mun slyšet během prohlídky postižené oblasti. „Apeluji na všechny lídry v této oblasti, aby se sešli a snažili se najít řešení.“

Kdysi čtvrté největší jezero světa ztratilo devadesát procent rozlohy kvůli zavlažovacím systémům odvádějících vodu z řek, které jezero napájejí. Vysychání jezera způsobilo kolaps rybářského průmyslu, který byl v oblasti jedním z mála zdrojů obživy a zanechalo za sebou pouze poušť posetou vraky lodí. Slaný písek unášený pouštním větrem navíc zdejším obyvatelům způsobuje zdravotní potíže.

Další informace:

AP Ban says Uzbekistan must observe human rights

AP UN's Ban calls Aral Sea 'shocking disaster'

SME.sk Pan Ki-mun: Uzbekistan musí dodržiavať ľudské práva