Jak doopravdy radikalizovat ČSSD? Křesťané mohou pomoci
Lukáš KrausLukáš Kraus se ve svém velikonočním komentáři zamýšlí nad debatou, která se v Deníku Referendum vedla o mezích radikalismu sociální demokracie.
Michael Hauser ve svém článku Jak radikalizovat ČSSD? přesně naznačil limity reálné politiky, které se vzdalují i v ČSSD od ideálního stavu. Naprosto souhlasím s autorem, a to zejména v jeho zdůrazňovaní napojení ČSSD na penězovody třeba z ČEZ.
Milan Urban nám ostatně svou sólo akcí na jeho dovolené dokázal, že opravdu nejde o nějaké pomluvy škarohlídů. V komentářích pod článkem je ale autor naváděn ke „kompromisu“, jelikož dle členů Křesťanské platformy ČSSD se stala právě tato schopnost „produktivní dějinnou silou“, která stvořila sociální Evropu.
Přiznám se, že kontinentální evropský model už se mi nejméně od přelomu století nejeví vůbec kompromisním a už vůbec ne sociálním. Od třetích cest, od vyklízení pozic v Německu, Velké Británii je tento model nahlodán bujícím konzumem, ztrátou mezigenerační solidarity, neúctou k bližnímu svému, uhlobaronstvím, papalášstvím, zištným směřováním podle doporučení PR agentur, průzkumovou politikou, téměř studem za levici a její symboliku.
Pro křesťanskou platformu ČSSD, která se v Deníku Referendum velmi aktivně profiluje a jsem za to rád, mám jedno sdělení, které se jí ale možná nebude líbit. Nejradikálnější složkou skandinávských sociálních demokracií jsou právě křesťanské platformy, které se věnují tématu chudoby, sociálního vyloučení, a to i v mezinárodním, celosvětovém měřítku.
Jestli se budete třeba ptát, proč skandinávské státy tolik pomáhají a tolik se angažují třeba v Africe, proč zde funguje multikulturní společnost, je to hlavně jejich zásluhou, tedy jejich čistého mravního imperativu. Tato hybná a nerigidní složka sociálně demokratického proudu je věru jiná, než jak se profiluje třeba ve střední Evropě — a to se snažím být velmi korektní.
Švédská sociální demokracie má přes sto tisíc aktivních členů. Každý desátý člen této strany má volenou církevní funkci. Těchto deset tisíc členů přímo navazuje na poselství Ježíše Krista, na jeho čistý, lidský odkaz a jdou v jeho humanistických stopách.
Nejradikálnější křídlo skandinávských sociálních demokracií netvoří tedy paradoxně odboráři, ale tito idealističtí humanisté. Překládal jsem program švédské sociální demokracie do církevních voleb a je to fantastická záležitost, kdy volení sociálně demokratičtí kněží prosazují třeba svatby homosexuálů v kostelech, bojují proti zdi v Jeruzalémě, vedou dialog s jinými církvemi, brojí proti islamofobii a antisemitismu.
Tento liberální, humanistický program dostal v minulém roce fenomenální mandát od voličů. I to je Skandinávie, která je v příkrém rozporu s realitou katolického křesťanského prostředí v České republice. Autor tohoto článku je křtěný a obiřmovaný od pana Halíka, ale s tímto asociálním, konzervativním pojetím křesťanství se rozešel.
Hlásím se k prvotnímu křesťanství a velmi kriticky hodnotím celou epochu od koncilu v Nikaji. V Deníku Referendum se často opakuje otázka, jestli jde nějak skokově dospět k otevřené skandinávské společnosti. Odpovídám z vlastní zkušenosti kladně. Ano, stačí mít jen například autentické sociálně demokratické vedení.
I proto jsem zde, abych jeho programatiku přímo od zdroje pomáhal vystavět. Věřím, že nejsem sám. Stále zůstávám členem ČSSD. Je třeba jít na dřeň a nekličkovat. Levicoví intelektuálové se nemají spokojovat s málem a tím spíše nemají dělat kompromisy ve zjevných přehmatech stranického vedení. Nechceme přeci, doufám, nic nenormálního, ale dle většiny komparací nejlepší model mezilidského soužití.
Všímám si, že mé podněty ze Skandinávie jsou pozitivně přijímány segmenty napříč, a to včetně mé záměrně velmi radikálně levicové rétoriky, která je úměrná asociálnímu diskursu elit a pseudoelit české společnosti.
Ostatně to testuji každý den na Facebooku, a tak jsem přímo s občany ve spojení. Není tedy pravdou, že občané nejsou připraveni na stát blahobytu či že tento směr nemá ve společnosti České republiky podporu. Opak je pravdou. Skandinávie je přesně výsledek myšlenkového světa, který je velmi blízký pojetí například Masaryka.
Jsme stejní, nejsme jiní a ty věčné výmluvy jsou již ve 21. století neomluvitelné. Zvláště v době globalizace. Problém je tedy někde jinde. Ve ztrátě vizí, idejí a bojovného ducha. Levicové prostředí v České republice je stále v defenzivě a to je smutné po asociální asijské vládě Marka Dalíka, toskánských aférách a zvláště po bezprecedentní ekonomické krizi, krizi elementární humanity.
Závěrem si dovolím jeden odkaz. Kdo by měl z křesťanské platformy zájem, nechť si zazpívá internacionálu v kostele se švédskými sociálními demokraty na konci tohoto videa, a to pod sociálně demokratickou vlajkou. Přímo s předsedkyní sociální demokracie. Třeba vás ten skandinávský duch neohnuté levice osloví.
Diskuse
JČ
April 6, 2010 v 8.59
Dobrý den,
chtěl bych říci, že sloupky zde píše každý sám za sebe, nikoliv za platformu takovou či onakou; ale pokud takto, skrze více jednotlivců, se z DR ozývá jakýsi křesťanský či obecněji náboženský mnohohlas, jsem rád.
Co se týká samotné Křesťansko-sociální platformy ČSSD, jejíž činnost koordinuju, není nutné ji odkazovat na autentickou levicovost zahraničních platforem - sestává z levičáků autentických a "idealistických". Jejím prvním zakladatelem v devadesátých letech (a současným členem) je filosof Karel Floss, který v Listopadu 89 vysvětloval zaplněnému olomouckému náměstí, že tato revoluce by rozhodně neměla znamenat návrat ke kapitalismu. František Bublan na první schůzce platformy řekl: "Doufám, že platforma přispěje k tomu, aby ČSSD byla skutečně levicovou stranou." Radikální pojetí nábožensko-sociální vize takového Ivana Štampacha je myslím zřejmé z jeho sloupků v DR. Vzpomínám si, jak jsme při rokování o textu preambule naší činnosti odráželi volání po tom, aby v preambuli byl "lid", abychom tak položili důraz na vymezení proti vzmáhajícímu se individualismu, apod. Jedna menší platforma ovšem neurčuje politiku strany, o tom snad z Platanu něco víte...
Co se týká "třetí cesty" - byl jsem v březnu na semináři sociálně-demokratických think-tanků v Bruselu a můžu Vás ujistit, že třetí cestu v blairovském a schröderovském smyslu tam nikdo nemá rád a je definitivně passé. Snad se dá říci, že to byl pokus, jak vést soc-dem politiku dále v situaci drtivého tlaku neoliberalismu, pokus, který umožnil ve VB a v Německu levici vyhrávat volby, ale dnes se k němu už nikdo nehlásí, jeho doba minula.
Jsem přesvědčen, že skokově k ničemu dospět nelze (něco takového si myslel naposledy Lenin, ale realita jej usvědčila z omylu), už vůbec ne k občansky vyspělé skandinávské společnosti, která také vznikala v dlouhém a kontinuálním vývoji. Bylo by krásné, kdyby stačilo vyměnit jedno stranické vedení a měli bychom rázem jinou společnost, ale takhle to nefunguje, o tom jsme se dostatečně jasně přesvědčili v polistopadovém vývoji. Pár hlasů na facebooku na tom nic výrazného nemění. To ale samozřejmě neznamená, že se máme smířit s daným stavem, právě naopak - snad proto zakládáme různé platformy, píšeme do novin...
Jinak k Vašemu komentáři by mě zajímalo, co myslíte pojmem "církevní volby", do nichž má sociální demokracie nějaký program. Můžete mi to prosím vysvětlit? A v každém případě vřelé díky za odkaz na internacionálu v kostele s Monou Sahlin - takováhle "charismatická sociálně-demokratická obnova" je zatím v českých církvích vskutku nedosažitelná... ale je to občerstvující.
Mnoho zdaru na severu, kousek tamnějšího ducha nám někdy přivezte sem!
Jan Černý
chtěl bych říci, že sloupky zde píše každý sám za sebe, nikoliv za platformu takovou či onakou; ale pokud takto, skrze více jednotlivců, se z DR ozývá jakýsi křesťanský či obecněji náboženský mnohohlas, jsem rád.
Co se týká samotné Křesťansko-sociální platformy ČSSD, jejíž činnost koordinuju, není nutné ji odkazovat na autentickou levicovost zahraničních platforem - sestává z levičáků autentických a "idealistických". Jejím prvním zakladatelem v devadesátých letech (a současným členem) je filosof Karel Floss, který v Listopadu 89 vysvětloval zaplněnému olomouckému náměstí, že tato revoluce by rozhodně neměla znamenat návrat ke kapitalismu. František Bublan na první schůzce platformy řekl: "Doufám, že platforma přispěje k tomu, aby ČSSD byla skutečně levicovou stranou." Radikální pojetí nábožensko-sociální vize takového Ivana Štampacha je myslím zřejmé z jeho sloupků v DR. Vzpomínám si, jak jsme při rokování o textu preambule naší činnosti odráželi volání po tom, aby v preambuli byl "lid", abychom tak položili důraz na vymezení proti vzmáhajícímu se individualismu, apod. Jedna menší platforma ovšem neurčuje politiku strany, o tom snad z Platanu něco víte...
Co se týká "třetí cesty" - byl jsem v březnu na semináři sociálně-demokratických think-tanků v Bruselu a můžu Vás ujistit, že třetí cestu v blairovském a schröderovském smyslu tam nikdo nemá rád a je definitivně passé. Snad se dá říci, že to byl pokus, jak vést soc-dem politiku dále v situaci drtivého tlaku neoliberalismu, pokus, který umožnil ve VB a v Německu levici vyhrávat volby, ale dnes se k němu už nikdo nehlásí, jeho doba minula.
Jsem přesvědčen, že skokově k ničemu dospět nelze (něco takového si myslel naposledy Lenin, ale realita jej usvědčila z omylu), už vůbec ne k občansky vyspělé skandinávské společnosti, která také vznikala v dlouhém a kontinuálním vývoji. Bylo by krásné, kdyby stačilo vyměnit jedno stranické vedení a měli bychom rázem jinou společnost, ale takhle to nefunguje, o tom jsme se dostatečně jasně přesvědčili v polistopadovém vývoji. Pár hlasů na facebooku na tom nic výrazného nemění. To ale samozřejmě neznamená, že se máme smířit s daným stavem, právě naopak - snad proto zakládáme různé platformy, píšeme do novin...
Jinak k Vašemu komentáři by mě zajímalo, co myslíte pojmem "církevní volby", do nichž má sociální demokracie nějaký program. Můžete mi to prosím vysvětlit? A v každém případě vřelé díky za odkaz na internacionálu v kostele s Monou Sahlin - takováhle "charismatická sociálně-demokratická obnova" je zatím v českých církvích vskutku nedosažitelná... ale je to občerstvující.
Mnoho zdaru na severu, kousek tamnějšího ducha nám někdy přivezte sem!
Jan Černý
April 6, 2010 v 15.34
Vážený příteli,
děkuji za odpověď. Pokusím se zodpovědět některé dotazy z Vaší rekce. Bohužel si nemyslím, že předseda ČSSD Jiří Paroubek a lidé kolem něho nějak zásadně uhýbají z konceptu třetí cesty a jsem nesmírně dobře informovaný o dění v ČSSD. Komunikuji každý den s vysokými funkcionáři, místopředsedy ČSSD i s odborným zázemím. Máte pravdu, že v západní Evropě je tento koncept definitivně zdiskreditovaný.
Když se ale podíváme na programatiku SMERu a bohužel i některé koncepční návrhy z dílny ČSSD, zjistíte sám, že ve střední Evropě tento koncept není poražen, ale naopak dále bují. Je hezké si povídat v MDA o ideálním stavu (děla jsem to také a mám to rád:-), o zahraničních zkušenostech, ale realita reálné politiky je bohužel někde jinde. Např. zmíním skokovou, násilnou dostavba dalších bloků Temelína pod patronací lobbistů ČEZu, kteří tzv. alokují zdroje z vlastního, jak říká Urban, přitom ČEZ je asi koho? a to i když vyvážíme aktuálně 1,5 ekvivalentu současného Temelína, uhlobaronství pro pana Tykače za asistence Urbana i Paroubka, stálé vzývání růstu růstu, porobenou ekologii v ČSSD, betonáž Labe, koketování se zavedením školného na VVŠ (Paroubek neodmítl koncepčně, ale pouze pro tuto chvíli) atd. atd.
Jedná se o bezprecedentní ztrátu samotných ideálů soc.dem., které jsou vyměněny za externí PR, za rady externích agentur, které obcházejí názor členské základny ČSSD a tvrdě tím likvidují samotnou vnitrostranickou demokracii.
To je přesně třetí cesta, cesta konzumní, neohleduplné politiky, politiky, kde není na prvním místě člověk, ale trh. To je u socialistů velmi smutné. Z tohoto konceptu skandinávské soc.dem. velmi razantně vycouvávají a říkají jasně, že je nutné hledat nový model, regulovat spekulace. Jens Stoltenberg (předseda norské vlády za soc.dem.) jistý koncept našel, který tvrdě táhne za ekologií, modernizací společnosti jako celku a to v rámci potikrizových opatření.
Není to tedy návrat do bodu před krizí , jak zjevně uvažuje pan Paroubek a jasně to i řekl, že dle něj soc.dem. nikdy nebude hledat nějaké velké změny, ale tady v Norsku jde o nový začátek, využití krize k posílení sociální soudržnosti celé společnosti, odstranění spekulativního kapitálu, destrukci kasinového kapitalismu. Mona Sahlin tento model kopíruje a na podzim s ním vyhraje ve Švédsku volby a to ve stejné předvolební koalici, tedy rudo-rudo-zelené.
K tomuto kroku ovšem PR agenturám pod vedením Jiřího Paroubka chybí nejen chuť, ale hlavně vize, plastické vidění situace v mezinárodním kontextu.
Je myslím netřeba si lhát a malovat si situaci v růžových barvách.
K dotazu na církevní volby ve Švédsku:
Sociální demokraté a jejich manifest pro církevní volby ve Švédsku 2009
Téměř 10 000 členů sociální demokracie jsou volení zástupci švédské církve, církevní věci jsou politikum. Co je základem jejich osobní angažovanosti a proč se sociální demokraté jako strana uchází o mandáty v církevních volbách?
Během let se otázky nadále rozvíjejí, ale zásadní důvody pro stranickou angažovanost v církevních volbách zůstávají stále stejné:
* víra sjednocuje lidi stejných hodnot jako maják
* náboženství jako součást lidské kultury
* církev Švédska je zdrojem blahobytu
* uchování kulturního dědictví je v zájmu celého Švédska
Sociální demokraté a jejich manifest pro církevní volby
Dávat společenskou prioritu křtu, církevním svatbám a pohřbu!
Soulad s dobrou církevních tradicí i respekt k individuálním lidským přáním
Respekt ke všemu živému
Rozvoj systémů vzdělávání pro zajištění kvality všech náboženských obřadů.
Vítáme uzavírání církevních sňatků párům stejného pohlaví v kostelech ve Švédsku!
Posunout církevní pojem manželství, aby zahrnoval i páry stejného pohlaví.
Zajistit rovné právo na sňatek a církevní obřad
a vzdělávání zaměstnanců a zástupců HBT
Švédsko zachová všechny kostely otevřené a dobře udržované!
Nejen dostupnost kostelů je věcí státní, jelikož zdůrazňujeme, že vystoupení každého jednotlivého člena církve zvyšuje riziko zrušení kostela.
Rozvíjet nové formy místního zapojení
Rovnost
Rovnost pohlaví při práci v kostele
Posílit BOZP a spolupracovat se zaměstnanci a odbory.
Podpora vzdělávání žen jako lídrů v církvi na všech úrovních.
Ukončení pracovního poměru všem, kteří jsou odpůrci pohlavní rovnosti
Přispět k vytvoření multikulturní víry ve společnosti!
Rozprostřít poznání švédské církve jako otevřené a demokratické
Vytvořit místa setkávání lidí z různých náboženských prostředí.
Být aktivní v boji proti rasismu, antisemitismu a islamofobii.
Bojovat proti „třídnímu“ vyloučení z kostelů ve Švédsku
Podporovat činnosti, které nevylučují skupiny se slabou sociální situací.
Stop rostoucí komercionalizace života
rozšíření nabídky bohoslužeb, koncertů a jiné kultury.
Zvýšit hlas po mezinárodní solidaritě a spravedlnosti!
Podpora církvím, které bojují za lidská práva a náboženskou toleranci.
Pokračovat v boji proti silám, které narušují účinnou kontrolu viru HIV.
Stupňovat reakce na zeď na palestinském území a jiné zločiny proti mezinárodnímu právu.
A jak dopadl tento program?
Volební účast byla o 1 procentní bod vyšší než v roce 2005. 10,4%
Rozložení mandátů je následující (v závorce rok 2005): ... Zobrazit více
Socialdemokraterna 18 (18)
Centerpartiet 10 (12)
Folkpartister i Sv kyrkan 4 (4)
Frimodig kyrka 9 (6)
Kristdemokrater i Sv kyrkan 5 (4)
Miljöpartister i Sv kyrkan 2 (2)
Moderaterna 10 (12)
Partipolitiskt obundna 10 (12)
Sverigedemokraterna 2 (1)
Öppen kyrka 11 (10)
(volí všichni občané)
Hezký den do vlasti
děkuji za odpověď. Pokusím se zodpovědět některé dotazy z Vaší rekce. Bohužel si nemyslím, že předseda ČSSD Jiří Paroubek a lidé kolem něho nějak zásadně uhýbají z konceptu třetí cesty a jsem nesmírně dobře informovaný o dění v ČSSD. Komunikuji každý den s vysokými funkcionáři, místopředsedy ČSSD i s odborným zázemím. Máte pravdu, že v západní Evropě je tento koncept definitivně zdiskreditovaný.
Když se ale podíváme na programatiku SMERu a bohužel i některé koncepční návrhy z dílny ČSSD, zjistíte sám, že ve střední Evropě tento koncept není poražen, ale naopak dále bují. Je hezké si povídat v MDA o ideálním stavu (děla jsem to také a mám to rád:-), o zahraničních zkušenostech, ale realita reálné politiky je bohužel někde jinde. Např. zmíním skokovou, násilnou dostavba dalších bloků Temelína pod patronací lobbistů ČEZu, kteří tzv. alokují zdroje z vlastního, jak říká Urban, přitom ČEZ je asi koho? a to i když vyvážíme aktuálně 1,5 ekvivalentu současného Temelína, uhlobaronství pro pana Tykače za asistence Urbana i Paroubka, stálé vzývání růstu růstu, porobenou ekologii v ČSSD, betonáž Labe, koketování se zavedením školného na VVŠ (Paroubek neodmítl koncepčně, ale pouze pro tuto chvíli) atd. atd.
Jedná se o bezprecedentní ztrátu samotných ideálů soc.dem., které jsou vyměněny za externí PR, za rady externích agentur, které obcházejí názor členské základny ČSSD a tvrdě tím likvidují samotnou vnitrostranickou demokracii.
To je přesně třetí cesta, cesta konzumní, neohleduplné politiky, politiky, kde není na prvním místě člověk, ale trh. To je u socialistů velmi smutné. Z tohoto konceptu skandinávské soc.dem. velmi razantně vycouvávají a říkají jasně, že je nutné hledat nový model, regulovat spekulace. Jens Stoltenberg (předseda norské vlády za soc.dem.) jistý koncept našel, který tvrdě táhne za ekologií, modernizací společnosti jako celku a to v rámci potikrizových opatření.
Není to tedy návrat do bodu před krizí , jak zjevně uvažuje pan Paroubek a jasně to i řekl, že dle něj soc.dem. nikdy nebude hledat nějaké velké změny, ale tady v Norsku jde o nový začátek, využití krize k posílení sociální soudržnosti celé společnosti, odstranění spekulativního kapitálu, destrukci kasinového kapitalismu. Mona Sahlin tento model kopíruje a na podzim s ním vyhraje ve Švédsku volby a to ve stejné předvolební koalici, tedy rudo-rudo-zelené.
K tomuto kroku ovšem PR agenturám pod vedením Jiřího Paroubka chybí nejen chuť, ale hlavně vize, plastické vidění situace v mezinárodním kontextu.
Je myslím netřeba si lhát a malovat si situaci v růžových barvách.
K dotazu na církevní volby ve Švédsku:
Sociální demokraté a jejich manifest pro církevní volby ve Švédsku 2009
Téměř 10 000 členů sociální demokracie jsou volení zástupci švédské církve, církevní věci jsou politikum. Co je základem jejich osobní angažovanosti a proč se sociální demokraté jako strana uchází o mandáty v církevních volbách?
Během let se otázky nadále rozvíjejí, ale zásadní důvody pro stranickou angažovanost v církevních volbách zůstávají stále stejné:
* víra sjednocuje lidi stejných hodnot jako maják
* náboženství jako součást lidské kultury
* církev Švédska je zdrojem blahobytu
* uchování kulturního dědictví je v zájmu celého Švédska
Sociální demokraté a jejich manifest pro církevní volby
Dávat společenskou prioritu křtu, církevním svatbám a pohřbu!
Soulad s dobrou církevních tradicí i respekt k individuálním lidským přáním
Respekt ke všemu živému
Rozvoj systémů vzdělávání pro zajištění kvality všech náboženských obřadů.
Vítáme uzavírání církevních sňatků párům stejného pohlaví v kostelech ve Švédsku!
Posunout církevní pojem manželství, aby zahrnoval i páry stejného pohlaví.
Zajistit rovné právo na sňatek a církevní obřad
a vzdělávání zaměstnanců a zástupců HBT
Švédsko zachová všechny kostely otevřené a dobře udržované!
Nejen dostupnost kostelů je věcí státní, jelikož zdůrazňujeme, že vystoupení každého jednotlivého člena církve zvyšuje riziko zrušení kostela.
Rozvíjet nové formy místního zapojení
Rovnost
Rovnost pohlaví při práci v kostele
Posílit BOZP a spolupracovat se zaměstnanci a odbory.
Podpora vzdělávání žen jako lídrů v církvi na všech úrovních.
Ukončení pracovního poměru všem, kteří jsou odpůrci pohlavní rovnosti
Přispět k vytvoření multikulturní víry ve společnosti!
Rozprostřít poznání švédské církve jako otevřené a demokratické
Vytvořit místa setkávání lidí z různých náboženských prostředí.
Být aktivní v boji proti rasismu, antisemitismu a islamofobii.
Bojovat proti „třídnímu“ vyloučení z kostelů ve Švédsku
Podporovat činnosti, které nevylučují skupiny se slabou sociální situací.
Stop rostoucí komercionalizace života
rozšíření nabídky bohoslužeb, koncertů a jiné kultury.
Zvýšit hlas po mezinárodní solidaritě a spravedlnosti!
Podpora církvím, které bojují za lidská práva a náboženskou toleranci.
Pokračovat v boji proti silám, které narušují účinnou kontrolu viru HIV.
Stupňovat reakce na zeď na palestinském území a jiné zločiny proti mezinárodnímu právu.
A jak dopadl tento program?
Volební účast byla o 1 procentní bod vyšší než v roce 2005. 10,4%
Rozložení mandátů je následující (v závorce rok 2005): ... Zobrazit více
Socialdemokraterna 18 (18)
Centerpartiet 10 (12)
Folkpartister i Sv kyrkan 4 (4)
Frimodig kyrka 9 (6)
Kristdemokrater i Sv kyrkan 5 (4)
Miljöpartister i Sv kyrkan 2 (2)
Moderaterna 10 (12)
Partipolitiskt obundna 10 (12)
Sverigedemokraterna 2 (1)
Öppen kyrka 11 (10)
(volí všichni občané)
Hezký den do vlasti
April 6, 2010 v 15.36
http://www.rodgron.se/nyheter/sa-ska-vi-gora-sverige-till-ett-battre-land-att-leva-i/
Chceme modernizovat Švédsko!
6.9.2009
Je skoro rok do voleb, ale témata švédské politiky jsou stále více jasná. Švédsko potřebuje vládu, která věří v budoucnost a dokáže politicky plnit velké výzvy naší doby, vysokou a stále rostoucí nezaměstnanost, klimatické změny a prohlubující se sociální nerovnosti.
Od našeho partnerství bylo v rámci předvolební rudozelené koalice podepsáno více než 40 dohod, tedy mnohem více konkrétních materiálů, než jakékoliv jiné uskupení před demokratickými volbami. Zato pravicové strany ještě stále neinformují a mlčí o politice, kterou chtějí případně v dalším volebním období prosazovat.
Jsme nyní v hektické fázi naší práce na parametrech naší případné vlády. Zítra uskutečníme společnou velkou akci Rudozelená rodina ve stockholmském parku. Aktivizujeme členské základny a celou občanskou společnost ve Švédsku, aby se co nejvíce lidí podílelo na stavbě lepšího Švédska. Nejlépe všichni, kteří žijeme ve Švédsku, chceme-li vytvořit širokou občanskou koalici pro lepší budoucnost.
Věříme, že naše země má poučnou minulost. Měli jsme efektivně kombinovanou a prosperující ekonomiku, plnou zaměstnanost a blahobyt pro všechny lidi dobré vůle.
Musíme navázat na tento úspěšný model. Globalizace a hektický technologický vývoj vyžadují nová řešení a nové inovace. V této práci musíme samozřejmě přehodnotit některé z použitých politických nástrojů.
Finanční krize ukazuje, že politika konzervativně neoliberální vlády ještě více prohlubovala současné problémy, než hledala optimální řešení. Švédsko s touto vládou začalo zaostává. Nezaměstnanost je nyní ve Švédsku vyšší než v EU. Švédsko ale stále vévodí zeleným technologiím. Náš úspěšný sociální model se ale zhroutí, když vláda bude nadále odmítat alokaci dostatečných zdrojů pro školy a sociální péči obecně.
Chceme modernizovat Švédsko, aby zůstalo i nadále silné i v globalizovaném světě a to díky znalostní společnosti. Švédsko se stane lepší zemí pro život, když se bude investovat do vzdělávání a poskytování rovnosti šancí a příležitostí, aby tak každý dosáhl svého plného potenciálu. Chceme ze Švédska zemi, kde budeme moci s jistotou čelit budoucnosti a to investicemi do obnovitelných zdrojů energie a převzít tak plně odpovědnost za klimatickou krizi nejen ve Švédsku, ale i na mezinárodní úrovni.
Strany rudozelené koalice nyní budou společně rozvíjet politiku v těchto zásadních společenských výzvách a oblastech:
Nezaměstnanost:
Nezaměstnanost je hlavním vládním selháním a pro budoucnost opravdu velkou výzvu. Jde o eliminaci 12% nezaměstnanosti, aby se dosáhlo opět plné zaměstnanosti. To vyžaduje v první řadě zodpovědnou hospodářskou politiku s jasnými prioritami. Chceme investovat do lidí, aby mohli najít nové zaměstnání. Vidíme velkou potřebu rozvoje pracovního práva v posílení vlivu samotných zaměstnanců a odstranit tak nezdravé pracovní prostředí. Dále bychom chtěli vidět úzké interakce mezi vládou a průmyslem při podpoře moderních a konkurenceschopných podniků. Naše společná pracovní skupina pro práci už na začátku roku předloží společný finální rudozelený program pro nová a lepší, zelená pracovní místa.
Společnost založená na znalostech:
Švédsko bude soutěžit věděním a ne nízkými mzdami v mezinárodní konkurenci. Proto bude potřeba kvalitní systém vzdělávání a znalosti, které budou sdílet všichni. Chceme investovat do Švédska, jako do znalostní ekonomiky, kde má každý právo na kvalitní vzdělání a kde jsou zajištěny dobré podmínky pro další vzdělávání a kde jsou tyto možnosti samozřejmostí i v pozdějším věku. Naše společná skupina pro sociální oblast byla požádána, aby vypracovala společné návrhy pro další vzdělávací úsilí.
Podnikání pro podnikání a zaměstnanost:
Švédsko je země, kde jsou kreativní podnikatelé a firmy mají dobré předpoklady pro úspěch při realizaci svých vizí a snů. A to zvláště v malých firmách, které jsou rezervoárem budoucích pracovních příležitostí. Proto dáváme zvláštní mandát (důraz) naší skupině pro pracovní místa a ekonomiku pro rozvíjení společného programu pro malé a střední podniky.
Změny klimatu:
Švédská společnost bude v čele vývoje budoucích technologií a řízení globálního rozvoje. Švédsko již oznámilo společný klima program, kde se počítá se 40% snížení emisí v roce 2020. Mělo by se usilovat o další podporu nových obnovitelných zdrojů energie. Zvyšovat investice do udržitelné dopravy a tím snižovat emise, více pracovních míst a vyšší růst zelených ekologických investic a tvorbu pracovních míst a to jak v krátkodobém horizontu, tak v obecném posílení konkurenceschopnosti Švédska.
Tento mandát zahrnuje i čtyři ztracené roky práce na změně klimatu. Nyní se může naše společná pracovní skupina pro otázky klimatu a životního prostředí pustit do akčního plánu pro přechod na zelenou a tím posunout Švédsko na první místo na světě v "zelených" technologiích. Tento program budeme realizovat okamžitě, pokud vyhrajeme volby v roce 2010.
Prohloubení sociálních rozdílů:
Vládní politika záměrně zvýšila nerovnost ve Švédsku. Nejbohatší čtvrtina obyvatel získaly téměř polovinu zisků z přerozdělování a střední segmenty daně. Nejchudší čtvrtina se na ziscích z přerozdělování podílela pouze o něco málo více než 6% a to využily zejména ještě ženy. Důchodci jsou nyní mnohdy nuceni platit vyšší vstupy než mají důchod. Před volbami v roce 2010 budeme prezentovat společnou politiku, která bude prolamovat tyto křivdy.
Sociální a zdravotní pojištění:
Za poslední tři roky se současné vládě podařilo vytvořit velké díry v našem systému pojištění. Rostoucí skupina lidí řeší pojištění jako sociální problém, který roste. Půl milionu lidí bylo nuceno využívat fondu pojištění v nezaměstnanosti. Desítky tisíc dalších lidí také riskují, že budou vytlačeni ze zdravotního pojištění. Současný systém nefunguje a příliš mnoho lidí propadává v systému nebo je situací nuceno k opuštění systému pojištění úplně.
Strany rudozelené koalice věří, že každý by měl mít možnost pracovat déle. Naše společná sociální skupina byla požádán, aby iniciovala vývoj nového modelu pro naše pojištění, který by dokázal lépe využít schopností lidí a ochotu déle pracovat. Pojištění v nezaměstnanosti musí být posíleno natolik, aby lidé mohli přejít kontinuálně na novou práci bez propadu.
Kvalita života:
Budeme hájit právo na kvalitní služby veřejného sektoru a to financované z daní. Jasnější a podrobná kritéria a požadavky budou umístěny u všech poskytovatelů. Dobré životní podmínky by měly být všeobecně sdílené a distribuovány podle potřeby. Budeme klást důraz na výběr lidí v podniku, výběr poskytovatele, které je nejefektivnější. Pracovní skupina pro kvalitu života má za úkol na jaře příštího roku předložit takovou strategickou koncepci, kterou budeme realizovat okamžitě pokud vyhrajeme volby v roce 2010.
To jsou v náčrtu některé z informací, které budeme zveřejňovat v budoucnu. Našich šest společných pracovních skupin bude výsledky prezentovat na jaře a poté se budou soustředit na další politiky. Vše v předstihu před volbami v roce 2010, abychom včas prezentovali koncepty naší vládní platformy. Víme, že Švédsko může být lepší. Víme, že všichni se cítí lépe ve společnosti, která drží pohromadě. Nyní čekáme na programatiku čtyř pravicových stran a jejich scénář toho, co chtějí se Švédskem v příštích letech případně dělat. Až do teď jejich politika vytvořila ale jedině méně pracovních míst a větší nerovnosti.
Mona Sahlin (S)
Peter Eriksson (MP)
Maria Wetterstrand (MP)
Lars Ohly (V)
Chceme modernizovat Švédsko!
6.9.2009
Je skoro rok do voleb, ale témata švédské politiky jsou stále více jasná. Švédsko potřebuje vládu, která věří v budoucnost a dokáže politicky plnit velké výzvy naší doby, vysokou a stále rostoucí nezaměstnanost, klimatické změny a prohlubující se sociální nerovnosti.
Od našeho partnerství bylo v rámci předvolební rudozelené koalice podepsáno více než 40 dohod, tedy mnohem více konkrétních materiálů, než jakékoliv jiné uskupení před demokratickými volbami. Zato pravicové strany ještě stále neinformují a mlčí o politice, kterou chtějí případně v dalším volebním období prosazovat.
Jsme nyní v hektické fázi naší práce na parametrech naší případné vlády. Zítra uskutečníme společnou velkou akci Rudozelená rodina ve stockholmském parku. Aktivizujeme členské základny a celou občanskou společnost ve Švédsku, aby se co nejvíce lidí podílelo na stavbě lepšího Švédska. Nejlépe všichni, kteří žijeme ve Švédsku, chceme-li vytvořit širokou občanskou koalici pro lepší budoucnost.
Věříme, že naše země má poučnou minulost. Měli jsme efektivně kombinovanou a prosperující ekonomiku, plnou zaměstnanost a blahobyt pro všechny lidi dobré vůle.
Musíme navázat na tento úspěšný model. Globalizace a hektický technologický vývoj vyžadují nová řešení a nové inovace. V této práci musíme samozřejmě přehodnotit některé z použitých politických nástrojů.
Finanční krize ukazuje, že politika konzervativně neoliberální vlády ještě více prohlubovala současné problémy, než hledala optimální řešení. Švédsko s touto vládou začalo zaostává. Nezaměstnanost je nyní ve Švédsku vyšší než v EU. Švédsko ale stále vévodí zeleným technologiím. Náš úspěšný sociální model se ale zhroutí, když vláda bude nadále odmítat alokaci dostatečných zdrojů pro školy a sociální péči obecně.
Chceme modernizovat Švédsko, aby zůstalo i nadále silné i v globalizovaném světě a to díky znalostní společnosti. Švédsko se stane lepší zemí pro život, když se bude investovat do vzdělávání a poskytování rovnosti šancí a příležitostí, aby tak každý dosáhl svého plného potenciálu. Chceme ze Švédska zemi, kde budeme moci s jistotou čelit budoucnosti a to investicemi do obnovitelných zdrojů energie a převzít tak plně odpovědnost za klimatickou krizi nejen ve Švédsku, ale i na mezinárodní úrovni.
Strany rudozelené koalice nyní budou společně rozvíjet politiku v těchto zásadních společenských výzvách a oblastech:
Nezaměstnanost:
Nezaměstnanost je hlavním vládním selháním a pro budoucnost opravdu velkou výzvu. Jde o eliminaci 12% nezaměstnanosti, aby se dosáhlo opět plné zaměstnanosti. To vyžaduje v první řadě zodpovědnou hospodářskou politiku s jasnými prioritami. Chceme investovat do lidí, aby mohli najít nové zaměstnání. Vidíme velkou potřebu rozvoje pracovního práva v posílení vlivu samotných zaměstnanců a odstranit tak nezdravé pracovní prostředí. Dále bychom chtěli vidět úzké interakce mezi vládou a průmyslem při podpoře moderních a konkurenceschopných podniků. Naše společná pracovní skupina pro práci už na začátku roku předloží společný finální rudozelený program pro nová a lepší, zelená pracovní místa.
Společnost založená na znalostech:
Švédsko bude soutěžit věděním a ne nízkými mzdami v mezinárodní konkurenci. Proto bude potřeba kvalitní systém vzdělávání a znalosti, které budou sdílet všichni. Chceme investovat do Švédska, jako do znalostní ekonomiky, kde má každý právo na kvalitní vzdělání a kde jsou zajištěny dobré podmínky pro další vzdělávání a kde jsou tyto možnosti samozřejmostí i v pozdějším věku. Naše společná skupina pro sociální oblast byla požádána, aby vypracovala společné návrhy pro další vzdělávací úsilí.
Podnikání pro podnikání a zaměstnanost:
Švédsko je země, kde jsou kreativní podnikatelé a firmy mají dobré předpoklady pro úspěch při realizaci svých vizí a snů. A to zvláště v malých firmách, které jsou rezervoárem budoucích pracovních příležitostí. Proto dáváme zvláštní mandát (důraz) naší skupině pro pracovní místa a ekonomiku pro rozvíjení společného programu pro malé a střední podniky.
Změny klimatu:
Švédská společnost bude v čele vývoje budoucích technologií a řízení globálního rozvoje. Švédsko již oznámilo společný klima program, kde se počítá se 40% snížení emisí v roce 2020. Mělo by se usilovat o další podporu nových obnovitelných zdrojů energie. Zvyšovat investice do udržitelné dopravy a tím snižovat emise, více pracovních míst a vyšší růst zelených ekologických investic a tvorbu pracovních míst a to jak v krátkodobém horizontu, tak v obecném posílení konkurenceschopnosti Švédska.
Tento mandát zahrnuje i čtyři ztracené roky práce na změně klimatu. Nyní se může naše společná pracovní skupina pro otázky klimatu a životního prostředí pustit do akčního plánu pro přechod na zelenou a tím posunout Švédsko na první místo na světě v "zelených" technologiích. Tento program budeme realizovat okamžitě, pokud vyhrajeme volby v roce 2010.
Prohloubení sociálních rozdílů:
Vládní politika záměrně zvýšila nerovnost ve Švédsku. Nejbohatší čtvrtina obyvatel získaly téměř polovinu zisků z přerozdělování a střední segmenty daně. Nejchudší čtvrtina se na ziscích z přerozdělování podílela pouze o něco málo více než 6% a to využily zejména ještě ženy. Důchodci jsou nyní mnohdy nuceni platit vyšší vstupy než mají důchod. Před volbami v roce 2010 budeme prezentovat společnou politiku, která bude prolamovat tyto křivdy.
Sociální a zdravotní pojištění:
Za poslední tři roky se současné vládě podařilo vytvořit velké díry v našem systému pojištění. Rostoucí skupina lidí řeší pojištění jako sociální problém, který roste. Půl milionu lidí bylo nuceno využívat fondu pojištění v nezaměstnanosti. Desítky tisíc dalších lidí také riskují, že budou vytlačeni ze zdravotního pojištění. Současný systém nefunguje a příliš mnoho lidí propadává v systému nebo je situací nuceno k opuštění systému pojištění úplně.
Strany rudozelené koalice věří, že každý by měl mít možnost pracovat déle. Naše společná sociální skupina byla požádán, aby iniciovala vývoj nového modelu pro naše pojištění, který by dokázal lépe využít schopností lidí a ochotu déle pracovat. Pojištění v nezaměstnanosti musí být posíleno natolik, aby lidé mohli přejít kontinuálně na novou práci bez propadu.
Kvalita života:
Budeme hájit právo na kvalitní služby veřejného sektoru a to financované z daní. Jasnější a podrobná kritéria a požadavky budou umístěny u všech poskytovatelů. Dobré životní podmínky by měly být všeobecně sdílené a distribuovány podle potřeby. Budeme klást důraz na výběr lidí v podniku, výběr poskytovatele, které je nejefektivnější. Pracovní skupina pro kvalitu života má za úkol na jaře příštího roku předložit takovou strategickou koncepci, kterou budeme realizovat okamžitě pokud vyhrajeme volby v roce 2010.
To jsou v náčrtu některé z informací, které budeme zveřejňovat v budoucnu. Našich šest společných pracovních skupin bude výsledky prezentovat na jaře a poté se budou soustředit na další politiky. Vše v předstihu před volbami v roce 2010, abychom včas prezentovali koncepty naší vládní platformy. Víme, že Švédsko může být lepší. Víme, že všichni se cítí lépe ve společnosti, která drží pohromadě. Nyní čekáme na programatiku čtyř pravicových stran a jejich scénář toho, co chtějí se Švédskem v příštích letech případně dělat. Až do teď jejich politika vytvořila ale jedině méně pracovních míst a větší nerovnosti.
Mona Sahlin (S)
Peter Eriksson (MP)
Maria Wetterstrand (MP)
Lars Ohly (V)
April 6, 2010 v 15.40
Církevní volby v Norsku 2009
Jakou církev, kostel si přejete?
Tor Singsaas,
Biskup Nidaros:
Chci církev, která ukazuje, jak můžeme vycházet s ostatními. Jsem smutný, že existuje stále tolik chudých mezi námi, že některé děti a dospělí mají tak mizernou sociální situaci, kdy nemají stejné možnosti v každodenním životě. V zemi, která je tak bohatá jako ta naše, je zvláště důležité, aby církev ukazovala humanitní společenské mantinely v chování k nejmenším, nejslabším a lidem na okraji společnosti.
Berit M. Andersen,
Biskup Stavanger:
Sním o kostele, který se stane prostorem pro skrytá přesvědčení a pro artikulaci i nekonformních názorů, stejně jako bezpečný prostor šťastné víry. Církev musí přijmout řadu podnětných názorů, diskusi a lidské způsoby komunikace v tom, jak vyjádřit řadu přesvědčení. Církev je jako strom s větvemi, které se rozšiřují směrem ven a směrem nahoru, je místem pro všechny druhy švitoření ptactva a mnoha plody. Je potřeba rozšířit své kořeny hluboko do tajemství Boha a generačních zkušeností. Zastřešením, který nás vymezuje je Ježíš Kristus.
Olav Skjevesland,
Biskup Agder a Telemark:
Kostel, který "chci já ", to si nemohu přát pouze já. Církev na sobě musí nadále pracovat. Je jasné, že církev má mít vlastnosti Ježíše, to je ta zpráva, poselství, že je svobodná a plná těch, kteří tak v samotném životě i jednají a tím dokazují, že poselství je pochopeno úplně.
Anne Louise Tveter,
Místopředseda Rady Církve:
Chci kostel, kde se o sebe všichni staráme. Chci kostela, kde nikdo nebude sám s bolestivým myšlenkami či pocity. Máme za sebe navzájem odpovědnost, jelikož jsme svázáni křtem.
Erling Pettersen,
Nově jmenovaný biskup ve Stavangeru:
Přál bych si takovou církev, která by hrála naprosto nestrojeného, otevřeného, klíčového hráče v místní komunitě a to jak co se týče kultury, diakonické služby, tak v péči např. o životní prostředí. Církev má aktivně moderovat diskusi v obci, pokud jde o sociální problémy, které potřebují solidaritu a péči nejen v praktické diakonické činnosti. Místní kostel by měl být otevřené a široké místo pro všechny místní komunity.
Ingeborg Midttømme,
Biskup v i Møre::
Chci kostel, který odvážně upozorňuje na to, co Ježíš řekl a udělal. Chci církev, která pomáhá nalézat cesty, když je obtížné si vybrat a která pomáhá normálně žít.
Jens-Petter Johnsen,
Předseda Rady Církve:
Chci, aby církev byla místem, kde nejen "produktivní (konkurenceschopné)" je považováno za hodnotné. Kostel by měl být především o ochraně slabých a nemocných a hovořit o těchto skupinách a vytvářet mravní společenské hodnoty. Chci, aby v naší církvi bylo jasné, že život je posvátný a nedotknutelný a to od početí do smrti.
http://www.kirken.no/?event=doLink&FamID=94463
Jakou církev, kostel si přejete?
Tor Singsaas,
Biskup Nidaros:
Chci církev, která ukazuje, jak můžeme vycházet s ostatními. Jsem smutný, že existuje stále tolik chudých mezi námi, že některé děti a dospělí mají tak mizernou sociální situaci, kdy nemají stejné možnosti v každodenním životě. V zemi, která je tak bohatá jako ta naše, je zvláště důležité, aby církev ukazovala humanitní společenské mantinely v chování k nejmenším, nejslabším a lidem na okraji společnosti.
Berit M. Andersen,
Biskup Stavanger:
Sním o kostele, který se stane prostorem pro skrytá přesvědčení a pro artikulaci i nekonformních názorů, stejně jako bezpečný prostor šťastné víry. Církev musí přijmout řadu podnětných názorů, diskusi a lidské způsoby komunikace v tom, jak vyjádřit řadu přesvědčení. Církev je jako strom s větvemi, které se rozšiřují směrem ven a směrem nahoru, je místem pro všechny druhy švitoření ptactva a mnoha plody. Je potřeba rozšířit své kořeny hluboko do tajemství Boha a generačních zkušeností. Zastřešením, který nás vymezuje je Ježíš Kristus.
Olav Skjevesland,
Biskup Agder a Telemark:
Kostel, který "chci já ", to si nemohu přát pouze já. Církev na sobě musí nadále pracovat. Je jasné, že církev má mít vlastnosti Ježíše, to je ta zpráva, poselství, že je svobodná a plná těch, kteří tak v samotném životě i jednají a tím dokazují, že poselství je pochopeno úplně.
Anne Louise Tveter,
Místopředseda Rady Církve:
Chci kostel, kde se o sebe všichni staráme. Chci kostela, kde nikdo nebude sám s bolestivým myšlenkami či pocity. Máme za sebe navzájem odpovědnost, jelikož jsme svázáni křtem.
Erling Pettersen,
Nově jmenovaný biskup ve Stavangeru:
Přál bych si takovou církev, která by hrála naprosto nestrojeného, otevřeného, klíčového hráče v místní komunitě a to jak co se týče kultury, diakonické služby, tak v péči např. o životní prostředí. Církev má aktivně moderovat diskusi v obci, pokud jde o sociální problémy, které potřebují solidaritu a péči nejen v praktické diakonické činnosti. Místní kostel by měl být otevřené a široké místo pro všechny místní komunity.
Ingeborg Midttømme,
Biskup v i Møre::
Chci kostel, který odvážně upozorňuje na to, co Ježíš řekl a udělal. Chci církev, která pomáhá nalézat cesty, když je obtížné si vybrat a která pomáhá normálně žít.
Jens-Petter Johnsen,
Předseda Rady Církve:
Chci, aby církev byla místem, kde nejen "produktivní (konkurenceschopné)" je považováno za hodnotné. Kostel by měl být především o ochraně slabých a nemocných a hovořit o těchto skupinách a vytvářet mravní společenské hodnoty. Chci, aby v naší církvi bylo jasné, že život je posvátný a nedotknutelný a to od početí do smrti.
http://www.kirken.no/?event=doLink&FamID=94463
Nechci šířit pesimismus, ale přinejmenším hluboké pochybnosti hraničící s nedůvěrou vůči VŠEM politickým stranám se nemohu vyhnout. Proč?
Vedle toho, že dále funguje to, co Robert Michels už v roce 1910 nazval trochu pompézně "železným zákonem oligarchie", se projevuje trend od stran členských k stranám servisním či bůhvíjakým. Rozhodně jsem nikde nezaznamenal zájem stranických byrokracií o budování členských základen (za jistou mez).
Ač sám ateista, nemohu nevidět, že církevní komunity (např. "Wir sind Kirche") se jeví jako daleko nadějnější zdroj společenského pohybu a společenské soudržnosti (jak na to upozorňuje i Noam Chomsky).
-- A to i ve smyslu Marxovy teze: "Stanovisko starého materialismu je "občanská" společnost; stanovisko nového materialismu je lidská společnost čili zespolečenštěné lidstvo."
Pro pořádek ovšem (pravda, jen po několika málo osobních zkušenostech) musím dodat, že křesťanská platforma ČSSD ve mně naděje tohoto druhu nevzbuzuje ani za mák. (Jednak by potřebovala mnohem více Štampachů a Koháků a jednak tu chybí energie skutečné neformální struktury.)
Takže zatím zbývá jen poněkud zasmušilé "kupředu levá".
Vedle toho, že dále funguje to, co Robert Michels už v roce 1910 nazval trochu pompézně "železným zákonem oligarchie", se projevuje trend od stran členských k stranám servisním či bůhvíjakým. Rozhodně jsem nikde nezaznamenal zájem stranických byrokracií o budování členských základen (za jistou mez).
Ač sám ateista, nemohu nevidět, že církevní komunity (např. "Wir sind Kirche") se jeví jako daleko nadějnější zdroj společenského pohybu a společenské soudržnosti (jak na to upozorňuje i Noam Chomsky).
-- A to i ve smyslu Marxovy teze: "Stanovisko starého materialismu je "občanská" společnost; stanovisko nového materialismu je lidská společnost čili zespolečenštěné lidstvo."
Pro pořádek ovšem (pravda, jen po několika málo osobních zkušenostech) musím dodat, že křesťanská platforma ČSSD ve mně naděje tohoto druhu nevzbuzuje ani za mák. (Jednak by potřebovala mnohem více Štampachů a Koháků a jednak tu chybí energie skutečné neformální struktury.)
Takže zatím zbývá jen poněkud zasmušilé "kupředu levá".
ON
Lukáši, chtělo by to trochu jemnější rozlišování. To co uvádíš jako rysy „třetí cesty“, není až tak typické pro ni, ale pro technokratickou politiku, kterou se vyznačovala i stará sociální demokracie: víra ve vědu a techniku automaticky zaručující hospodářský růst a racionální vědecké řízení společnosti, samotná mantra růstu bez ohledu na kvalitu, poměřování všeho skrze HDP, malá citlivost k ekologii. (mimochodem „třetí cesta“ a „nový střed“ byly velmi ekologické projekty, nevím sice, jaké byly praktické výsledky, ale rétoricky a programově zcela jistě ano). Stejně tak lobbistické a korupční rysy se dají nalézt i v konceptu sociální demokracie mimo „třetí cestu“. „Třetí cesta“ se spíše snažila ustupovat neoliberalismu v otázce trhů (deregulace), daní (snižování přímých, zvyšování nepřímých) a veřejné sociální politice (zeštíhlování, adresnost, zpoplatňování).
Z tohoto pohledu bych Paroubkovu sociální demokracii neviděl poplatnou „třetí cestě“, ale spíše staré technokratické sociální demokracii. Diskuse o školném probíhala (jako v každé socdem), ale názor na jeho zavedení byl vždy v žalostné menšině. V socdem znám vlastně jen jednoho člověka, který je pro školné (a není to Jiří Havel ani Jiří Paroubek).
Myslím, že dnes ani tak nejde v případě ČSSD o překonání „třetí cesty“ jako spíše
o překonání staré technokraticky pojímané politiky. „Třetí cesta“ také hodně naproti tomu mluvila o kvalitativně pojatém růstu (vzdělání…..) atd. „Třetí cesta“ nikdy v ČSSD nebyla přijata, i když se o ní v některých kruzích diskutovalo, ale vždy s rezervovaným odstupem. Dejme si pozor na nálepkování. Dnes se na „třetí cestu“ hází kde co, je to taková mantra, do které se dobře strefuje, aniž by ji ale někdo pořádně znal - z hlediska konceptu Giddense, z hlediska praktických politických výsledků. Někdo má „třetí cestu“ Tonyho Blaira spojenou s jeho hurá podporou války v Iráku. Něco takového ale logicky nevyplývá z „třetí cesty“. V odborných kruzích evropské sociální demokracie se hovoří o kritickém (!) překonání konceptů „třetí cesty“.
Z tohoto pohledu bych Paroubkovu sociální demokracii neviděl poplatnou „třetí cestě“, ale spíše staré technokratické sociální demokracii. Diskuse o školném probíhala (jako v každé socdem), ale názor na jeho zavedení byl vždy v žalostné menšině. V socdem znám vlastně jen jednoho člověka, který je pro školné (a není to Jiří Havel ani Jiří Paroubek).
Myslím, že dnes ani tak nejde v případě ČSSD o překonání „třetí cesty“ jako spíše
o překonání staré technokraticky pojímané politiky. „Třetí cesta“ také hodně naproti tomu mluvila o kvalitativně pojatém růstu (vzdělání…..) atd. „Třetí cesta“ nikdy v ČSSD nebyla přijata, i když se o ní v některých kruzích diskutovalo, ale vždy s rezervovaným odstupem. Dejme si pozor na nálepkování. Dnes se na „třetí cestu“ hází kde co, je to taková mantra, do které se dobře strefuje, aniž by ji ale někdo pořádně znal - z hlediska konceptu Giddense, z hlediska praktických politických výsledků. Někdo má „třetí cestu“ Tonyho Blaira spojenou s jeho hurá podporou války v Iráku. Něco takového ale logicky nevyplývá z „třetí cesty“. V odborných kruzích evropské sociální demokracie se hovoří o kritickém (!) překonání konceptů „třetí cesty“.
ON
Teď si všímám, že se vyjadřuji k něčemu, co se tady odehrálo před rokem. No, to je prča. Proč je ale tahle diskuse na titulní straně Referenda uvedena v rubrice nejčetenější a nejdiskutovanější ???
Možná to bude tím, že dobrá myšlenka jen tak nezmizí. Např.
v Turowé-Wolské bylo mnoho latrin a všude po latrinách válely se papírky s „Lourdskou písní“. (balík ... zde zanechal na rozdávání procházejícím vojenským oddílům nějaký vysoký vojenský církevní hodnostář, projíždějící se zpustošenou Haličí na automobilu s nějakými děvkami.)
v Turowé-Wolské bylo mnoho latrin a všude po latrinách válely se papírky s „Lourdskou písní“. (balík ... zde zanechal na rozdávání procházejícím vojenským oddílům nějaký vysoký vojenský církevní hodnostář, projíždějící se zpustošenou Haličí na automobilu s nějakými děvkami.)
FJ
Lourdská píseň hodila, škoda a běda není již latrín a i vojska prořídla a nemnoho jest i vysokých vojenských církevních hodnostářů a mnoho z nás už ani neví kde Turowá-Wolská jest v tej Haliči, možná by věděli na Hradě...taky možná děvky by mohly vědít, těch je teď hodně...Kultura a zájem o písně klesá a lehké děvy zajímají již jiné papírky nejlépe s Masarykem...
Dobrá myšlenka nezmizí, jen mizí ti, co ji rozpoznají a tak nějak nás to všechno spláchlo a splachuje...
Dobrá myšlenka nezmizí, jen mizí ti, co ji rozpoznají a tak nějak nás to všechno spláchlo a splachuje...