Stockholm se stal prvním Zeleným městem Evropy

Evropská komise letos poprvé udělovala cenu Zelené město Evropy. V konkurenci pětatřiceti měst zvítězil především díky nízkým emisím oxidu uhličitého švédský Stockholm – město, kde není neobvyklé nasadit běžky hned před domem.

(sea)

02.04.2010 20:10

360993748_37cd9477b4

Jednou z prvních ekologických iniciativ obyvatel Stockholmu bylo to, že se v šedesátých let dvacátého století zasadili o vyčištění vod v centru města. Foto Hector Melo A., flickr.com

Evropská unie letos poprvé udělovala cenu Zelené město Evropy, kterou nejen díky čtyřiceti procentům zelené plochy ve vnitřním městě titul získal Stockholm. Švédská metropole rozkládající se na čtrnácti ostrovech při pobřeží jezera Mälaren a Baltského moře zvítězila v konkurenci pětatřiceti měst.

Obyvatelé Stockholmu bydlí v pěší vzdálenosti od jezer a turistických tras a ani nasadit běžky hned před domem není neobvyklé. „Životní prostředí je tu krásné a čisté,“ vyzdvihla sedmatřicetiletá Anna Eligová, která se centrem města procházela s kočárkem se svou osmitýdenní dcerou. „Všechny mámy i tátové na mateřské se chodí procházet do města. To by v Paříži nešlo,“ dodala.

„Ve Stockholmu se na ekologickou politiku klade velký důraz,“ uvedla profesorka politologie a ředitelka ekologického institutu Katarina Eckerbergová, již cena Zelené město Evropy nepřekvapila. Kořeny ekologického aktivismu zde sahají až do šedesátých let dvacátého století, kdy se občanské iniciativy zasadily o vyčistění vod v centru města, ve kterých se již nedalo koupat ani rybařit. Dnes se lososi ulovení například z vydlážděného chodníku naproti švédskému parlamentu jíst klidně dají.

Evropské komisi však učarovalo především to, jak si Švédové dokázali poradit s emisemi oxidu uhličitého. Díky propracovanému systému veřejné dopravy a okrskovému dálkovému vytápění, jež k výtopnám poháněným převážně obnovitelnými zdroji energie připojuje pětasedmdesát procent stockholmských budov, se emise v roce 2009 podařilo snížit na 3,4 tuny na osobu. V celém Švédsku pak hladina emisí odpovídá šesti tunám na člověka, zatímco evropský průměr dosahuje deseti tun na osobu.

Bez ohledu na čerstvě získaný zelený titul se však i ve Stockholmu vedou debaty, zda jsou některé ze současných projektů dostatečně ohleduplné k životnímu prostředí. Předmětem diskuzí je například rychle rostoucí zástavba při nábřeží, jež na některých místech blokuje veřejný přístup a vystavuje možnému nebezpečí ekosystém Baltského moře.

Další informace:
AFP Stockholm's Green City award for what you can't see


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.