Chci přispět X

Pelikán je zvláštní druh ptáka. I politika

Pták pelikán je symbolem obětavosti. Pro druhé by se rozdal. Pelikán-politik je mluvka. S ústy plnými demokracie a svobody tepe zlořády a hrozí rezignacemi, aby pokaždé uhnul. Je líbivou zástěrkou zákulisních kšeftů politického hnutí ANO.

Pelikán je zvláštní druh ptáka. Říká se o něm, že když jeho mláďata umírají hladem, sytí je vlastní krví, aby je ochránil před smrtí. Pro svou obětavost se dokonce stal symbolem Ježíše Krista. Pelikán je i zvláštním druhem politika. Stejně jako jeho opeřený jmenovec deklaruje mimořádně silnou odpovědnost vůči spravedlnosti. Když zmerčí ve svém okolí nějakou nepravost, zatváří se zkroušeně a se slzami na krajíčku začne vyprávět, jak se ho ono proradné konání hluboce dotýká. Politik Pelikán nicméně nesymbolizuje žádnou z ctností, ač by zřejmě rád.

Pelikán, tedy Robert – dnešní ministr spravedlnosti hraje v Babišově vládě roli charakterního bojovníka proti bezpráví, který se nebojí kritizovat rozličné zlořády a vždy stojí na straně demokracie a právního státu. Vidí-li jen drobný útok na tuzemské politické zřízení, vyrazí jak Krakonošova sojka práskačka za novináři a celý vnitřně zneklidněn s hlasem zajíkajícím se odsuzuje vše, co ve by ve slušné společnosti odsouzeno být mělo.

Role, do níž byl Pelikán obsazen, však není zdaleka tak jednoduchá, jak se může na první pohled zdát. Dobrotivý rytíř demokracie má své vnitřní démony, již ho pronásledují na každém kroku. Nedávají mu spát a v jednom kuse jej zrazují od jeho boje za pravdu a lásku. Jelikož i Pelikán je jenom člověk, čas od času svodům zla podlehne. Ovšem nikdy ne na dlouho. Vždy se za pár dnů otřepe. A jako by nic se s plnou pusou svobody, solidarity a vlády práva znovu vydá na zteč lži a nenávisti.

FinalPták pelikán by se pro druhé rozdal. Pelikán politik rád říká, že je stejně ušlechtilý jako jeho opeřený jmenovec. Ale skutek utek. Foto WmC

Pelikána bojujícího za celospolečenské dobro lze spatřovat v našich končinách dnes a denně. První z výrazných signálů, že stojí na straně slabých a utlačovaných, vyslal Pelikán před necelými dvěma roky, kdy na veřejnost pronikly zprávy, že ministerstvo vnitra připravuje reorganizaci policie. „Pevně věřím, že k tomu nedojde. Pokud by to nastalo, tak budu zvažovat další setrvání ve vládě,“ řekl tehdy. Reorganizace police proběhla, Pelikán své další setrvání zvážil a setrval.

Druhou zprávou, že Pelikán zápolení se zlem nebere na lehkou váhu, bylo jeho prohlášení po volbě komunistického poslance, který pendrekem rozháněl účastníky manifestací při Palachově týdnu, do čela sněmovní komise pro kontrolu GIBS. „Moc mě mrzí, že uspěl. Nedokážu se s tím ztotožnit. Musím si promyslet, zda neodejdu z vlády,“ vypravoval zasmušilý ministr krátce poté, co jeho straničtí kolegové dali své hlasy právě někdejšímu příslušníkovi Pohotovostního pluku Veřejné bezpečnosti. Rezignace ani tentokrát nepřišla.

Potřetí se jal Pelikán tepat zlořády výroky na adresu politického hnutí SPD. „Je to fašistická strana. Odstoupím, bude-li na jejích hlasech záviset osud vlády,“ pravil rozlíceně. Když ale přišlo – dokonce dvakrát – na hlasování o odvolání předsedy této fašistické strany z vedení Sněmovny, Pelikán mlčel. Prvně ani nedutal a napodruhé se hlasování raději nezúčastnil. Zatímco se poslanci pokoušeli sesadit nenávist rozdmýchávajícího rasistu, uctíval Pelikán v Brně památku romského holocaustu a nesnášenlivost otíral stuhou smutečního věnce.

Jak může někdo tak spanilý a ušlechtilý jako Pelikán přehlížet celý ten festival nespravedlností, lumpáren a podrazů? Myšlenkové pochody všemi ctnostmi mazaného ministra spravedlnosti selský rozum nebere. Kupecký rozum má ale odpověď. Dobré Pelikánovo srdce je pouze klam, fíkový list a zástěrka pro zákulisní kšefty. Zatímco se Pelikán nahlas dojímá, Andrej Babiš s Jaroslavem Faltýnkem obchodují s hlasy komunistů a fašistů.

Lze se samozřejmě domnívat, že přes všechny slzy a vzdechy Pelikán nevidí, co se za jeho zády děje. Což ovšem nesvědčí o jeho politické bystrosti. Pravděpodobnější ovšem bude, že Pelikán tak zabedněný není. Že moc dobře ví, co se kolem něj odehrává. Že je zkrátka dobrý herec, kterému roli v Agrofertu napsali přímo na tělo. A že svědomí a morálka, kterými se rád ohání, mu mnoho neříkají a užívá je výhradně jako rekvizity. Babiš s Faltýnkem si mohou gratulovat, politické hnutí ANO se brzo rozroste o dalšího nositele ceny Thálie.

A co si myslíte vy? Diskuse (1 příspěvek)

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pátek, 9.Března 2018, 13:38:23

Robert Pelikán je typickým příkladem toho, jak i relativně slušní lidé jsou reálnou politikou donuceni k tomu, dělat neslušné věci.

Ono je docela možno věřit tomu, že určité věci jsou mu osobně vnitřně nepříjemné; ale vposledku se nakonec vždycky přizpůsobí realitě. Tedy realitě politické, realitě mocenské.

"Lámání páteře", říkalo se tomu za minulého režimu.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.