Plzeňští zastupitelé schválili prodej podílu městské teplárenské společnosti Energetickému a průmyslovému holdingu Daniela Křetínského. Ve vlastnictví města dosud fungující Plzeňská teplárenskáse k prvnímu lednu 2019 sloučí s Křetínského Plzeňskou energetikou, spadající do jeho holdingu. V nově vzniklé firmě s názvem Plzeňská teplárenská, a. s. má mít Daniel Křetínský pětatřicetiprocentní podíl, zbytek má zůstat majetkem Plzně.

Pro variantu na konec jednání hlasovalo třicet zastupitelů, proti bylo čtrnáct.Spolupráce má podle navrhovatelů pomoct překonat plánované změny, které musí Plzeňská teplárna učinit do roku 2021 v důsledku evropské legislativy. Experti se ale shodují, že příčinou kroku je účelová privatizace.

Projednávání budoucnosti Plzeňské teplárenské město zahájilo v reakci na změny emisních limitů. Spalování uhlí je jednou z hlavních příčin znečistění ovzduší a následně i globálního oteplování. Klimatická dohoda proto stanovuje, že mají evropské státy usilovat o snížení teplotního růstu po roce 2020 tak, aby byla šance udržet oteplování výrazně pod dvoustupňovou hranicí. Teplárenskou společnost proto čekají velké investice do modernizace uhelných zařízení.

Plzeňští zastupitelé se shodli na tom, že budoucí spolupráce s Křetínským usnadní cestu k dodržení limitů. „Ve spolupráci s evropsky významným výrobcem energie, EPH Daniela Křetínského, se šance na překonání těchto problémů jeví do budoucna jako reálnější, než pokud by Plzeňská teplárenská zůstala jen osamoceným lokáním energetickým zdrojem,“ uvedla tisková mluvčí Eva Barborková.

Sloučení společností má znamenat investici půl miliardy korun do modernizace kotlů. To je o miliardu méně než v případě, kdyby Plzeňská teplárenská zůstala jen ve vlastnictví města. „Z dlouhodobé perspektivy samostatné Plzeňské teplárenské nelze při současných trendech vývoje energetiky v Evropě přesně odhadnout. Vlastnictví města by zahrnovalo i další úvěrové zatížení Plzeňské teplárenské a dlouhodobé nevyplácení dividend,“ vysvětlila Barborková. Dalším přínosem sloučení má být podle Magistrátu efektivnější prodej elektřiny a úspory při nákupu surovin a obslužných činností.

Jde i o zpracování odpadu

Podle navrhovatele Pavla Šindeláře (ODS) nebude při fúzi nutné snížit počty zaměstnanců teplárny. David Procházka (ANO) ale návrh zpochybnil. „Nejsem si jist tím, zda bude společnost potřebovat stejné množství zaměstnanců i po fúzi. Nabízené řešení navíc vnímám jako politickou úlitbu,“ uvedl na jednání.

Ekolog Ivo Kropáček z Hnutí DUHA upozornil na to, že plánovaný krok nesouvisí jen s výrobou tepla.„Jestliže do Plzeňských tepláren vstoupí Křetínský, je zde určitá souvislost se svozem odpadu, který zajišťuje Čistá Plzeň, spadající pod Plzeňskou teplárenskou,“ zmínil Deníku Referendum.

Ekologický expert Miroslav Šuta označil plán sloučení jako účelovou privatizaci. Společnost Plzeňská teplárenská zahrnuje i Plzeňskou spalovnu a svoz odpadu v dceřiné společnosti Čistá Plzeň, s.r.o, podíl Křetínského tedy znamená kontrolu nad teplem i svozem odpadu. „Důvod rozhodně není environmentální. Kroky směřovaly k tomu, aby se zmonopolizovala kontrola nad teplem a odpadovým hospodářstvím,“ uvedl Deníku Referendum.

Plzeňská teplárenská, a.s. vznikla v roce 1994 oddělením ze státního podniku Západočeské energetické závody. V roce 2013 začala firma stavět spalovnu komunálního odpadu Chotíkov. Dceřiná společnost Čistá Plzeň na svoz odpadu funguje od roku 2009.