Deník Referendum Domov

Ubytovna Nadačního fondu Klíček do loňského října zajišťovala ve Fakultní nemocnici Motol ubytování a zázemí osmi stům rodičům nemocných dětí ročně. Loni se musela na pokyn vedení nemocnice po třiadvaceti letech vystěhovat. Nemocnice hájila rozhodnutí zpřísněním legislativy nebo neexistencí smlouvy. Nyní tvrdí, že potřebuje prostory doposud využívané Nadačním fondem Klíček pro jiné účely.

Vedení nemocnice zároveň připravuje dohodu s nadačním fondem Dům Ronalda McDonalda o výstavbě domu přímo v areálu Motola, který by sloužil právě jako ubytovna rodičů nemocných dětí. O výstavbu nové ubytovny, která by poskytla zázemí více rodinám, neúspěšně žádal i Klíček, a to opakovaně od roku 1995.

Klíček ubytovával ve skromných prostorech doprovod všech dětí s různými diagnózami v jakoukoliv denní dobu za doporučený symbolický příspěvek. Dům Ronalda McDonalda se má stát luxusním nadstandardem – alespoň tak to prezentuje sama nemocnice – pro dvacet rodin dětí převážně s hematoonkologickým onemocněním.

O vystěhování ubytovny Klíčku rozhodl ředitel nemocnice Miloslav Ludvík (ČSSD), který ji vedl šestnáct let až do loňského listopadu, kdy se stal v Sobotkově vládě ministrem zdravotnictví. Ludvík se po skončení svého ministerského angažmá plánuje do Motola vrátit.

Když Deník Referendum ministra Ludvíka žádal o vysvětlení, odkázal na tiskové oddělení nemocnice. Na upozornění, že ze své pozice – zřizovatelem státních nemocnic je totiž ministerstvo zdravotnictví – by situaci v Motole komentovat měl, Ludvík reagoval podrážděně. „Z tónu vaší otázky je zjevné, že máte článek předem napsaný, jak je ve vašem periodiku zvykem.“ Deník Referendum přitom žádnou otázku položit nestačil.

Prostě vás tu nechceme
S neochotou Ludvíka jednat má zkušenosti i Klíček. „O všechna jednání jsme si museli říct a bylo jich málo. I o nutnosti vystěhovat se jsme se dozvěděli na schůzce konané z našeho popudu – chtěli jsme se na ní paradoxně dohodnout na rozšíření prostor,“ popisovala Deníku Referendum Markéta Královcová z Klíčku. „O pokračování naší práce nemocnice jednat odmítala, na naše poslední dopisy vůbec nereagovala,“ dodala.

Zprvu se ředitel nemocnice odvolával na zpřísnění legislativy, která znemožňuje poskytovat prostory státní instituce zadarmo třetímu subjektu. Klíček si proto nechal udělat právní rozklad a obrátil se na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových a ministerstvo financí. „Ukázalo se, že naši práci zachovat lze – podmínkou je však vstřícná vůle vedení nemocnice,“ řekla Královcová.

Posléze se vedení Motola odvolávalo na chybějící smluvní vztah. „Pokoušeli se z nás udělat squattery. Měli jsme písemné svolení k využívání prostor a další dílčí smlouvy. Jak bychom mohli bez smluvního vztahu fungovat dvacet tři let?“ pokračovala Královcová. Náměstek ředitele nemocnice Martin Holcát jim prý na poslední schůzce podal jednoduché vysvětlení: „Prostě vás tu nechceme.“

Dalším argumentem, kterým nemocnice vystěhování ubytovny Nadačního fondu Klíček zdůvodňovala, byla potřeba využít prostory jinak. Zprvu vedení nemocnice přitom podle slov Královcové odmítalo prozradit, jak hodlá prostory využít.

Později uvedlo, že v někdejší ubytovně zřídí sklad nebo ubytovnu pro sestry. Po upozornění, že pokoje nemají samostatné příslušenství, prý Ludvík oznámil, že půjde o ubytování ukrajinských sester. Podle mluvčí nemocnice Pavlíny Dankové jsou dnes v pokojích sestry opravdu ubytovány.

Noc v nemocnici dražší než v penzionu
Ubytovna, kterou provozoval Klíček, při nemocnici fungovala již od roku 1993. Podle dohody za užívání prostor nemuseli platit, ale starali se o vše od vybavení po úklid či praní. Čtyři pokoje sloužily k ubytování, v dalších se nacházelo příslušenství, prádelna a kuchyňka, která sloužila i jako společenská místnost.

Doporučený příspěvek za noc se mnoho let pohyboval pod hranicí deseti korun, v posledním roce stoupl na padesát, respektive na sto korun za noc první. Tyto příspěvky na provoz však ani nepokryly plat správce ubytovny, Klíček na provoz doplácel z příspěvků od dárců.

Doprovodu dětských pacientů ubytovnu doporučoval nemocniční personál i ostatní rodiče. „Ředitel Ludvík k nám jednou poslal hygienickou kontrolu. Dopadla výborně. I rodiče si chválili, že je u nás čistěji než v nemocniční ubytovně. Kontrola pouze doporučila snížit ubytovací kapacitu, což jsme udělali,“ doplnila Královcová.

Oficiální nemocniční ubytovna byla v době, kdy zařízení Klíčku podle slov Královcové „praskalo ve švech“, ze čtyřiceti procent prázdná. Ne všem rodičům se prý ubytování v nemocniční ubytovně nabízí. Informace o cenách se v ní liší. Oficiálně cena začíná na sto dvaceti korunách za noc, dražší pokoje stojí až pět set korun za noc.

„Naposledy jsme si našli ubytování v nedalekém penzionu. Bylo drahé, ale vyšlo levněji než ubytování, které nám nabídli v nemocnici – a to jsme v penzionu měli v ceně snídani,” zněla jedna z reakcí, kterou Královcovi po vystěhování ubytovny obdrželi od rodičů.

Petici za zachování ubytovny Klíčku podepsalo třináct tisíc lidí. Královcovi ji prezentovali v Senátu, kam přišel i ministr Ludvík. „Vystoupení pana Ludvíka v Senátu bylo dost emotivní, bez nadhledu, bez profesionality. Navážel se do Královcových i do všech, kteří se jich zastali, včetně mě,“ řekl Deníku Referendum senátor Václav Láska (bezpp. za SZ a KDU-ČSL). Přes Ludvíkův odpor se senátoři usnesli na podpoře ubytovny, což však pro motolskou nemocnici není nikterak závazné.

McDonaldův nadstandard
Ačkoli ještě před rokem Ludvík údajně Královcovým tvrdil, že prostor na stavbu nové rodičovské ubytovny, o kterou dlouho usilovali, v Motole není, nemocnice již připravovala zmíněný projekt Dům Ronalda McDonalda, zaštítěný nadací fastfoodového řetězce. A v nemocniční televizní síti běžel pod hlavičkou nemocnice propagační videospot tohoto nadačního fondu. Podle tiskové mluvčí nemocnice Dankové se Nadační fond Ronalda McDonalda snažil víc.

Domy Ronalda McDonalda fungují při nemocnicích jako ubytovny pro vybrané rodiče i v zahraničí. Například ve Velké Británii rozhodují o tom, kdo má na jednotlivé pokoje nárok, lékaři. „Státní nemocnice otevírá dveře budování nadstandardu pro omezený počet rodin. Systémové řešení situace pro stovky rodin jde stranou,“ upozornila Královcová.

Jako ministr zdravotnictví převzal Ludvík záštitu i nad slavnostním podepsáním dohody mezi nemocnicí a nadací fastfoodového řetězce o stavbě luxusní ubytovny. Paradoxní je přitom, že tak učinil, přestože proslul svými výroky o zvláštních potřebách protekčních pacientů, takzvaných kulichů.

Slavnostní akt podpisu dohody, na nějž měli mít přístup pouze akreditovaní novináři, nemocnice na poslední chvíli zrušila, údajně kvůli organizačním problémům. „Možná se zalekli, že se jim ozvali novináři, které nezvali – které jsme o akci informovali my. Možná se bojí dotazů na vystěhování Klíčku a dohodu nakonec podepíší za zavřenými dveřmi,“ řekla Deníku Referendum Královcová.