Nemocnice Motol: Raději McDonaldův nadstandard než ubytovnu pro všechny

Petra Dvořáková

Populární ubytovna Nadačního fondu Klíček pro doprovod nemocných dětí musela loni opustit prostory motolské nemocnice. Ta teď jedná o vybudování luxusního ubytování pro vybraných dvacet rodin s nadačním fondem Dům Ronalda McDonalda.

Ubytovna Nadačního fondu Klíček do loňského října zajišťovala ve Fakultní nemocnici Motol ubytování a zázemí osmi stům rodičům nemocných dětí ročně. Loni se musela na pokyn vedení nemocnice po třiadvaceti letech vystěhovat. Nemocnice hájila rozhodnutí zpřísněním legislativy nebo neexistencí smlouvy. Nyní tvrdí, že potřebuje prostory doposud využívané Nadačním fondem Klíček pro jiné účely.

Vedení nemocnice zároveň připravuje dohodu s nadačním fondem Dům Ronalda McDonalda o výstavbě domu přímo v areálu Motola, který by sloužil právě jako ubytovna rodičů nemocných dětí. O výstavbu nové ubytovny, která by poskytla zázemí více rodinám, neúspěšně žádal i Klíček, a to opakovaně od roku 1995.

Klíček ubytovával ve skromných prostorech doprovod všech dětí s různými diagnózami v jakoukoliv denní dobu za doporučený symbolický příspěvek. Dům Ronalda McDonalda se má stát luxusním nadstandardem — alespoň tak to prezentuje sama nemocnice — pro dvacet rodin dětí převážně s hematoonkologickým onemocněním.

O vystěhování ubytovny Klíčku rozhodl ředitel nemocnice Miloslav Ludvík (ČSSD), který ji vedl šestnáct let až do loňského listopadu, kdy se stal v Sobotkově vládě ministrem zdravotnictví. Ludvík se po skončení svého ministerského angažmá plánuje do Motola vrátit.

Když Deník Referendum ministra Ludvíka žádal o vysvětlení, odkázal na tiskové oddělení nemocnice. Na upozornění, že ze své pozice — zřizovatelem státních nemocnic je totiž ministerstvo zdravotnictví — by situaci v Motole komentovat měl, Ludvík reagoval podrážděně. „Z tónu vaší otázky je zjevné, že máte článek předem napsaný, jak je ve vašem periodiku zvykem.“ Deník Referendum přitom žádnou otázku položit nestačil.

Prostě vás tu nechceme

S neochotou Ludvíka jednat má zkušenosti i Klíček. „O všechna jednání jsme si museli říct a bylo jich málo. I o nutnosti vystěhovat se jsme se dozvěděli na schůzce konané z našeho popudu — chtěli jsme se na ní paradoxně dohodnout na rozšíření prostor,“ popisovala Deníku Referendum Markéta Královcová z Klíčku. „O pokračování naší práce nemocnice jednat odmítala, na naše poslední dopisy vůbec nereagovala,“ dodala.

×
Diskuse
DK
November 24, 2017 v 18.35
Zkušenosti
Článek mohl být napsán o něco neutrálnějším tónem.

Ale jinak jsem to zažila a problém tu je. Dokonce jsem o tom chtěla tehdá napsat článek, ale nezvládla jsem to.

Problém je systémový. Je to nemocnice od nemocnice a oddělení od oddělení velice různé. Z hlediska matky novorozence na JIPu je Motol ještě vlastně ráj, že tam ta ubytovna pro sestry - pro rodiče vůbec je. Jako matka odsávající jsem mohla být dokonce na "VIP" pokoji s koupelnou, lednicí a kuchyňkou. Problém je vždycky s dalšími rodinnými příslušníky. Manžel jezdil, jak mohl, když chtěl přespat, vždycky to byl problém. Klíček to báječně vykrýval.

Existuje pro matku novorozence/nedonošence na JIPu i peklo - např. JIP v Liberci. A nebo v Ústí nad Labem. Potkala jsem matky, které tam denně dojížděly z Liberce nebo z Chrastavy a některé se při tom i snažily udržet laktaci, nepovedlo se to žádné.

A ještě jedna pikantnost: V době, co jsem v Motole byla, (podzim 2014), se začaly používat jednorázové plastové lahvičky na mléko, prá proto, že je to levnější než sterilizace skleněných.