Honit chudé jak nadmutou kozu aneb satelity a chudinská ghetta

Miroslav Hudec

Miroslav Hudec upozorňuje na dva zdánlivě nesouvisející jevy, které shodně poukazují na stále palčivější problém chybějící veřejné bytové výstavby.

V polích poblíž frekventované komunikace, vzdálen několik kilometrů od okolních měst, roste na orné půdě opět jeden z těch stovek sídelních satelitů, jež republiku zaplavují už více než dvě desetiletí. Vedle tohoto klíčícího satelitu už je v místě jen hospoda a benzínová pumpa. Vlastně, ještě golfové hřiště. Nepředpokládám, že ty by poskytly dostatek pracovních míst obyvatelům zhruba tří desítek budoucích domů.

Za prací tedy budou dojíždět. Taktéž za nákupy, k lékaři, za vyřizováním veškerých nezbytností, za kulturou a zábavou. A jejich děti do škol, za sportem, do zájmových kroužků. U hospody je sice autobusová zastávka, ale nepředpokládám, že by v autobusech přibyli cestující ze satelitu. Ještě si pamatuji ten pohled maminky jednoho mého klienta, stěžující si na úmornou zátěž stálého vožení dětí sem a tam, když jsem jí připomněl, že zastávku autobusu mají téměř u domu. Navenek se to nejspíš odůvodní strachem z přecházení silnice plné aut. K těm se teď přidají ty jejich.

×