Deník Referendum Domov

Senát schválil novelu zákona o ochraně zvířat proti týrání, která zakazuje kožešinové farmy, a to ve verzi navrhované Poslaneckou sněmovnou. Přestože návrh nedoporučil ke schválení senátní hospodářský výbor a výhrady měl i zemědělský výbor, zákon podpořilo třicet devět senátorů a senátorek. Proti hlasovali pouze tři. Návrh nyní putuje k prezidentovi.

Zákaz chovu a usmrcování zvířat výhradně nebo převážně za účelem získání kožešin bude platit od 31. ledna 2019, dotkne se však pouze chovu norků a lišek, nikoliv například nutrií. Senátní zemědělský výbor doporučoval, aby byla lhůta prodloužena téměř o čtyři roky na 31. prosinec 2022.

V Senátu se vedla i debata o zvýšení finančních kompenzací provozovatelům farem. Senátor Ivo Valenta (bezpp. SsČR) nejprve prohlásil, že bychom měli kožešinové farmy naopak podporovat a využít toho, že je jiné země zakazují. Následně navrhoval zvýšit kompenzaci na šest tisíc korun za jednoho norka. I výše kompenzací však nakonec zůstala nezměněna. Dosáhnout by na ně měli provozovatelé, kteří s podnikáním začali před červnem 2016. Podrobnosti určí vyhláška ministerstva zemědělství. Finanční náhrada by ale neměla přesáhnout čistý roční zisk farmy za posledních pět let. Pokud by pozměňovací návrhy senátorů prošly, novela by se musela vrátit do Poslanecké sněmovny a hrozilo by, že v tomto volebním období nebude schválena.

Organizace OBRAZ proto spustila kampaň Výzva senátorům, v rámci které napsalo senátorům a senátorkám žádost o podporu novely přes dva tisíce lidí. Senátoři a senátorky obdrželi i otevřený dopis podepsaný čtyřiceti organizacemi na ochranu zvířat z celého světa.

„Přijetí zákona zakazujícího chov kožešinových zvířat je historický milník v ochraně zvířat. Naše společnost se shodla na tom, že zvířata jsou nejen bytosti pociťující utrpení a bolest, ale že mají i právo na svůj život, který má hodnotu sám o sobě, a že toto právo je nadřazené naší potřebě zbytečné módy," komentovala rozhodnutí senátorů Lucie Moravcová z organizace Svoboda zvířat.

Zákaz kožešinových farem platí již v deseti evropských zemích, například ve Velké Británii, Chorvatsku či Nizozemí. V České republice v současnosti funguje devět farem, na nichž ročně zahyne přibližně dvacet tisíc norků a lišek. Podle dubnového výzkumu agentury Focus podporuje zákaz kožešinových farem osmdesát tři procent obyvatel.