Ministr Richard Brabec prosadil méně vratných lahví a méně recyklace

Z nedávno zveřejněných zpráv o zpoplatnění plastových nákupních tašek by se mohlo zdát, že se naše země vydala cestou omezování nadměrné spotřeby obalů. Opak je však pravdou, upozorňuje Ivo Kropáček.

Zatímco přípravu odpadového zákona slíbeného v programovém prohlášení vlády ministerstvo životního prostředí (MŽP) pod vedením Richarda Brabce (ANO) zastavilo a ponechalo vládě nové, prosadilo alespoň změnu zákona o obalech. Jak se už v oblasti odpadového hospodářství s Richardem Brabcem jako ministrem životního prostředí stalo bohužel zvykem, jedná se o změnu k horšímu.

Plastové tašky: formální změna
Krátká novela zákona o obalech měla především omezit spotřebu plastových nákupních tašek podle směrnice Evropského parlamentu a Rady EU (č. 2015/720). Podle ní si musí členské státy vybrat aspoň jedno ze dvou řešení:

  • zajistit, aby od roku 2020 (respektive 2026) nepřekračovala roční spotřeba devadesát (respektive čtyřicet) tašek na osobu.
  • zajistit, aby od roku 2019 nebyly plastové nákupní tašky v prodejnách zdarma.

MŽP zvolilo jednoduché druhé řešení a zakázalo bezplatně rozdávat plastové tašky s účinnosti od 1. ledna 2018. Otázkou přitom zůstává, nakolik toto opatření skutečně povede k výraznému snížení jejich spotřeby. Nyní jich každý z nás spotřebuje průměrně asi tři sta kusů ročně.

Snahu poslankyně Pavly Golasowské (KDU-ČSL) zpoplatnit také tenké plastové sáčky, na které se směrnice nevztahuje, Sněmovna nevyslyšela. Pro hlasovala pouze KDU-ČSL a několik dalších poslanců. Ministr Richard Brabec návrh odmítl a hlasoval proti. Zvyšující se spotřebě velmi lehkých plastových sáčků tedy nadále nic nebrání.

08a29df5e35a233271f1c6613d0d23fb_xlMinerálku, sirup nebo víno ve vratných lahvích už větší obchody nabízet nemusejí. A také zřejmě nebudou. Foto arnika.org

Míra recyklace obalů: směrem k menším cílům
Novela zákona o obalech se týká také recyklace obalů, kterou musí zajistit sami jejich producenti. Určuje, o jaké procento obalů se musí výrobci a obchodníci postarat. Z hlediska životního prostředí, občanů a obcí by měla být jejich zodpovědnost co nejvyšší. Zbylé obaly, jejichž recyklaci takto nikdo nezajistí, skončí často v přírodě nebo v popelnicích na směsný odpad. Likvidace ve spalovně nebo uložení na skládku musí zaplatit občané a obce či města.

Graf níže ukazuje skutečně dosaženou recyklaci obalů v ČR mezi roky 2010 a 2015. Recyklace žádného typu obalu neklesá pod 55 procent. Graf také ukazuje, jaké míry recyklace obalů by měly dosáhnout země Unie v letech 2025 a 2030 podle nových odpadových směrnic navržených Evropskou komisí (takzvaný balíček k oběhovému hospodářství).

Je nepochopitelné, proč MŽP navrhuje recyklační cíl pro dřevěné obaly v letech 2016–2020 pouze 15 procent, když dosavadní míra recyklace překračuje 65 procent. Evropská komise navíc navrhuje recyklaci dřevěných obalů zvýšit v letech 2025–2030 z 60 procent na 75 procent. Zde úřad ministra Brabce zcela selhal.

Smysl obdobně postrádá i další návrh MŽP recyklovat v letech 2016–2019 jen 45 procent plastových obalů, když jich dlouhodobě recyklujeme víc než polovinu a Evropská komise požaduje, abychom v roce 2025 recyklovali 55 procent. Zde ministr Brabec opět zcela nepochopitelně ustupuje průmyslu.

Třetí nelogický ústupek představuje cíl recyklovat v roce 2016 pouze 60 procent všech obalových odpadů. Proč bychom měli recyklaci obalů snížit, když se nyní nacházíme na 70 procentech a dlouhodobě plníme cíle Evropské komise stanovené pro rok 2025?

MŽP požaduje recyklovat v letech 2016–2020 minimálně 55 procent kovů. Tento cíl je však rovněž příliš nízký, pro rok 2020 by jej bylo třeba zvýšit. Komise totiž pro rok 2025 navrhuje dosáhnout 75procentní a v roce 2030 dokonce 80procentní recyklace kovových obalů. U magnetem snadno vytříditelných a snadno recyklovatelných kovových obalů neexistuje důvod, aby zbytečně končily na skládce.

Poslanci a poslankyně diskutovali také o cílech pro recyklaci papírových a skleněných obalů. Papírových obalů se u nás dlouhodobě recykluje více než 85 procent, čímž již nyní plníme evropské cíle vytvořené pro rok 2030. Přesto MŽP navrhlo, aby se papírové obaly recyklovaly v letech 2016–2020 minimálně ze 75 procent. Poslanec Jan Zahradník (ODS) neúspěšně žádal dokonce jen o 73 procent. Bývalý jihočeský hejtman hájil nižší cíle tím, že průmysl mění způsob balení. Odhalil tím však jen svou vlastní zaostalost. Západní průmyslové firmy chápou vysoké evropské cíle jako důvod ke změně zavedených postupů. Například Unilever chce od roku 2020 dodávat zboží pouze ve snadno recyklovatelných obalech.

Skleněných obalů dlouhodobě recyklujeme přes 70 procent, nicméně MŽP potvrdilo, že pro léta 2016–2020 požaduje zvýšit jejich recyklaci minimálně na 75 procent. Poslanci Milan Urban (ČSSD) a již zmíněný Jan Zahradník se sice pokusili cíle snížit na 73 procent, Sněmovna však schválila 75 procent. Stanovené cíle tak budou motivovat ke zlepšení třídění a recyklace skla. Nechme se překvapit, jaké motivační prvky zavede společnost Eko-kom, která za výrobce a obchodníky plní povinnost zpětného odběru obalů. Může zvýšit příspěvek obcím za vytříděné sklo, zahájit reklamní kampaň nebo najít jiný způsob, jak spotřebitele motivovat ke třídění a recyklaci sklenic.

Konec vratných lahví
Ačkoli u nás recyklace sklenic vázne, MŽP prosadilo omezení dosavadního práva spotřebitelů vybrat si nápoje ve vratných obalech. Občané tak přišli o možnost vybrat si minerálku, sirup nebo víno v obchodě s prodejní plochou nad 200 čtverečních metrů i ve vratných lahvích. K vratným lahvím se tak v těchto obchodech dostanou pouze pivaři. Ministr Brabec tím naplnil návrhy svého předchůdce, cenou Ropáka ověnčeného Tomáše Chalupy (ODS), který navrhoval omezit nabízení ekologicky balených nápojů už v roce 2011. Je tristní, kam to ministerstvem životního prostředí dlouho deklarovaná podpora vratným lahvím dopracovala.

A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.