Pátrání po Silvestrovi: Poválečné naděje

V druhé části pátrání po prastrýci Silvestrovi se Jan Beránek vydává po stopách archivních záznamů o obsazování Singapuru Japonci v únoru 1942, při němž vojín Silvestr Němec zmizel.

Jberanek

Jan Beránek

09.04.2017 08:28

Jan Beránek: Pátrání po Silvestrovi

Jan Beránek se rozhodl zmapovat příběh svého prastrýce a napsat i o příběhu svého současného pátrání po jeho osudu. Ve formě blogu na pokračování jej publikujeme na stránkách Deníku Referendum. Chcete-li autora kontaktovat osobně, můžete mu psát na adresu jan.beranek@ecn.cz

Znovuobjevování Silvestrova příběhu začalo letos v únoru, téměř přesně pětasedmdesát let od jeho předpokládané smrti, aniž by tohle výročí bylo součástí nějakého záměru. Zpětně se ukazuje, že je to první z více podivných náhod, které mne už při pátrání potkaly.

Při návštěvě vlasti a příbuzných mi máma přinesla složku se starými rodinnými dokumenty. Věděla, že se od loňského roku trochu snažím zmapovat náš rodokmen, takže staré oddací a úmrtní listy přijdou vhod. Ukázalo se však, že mezi papíry jsou rovněž dva tucty písemností, které se vztahují přímo k mému zapomenutému prastrýci.

ImageV rodných Vémyslicích, kam už se Silvestr po válce nevrátil, je pomníček s jeho jménem. Repro DR

Jeden jeho dopis z března 1939, který napsal domů po příjezdu do Singapuru. A pak už jen několik dopisů od tří jeho tamních přátel a kolegů z firmy Baťa, kteří se po válce snažili podat rodině informace o Silvestrově osudu, které jim byly známy – popisují v nich, jak ho sami hledali, a vzpomínají, kdy jej viděli naposledy.

Pan Pavel Ambrož v prosinci 1945 píše:
„Byl jsem s Vaším synem S. Němcem zaměstnán u fy Baťa Shoe Co. Ltd., v Singapore. Byli jsme přátelé. Oba jsme byli dobrovolníky Singapore Volutneer Forces a když vypukla Japonská válka, byli jsme mobilizováni a zařazeni do Britské armády v Singapore. Já jsem byl jako kulometčík; Váš syn byl u obrněných automobilů.

Asi tři dny před okupací Singapore Japoncama byl raněn a převezen do polní nemocnice. Po pádu Singapore (15. 2. 1942) jsem jej hledal ve všech nemocnicích, ale nenašel jsem jej. Nyní, když Angličani znovu okupovali Singapore, shledal jsem ve vojenských seznamech, že je veden v seznamu jako nezvěstný.

Je možné, že odejel na některé lodi, které evakuovaly Evropany ze Singapore a byli chyceni japonskými válečnými loďmi a byli internováni v různých zajateckých táborech na Jávě, Sumatře a v Indonésii. Na Jávě je asi 250 000 zajatců a dosud nejsou přesné záznamy všech jmen. Zatím se tam stále bojuje.

Po zabrání Singapore Japoncama šel jsem se podívat do mého a jeho bytu. Oba byli vykradené… Doufám však, že jakmile spojenci vyřídí okupaci Jávy, že jej najdou v některém zajateckém táboře.“

Tohle je v dochovaném archivu první poválečný dopis. Nevím, jestli rodiče dostali nějaké informace už dříve, ale dost možná to byla i první poválečná zpráva o jejich synovi z Dálného východu.

Silvestr2Dopis Pavla Ambrože, kolegy z Baťových závodů, ve kterém popisuje, jak s přáteli Silvestra sami hledali. Repro Jan Beránek

Marné naděje na návrat syna
Dnes už víme, že naděje na to, že se Silvestr objeví, byly plané. Představuji si živě bolest a bezmoc, kterou rodina postrádajícího mladého syna musela cítit, i zoufalou naději nastíněnou panem Ambrožem, ke které se jistě upínali.

První informace, na niž jsem při vlastním pátrání narazil, byl záznam na stránkách Spolku pro vojenská pietní místa. Silvestr se nachází v jejich databázi díky pomníku obětem druhé světové války ve Zlíně, na kterém je vyryto i jeho jméno. To je ovšem skvělé – tam se budu muset zajet podívat, dosud jsem věděl jen o pomníčku v jeho rodných Vémyslicích.

A co víc, text obsahuje několik odstavců přepsaných ze studie, kterou zjevně v roce 1996 publikoval v časopise Historie a Vojenství Ivan Procházka. Jde o zatím nejpodrobnější text v češtině o bojích v Singapuru i o účasti Čechoslováků v nich, na který jsem zatím narazil – včetně téhle konkrétní zprávy o Silvestrovi!

„Do 2. února 1942 byly téměř všechny jednotky domobrany odeslány na frontu, aby zastavily japonský postup. V prvních bojových akcích, pod neustálým japonským dělostřeleckým ostřelováním, byli zraněni krajané – Kožišníček, Vítek, Němec. […] Během obsazování Singapuru zahynul vojín Silvestr Němec, který byl s dalšími raněnými vojáky a lékařským personálem ubit v Alexandrově nemocnici.“
Chudáci rodiče, Ti se patrně nikdy nedozvěděli ani tohle málo.

Díky úctyhodné práci Spolku pro vojenská pietní místa (nemůžu jim ani vyčítat, že z anglického odkazu na Krumlov automaticky učinili Český Krumlov, neznajíce ten náš Moravský) jsem se také rychle dostal k záznamu Komise Britského společenství národů pro válečné hroby. Z něj se dozvídáme služební číslo 13779, které bylo Silvestrovi přiděleno po přihlášení se do Straits Settlements Volunteer Force, tedy dobrovolnických sil singapurských osadníků.

Pozoruhodné je, že jako datum jeho úmrtí Britové uvádějí 17. únor 1942, což je až tři dny po masakru v Alexandrově nemocnici. Z komise mi na můj dotaz poměrně rychle odepsali, že bohužel nevědí víc, než je v záznamu uvedeno.

Potěšilo mne ale, že Silvestr je na seznamu padlých i v památníku v Singapuru, o který komise pečuje. Spojil jsem se s několika krajany, kteří tam žijí, a čekám, až mi pošlou alespoň fotografii památníku se Silvestrovým jménem.

O tom, jak historie pokračovala v roce 1946, stejně jako o některých nových poznatcích, napíšu zase příště.


A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.