Naděje pro Písnici

Jiří Paroubek

Kritéria ČEZu, která mají chránit nájemníky před novým majitelem pražských bytů v Písnici, jsou jen pomocná. Naděje pro písnické nájemníky však stále existuje: do kauzy se musí vložit stát.

V roce 2008 jsem se, tehdy jako poslanec ČSSD za Ústecký kraj a předseda nejsilnější politické strany v zemi, obrátil na vedení energetické společnosti ČEZ ve věci prodeje bytů náležejících této společnosti v Kadani a Klášterci nad Ohří jejich nájemníkům. Jednalo se zhruba o dvě tisícovky bytů.

Tehdy, kolem krajských voleb v roce 2008 se projevovalo mezi občany, kterých se to týkalo, velmi silné znepokojení, že ČEZ chce tyto dříve vlastně podnikové byty prodat „v jednom balíku“ nějakému investorovi či realitní firmě. Mezi občany to vyvolalo pozdvižení, kterému se nelze vůbec divit. Byty již ostatně nebyly v nejlepším technickém stavu, takže se předpokládalo, že jejich noví majitelé de facto převezmou vysoké budoucí náklady na údržbu.

Vedení ČEZu si nechalo v této věci zpracovat několik právních posudků, na jejichž základě bylo zjištěno, jaké jsou možnosti a za jakou cenu bude eventuálně možné tyto byty prodat. A tyto byty byly skutečně v roce 2009 nabídnuty k prodeji nájemníkům, a to za cenu 1180 korun za metr čtvereční. (Původně ČEZ pracoval s cenou pět tisíc korun za metr čtvereční.)

Pokud dnes premiér Sobotka říká, že nejde zajistit prodej těchto bytů za rozumnou cenu jejich nájemníkům, mýlí se. A měl by přehodnotit tento svůj postoj. Jsem ochoten mu celou dokumentaci o této záležitosti z let 2008 až 2009 zapůjčit.

Chápu zoufalství obyvatel bytů ČEZu v Písnici, jejichž byty se stanou, pokud nedojde k zásahu ze strany státu, součástí majetku nějaké realitní firmy. Pocit nejistoty těch, kteří v těchto bytech bydlí, se samozřejmě jen zvyšuje…

Pocit nejistoty těch, kteří v písnických bytech bydlí, se den ode dne zvyšuje. Foto Saša Uhlová, DR

Jejich situace je v mnohém velmi podobná situaci tehdejších obyvatel bytů ČEZ v Kadani a Klášterci nad Ohří. Také tehdy znělo původní tvrzení ČEZu, že jako řádný hospodář zkrátka musí byty prodávat s cílem maximalizace zisku. Tato teze je samozřejmě lichá. Pokud by se tehdy tomuto prodeji nikdo nevěnoval, což je současný případ bytů v Písnici, tehdejší nájemníci bytů ČEZu v Kadani a Klášterci nad Ohří by o své bydlení mohli rovněž přijít.

Zástupci ČEZu dnes hovoří o tom, že se nájemci bytů nemusejí bát zvýšení nájmů, protože v soutěži jsou zahrnuta i sociální kritéria. Mezi těmi je i závazek nezvyšovat nebo jen mírně zvyšovat (!) po dobu příštích pěti let nájemné. Jedním z kritérií je i závazek kupujícího, že do tří let učiní kroky k rozdělení bytového fondu na jednotky a ty přednostně nabídne k odkupu jejich nájemcům za cenu nepřesahující 29 tisíc korun za metr čtvereční: „V případě, že se sejdou dvě cenově podobné nabídky, mohou i tato kritéria rozhodnout,“ uvedl mluvčí společnosti ČEZ Roman Gazdík.

Jednak podobný příslib o prodeji bytů nájemníkům udělal při privatizaci minoritního podílu OKD také Zdeněk Bakala (a víme, jak to s bývalými hornickými byty na Ostravsku nakonec dopadlo), a jednak je i z vyjádření mluvčího ČEZu zřejmé, že zmíněná kritéria, která mají chránit nájemníky před novým majitelem, jsou pochopitelně jen kritérii pomocnými.

Zcela opodstatněný je požadavek sdružení Moje Písnice, aby ČEZ prodal byty přímo či nepřímo jejich nájemníkům, a to za nižší, než nyní uváděnou cenu. Stejně se to ostatně stalo zhruba před osmi lety na severu Čech. Pokud se do celé situace vloží stát, i vzhledem k precedentu prodeje bytů ČEZu jejich nájemníkům v Kadani a Klášterci nad Ohří v roce 2009 tu stále ještě existuje reálná možnost, že nájemníci své byty od ČEZu získají. A co je hlavní, že za rozumnou cenu…