Kdy a jak dlouho jste pracovala pro jihomoravského hejtmana Michala Haška jako jeho tisková mluvčí?

Od dubna 2013 do května roku 2015. Potom jsem byla odstavena na odbor sportu. Zaměstnankyní krajského úřadu jsem byla až do konce prosince 2015.

To znamená, že jste tam byla v době takzvaného Lánského puče…

Ano, samozřejmě.

Jak na to období vzpomínáte?

Tehdy se spousta lidí domnívala, že Michal Hašek zmizí a že bude klid. Na úřadě jsme se takřka všichni smáli, mysleli jsme prostě, že skončí. On sice zmizel, ale asi jen na šest týdnů. Tehdy jsme nevěděli, co bude dál. Dokonce si vzpomínám, že bylo třeba, aby podepsal nějaké důležité dokumenty, projevy nebo spisy, a on prostě nebyl. Pak se ale oklepal.

Ano, zdá se, že to tak je. Chtěl bych se s vámi ale pobavit především o jiné věci. MF Dnes před dvěma týdny zveřejnila materiál, ze kterého vyplývá, že tiskové oddělení několik let zveřejňovalo tisková prohlášení, pod kterými byla podepsána fiktivní osoba jménem Lucie Proutníková. Navíc to vypadá, že se za ní skrývá žena s pochybnou pověstí Jana Mrencová. Vy jste to již tehdy věděli?

Ano, věděli. Je to tak.

A jak vám to bylo zdůvodněno?

Já se přiznám, že jsem se k tomu dostala zcela náhodou. Když jsem na pozici tiskové mluvčí nastoupila, byla jsem tam několik dnů, možná týdnů, volalo mi neznámé číslo. Nevěděla jsem, o koho jde… A ten člověk na mě ale byl sprostý.

Byla to Jana Mrencová. Křičela, byla vulgární, nadávala. Vůbec jsem tehdy netušila, kdo to je, a telefon jsem zavěsila. Jeli jsme pak s kolegy autem a já se jich ptám: Prosím vás, co to je? Kdo to je? Všichni se začali smát a říkají: No to je náš démon, náš kostlivec ve skříni.

To je taková baba, pokračovali, která tady na nás všechny řve. Ona nám prostě volá, ať jí všechno posíláme, a pořád na každého huláká.

To znamená, že chtěla po tiskovém oddělení, aby jí posílalo veškeré výstupy?

Ano. Přesně tak. Nedalo mi to ale, stále jsem se vyptávala, co to má znamenat…

A čeho jste se dopátrala?

Stále mi jen opakovali, abych si toho nevšímala a vše jí, tak jako ostatní, také posílala. Každou tiskovou zprávu ještě předtím, než jsme ji rozeslali novinářům a vyvěsili na web, jsme museli posílat jí. Na otázku, proč to tak máme dělat, k čemu jí to je, mi pouze odpovídali, ať to nechám být, ať to neřeším a ať si toho nevšímám. Hlavně prý, abych vše posílala na adresu evakominkova@seznam.cz.

Takže vy jste posílali tiskové zprávy na adresu Evy Komínkové, což byla ve skutečnosti Jana Mrencová, která je přeposílala dále pod jménem Lucie Proutníková?

Ano. Nedalo mi to ale. Šla jsem proto za hejtmanem a za ředitelkou krajského úřadu. Obou jsem se tehdy ptala, co to má znamenat. Proč to takto děláme… Oba mi odvětili, ať to neřeším. Samozřejmě jsem se jich také ptala, k čemu tam tedy jsem a proč mám něco posílat někomu do Mariánských Lázní, a ten to pak rozešle novinářům.

A co vám řekli?

Řekli mi, ať se na nic neptám. Ať to neřeším. Museli jsme zkrátka s asi dvacetiminutovým předstihem zasílat vše nejdřív Mrencové, teprve pak všem ostatním.

Jana Mrencová s těmi materiály pak dělala co?

Přeposílala je pouze také novinářům, změnila vždycky akorát podpis na Lucii Proutníkovou.

A to si toho nikdy nikdo z novinářů nevšiml? Vždyť museli dostávat identické zprávy od dvou různých zdrojů…

To víte, že ano. Stalo se mi to dvakrát. Jednou mi volali z ČTK s tím, že jim přišlo to samé, co od nás, od nějaké Lucie Proutníkové. Vůbec jsem tehdy nevěděla, co jim mám říct. Nakonec jsem jim řekla, ať se zeptají Haška.

Jak vaše pátrání pokračovalo? V čem vlastně kromě těchto tiskových zpráv spočívala spolupráce mezi Michalem Haškem a Janou Mrencovou? Co pro hejtmana ještě dělá?

Nic. Nedělá nic. Jen přeposílá novinářům tiskové zprávy s podpisem člověka, který neexistuje.

A je za to krajem placená?

Samozřejmě. Praxe byla takováto: za služby od 1. ledna do 30. června platil Odbor kanceláře hejtmana. Bylo to dvě stě tisíc korun.

Dvě stě tisíc za půl roku za přeposílání tiskových zpráv?

Ano. A druhý půl roku, tedy od 1. července do 31. prosince, tu samou částku platil Odbor kanceláře ředitelky. Celkově šlo tedy o čtyři sta tisíc ročně.

Jak to víte?

Jednou za mnou přišli, abych jim tuto fakturu podepsala jako garant. Což jsem tehdy neudělala. Řekla jsem jim, že to nepodepíšu.

Já tomu nerozumím. Kraj vyplácel čtyři sta tisíc Mrencové za to, že přeposílala novinářům tiskové zprávy a ještě navíc je podepisovala fiktivním jménem…

Ano, přesně tak. Prostě jí dával čtyři sta tisíc de facto za nic. A nejen jí, tu samou částku kraj vyplácel společnosti J&T Média. Také jim se posílaly tiskové zprávy. Oni je pak zveřejnili a účtovali si stejnou částku, jako Mrencová.

Pokud jde o Janu Mrencovou, viděla jste ji někdy?

Osobně jsem ji neviděla. Jen na fotkách.

Do Brna tedy nejezdila?

Ne, vůbec sem nejezdila. Pro mě to byla virtuální ženská, která mi volala sedmnáctkrát za den, sprostá byla jak kanál a stále dokola mi jen nadávala.

Nakonec jsem vlastně kvůli ní na úřadě skončila. Nebyla jsem ochotná tuto praxi akceptovat a hejtman mne posléze přeřadil na jiné oddělení.

Současná mluvčí Michala Haška novinářům řekla, že Proutníkovou nezná…

Není to pravda, ví moc dobře, jak to je. Dokonce za mnou, když jsem už byla přeřazená, jednou přišla a ptala se mě, kdo to je. Ví to moc dobře.

Když pomineme téma Mrencová, jakou zkušenost obecně jste si z působení na kraji odnesla? Jaká byla spolupráce s Michalem Haškem?

Michal Hašek je velmi výkonný, to se mu nedá upřít. Je velmi pracovitý. Zároveň je ale velmi nevyzpytatelný v tom, co požaduje od svých pracovníků. Je nadmíru, řekla bych, asociální a nedokáže pochopit, že lidé mají také svůj život. Požaduje, aby mu byli všichni stále, od 1. ledna do 31. prosince, čtyřiadvacet hodin denně k dispozici. Pořád, kdykoli, permanentně.

To se přece nedá dlouho vydržet. Jak se to v tom prostředí projevuje? Jaká je na krajském úřadě třeba fluktuace zaměstnanců?

Ano, pravdou je, že se to vydržet nedá. Když jsem tam nastupovala, všichni mi říkali, že tu lidé vydrží maximálně tři měsíce. Sama se považuji za velmi výkonný typ, ale vydržet se to nedalo.

Šlo by to pouze v případě, že by se ten člověk choval slušně, neurážel vás, že by nebyl ve svém chování asociální. Ta práce má zkrátka své limity, protože nemůžete žít pouze prací: chcete jít taky například do kina, máte nemocné děti, chcete odjet na výlet.

Jeho to ale nezajímá. Musíte být stále minimálně na telefonu. Osobní život podřízených je mu úplně volný.

Jaké mu dáváte šance do letošních krajských voleb?

Osobně si výsledek voleb netroufám odhadovat. Myslím si ale, že pokud by se hlasovalo jen v Brně, tak by prohrál. Avšak v obcích celé jižní Moravy, kterých je asi 650, má nejspíš slušnou podporu. Je to proto, že kraj obce podporuje. Dává peníze dobrovolným hasičům sportovním klubům a dalším spolkům.

Mimochodem, dříve tyto dotace nebyly ani zdaleka tak masivní, jako v posledních letech. A podle mě to bude fungovat. Lidé si řeknou: Hašek, toho jsem viděl, ten nám dal peníze, tak já mu ten hlas hodím.

VRATISLAV DOSTÁL