Proces likvidace Galerie Klatovy / Klenová, jejíž výstavní program překračuje regionální význam, se vleče už rok. Na jaře 2009 byl odvolán její ředitel Marcel Fišer; na podporu jeho vedení a kvalitní profesní činnosti galerie tehdy proběhla v mnoha českých médiích solidární akce. Petici podepsalo více než 1650 zástupců kulturní veřejnosti a významných odborníků z Umělecko-historické společnosti a Sdružení teoretiků a kritiků umění aj.

Krajské vedení v Plzni jako zřizovatel zmíněné galerie loni podniklo s pomocí hejtmanky Milady Emmerové řadu diskreditačních kroků. Zpochybnilo například výstavbu depozitáře a zrušilo výsledky výběrových řízení na ředitele galerie, v němž zvítězil historik umění Marcel Fišer.

Tyto kroky na veřejnosti očerňovaly předchozí odbornou i provozní činnost této galerie, zvláště její dosavadní podporu ze strany ODS; především však poškozovaly dobrou pověst této kvalitní galerie, za níž nese krajské vedení politickou odpovědnost.

Přestože se ani za rok soudně neprokázala vážná ekonomická pochybení v rozhodnutích bývalého vedení galerie, pověřila nyní Rada Plzeňského kraje usnesením z 18. 2. 2010 jmenovanou ředitelku a ekonomku galerie Hanu Kristovou, aby „v souladu se závěry personálního auditu“ ke dni 8. 3. 2010 z organizačních důvodů propustila všechny kurátory (Marcela Fišera, Pavla Vančáta a Jana Freiberga) včetně dvou pracovníků výstavní čety.

Před dvaceti lety by takové „stranické rozhodnutí“ nikoho nepřekvapilo; politici si do roku 1989 osobovali nejen v Plzni ideologický dohled nad veřejnoprávními institucemi, běžně praktikovali neodborné zásahy do jejich činnosti a nerespektovali profesní autoritu ředitele..

Zřejmě jsou někteří politici dodnes přesvědčeni, že jejich „kulturní politika“ pogromů na regionální, krajské a městské galerie v rámci kultury Evropské unie obstojí. V letech krize si jako záminku pro utlumení činnosti nepohodlné galerie snadno najdou ekonomické důvody.

Galerie Klatovy / Klenová však plní nezastupitelnou roli: vytváří společný prostor pro kulturní život, vzdělávání i diskuse občanů, rozšiřuje jejich rozhled a kultivuje mezilidské vztahy; zvláště v příhraničních regionech budují výstavy a sympozia této galerie síť osobních i kulturních vztahů mezi občanskou společností a českými i evropskými umělci.

Volení zástupci občanů mají nepochybně odpovědnost za svá konkrétní rozhodnutí v oblasti kultury. Ukazuje se však, že trvalá a přínosná kulturní iniciativa této galerie je jim na obtíž. Možná považují za výhodnější krátkodeché, výpravné a nákladné kulturní akce, kde se v rámci reprezentace „potěmkinovské“ kultury nechávají fotografovat do médií.

Pokud se takovému trendu politiků nepostaví na odpor kulturní veřejnost, budou odbornou práci Galerie Klatovy / Klenová a dalších muzeí a galerií před volbami nebo po volbách narušovat neodborná rozhodnutí a spory politických stran. Výsledek je nasnadě: česká kultura bude jednou nohou v Evropské unii a druhou v Kocourkově.