Nejvyššímu veliteli české armády, kterým je prezident republiky Václav Klaus, se nelíbí mediální obraz armády. Podle Klause by především měla chránit vlast, mezi veřejností prý ale převládá dojem, že už jde jen o pouhý expediční sbor. Klaus proto po pondělní schůzce s ministrem obrany Martinem Bartákem a premiérem Janem Fischerem prohlásil, že by se o podobě a smyslu české armády mělo začít diskutovat.

Klaus o zahraničních misích jako o „nadstandardu" mluvil již loni poté, co vyšlo najevo vylepšení výstroje některých českých vojáků v Iráku symboly nacistických jednotek SS. Nyní využil k navázaní příležitost, kdy ho Barták s Fischerem přišli seznámit s požadavky NATO na zvýšení počtu českých vojáků v Afghánistánu a se změnami ve velitelské struktuře české armády.

Armáda nyní prochází problematickým obdobím: kvůli krizi se jí snížil rozpočet a kvůli tomu muselo odejít téměř tři tisíce zaměstnanců do civilu. Na druhou stranu se začalo v médiích psát o dalších a dalších předražených zakázkách zadaných bez výběrového řízení: jde zejména o miliardové zakázky na obrněná vozidla Iveco, transportní letadla CASA, nové pušky z České zbrojovky a o zakázku na obrněné transportéry Pandur, kterou nyní vyšetřuje policie.

Většina armádních zakázek byla přitom značně nestandardní: neočekávaně se měnilo množství objednaných kusů výstroje i jejich parametry. Také proto ve srovnání s nákupy zahraničních armád nakonec česká armáda za podobnou výzbroj zaplatila několikanásobně více. Zodpovědní armádní činitelé sice jakoukoliv možnost srovnání popírají, kritici ale hovoří o nekoncepčním utrácení.

Stávající koncepce na jednu stranu stále pracuje s myšlenkou takzvané vševojskové armády, která spočívá ve vzájemné integraci jednotlivých specializovaných jednotek, kterými by národní armáda měla disponovat. Smyslem spojenectví v rámci NATO ale má být spolupráce na obraně při momentálně nepravděpodobném napadení České republiky — a také ovšem účast na konfliktech, které v zahraničí vedou Spojené státy. K tomu ovšem armáda tak široké spektrum zbraní nepotřebuje.

„Vy víte, kde budeme působit a za jaké situace za deset let v misích? Vy víte, jaká bude třeba za patnáct let bezpečnostní situace ve světě?" reagoval na otázku MF Dnes ohledně koncepčnosti nákupů drahých zbraní ministr obrany Barták. Například Portugalsko si však tímto způsobem hlavu neláme: Pandury si pořídilo bez drahých doplňků a jejich více než dvojnásobné množství ho vyšlo levněji, než kolik vyšla daňové poplatníky zakázka české armády.

I tak ale není jasné, jakého nepřítele by vlastně takto vyzbrojená armáda dokázala porazit. Při obraně území republiky je stejně závislá na spojencích a v Afghánistánu se podílí na již devět let trvajícím konfliktu, který kromě každodenně narůstajícího počtu obětí zatím nic nevyřešil. Spíše než s obranou vlasti však angažmá české armády v zahraničí souvisí s demonstrací loajality ke Spojeným státům.

Další informace:

iDnes.cz Mise v cizině, nebo obrana Česka? Klaus chce vyjasnit roli armády

iHNed.cz Klausovi se nelíbí obraz armády, ministr před ním hájil posílení afghánské mise