Akademie věd varuje před prolomením limitů v Horním Jiřetíně

Všechny argumenty mluví v současné době jednoznačně ve prospěch zachování územních ekologických limitů těžby, zdůrazňuje Akademie věd. Dopad na životní prostředí i obyvatele Podkrušnohoří by byl zničující.

(dar)

05.03.2010 12:41

Dsc_0031

Pokud se prolomí limity, budou severní Čechy vhodné leda pro Ropáky. Foto Miloš Žihla, www.koreny.cz

V důsledku snah ministra průmyslu a uhelného lobbisty Vladimíra Tošovského o prolomení limitů těžby hnědého uhlí pod obcí Horní Jiřetín vypracovala své odborné stanovisko i Akademie věd. Komise pro životní prostředí AV ČR představila studii, v níž v sedmi bodech zdůvodňuje nesmyslnost snahy o zbourání Horního Jiřetína a vystěhování jeho obyvatel.

Předseda komise Radim Šrám zdůvodnil potřebu současné analýzy také tím, že k úvahám o prolomení limitů vedla i zjednodušená interpretace závěrů tzv. Pačesovy komise, na níž se podílela i Akademie věd.

„Za této situace považuje Komise životního prostředí za důležité, aby připomněla občanům a rozhodovacím místům další důležité okolnosti a souvislosti, které s rozhodováním o zachování, nebo prolomení územních ekologických limitů těžby souvisejí, jsou neméně důležité, a nelze je proto ignorovat,“ zdůrazňuje ve zprávě Šrám.

V úvodu studie připomíná, že limity byly vyhlášeny v roce 1991, aby chránily „zbytky osídlení, památek, přírody, krajiny, dopravní a technické infrastruktury a obyvatel pánevních okresů tehdejšího Severočeského kraje před pokračováním několik desetiletí trvající bezprecedentní devastace povrchovou těžbou uhlí a jejími důsledky na lidské zdraví a krajinné ekosystémy, včetně lesů Krušných hor.“

Zpráva v první řadě upozorňuje, že těžba měla drtivý dopad jak na stav ovzduší, vody i půdy, tak na sociální skladbu regionu, stres a nedostatek příležitostí k regeneraci sil obyvatel. To ve svém důsledku vedlo „k výrazně zvýšené nemocnosti, vyšší úmrtnosti, ke sníženému věku dožití, zpomalenému vývoji dětí a k dalším negativním důsledkům pro tehdejší populaci postiženého území.“

Podle zprávy důsledky výrazně poznamenaly i genetickou výbavu obyvatel a negativně ovlivnily další generace. „Hrozí nebezpečí, že pokud bude zátěž území a jeho obyvatel pokračovat, tyto charakteristiky se nejen nezlepší, ale mohou se ještě zhoršovat,“ varuje zpráva.

Ničivý dopad má těžba i na stav krušnohorských lesů. Kontaminace půdy způsobuje i po letech obtíže s obnovou lesních porostů. Je také příčinou úbytku dříve běžných rostlinných a živočišných druhů. Těžba až po patu horských svahů představuje také bezpečnostní riziko pro pracovníky lomů, důlní stroje i ekosystémy bučin na svazích. Odvádění vody stékající z hor má zase za následek nedostatek vody v některých oblastech podhůří.

Zpráva akademiků také zdůrazňuje krátkozrakost těžby uhlí vzhledem ke světové snaze o omezení emisí CO2 a zabránění změnám klimatu. Protože se jedná o vyčerpatelný zdroj a cennou chemickou surovinu, měly by se zásoby uhlí ponechat „pro inteligentnější využití než masivní pálení s nízkou účinností a vývoz elektřiny."

Orgány veřejné správy by naopak měly podporovat vznik nových pracovních míst, které nebudou mít souvislost s těžbou a do budoucna umožní rozvoj kraje jiným směrem bez negativních vlivů na životní prostředí. Vzhledem k tomu je nutná i modernizace zdrojů a soustav zásobování teplem pro obytnou a občanskou sféru, která je v současné době výrazně zaostalá a je zdrojem zbytečných ztrát.

Zpráva také upozorňuje na vážný psychický dopad na obyvatele, kteří byli nuceni se opakovaně kvůli těžbě stěhovat ze svých domovů a přišli o přirozené sociální prostředí. „Lze očekávat, že odklad využití těchto zásob vytvoří časový prostor nejen pro zahojení jizev na krajině a osídlení, pro nalezení šetrnějších způsobů těžby a lepší využití uhlí, ale i pro zahojení jizev na duších dnešní generace tamních obyvatel,“ uvádí akademici.

„Všechny tyto argumenty mluví v současné době jednoznačně ve prospěch zachování územních ekologických limitů těžby přinejmenším v následujících dvou desetiletích,“ zdůrazňuje studie ve svém závěru. Podle Akademie věd je nanejvýš žádoucí, aby stát konečně výrazněji podporoval diverzifikaci ekonomického profilu kraje tak, aby nebyl nadále závislý jen na konečných a neobnovitelných zdrojích, jako je uhlí.

Další informace:
Press.avcr.cz Stanovisko Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR k problematice tzv. „územních ekologických limitů těžby“ v Severočeské hnědouhelné pánvi (SHP)





A co si myslíte vy? Diskuse (0 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.