Pravo-levá neschopnost v řecké krizi

Nová analýza Mezinárodního měnového fondu prokazuje hloupost pravice a neschopnost levice při řešení dluhové krize Řecka.

V předvečer řeckého referenda zveřejnila Tsiprasova vláda několik údajů ze studie Mezinárodního měnového fondu (MMF) z roku 2016. Ano nečtete špatně, promluvila k nám budoucnost. Následně MMF zveřejnil celý předběžný text studie, která se zabývá udržitelností řeckého dluhu. Výstupy jsou jasné. Řecký dluh je nesplatitelný a další zadlužování prostřednictvím tzv. záchranných balíčků nemá smysl, pokud nedojde k redukci řeckého dluhu alespoň o třetinu.

Analýzy a data ale pro evropské politiky mnoho neznamenají. Dotlačení Řecka k dalším škrtům, především na těch nejohroženějších skupinách, a další navyšování dluhu, jsou jen ukázkou naprosté ztráty racionality ve vedení zemí Evropské unie i v Evropské komisi. Podřezávání domácí poptávky prostřednictvím ořezávání sociálních výdajů ještě nikdy žádnou zemi z krize nevyvedlo.

Podíváme-li se na konkrétní čísla, pak Řecko dluží 317 miliard eur. Z toho pětadvacet miliard dluží MMF. Dalších 67,5 miliardy eur dluží privátním věřitelům, kteří částečné oddlužení (tzv. haircut) už provedli – byť někdy jen snížením úrokových sazeb. Zbylých 224,5 miliard eur tvoří dluhy ze záchranných balíčků!

Stalo se tedy to, co jsme jako zástupci Jubilee (mezinárodní kampaň k problematice dluhů) říkali již v roce 2011: Místo aby se krize řešila, je finančně podporována.

Většina těchto „záchranných balíčků“ sloužila k tomu, aby sanovala rizikové úvěry bank, nebo spekulativní půjčky zemí eurozóny. Ty si mezi lety 2010 a 2011 mohly půjčovat peníze u Evropské centrální banky za 1,5 % a pak je obratem půjčovat Řecku za 3–4 %. Řecké vlády z nich viděly jen minimum, které bylo potřebné čas od času pro pokrytí nezbytných potřeb a zajištění oběživa. Zbytek byl použit především na sanování spekulativních rizikových úvěrů bank a zemí eurozóny.

Studie také ukazuje na mnoha grafech, jak nerealistická očekávání byla na začátku krize. Nejtypičtějším příkladem jsou nadhodnocené příjmy z privatizace. Předpoklad se z nějakých čtyřiceti miliard očekávaných zisků na začátku krize scvrkl na sotva tři miliardy v realitě. I když se podíváme na další odhady v průběhu krize, vidíme, že ekonomičtí experti se nebyli schopni realitě ani přiblížit.


Krizová matice neudržitelnosti řeckého dluhu Graf IMF. Greece: Preliminary Draft Debt Sustainability

Ve studii MMF najdeme také matici, podle níž MMF standardně hodnotí schopnost země splácet dluhy. Jedná se o třikrát pět políček nejrůznějších kritérií. V případě Řecka je čtrnáct z patnácti červených, tedy v nejkritičtější situaci. Ani nejzadluženější nejchudší země neměly tuto „mapu přehřátí“ tak kritickou. Přesto jsou Řecku dále poskytovány půjčky, místo aby došlo k zásadní redukci. To je bezprecedentní neodpovědnost.


Plán zisků z privatizace. Graf IMF. Greece: Preliminary Draft Debt Sustainability

Jediným dosud nekritickým bodem tak zůstává to, že Řecko není zadluženo v cizí měně. Pokud tedy dnes někdo mluví o možnosti řešení dluhu Řecka vystoupením z Eurozóny je úplně mimo. Pokud to říká někdo z politiků, pohybuje se na hranici zločinného spiknutí. Nejen proti Řekům, kterým by díky oslabenému exportu a zákonité devalvaci nové měny vůči Euru narostl dluh do astronomické výše. Je to absolutní neodpovědnost i vůči obyvatelům eurozóny a EU obecně, protože pak by ze svého dluhu neviděli ani ony zatím realistické dvě třetiny, ale nejspíš vůbec nic.

A to za cenu obrovských škod na lidech i infrastruktuře Řecka i na poškozeném vnitřním trhu EU. O morálních ztrátách na étosu evropské solidarity a spolupráce raději pomlčme.

Empirické zkušenosti z úspěšných restrukturalizací dluhů ukazují jasně, co je třeba provést k úspěšnému řešení dluhové krize.

  1. Provést dluhový audit, který ukáže, jak dluhy vznikly, kdo za ně nese odpovědnost a jaká byla jejich legálnost i legitimita. Ekvádor díky dluhovému auditu dosáhl 70% oddlužení u 95 % věřitelů.
  2. Zavedení vládní komplementární měny, která zajistí potřebné oběživo k pokrytí potřeb místní poptávky a k posílení vnitřního trhu. Komplementární měny sehrály zásadní roli při řešení dluhové krize v Argentině.
  3. Zásadní odepsání dluhu suverénních, multilaterálních i privátních věřitelů – v případě Řecka se jedná o sto miliard eur minimálně. Oddlužení musí zemi umožnit, aby začala zase normálně fungovat ekonomika a země se vrátila na standardní kapitálové trhy jako Spolková republika Německo po masivním oddlužení v roce 1952 – tehdy dostalo i odklad dluhů od Řecka, které mu ale dluhy dodnes nesplatila... Malé oddlužení jen proces prodlužuje, zdražuje a zvyšuje pravděpodobnost jeho opakování.
  4. Zajištění financí pro podpůrné rozvojové programy. Investice z vnějšku zásadním způsoben pomáhají nastartovat ekonomiku, jak ukázal Marshallův plán pro Německo a některé programy rozvojové spolupráce v nejchudších a středněpříjmových zemích. 
  5. Zajištění sociálních výdajů pro ohrožené skupiny obyvatel zvyšuje jejich schopnost postarat se o sebe a zároveň posiluje lokální ekonomiku a stimuluje vnitřní poptávku, čímž přispívá i k tvorbě pracovních míst. Německo začalo posilovat sociální výdaje hned po druhé světové válce a během jednání o oddlužení na něj nebyl tvořen žádný tlak, aby sociální výdaje omezovalo. Naopak po oddlužení došlo k dalšímu posilování tzv. sociálního státu a k nastartování tzv. německého ekonomického zázraku.
  6. Pro snížení dalšího rizika zadlužování a spekulací je nezbytné zavést mezinárodní insolvenční řízení, které by státům umožnilo vyhlásit bankrot, požádat o ochranu před věřiteli a zajistit spravedlivé vypořádání dluhu s tím, že budou dodržena lidská práva a zachovány základní funkce státu. Příkladem by mohly být kapitola devět o insolvenci veřejných institucí a obcí v insolvenčním zákoně USA. Česká republika by měla přestat bojkotovat tento proces v OSN.

Výstup z řecké krize je však jasný již teď. Pravice, ať už ta konzervativní či neoliberální, není schopna postupovat racionálně a to ani na základě dat z institucí, které pracují v její prospěch.

Konzervativní levice sociálnědemokratického typu se snaží maximálně o mírnou sociální soudržnost v mezích kapitalistických zákonů a čtyřletého volebního období.

Bohužel ani evropští levicoví radikálové nejsou schopni vyjít ze starých modelů státního paternalismu a nedokážou pracovat s reálnou lidovou participací a angažovaností.

Komunitaristické nástroje lidové ekonomiky, občanská participace na rozhodování o správě veřejných věcí, to vše spojené s obecnými principy budování komunit – od obcí až po OSN, se v posledních dekádách ukazují jako nejvíce životaschopné – jak to ve svých studiích nakonec prokázal i tým Elinor Ostromové.

Škoda, že je řecká vláda nevyužila. Znamená to pro ni pomalý konec a evropskou skutečnou levici to staví před nutnost zásadního přehodnocení své existence i východisek, na nichž stojí.

A co si myslíte vy? Diskuse (95 příspěvků)

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.

Martin Profant - Praha 7

Smutné je Pátek, 10.Července 2015, 17:35:20

Smutné je, že to, co zveřejnil MMF, musel vědět každý, kdo kdy slyšel o ekonomií, snad s výjimkou Jiřího Dolejše. Ta analýza to jen zpřesnila a silněji vyfutrovala ( a ovšem také pravděpodobně zkreslila -- u těch dvou třetin nahrazuje nutně analytickou přesnost poučené věštění z křišťálové koule).
Myslím, že by se to obešlo i bez auditu, protože lze předpokládat, že analýza MMF je zaroveň jeho pozice k vyjednávání a je tu docela jasný společný politický zájem celé EU, ekonomický zájem Eurozóny a zištný zájem několika jednotlivých evropských států (zvláště Německa) v roli věřitelů. Téměř win-win, doplácejí na to jen malé státy, které vstoupili do eurozóny v posledních letech. Ale ty doplatí tak jako tak.
A je tu bod b. Nejsem všichni Řekové, jak onehdy napsal moudře jeden pan poslanec, ale jsme Evropané. A řecká krize ukázalo -- přinejmenším v tom má Varoufakis určitě pravdu -- že euro má architektonickou chybu; dnes ještě odstranitelnou, po příští recesi už by mohla být fatální. Potřebujeme začít věcnou diskusi o pružnějším řešení.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Správné a možné Pátek, 10.Července 2015, 21:43:26

V ideálním světě hledají ideální lidé ideální řešení pro celou polis.

V neideálním světě existují neideální lidé, kteří nehledají ideální řešení pro společnost (celek), ale jen řešení parciální, tedy pro sebe.

Pokud si vzpomeneme na ideový základ stávajícího politicko-ekonomického systému (přitom panuje ve společnosti většinová shoda, že je to nejlepší možný systém, jaký zatím známe) je v jeho základu premisa, že tím, že bude každý sledovat v prvé řadě své osobní zájmy (nikoliv zájem celku) vznikne naopak – jakýmsi dosud neobjasněným paradoxem – to nejlepší pro celek.

Když sledujeme rétoriku elit EU, vidíme, že aby nebylo příliš šokující a zjevné, jak sobecké tyto ryze soukromé zájmy jsou, je vždy nutné je pro širokou veřejnost "zabalit" do vhodného etického balení.

A ono to pro nejširší veřejnost, kupodivu, stále funguje.

Praktický problém není přece v tom, že by se nevědělo, jak řešit Řecko. Problém je v tom, že zde není praktická vůle skutečně někomu pomoci. Situaci navíc komplikuje, že i samotné Řecko na úrovni svých elit pochopitelně negarantuje (kdyby přišlo správné řešení) vůbec nic (stejně, jako ani elity ČR nikomu nic negarantují).

Dále nám, bohužel, nepomůže ani to, když si všichni čtenáři Deníku referendum toto uvědomí, protože ani jejich 100% jednotný názor nezmění na realitě, která se tvoří v horních patrech EU, vůbec nic. To je fakt.

Přesný popis je tento: >>„Základní problém spočívá v ‚nadřazenosti‘ finanční lobby nad politikou,“ jak řekl Ivo Vašíček.<<

– Což si můžeme přečíst v článku s názvem >>Vyděračská finanční lobby vládne celé Evropě. Místopředseda Pirátů připomněl, co všechno provedla Řecku za posledních pět let<< na PL.

Vojtěch Klusáček - Brno

Pátek, 10.Července 2015, 21:58:30

Ještě se na celou věc můžeme podívat z trochu jiného úhlu. Od roku 2103 dosahuje Řecko primárního rozpočtového přebytku (tj. přebytku rozpočtu bez započítání splátek úroků z dluhopisů). Dosažených škrty, s dopadem propadu hospodářství o čtvrtinu a vycestování nezaměstnanosti přes 25 %. Nicméně se tím prokázalo, že to jde, že lze proškrtat k primárně přebytkovému rozpočtu.

Dluhové ztížení v poměru k HDP se samozřejmě ještě zvýšilo, právě kvůli jeho propadu, ale jde o něco jiného. Jedním ze strany Řecka nejrozporovanějších požadavků věřitelů, je primární rozpočtový přebytek navýšit zhruba trojnásobně, na 3,5 % ročně. Per analogiam se dá předpokládat, že to lze, že se k tomu opět lze proškrtat. Podle odhadů věřitelské strany, konkrétně odhadu MMF, to bude stát propad HDP o dalších 10 %, samozřejmě tomu odpovídající nárůst nezaměstnanosti. Ale - půjde to.

A teď - 3,5 % primárního přebytku rozpočtu každý rok, odváděné na splátky, to už umožní docela zajímavou výši splácených úroků státních dluhopisů. S takovými dluhopisy by se dalo zas znova docela slušně obchodovat na finančních trzích. Že se bude jednat o dluh vůči HDP dál rostoucí, tzv. neudržitelný - není na závadu. Bude jej nutno pokaždé znovu přefinancovat, další pravidelnou půjčkou, už tahle nutnost znamená sama o sobě prostředek, jak si pokaždé znova vynutit restriktivní rozpočet s primárním přebytkem ve stanovené výši. A následně donutit, z toho přebytku splácet úroky dluhopisů. Místo dejme tomu investic.

V zásadě tak může vzniknout docela pěkný stroječek na peníze. Zároveň se jedná o řešení trvale udržitelné, nic v podstatě nebrání, to tak opakovat do nekonečna. Ekonomika státu se samozřejmě propadne o dohadovaná čísla, nezaměstnanost vyletí někam přes 30 % - ale komu to vadí? Merkelové? Jsou to snad její nezaměstnaní? V nejhorší tam pošle nějakou tu humanitární pomoc.

Martin Profant - Praha 7

Nadřazenost finanční lobby nad politikou? Pátek, 10.Července 2015, 23:35:59

Potíž je v tom, že finanční lobby může politice diktovat, ale neumí ji dělat. Ani ve svůj prospěch ne. Ono si lze sice teoreticky představit magory, kteří by sázeli na kalkulaci popsanou Vojtěchem Klusáčkem, dokonce velmi pravděpodobně existují, ale zatímco i drastický ekonomický propad může někomu vynést balík, prosadí se zároveň primát politiky --nepůjde to bez nějaké formy diktatury.

Id_foto

Bohuslav Vorel - Valy u Přelouče

Když jsou stejné papírky pro kapitál i oběživo Pátek, 10.Července 2015, 23:50:39

Tomu se říká dluhové otroctví. V podstatě je to investice do následné anuitní renty nazpět. Pokud by se mělo vyhnout grexitu a zavedení nějaké "nové" drachmy, pak musí nastat scénář, který se bude více či méně shodovat s tím, co navrhuje autor. S tím asi bude v obecné rovině souhlasit ledaskdo.

Nicméně Řecká vláda nepíše slohová cvičení, byť právě to jí někteří kritici vyčítají, ale řeší problém, jak podstatně změnit směr lodi, ale zároveň ji nepřevrhnout. V podstatě je to chůze po ostří břitvy, a pokud někdo vyčítá Tsiprasovi, že lavíruje, tak má pravdu. Pokus o vyřešení problémů v rámci eura je jistě méně bolestný, ale je na to potřeba vůle i na straně věřitelů. Grexit má pro Řecko smysl jen tehdy, pokud by se dohodlo přepočítání dluhu na "nové" drachmy.

S větou "Základní problém spočívá v ‚nadřazenosti‘ finanční lobby nad politikou." naprosto souhlasím, byť nelze nevidět, že značný podíl na situaci má i zavedený klientský systém.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Nadřazenost finanční lobby nad politikou? Sobota, 11.Července 2015, 14:01:7

Ta nadřazenost finanční lobby a klientský systém pochopitelně jedno jest. Otázka je, co s tím. Jediné řešení je lépe vzdělaná společnost, která se u voleb nenechá opít rohlíkem. Pokud ovšem bude koho volit. A samozřejmě vzdělanější a slušnější novináři, kteří budou mít větší tah na branku. To ale nejde změnit ze dne na den a když vidíme trendy, tak se situace zřejmě, bohužel, spíše stále zhoršuje. Opravdu to nevidím dobře.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

nehledejme ideální ale reálné řešení Sobota, 11.Července 2015, 16:42:6

inu diskuse a osvěta je potřebná - problém je že myšlenka jak altruismus evropanů a komunitarismus v ekonomice umožní řekům měnit systém je přání otcem myšlenky. A drachma, řecké euro či jiné měnové paralely taky nepomohou.
Ekonomika je globalizovaná a lokální rozměr může být někomu částečným asylem pro naturální přežití ale ne hospodářskou protiváhou. Altruismus evropanů pak končí tam kde budou mít pocit že ze svého financují cizí rozmařilost. A konverze ekonomiky se nedá táhnout jen domácí poptávkou.
Chce to dlouhodobé investice, které nebudou zase rozkradené. Tomu kdo nesplácí ale nikdo nepůjčí a odstřihnout se od vnější ekonomiky je stejně stagnační jako přemrštěná restrikce. Tsipras si to velmi dobře uvědomuje a proto nechce ani z EA a z EU. Mířit na úroveň Bulharska (či Ekvádoru) se mu jistě nechce. On už nedělá nějaké PŠM , on řeší velmi reálný problém v čase který má. Možná i proto vyměnil Varufakise a doplnil koaliční hlasy opozičními i když debaty v jeho straně budou napjaté.

Vojtěch Klusáček - Brno

Sobota, 11.Července 2015, 22:42:51

Ten pocit Evropanů, že financují cizí rozmařilost, je jedním z obrovských vítězství konzervativců. Plynoucí ovšem pouze z konstrukce eurozóny na německý způsob, tj. zákazem ECB fungovat státům eurozóny jakožto věřitel poslední instance a povinnost dluhové brzdy a austerity politi. V zásadě v eurozóně, návazně tomu v celé Evropě, funguje tím pádem systém velmi podobný zlatému standardu, se stejně ničivými důsledky, jaké měl zlatý standard ve své době - na jedné straně přirozený tlak na vyrovnané rozpočty, na druhé chronicko deflačně stagnační tendence s chodem hospodářství pod potenciálem s vysokou hladinou nezaměstnanosti.

Nicméně je tomu tak kvůli německému kapricu, není to žádná objektivní nutnost, jak tu neustále tvrdíte. Japonsko je krásný příklad, kde monetizace státního dluhu funguje, aniž by to čemu vadilo. Samozřejmě, už čtu ty obvyklé námitky, že Japonci dluží sami sobě a výkonné Japonsko si to může dovolit. Otázka zní zcela opačně - proč to Japonsko vůbec potřebuje, k čemu se potřebuje zadlužovat to mimořádně hospodářsky výkonné Japonsko, které si žije všelijak jen ne rozmařile. A jestliže se potřebuje až k nutnosti monetizace zadlužovat Japonsko, aby si udrželo snesitelnou nezaměstnanost a vůbec nějaký hospodářský růst - tak Evropa snad ne?

Vojtěch Klusáček - Brno

Sobota, 11.Července 2015, 22:54:38

Jinak mám pocit, že žijete v nějakém paralelním vesmíru. Ke kompromisu musí být dvě strany a je to ta věřitelská, která jakýkoli náznak kompromisu v zásadních parametrech - dalším navýšení primárního rozpočtového přebytku, jeho použití na splácení a v žádném případě na investice, striktní trvání na dalších škrtech v důchodech a neméně striktní odmítnutí byť mírného zvýšení daní nejvyšších příjmů a korporací, tvrdě odmítá. O jakémkoli kompromisu směrem k umožnění dlouhodobých investic, jak píšete, není ani řeči - z důvodu veta věřitelské strany. Rovněž je vyslovená lež, že Řecko nesplácí (a tomu kdo nic nesplácí, nikdo nepůjčí, jak pak píšete), od roku 13 má primární rozpočtový přebytek. Který dává na splácení.

Vlastní měna, přinejmenším formou paralelní, samozřejmě pomůže už jen tím, že země přestane být vydíratelná krize likvidity. Zaražením přísunu likvidity do komerčních bank ze strany ECB, oběživa na každodenní provoz, na každodenní nákup a prodej. Jak před a po referendu předvedla ECB, ony fronty před bankomaty na šedesátieurový příděl na den. Přinejmenším toto vydírání při vlastní alespoň paralelní měně není možné, pak má stát měnu alespoň pro bazální provoz. A k vyjednávání daleko příznivější postavení, nehrozí bezprostřední zastavení hospodářství.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Hřiště, hra a pravidla Sobota, 11.Července 2015, 23:39:42

O čem je tu diskuse? O Řecku? O kompromisu? O tom, že tu musí být dvě strany, které se chtějí dohodnout?

Musíme se napřed dobře rozhlédnout kolem. Ví tu snad někdo přesně číslo, kolika biliony dolarů zachránil FED pomocí QE1, QE2 a QE3 (poslední vlna skončila v říjnu 2014) a tedy pomocí vládních intervencí růst amerických akcií? Byly to 2 biliony? Nebo snad 5 bilionů? Mně se tato čísla nepodařilo dohledat.

A co „naše“ ECB? Kdo vlastně má tu kompetenci rozhodnout o tom, že i ECB může od března 2015 pumpovat do evropské ekonomiky 65 mld. € každý měsíc? Zřejmě až do září 2016? Aby se evropská ekonomika touto monetární transfúzí podržela a čísla na akciových burzách rostla?

Tím chci říct, že vůbec nevíme, kdo ve skutečnosti v ECB rozhoduje, kdo má páky na masivní kvantitativní uvolňování atd. Prostě jsme všichni žalostně ekonomicky nevzdělaní a naivní. Můžeme jen hádat z křišťálové koule, co ECB udělá.

Snad pár lidí v ČNB a nebo někteří experti v bankách alespoň trochu tuší, jaké je vlastně PERSONÁLNÍ POZADÍ Evropské unie, kdo má skutečný vliv a kdo rozhoduje o tom podstatném – což jsou pochopitelně peníze a politika ECB.

A možná se nemýlí ekonomka Šichtářová (Next Finance), když ve svých románech píše, že v Evropě nahoře (v bankách) jsou mnozí na drogách a ve skutečnosti nikdo nic neřídí a ani nejvyšší hlavy světu financí vlastně už nerozumí a vše se šine dál a dál, neznámo kam, jen nějakou fatalistickou setrvačností...

A finální otázka je, zda dnes velkému světu financí vůbec někdo může rozumět, zda systém není už natolik složitý, že jej rozloží i „pohyb motýlích křídel“ kdesi nad Austrálií.

K čemu jsou tyto diskuse, když nemáme informace a nic nezměníme? A dokonce nejsme schopni ani najít shodu na tom, co by naši informovanost zlepšilo? Natož, aby demokracie fungovala, a naše myšlení a názory mělo ještě aspoň na něco v EU vliv.

Jsem v tomto skeptik. Vlk je vlk a zajíc je zajíc. Nepleťme si role.

Žijeme ve světě, kde má každý sledovat svůj egoistický zájem. Nevěřme divadlu o tom, že někdo chce někomu pomoci. Světová ekonomika ani politika není charita.

Tomáš Tožička - Praha

Pane Dolejši Neděle, 12.Července 2015, 01:01:31

opět se ukazuje, že tomu vůbec nerozumíte a evidentně Vám žádné studie a články nepomohou. Stejně jako nepomůže evropským politikům ani to, že jim už i MMF říká, že oddlužení je nezbytné.

Pokud jde o realitu. Úspěšné vyvedení z krize je postavené na třech bodech. Opakuji: Oddlužení, vyšší státní výdaje do sociální politiky a vnější finanční granty na rozjezd větších infrastrukturnních projektů. Pak to bude fungovat. To jasně ukázal příklad Spolkové republiky Neěmecko. Před ani po oddlužení rozhodně nešetřili, ale naopak budovali sociální stát, tedy to co dnes Německá vláda Řekům zakazuje.

Nehledě na to, že po té válce na Německo přispěli i Řekové, když dali Němcům odklad nejen na válečné reparace za tisíce mrtvých a stovky zničených měst. Ale odložili jim i splácení peněz, které během války vyvedli Němci z řeckých bank.

Bohužel, na Vás, pane Dolejši, se ukazuje, že jakákoli informace je k ničemu. Nečtete materiály své euro-parlamentní frakce, nečtete studie MMF, nečtete nic a jen fabulujete.

Takhle vypadá dnes nejen politika zcela marginálních komunistů, ale i všech ostatních stran. Expertíza chybí a místo toho jsou jen rádoby-poučené bláboly.

Příště, pane Dolejši, používejte prosím nějaké podložené argumenty, protože jen opovržlivé vyjádření vůči buranům z Ekvádoru opravdu není argument.

Tomáš Tožička - Praha

Daňoví poplatníci EU a Řecko Neděle, 12.Července 2015, 01:08:57

Je třeba také neustále připomínat, že Řekové nedostali od daňových poplatníků EU ani vindru. Všechno jsou to úvěry!

Jediní, kdo udělali alespoň nějaké oddlužení, byli privátní věřitelé, tedy především banky. Ale jak ukazují zkušenosti a dnes to otevřeně byť opatrně popisuje i studie MMF, bez oddlužení to nepůjde a další veřejné škrty ekonomiku nenastartují.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

a to je právě ta cesta nikam Neděle, 12.Července 2015, 10:18:42

to snad ne - ty záchranné balíčky snad nejsou peníze ? a tvořeny nejsou snad z veřejných peněz ? to je naprostý nesmysl a musím říci že tomu zjevně nerozumíte vy.
Pořád ta vaše absurdní představa o penězích. Peníze přeci nejsou jen papírky či kovová kolečka které si můžete libovolně vyrobit třeba doma na koleně. Dnes už v řecku mají své úvěrové peníze hlavně státy EU a ne soukromí věřitelé.
Neberete to ve zlém , jistě máte spoustu jiných znalostí a dovedností - ale ekonomie to prostě asi není. A tak vám i nadále uniká že má li být EU solidární, tak ta solidarita musí mít reálný ekonomický základ. Jinak se vše rozpadne - i ta solidarita. To je důvod proč nikdy nedojde k tomu o čem píšete.
Zmatené teorie o nepenězích tím východiskem být nemohou, ani obecné moralismy bez vztahu k šanci na skutečnou udržitelnou změnu. Takhle svět nefunguje a už je čas abyste si toho všiml. peníze /(jiné než tvrdíte vy) tu už existují tisíce let. A ví to samozřejmě i MMF, jehož studií poněkud nepřípadně argumentujete.
To není proti podmíněné úpravě dluhové povinnosti, ta samozřejmě stejně nastane - ale na samém začátku je uznání že ten finanční vztah existuje - žádná řecká vláda (ani ta Tsiprasova) tohle taky nezpochybňuje. Evropský stát prostě nemůže fungovat jen naturálně jak indiánský vesnice v pralese.

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Dolejšovi Neděle, 12.Července 2015, 11:04:57

Možná by stálo za to, přemýšlet nad argumenty těch, s nimiž diskutujete, dříve než zaujmete pózu jediného znalce věcí ekonomických mezi neználky.
Jinak byste mohl být za blbce.

Vojtěch Klusáček - Brno

Neděle, 12.Července 2015, 11:05:30

Prave ze ty 'zachranne' balicky jsou tvoreny z verejnych penez jen z toho duvodu, ze ma ECB aktivne, predevsim ze strany Nemecka, zakazano, statni dluhy v eurozone monetizovat. Jinak ji fakticky nebrani nic, nakoupit treba cely ten nesplatitelny recky dluh. Jedna se ciste o politicke rozhodnuti. Japonsko je prikladem, ze to lze a ze se nic katastrofalniho nedeje, statni dluh za podminek previsu volnych produkcnich kapacit monetizovat.

Ty vase exogenni penize, je jen predstava vam blizke ekonomicke skoly, nejedna se o zadnou objektivni ekonomii, o nejaky fakt ktery proste tak je. Jen jeden vyklad jen jedne ekonomicke skoly (byt v Evrope vlivem nemeckeho historickeho resentimentu prevladajici), krom toho existuje i skola penezniho obehu, nebo nove skola moderni monetarni teorie, pracujici s endogennimi penezi. Pro nez je koneckoncu vic dukazu, nez pro ty vase exogenni.

Martin Profant - Praha 7

JIřímu Dolejšovi Neděle, 12.Července 2015, 11:34:29

Poměrně nenáročný výčet na dnešních Novinkách http://www.novinky.cz/ekonomika/374813-recko-bude-do-roku-2018-potrebovat-pomoc-74-miliard-eur.html#utm_source=szn_hp&utm_campaign=var_A

Pokusil byste se alespoň stručně nastínit, jak by tohle refinancování pohledávky, kterou si evropské země pořídili vesměs tím, že převzali krajně riskantní pohledávky soukromých věřitelů, z veřejných evropských peněz mohlo poskytnout Řecku jakoukoli šanci na tu vámi omílanou konvergenci ekonomiky a přispět ke stabilizaci veřejných financí v zemi s nezaměstnaností přes dvacet procent?

Tohle je ekonomická cesta nikam. Drahé udržování neudržitelného stavu.
Bohužel cesta nikam nejen pro Řecko, ale i pro Evropu -- neřešení systémové díry v koncepci eura je jen čekání na další recesi a další země eurozóny v dluhové pasti.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Systémové řešení Neděle, 12.Července 2015, 12:23:37

Při všech těch diskusích o dezolátních řeckých financích se tak nějak zapomíná na vlastní reálnou ekonomiku.

Zcela zásadní problém je totiž v tom, že řecká ekonomika v podstatě ještě vůbec nedospěla do průmyslového věku. Její produkty, které může uplatnit na zahraničních trzích, jsou v podstatě zemědělského charakteru, s minimální vlastní přidanou hodnotou. - Nebo si někdo z vás může vzpomenout, že kdy zakoupil nějaký průmyslový výrobek s označením "Made in Greece"?

Řecko nemá dokonce ani ten automobilový průmysl, který už má Rumunsko. Dalo by se říci, že řecká ekonomika má jenom tři základní komodity: turismus, rejdařství a olivy. Přičemž, řecké rejdařství (nemýlím-li se, největší na celém světě) je prakticky osvobozeno od jakýchkoli daní.

Na takovémto ekonomickém základě je skutečně sotva možné očekávat nějaké zdravé finance. Zřejmě skutečně souhlasí to, že Řecko do eurozóny nikdy nemělo být přijato, protože jeho ekonomika k tomu neposkytovala reálný základ. Tím méně ho pak může poskytnout v době totální krize.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Čísla – srovnání ekonomiky Řecka a ČR. Neděle, 12.Července 2015, 18:24:55

Pokud chceme aspoň trochu realisticky uvažovat o tom, co dál s Řeckem, nemůžeme se ubránit srovnání ČR a Řecka.

Každá ekonomika, která má jen trochu fungovat, musí být založena aspoň na jednom fungujícím odvětví:

1) Těžba surovin – zejména ropa a plyn, viz Saudská Arábie a další arabské státy (mimochodem: zřejmě proto je dnes uměle nízká cena ropy a plynu, aby se dostalo Rusko na kolena).

2) Příjmy z turistického ruchu, ČR má oficiální příjmy kolem 140 mld. Kč ročně, o půl milionu obyvatel početnější Řecko má příjmy z turistiky zřejmě kolem 320 mld. Kč, což je asi 30 tisíc Kč na jednoho obyvatele. Navíc je vysoce pravděpodobné, že číslo 320 mld. Kč je značně podhodnocené a řecká šedá ekonomika v případě turismu produkuje možná dalších 100-150 mld. Kč (ne-li víc).

3) Příjmy z výroby zboží (montovny)... Všechny země (a to je příklad právě i ČR), které nemají významné zdroje surovin nebo nemají významné příjmy z turistiky, musejí prostě vyrábět zboží a montovat. Na něčem musí být ekonomika založená.

Další rozdíl mezi Řeckem a ČR je v podnebí. Běžná domácnost v ČR dá ročně kolem 20-30 tisíc (někdy i mnohem víc) jen za topení. To v Řecku není, i když běžná řecká rodina bude mít zřejmě vyšší výdaje zase např. za vodu.

Pokud tedy vezmeme v potaz jen oblast turistiky a rozdíl v podnebí, zjistíme že už máme průměrný rozdíl kolem 20-25 tisíc Kč na rok a osobu ve prospěch Řecka.

Vše výše uvedené je nutné při srovnání HDP ČR a Řecka vzít v potaz.

A pokud si vezmeme údaje Světové banky za rok 2013 index HNI (metoda Atlas), tak HNI ČR za rok 2013 na obyvatele je 18950 US dolarů (rok 2014 stále chybí!) a Řecko má 22690 US dolarů – 2014 pokles na 22090 US dolarů. Není tedy pravda, jak tvrdil onehdy kdosi z ODS, že Řecko má nižší HDP. I když je pravda, že zde se často žongluje s čísly, zejména jde o to, zda je HDP očištěno na paritu kupní síly nebo ne. Výše uvedená čísla jsou právě proto "tvrdá data", nesrovnává se kupní síla a místní cenová hladina, proto je může někdo zpochybnit.

Odkaz na světovou banku a HNI Řecka a ČR je zde: http://data.worldbank.org/indicator/NY.GNP.PCAP.CD

Poznámka: Podle těchto dat ze Světové banky došlo mezi roky 2010 a 2013 v ČR k poklesu indexu HNI o 1 %, Rusko mezitím vzrostlo o 38 % a Čína mezitím vzrostla o neuvěřitelných 55 %.

Data zde: http://www.evropsky-rozhled.eu/prumerna-mzda-je-v-nemecku-ctyrikrat-vyssi-proc/

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

martin profant Neděle, 12.Července 2015, 20:27:49

tak už ty argumenty konečně řekněte já tu žádné konkrétní návrhy nevidím. Zbožní přání a ,moralismy nejsou přeci předmětem jednání. S tím Tispras do Bruselu nejel.
Nikdo vám nepůjčí když mu řeknete že nebude vracet (to ybste neudělal ani vy) a když prominete jednomu, budou chtít prominout všichni. J ejen logické že chtějí vřitelé vidět plán Řekl cos tím. A ti ho moc nemají.
I při oddlužování musí být něco za něco. Tsipras udělal vstřícný i když nedopečený krok a je na věřitelích aby ho udělali také. To je meritum jednání.Jinak to nefunguje. Tady neprobíhá revoluce, tak padá na hlavu řeků státní bankrot.
Řekové mají holý zadek po letech života z evropských fondů - nemají vlastní kapitál prakticky minimální export, drahý stát a nizké daně S tím je lze bud hodit přes palubu a nebo (jako člena EU a NATO) s nimi jednat o podmínkách.
To se nyní děje, má to výrazný technicko bilanční rozměr a to je třeba vnímat konečně věcně bez agitačních klišé z jedné i druhé strany.

Vojtěch Klusáček - Brno

Neděle, 12.Července 2015, 21:59:12

Nezbyva nez zopakovat, ze ten kdo nechce jednat, nybrz sve podminky vnutit, navic se vucihledne stupnujici, ten kdo odmita videt problem bilancne bez ideologickych klise, je veritelska strana. A znovu, do omrzeni - recky rozpocet je v primarnim prebytku uz od roku 13, tento prebytek jde na splaceni uroku dluhopisu. Misto trebas na investice. Recko je vsechno jine nez stat, ktery si pujcuje a nevraci.

Porad zustava otazka, zda je mozno moderni ekonomiku provozovat zaroven bez rostouciho zadluzovani a zaroven s ekonickym rustem a snesitelnou nezamestnanosti.

Navic je mozno cely recky dluh prefinancovat pujckou z ECB, aniz by ostatni evropsti danovi poplatnici dali jedno jedine euro. Technicky tomu nebrani nic, pouze politicke rozhodnuti.

Tomáš Tožička - Praha

Opět ten neoliberál Dolejš Pondělí, 13.Července 2015, 09:34:8

To už je neuvěřitelné. Dolejš se ptá Profanta, jaké jsou návrhy Řecké krize. V článku a v diskusi jsou několikrát popsané, vychází ze studií suverénní zadluženosti za poslední dvě století a Dolejš se zase ptá, jaké je řešení a opakuje mantru MMF a SB, která byla odmítnuta v OECD už na začátku devadesátých let. Dnes se tu paradoxně ordinuje Řecku.

Úplně jasně Dolejšovu naprostou neznalost situace ukazuje, že se domnívá, že záchranné balíčky jsou nějaké dary. NEJSOU. Jsou to prostě jen půjčky a to ani ne půjčky za nějak výhodný úrok. V případě Německa či Francie jsou to půjčky, které si vzaly od ECB za nízký úrok a Řecku půjčily za vysoký.

Jen se něoliberálním politikům podařilo přesvědčit média, že snad Řekům něco dáváme. Ani náhodou. Ale budeme muset, to už je neodvratné. Čím později, tím více.

A pane Dolejši, už si proboha něco přečtěte o penězích, abyste konečně pochopil o čem je řeč.. Když je na Vás moc Richard Douthwaite, tak si přečtěte aspoň Adama Votrubu, který to píše naprosto srozumitelně, takže by tomu snad mohl rozumět i poslanec za KSČ.

Nebo se můžete přečíst můj ještě srozumitelnější článek o tzv. GEuru, kde shrnuji návrhy expertů Bundesbanky, kteří se rovněž domnívají - a to už minimálně dva roky, že komplementární měna je řešením. A pokud chcete diskutovat o tom, proč to nejde, tak nejprve vysvětlete, proč to v Argentině mohlo jít. A prosím učiňte tak bez etnocentrické poznámky, že nějaká Argentina pro nás není vzor, jako jste to udělal v případě Ekvádoru a jeho dluhového auditu - který tedy udělalo i Norsko, například.

Mrcolordr

Michal Rusek - Olomouc

Rozdíl mezi Německem v roce 1953 a Řeckem v roce 2015 Pondělí, 13.Července 2015, 16:35:35

Tady přece neřešíme čistou ekonomiku a už vůbec ne nezištnou pomoc dobré EU jednomu svému státu v nouzi. Svět je vysoká politika a Řecko počínaje ukončením 2. sv. války mělo se svým levicovým cítěním vždy problém se Západem.

»Byly to hlavně Spojené státy americké, které ve věci německého oddlužení na ostatní země naléhavě tlačily. Pod jejich tlakem se zprvu neochotná Británie nakonec vzdala dvou třetin svých pohledávek. Nešlo o žádnou charitu nebo ušlechtilé gesto, ale o ryze pragmatické rozhodnutí. Amerika potřebovala mít v Evropě silného západního spojence jako hráz proti potenciální hrozbě ze strany tehdejšího mocného Sovětského svazu.«

Toto je dobré si přečíst: http://www.extrastory.cz/nemecku-byla-po-valce-odpustena-polovina-jeho-dluhu-proc-se-ted-brani-ulevit-recku.html

Nemá smysl diskutovat eticky a ekonomicky, když souvislost je v politice.

A k historii Řecka doporučuji Americké století očima Olivera Stonea, díl 4.:

»Jednání v jakkoliv podobě bylo odmítnuto a zcela převládlo černo-bílé vidění světa.

V Řecku svrhla britská armáda populární vládu levicové národně-osvobozenecké fronty a znovu nastolila monarchii (Jiří II.), s ní i pravicovou diktaturu, což vedlo ke komunistickému povstání.

Po tuhé zimě (1946–1947) však již nebyli finančně vyčerpaní Britové schopni revoluci zadržet a museli požádat USA, zda by se o porážku povstalců a související modernizaci řecké armády nepostarali sami.

Jeden úředník amerického ministerstva zahraničí to shrnul slovy: „Velká Británie během jedné hodiny předala vládu nad světem Spojeným státům.“

Válkou unavená [americká] veřejnost neměla náladu na nějaká nákladná dobrodružství.

Truman však ve svém projevu, ve kterém žádal obě komory parlamentu o 400 milionů dolarů (na Řecko 300 milionů, na Turecko 100 milionů) položil základy nové vize USA coby světového četníka. (Trumanova doktrína):

„Samotná existence řeckého státu je dnes ohrožována teroristickými aktivitami několika tisíc ozbrojenců v čele s komunisty. V tomto okamžiku lidských dějin se téměř každý národ musí rozhodnout mezi dvěma životními alternativami. Věřím, že politikou USA musí být podporovat svobodné národy, které se brání pokusům o ozbrojení ozbrojenou menšinou či vnějším zásahem.“«.

Výsledkem byla mj. podpora SSSR komunistickému puči v Maďarsku v květnu 1947 (o tom jsem ani nevěděl...).

»New York Times napsaly: Puč v Maďarsku je ruskou odpovědí na náš postup v Řecku a Turecku.«

Henri Wallis obvinil Trumana, že se zpronevěřil Rooseveltově vizi světového míru. Atd.

Viz zmíněný 4. díl Stoneova dokumentu, čas cca od 18. minuty...

Martin Profant - Praha 7

Tomášovi Tožičkovi Pondělí, 13.Července 2015, 20:49:16

Ale ne, v tomto případě Dolejš nepapouškuje argumenty MMF. Ty se pro něj posunuly příliš doleva.
Ach jo, a to komunisti mívali i v devadesátých letech chytré ekonomy. Chudák profesor Hába, kdyby toho neoliberální ho komunistu četl. Ale i Dolejš k něčemu dobrý, nebýt jeho, nevzpomínal bych na toho jedovatého dědka tak přátelský.

Id_foto

Bohuslav Vorel - Valy u Přelouče

Zajíci se počítají až po honu Pondělí, 13.Července 2015, 22:14:13

Celý Stoneův seriál je jeden z nejlepších dokumentů, které jsem v poslední době viděl. V prvních dílech mne obzvláště zaujala postava Henriho Wallise a otázka, jak jiný by byl svět, pokud by se stal po Roosveltovi americkým prezidentem místo Trumana.

K Tsiprasovým krokům - byl k přijetí tvrdých balíčků dotlačen nebo se nechal dotlačit? Při větší servilnosti by jistě dosáhl o něco měkčích podmínek, ale mnohé z toho, co podepsal, by stejně musel udělat. Z taktických důvodů může být možná lepší se k některým krokům nechat dotlačit a dělat je se skřípěním zubů, než s předstíranou vděčností. Koneckonců důležitý je konečný výsledek, a pokud chce Tsipras provést Řecko nejhorším, potřebuje zachovat SYRIZU jako použitelný a volitelný subjekt pro příští volby, byť se možná zčásti obmění její složení. Hodnotit ale dnes, jestli je Tsipras úspěšný nebo ne podle mne naprostý nesmysl. Jak se říká, zajíci se počítají až po honu.

Ja

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Hovno Marx, hovno altruismus Úterý, 14.Července 2015, 07:17:25

Jak už jsem upozornil u článku Jiřího Dolejše, je absurdní, když se ekonomičtí „odborníci‟ jeho formátu vytahují na Řeky a Syrizu, v níž Janis Varufakis není jediným světově uznávaným profesorem ekonomie. Možná že právě Varufakis, patrně největší odborník na evropskou krizi http://yanisvaroufakis.eu/euro-crisis/ , by si teď, když už není ministrem (aby jeho přítomnost na jednání s evropskými protějšky neurážela tu bandu diletantů), udělal čas i na přednáškové turné po Česku, kdyby pan Dolejš zdvořile požádal své partnery z GUE/NGL.

Altruismus evropanů je pozoruhodně vybíravý. Že prý má své meze a že prý nemůžeme půjčovat Řecku na úrok, když nebudou splácet. Nevím jak pan Dolejš, ale já přátelům půjčuji zásadně na základě islámského bankovnictví, bez úroku, a zpravidla s tím, že mi půjčku vrátí, až budou mít z čeho. Občas přátelům dokonce něco přímo daruji, když mám co. Člověka, který by se ke mně choval jako Evropská unie v čele s Německem k Řecku, bych za přítele rozhodně nepovažoval.

A jaké meze má altruismus evropanů vůči daňovým rájům? Kdy přijde na řadu ten věčně slibovaný společný evropský postup proti nim? Až úplně zničíme Řecko? Až vysajeme Ukrajinu? Až vyhrajeme válku s Ruskem?

Jaké meze má altruismus evropanů vůči zahraničním investorům? Evropský parlament prý už jim pod rouškou řecké krize nadělil další dárek v podobě TTIP s ISDS, pěkným základem pro vydírání států arbitrážemi. U nás se Miroslav Kalousek přičinil, že stamiliardy dividend, které od nás každoročně k zahraničním investorům odtékají, ani nedaníme, a nevšiml jsem si, že po odstavení Kalouska od vlády by se to někdo snažil změnit. Protestoval u nás někdy někdo proti investičním pobídkám? Kromě „hrstky bláznů‟ v Nošovicích, kteří museli pro Hyundai obětovat svá pole.

Jaké meze má altruismus Mladé Boleslavi vůči Německu? Žádají snad dělníci ve Škodovce německé mzdy? Jsou spokojení, že mají práci a dostávají za ni mzdu na úrovni celostátního průměru, ochotně dotují svou těžce podhodnocenou prací německý Volkswagen, a ještě svým „dárcům práce‟ poděkují.

Jak je to s naším altruismem snadné! Půjčuji bez úroku, netrvám na splácení, ba dokonce i občas něco dávám přece přátelům, lidem, které mám rád, kteří se mi líbí. Všechno, co musí udělat buržoazní propaganda, je tedy zařídit, aby se nám líbili lidé bohatí. Obdivujeme boháče, toužíme patřit k jejich přátelům, a proto jim přinášíme dary. Chudí, ve skutečnosti lidé jako my sami, nám smrdí, s těmi nechceme nic mít. Ani vindru nedáme tomu, kdo se nám hnusí, nebudeme pomáhat těm, kteří se nám nelíbí. Až sami budeme potřebovat pomoc, budeme taky pro všechny, kteří ještě nepadli až na dno, oškliví a špinaví, nebude nikdo, kdo by pomohl nám.

Tomáš Tožička - Praha

Pane Ruseku Úterý, 14.Července 2015, 19:34:54

máte bohužel pravdu v tom, že ekonomika a rácio tu stojí stranou a jde jen o moc a touho ovládnout. To mi nakonec říkala i v reakci na můj článek Ilona Švihlíková. Analýza dobrá, ale o fakta tu nejde. Jde jen o moc nad Řeckem.

Celé to působí dost beznadějně, že? A k tomu ještě ten Tsipras...

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

žít v pocitech a omylech Středa, 15.Července 2015, 07:52:26

vaše víra v představy o měně je sice pevná ale přehlíží to, že realita je jinde. Také fakt, který se nechcete zaobírat.
Tohle fakt nejde řešit vírou a čirou ideologií - toi chce plán z tohoto světa a vnímat i poměr sil,

P.S i pan Macháček zdá se žije v iluzi že islámské bankovnictví znamená peníze bez ceny což samozřejmě není a ani nemůže být pravda. A tak je to s mnohým dalším. Bohužel

Tomáš Tožička - Praha

Víra ve zradu Středa, 15.Července 2015, 10:55:29

Realita je slovo, kterým se dá zakrýt spouta špatných rozhodnutí. Neoliberální ideologie je problém, nikoli vyzkoušená a fungující řešení. Jenže to je pořád dokola a politici nechtějí slyšet, že by měli změnit myšlení a chovat se racionálně.

Bezúročné bankovnictví samozřejmě funguje a nemá problém s rentabilitou. Naopak. Krizí prošlo bez újmy. Ale samozřejmě někdo, kdo je závislý na sponzorech z velkého kapitálu a dokonce se nechá nachytat při pokusu o korupci tohle jen nerad slyší...

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

chce to nohy na zem Středa, 15.Července 2015, 11:03:54

zrada - silná slova, která nezakryjí to že reálné řešení je nutně o umění možného. V opačném případě by neměl dotyčný vůbec vládu brát. V řecku neprobáhá žádná revoluce, tam je mimořádný stav a to v malé a izolované zemi, A vykládat nesmysl že někdo bude ve velkém půjčovat peníze zadarmo už vůbec nepomáhá.

Tomáš Tožička - Praha

Kdo nás vždycky zradí? Středa, 15.Července 2015, 11:11:52

Sociální demokrati. „Nerad používám ten výraz, ale je to určitá forma protektorátu,“ řekl slovenský premiér Robert Fico.

I sociálně demokratické strany hlasovaly s pravicovými neoliberály. I přes to, že data a anylýzy Mezinárodního měnového fondu ukazují na to, že jde o chybné rozhodnutí. Mohlo by se říci, že je hezké, že se evropské sociální demokracie konečně postavily proti MMF. Bohužel v tom nejnevhodnějším okamžiku.

Demokratický deficit rozhodnutí je jasný a ukazuje, že jde o moc vlivových skupin establishmentu a nikoli o demokratické procesy.

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Dolejšovi Středa, 15.Července 2015, 21:09:48

Hezká fráze, umění možného. Abych řekl pravdu, byly doby, kdy bych nevěřil, že je možné ukecat stamilióny lidí, aby ze svých daní platili udržování patové situace, o níž lze s jistotou říct jediné: bude třeba platit znovu a znovu.
Ne, máte pravdu. Nikdo nepůjčuje peníze zadarmo. Ale právě tak nikdo příčetný nedělá všechno proto, aby maximalizovat ztrátu z nedobytné pohledávky. A když pozorují současná vyjednávání, tak právě to vyjednávačů eurozóny dělají. Inu umění možného.

Ja

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Věcná diskuse Středa, 15.Července 2015, 22:47:25

Omylem jsem reakci určenou do této diskuse napsal k souvisícímu článku Jiřího Dolejše. Přepisuji ji sem a tam ji mažu:

Děkuji vám, pane Dolejši, že uznáváte všechny mé argumenty.

Kdybyste s některým z nich nesouhlasil, jistě byste se věnoval jeho vyvrácení, a ne tomu, že jsem jen tak mezi řečí svůj zvyk půjčovat přátelům bez úroku nazval žertem islámským bankovnictvím.

Tomáš Tožička - Praha

A co na to Jürgen Habermas? Čtvrtek, 16.Července 2015, 13:32:34

Slabé chování řecké vlády nemění nic na skandálu, že politici v Bruselu a Berlíně se odmítají setkat se svými kolegy z Atén jako politici. Vypadají sice jako politici, ale vystupují pouze ve své ekonomické roli - jako věřitelé. Tato proměna v zombie má dát celému procesu vleklé platební neschopnosti států nepolitický vzhled soudního procesu v rámci občanského práva.

Více na:
http://www.sueddeutsche.de/wirtschaft/europa-sand-im-getriebe-1.2532119

Tomáš Tožička - Praha

A jeden vtip z Telegraphu Čtvrtek, 16.Července 2015, 14:13:25

Víte co připomíná jednání eurozóny s Řeckem?

Lékaře, který informuje pacienta: "Umřete do půl roku."
"Ale to vám nestačím zaplatit," říká pacient.
"Dobře," odpoví lékař, "tak umřete až za rok."

Ja

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Teorie her Čtvrtek, 16.Července 2015, 23:56:28

Řecko samozřejmě neumře ani za půl roku ani za rok, umírat budou jen jednotliví Řekové, Řecko jako celek bude dlouhodobě živořit. A nikdy svým věřitelům nezaplatí. Nemůže splatit své dluhy, proto se jim říká nesplatitelné.

Audit dluhu, odpis nesplatitelné části a rozvojový program pro Řecko místo výprodeje země a škrtů by umožnily splatit aspoň část dluhů, tím větší, čím lepší by byl ten rozvojový program. Německo za své vítězství nad Řeckem zaplatí; platit ovšem budou němečtí daňoví poplatníci, ne Angela Merkelová, Wolfgang Schäuble nebo Sigmar Gabriel.

Syriza přistoupila k jednání s Trojkou jako ke kooperativní hře. Předložila oboustranně výhodnou strategii a čekala, že stačí tuto strategii vysvětlit, a spoluhráči ji přijmou. Trojka, a zejména Německo, ovšem hráli hru antagonistickou, nešlo jim o maximalizaci vlastního zisku, případně minimalizaci vlastní ztráty, ale o zničení protivníka. Německo zvítězilo nad Řeckem, protože prosadilo výsledek, který těžce poškodí obě země, ale Řecko hůř. Řecko prohrálo, protože nedokázalo připravit strategii proti německé antagonistické hře, nedokázalo se ani ochránit proti škodám, které mu může Německo způsobit, ani připravit tah, kterým by za cenu vlastních obětí maximalizovalo škody způsobené Německu. Odmítnutím diktátu eurozóny by se Řecko dostalo do ještě horší situace než jeho přijetím, zatímco eurozóně by řecký vzdor nezpůsobil o nic větší škody, než už si svým diktátem způsobila sama.

Ledaže by se kapitulace Řecka proměnila z nového Mnichova v nové Lidice. Lidice se staly velkým vítězstvím československého odboje, protože nacisté ve snaze zastrašit protektorátní odboj úplně zapomněli, jakou ostudu jim vyvraždění vesnice udělá před světovým veřejným míněním. Také ponížení Řecka má být varováním, výstrahou pro každého, kdo by ještě chtěl odporovat politice škrtů. Může ale naopak vyvolat masivní celosvětový odpor, odpor k ekonomické absurditě, nelidské brutalitě a naprostému pohrdání demokracií, jaké Trojka předvedla.

Jestliže vůdcům eurozóny neodpustíme a kritika škrtů konečně vytlačí z veřejné debaty Washingtonský konsenzus, Řecko bude žít.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

M.Profant Pátek, 17.Července 2015, 08:57:38

obě strany jsou pod tím co lze považovat za technicky racionální - v tomhle vztahu mají svůd díl viny jak ti co si půjčují a vezli se tak i ti co půjčovali a přehlíželi že jednou to letadlo spadne. Ale je to jednání dvou stran s určitým poěmrem sil na každé straně . Nepřistouzpit na žádfné jednání ale nemohlo nikam vést, resp. vláda černýcj plukovníků má v GR také své tradice, bohužel.

Martin Profant - Praha 7

Jiřímu Dolejšovi Pátek, 17.Července 2015, 17:49:2

Ano, vláda černých plukovníků má v Řecku tradici. A taky je Řecko hranice EU s nestabilním regionem. Ale kdo by od politiků čekal, že budou uvažovat o politických souvislostech? Stojí nohama na zemi a věcí, že jde o ekonomické zájmy. Mají na to přece odborníky.

Aleš Morbicer - Ostrava

Sobota, 18.Července 2015, 13:34:49

Trochu se v tom ztrácím pane Tožičko - píšete, že ani nejzadluženější a nejchudší země nemají "mapu přehřátí" tak kritickou a přesto se Řecku dále půjčuje, což je bezprecedentní nezodpovědnost,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,
,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, ale zároveň chcete zajistit "podpůrné rozvojové programy" a zajistit sociální výdaje pro ohrožené skupiny (jestli to má mít význam a pozvednout domácí ekonomiku, jak tvrdíte, budou ty skupiny velmi početné).

Takže jako novinka a řešení má být, že už se peníze Řecku nebudou půjčovat, ale rovnou dávat?

A proč vlastně v Evropě nenatiskneme 500 miliard eur a nedáme je Řecku, ať zaplatí všechny své dluhy?

Aleš Morbicer - Ostrava

Sobota, 18.Července 2015, 14:30:17

Navíc pokud by EU skutečně byla ochotná financovat v Řecku sociální výdaje a rozvojové programy, ty peníze by skutečně musely jít od daňových poplatníků, čili by platila ta věta německého ministra financí, proti které se tak emočně vypjatě vymezil Jakub Patočka.

Taky mě napadá, že kontrola nakládání s těmi penězi by si zcela jistě nezadala s tou současnou "skandální"

Radikální levice musí připravit a uskutečnit světovou revoluci, všechno ostatní je házení hrachu proti zdi..

Josef Poláček - Manuální pracovník

Řecko a světová revoluce Neděle, 19.Července 2015, 13:12:1

Jenže, pane Morbicere, radikální levice namísto aby - alespoň v zásadních rysech seriózně - připravovala "světovou revoluci", tedy projekt nové, postkapitalistické společnosti, tak místo toho se utápí v bojích proti větrným mlýnům.

Naprosto dezolátní stav současné radikální levice je možno vypozorovat právě na tom, že jeden státeček, který nechtěl převzít odpovědnost za své dluhy, dokázala stylizovat do aureoly jakéhosi "bojovníka proti kapitalismu"; ačkoliv o kapitalismus samotný se tady nejedná a nikdy nejednalo.

---------------------------------------

Ostatně, ty recepty ze strany radikální levice se podle všeho nakonec nijak příliš neliší od receptů ze strany věřitelů - ostatně, holá ekonomická racionalita sama tu příliš mnoho možností nepřipouští.

Jediný rozdíl je v tom, že strana věřitelů a mezinárodní finanční instituce požadují, aby si Řekové n a p ř e d dali do pořádku své vlastní finance, a teprve poté jim budou poskytovány další potřebné finanční prostředky. Zatímco radikální levice po věřitelské straně žádá, aby do Řecka nekontrolovaně nalila další miliardy - s tichou nadějí, že Řekové to všechno neprošustrují tak jako dosud, ale že se díky té finanční injekci jejich ekonomika časem přece jenom nějak zvedne, a že časem své dluhy přece jenom začnou alespoň trochu splácet.

Tomáš Tožička - Praha

Pánové Pondělí, 20.Července 2015, 17:10:25

1. Řecký dluh je tvořen především tzv. záchrannými balíčky, což jsou spekulativní peníze z Německa a Francie. Řekové z nich neviděli takřka ani euro. Šly na splácení nesmyslných úvěrů, které si tyhle a další vlády mezi sebou nasmlouvaly.
2. Ano, pokud stát nemá na splácení, dochází k tzv. restrukturalizaci dluhu. Podle tabulek MMF k tomu mělo dojít už cca v roce 2012. Místo toho se dále zvyšovalo zadluženáí Řecka, což je asi tak, jako kdybyste někomu, kdo dluh u lichváře a nemůže ho zaplatit řekli, aby si vzal ještě větší úvěr u jiného lichváře.
3. Ano, právě oddlužení Německa, ale i dalších zemí ukázalo, že odpuštění ve spojení s dalšími granty dokáže nastartovat ekonomiku. Tím se samozřejmě pomůže i dalším zemím, protože mají odbytiště produktů a navýšení příjmů celé Unie.
3. Ano, šly by A PŮJDOU od daňových poplatníků, ale čím dříve by k tomu došlo, tím méně by to stálo.

Na tom se dnes shodují všichni ekonomové, kteří něco znamenají. Viz ty studie uvedené pod článkem.

V řecké krizi nejde o ekonomiku. Tam už je to tak špatné, že mezi praktiky i odborníky panuje shoda. Jde čistě o ideologii a boj proti vnějšímu nepříteli - líní a neschopní Řekové. Za chybné rozhodnutí populistických nacionalistů Merkelové a Schaubleho zaplatí všichni evropané drahou cenu.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Ekonomika a ideologie Úterý, 21.Července 2015, 12:18:58

"Jde čistě o ideologii a boj proti vnějšímu nepříteli" - ano, pane Tožičko, máte naprosto pravdu; například ten výrok o "populistických nacionalistech Merkelové a Schaublemu" je ryze ideologickým výlevem, bez jakéhokoli střízlivého ekonomického podkladu.

Tomáš Tožička - Praha

Vážený pane Poláčku, Úterý, 21.Července 2015, 13:20:26

ale jde o ekonomicky podložené prohlášení. :-)

Kdyby totiž ekonomicky uvažovali, nikdy by k takovému rozhodnutí nedošli. Domnívám se - a berte to jako proroctví, že pokud nastoupí v Řecku vláda, které se budou účastnit pravicové, či konzervativní strany, Německo bude jednou z prvních (ne-li první) zemí, která bude prosazovat nějakou formu oddlužení.

Ekonomická sázka na populismus a nacionalismus, který má Schauble v programu už dávno, je naopak motivována zajištěním hlasů z konzervativního voličstva, které je pravicovými médii už pět let masírováno propagandou proti Řekům, především střední třídě, nikoli proti nejbohatším skupinám, s nimiž jsou koncerny z EU jedna ruka.

Jiří Nushart - Telč

Nevím, zda to dobře chápu. Středa, 22.Července 2015, 09:36:26

Zdá se mi, že pan Poláček s panem Morbicerem nerozlišují mezi oddlužením doprovázeným případně rozvojovými programy a mezi dalším půjčováním na splácení dřívějšího půjčování. Obojí je pro ně stejné lití peněz. Já myslím, že ta PRVNÍ varianta může situaci řešit, zatímco DRUHÁ ne.

Pan Poláček: "Strana věřitelů a mezinárodní finanční instituce požadují, aby si Řekové n a p ř e d dali do pořádku své vlastní finance, a teprve poté jim budou poskytovány další potřebné finanční prostředky. Zatímco radikální levice po věřitelské straně žádá, aby do Řecka nekontrolovaně nalila další miliardy..."
Pokud má někdo nesplatitelný dluh, nemůže si n a p ř e d dát do pořádku své vlastní finance a situaci nevyřeší ani další půjčování na splácení dřívějších půjček. Trvání na splacení nesplatitelného může vést jen k vyostření situace.
Větu pana Poláčka bych tedy chápal jako vyjádření obavy, aby se i po případném oddlužení a zahájení podpůrných rozvojových programů situace vlivem špatně nastavených mechanismů a korupčních struktur neopakovala. Natvrdo řečeno, je to vlastně obava, že Řekové si neumějí spravovat své finance. S tímto přesvědčením ovšem není možné situaci řešit a je pak docela dobře pochopitelné i to "přání" takto přesvědčených, aby Řekové byli "potrestáni" (jako jakýsi trochu úchylný druh zpětné vazby), když si navíc ještě zvolili tu Syrizu a svoji "tvrdohlavost" prokázali i v referendu.

Jiří Nushart - Telč

Aleš Morbicer: "A proč vlastně v Evropě nenatiskneme 500 miliard eur a nedáme je Řecku, ať zaplatí všechny své dluhy?" Středa, 22.Července 2015, 09:54:23

To je zajímavá otázka a snad by to tedy někdo, kdo tomu rozumí, mohl vysvětlit. S tím, že peníze nevznikají tištěním jako hotovostní peníze (to je až následek), peníze vznikají v obchodních bankách stiskem na klávesnici počítače při poskytnutí úvěru nebankovnímu subjektu. Pořád se přitom tváříme, že peníze představují nějakou reálnou hodnotu, jejich hodnota je však podložena jen DŮVĚROU v jejich hodnotu.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Středa, 22.Července 2015, 12:30:22

Nikoliv, pane Nusharte, svůj výrok jsem mínil v jiném smyslu. Samozřejmě nejde o to, aby Řekové napřed "dali do pořádku své finance" v tom smyslu, že by napřed měli splatit své dluhy, a teprve poté by jim měly být poskytnuty další úvěry. To by byl za dané situace samozřejmě nesmysl.

Ale jde o to - jak sám píšete - že Evropa dospěla k závěru, že Řekové neumí spravovat své finance. A že tedy za daných okolností jim poskytovat další a další finanční injekce by znamenalo jejich vrhání do bezedné propasti.

Jde tedy jenom a pouze o to, aby mezinárodní společenství mohlo mít dostatečné důvody k předpokladu, že řecký finanční systém funguje racionálně a efektivně - a teprve poté má smysl do něj vlévat další finanční prostředky.

------------------------------


Pane Tožičko, Německo odmítalo paušálně oddlužit Řecko stejně tak (ještě) za doby pravicové vlády, jako za časů Syrizy. Vaše tvrzení, že Merkelová čeká jenom na to, až v Řecku se k moci zase dostane pravice, aby mu pak odpustila dluhy, tedy podkládá jakéhokoli reálného podkladu.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Středa, 22.Července 2015, 12:37:13

P.S. Ještě k té myšlence, že by se prostě mohlo vytisknout 500 miliard euro a dát je Řecku - napřed jsem myslel, že se jedná pouze o vtip; ale zdá se, že je to bráno vážně.

Prostě: byl by to absolutní finančně-ekonomický nesmysl. Peníze - ve své nejhlubší podstatě - opravdu nejsou jenom tím, co si nechá vytisknout emisní banka. Peníze jsou konec konců jenom reprezentantem r e á l n ý c h ekonomických hodnot. Takové "peníze navíc" by tedy nebyly podloženy žádnými reálnými hodnotami respektive produkty. Fakticky by nereprezentovaly o nic více hodnot, nežli peněžní žetony z dětských her. A jejich vržení na trh a jejich vydávání za pravé peníze by mělo pro celý finanční systém fatální důsledky. V podstatě stejně takové, jako kdyby někdo pouštěl masově do oběhu falešné bankovky, které si doma vytiskl na kopírce.

Jiří Nushart - Telč

Josefu Poláčkovi Středa, 22.Července 2015, 13:08:6

Domnívám se, že peníze se nevytváří jejich tisknutím emisní bankou. Tištění peněz je až následek vzniku bezhotovostních peněz ( peníze ve formě čísel na účtech tvoří většinu peněz). Ty vznikají v obchodních bankách při poskytnutí úvěru nebankovním subjektům. Množství vznikajících peněz v obchodních bankách je centrální bankou regulováno jen zprostředkovaně. Množství peněz v oběhu se tedy vlastně víceméně rovná celkovému objemu poskytnutých úvěrů.

Vojtěch Klusáček - Brno

Monetizace Středa, 22.Července 2015, 18:29:1

Ještě že v Japonsku žádné Poláčky nemají, a tak tisknou v centrální bance peníze na plný plyn, skupujíce za to státní dluh. Natvrdo - monetizují. Nezdá se, že by to mělo nějaké nepříznivé důsledky. Natož fatální.

Problém je v tom, že zatím je to v systému zařízeno tak, že aby nějaké reálné hodnoty vznikly, musí být napřed výhled, že je někdo za něco koupí. Holt je to tak v kapitalismu zařízeno. Proto systém s expanzivní tvorbou reálného zboží, reálných hodnot, měnovou expanzi přímo potřebuje. Jak správně podotkl Jiří Nushart, tahle emise nových peněz do oběhu se děje v komerčních bankách, poskytováním dalších a dalších úvěrů v systému dílčích rezerv, tj. poskytováním úvěrů krytých vlastním kapitálem jen z malé (velmi malé) části. Zbytek, ta většina úvěru, prostě vznikne. Jen tak. Out of air.

Což ovšem znamená, že se s penězi do systému dostává nutně i dluh. Nové peníze proti novému dluhu, aby se zaplatilo nové zboží, které produkují při rostoucí produktivitě práce ti samí zaměstnanci. Monetizace, skupování suverénních dluhů centrální bankou, je jedna cesta, jak této závislosti na dluhu soukromým subjektům alespoň z části vymanit. Při měnové expanzi, bez níž se systém neobejde.

Vojtěch Klusáček - Brno

Středa, 22.Července 2015, 18:33:4

...a pak tu ještě vzniká otázka, kolik musí být v Řecku nezaměstnaných, aby Němci a mezi nimi Josef Poláček konečně nabyli pocitu, že svůj, řecký, finanční systém spravují dostatečně odpovědně.

Vojtěch Klusáček - Brno

Středa, 22.Července 2015, 18:37:10

Čili - pro Aleše Morbicera - ono proč ECB nenatiskne nějaké ty miliardy eur navíc a řecký dluh jednoduše nevykoupí...

...se dá odpovědět - proč ne? Japonsko už to dělá - a ve velkém.

Martin Pleva - pedagog, Brno

Situace je vlastně jednoduchá, dokonce tak, že by jí p. Poláček mohl rozumět ihned, kdyby chtěl Středa, 22.Července 2015, 21:03:52

Pokud někdo má dluh, který nemůže zaplatit (což p. Poláček uznává), pak jsou jen dvě možnosti, jak takovou situaci řešit: Buď dluh odpustíme, zrušíme, ignorujeme atd. (je jedno, jaké slovo použijeme), nebo můžeme dlužníkovi půjčovat na splátky oněch dluhů a tím jej zaplétat do dluhů nových, říká se tomu taky vytloukání klínu klínem. Přesně tuto druhou, ekonomicky debilní cestu zvolili evropští politici. Důvod je ovšem zřejmý: Nejde ani tak o splácení dluhu jako takového, ale o stav závislosti a o vnucování neoliberálních reforem, což v nejkritičtějších bodech krize mnozí politici a ekonomové již zcela otevřeně přiznávali...

Takže podle názoru většiny rozumných lidí Řecko naopak potřebuje "Marshallůn plán" na rozhýbání ekonomiky, což by bylo skutečnou pomocí a skutečnou investicí, mj. i do budoucího reálného splácení dluhu. Místo toho jsou rozhodnutím Merkelové a spol. opravdu prošustrovány miliardy, nikoli ovšem - a to je natvrdlíkům potřeba stále opakovat - na vydržování "líných Řeků" ani na nastartování jejich ekonomiky, nýbrž na podporu finančního sektoru.

A když p. Poláček pořád opakuje mantru německého mainstreamu o nevýkonném řeckém státní aparátě, měl by zodpovědět otázky:
- proč věřitelé požadovali a požadují snižování platů, důchodů, zvyšování DPH a redukci sociálních výdajů, jak to zvýší výkonnost řecké státní správy?
- proč se v nejnovějším návrhu objevují takové kuriózní hlouposti jako prodlpužení otvírají doby lékáren a pekáren, jak to u všech všudy zvýší výkonnost státní správy?
- proč věřitelé odmítali a do značné míry stále ještě odmítají zdanění bohatých, jak tohle po všech čertech zlepší řeckou státní správu?
A poslední otázka: I kdyby Řecko od zítřka vybudovalo nejdokonalejší státní správu na světě, jak to byť o jediné euro sníží dosavadní (podle samého Poláčka nesplatitelný) dluh této země?

Ono to chce, p. Poláčku, aspoň chvíli přemýšlet vlastní hlavou a nepapouškovat nesmysly z německého mediálního mainstreamu...

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Je to opravdu úplně jednoduché, pane Plevo Středa, 22.Července 2015, 21:45:50

Kdyby Syriza skutečně chtěla odpovídající zdanění nejbohatších, tak by to "nenavrhovala", ale prostě by to udělala. Nikdo zvenku totiž nemá moc jí to zakázat.

Jak dlouho že už je Syriza u moci? Proč tedy hned o volebním večeru, kdy tak přesvědčivě vyhrála volby, nevystoupila s jasným prohlášením typu: "My, Syriza, my, radikální levičáci, jsme vyhráli, a máme teď moc. Řecko je naše. Takže vy, bohatci a oligarchové, kteří jste si doposud jenom odkláněli peníze do zahraničí a všemožně jste se vyhýbali placení daní, od zítřka budete platit jako mourovatí."

Nic takového však Syriza neprohlásila, a ani neudělala.

Ono to chce, p. Plevo, aspoň chvíli přemýšlet vlastní hlavou a nepapouškovat nesmysly ruské propagandy.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Kolaříku, Čtvrtek, 23.Července 2015, 09:24:30

jste schopen a ochoten připustit, že ne každý, kdo kritizuje současné evropské elity za jejich řeckou politiku, je nebo musí být nutně Putinův agent? Pokud ne, pak máte stalinistické myšlení jako vyšité...

A pokud jde o to, proč Syriza nezdanila atd., ona to navrhovala při jednáních s věřiteli, protože ti od ní chtěli slyšet, kde vezme peníze jako alternativu neoliberálních reforem. Návrhy na zvyšování daní pro firmy a bohaté byly však věřiteli odmítány - jsou o tom i doklady v mainstreamových médiích.

Nyní se něco v této věci jistě stane, avšak problémem je, že součástí "dohody" je i klauzule, že jakékoli návrhy zákonů, které se týkají řeckého státního rozpočtu, musejí být předem schváleny věřiteli. Což je mimochodem flagrantní popření principů parlamentní demokracie...

A pokud jde o daňové úniky, mohl byste vědět, že je nelze postihnout v rámci jedné (nota bene malé a chudé) země, nýbrž minimálně na celoevropské úrovni. Syriza žádala žádala Evropu a zejm. Německo o spolupráci, leč bez valné odezvy.

Čili pokud zde chcete zastávat ten arcinesmysl, že totiž Syriza vlastně hájí zájmy řeckých oligarchů, tak byste musel odpovědět na otázku, proč je tedy vůči ní vedena taková kampaň (mimo jiné i doma, v médiích vlastněných oněmi oligarchy)?

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

Čtvrtek, 23.Července 2015, 09:45:42

emotivní reakce stranou nyní jde reformy. Neschopnost Řecka zvládat klientelismus , oligarchii, korupci a daňové úniky by byl blok a ti co si myslí že by měnové experimenty s nějakou náhradou eura pro Řecko nebyla ekonomická a politická pohroma, by se měli důkladně seznámit se strukturou řeckého obchodu, chabou reakcí exportu na interní devalvaci, která je už dnes obrovská, a bilancemi firem a domácností.

Tomáš Tožička - Praha

Pane Dolejši, Čtvrtek, 23.Července 2015, 11:36:31

není jasné, o čem mluvíte. Pokud o tom, že řecké opuštění eurozóny by byla tragédie pro věřitele i dlužníka, máte pravdu - to by byl experiment, kteráý racionální experti hodnotí jako sebevraždiu eurozóny a možná i EU.

Pokud mluvíte o komplementární měně, pak byste se, jak jistě víte, samozřejmě mýlil. Ta nemá nahradit Euro a navíc nejde o experiment, ale o úspěšně vyzkoušený postup.

Také bych Vás rád upozornil, že Řecká krize nemá nic společného s neblahými jevy jaké popisujete, těmi je totiž celá EU prolezlá odshora dolů - na východě víc než na jihu či západě. Problém Řecka byla panika na trhu a neochota poskytovat standardní kredity. Řecko mělo jasně kritické indikátory předlužení už dlouho a nikoho to netrápilo, ještě mu poskytovali další úvěry na nesmyslné nákupy - vlastních firem.

Za situaci v Řecku nesou mnohem spíš odpovědnost věřitelé a Troika, než naprostá většina řeckých voličů.

Navíc se aproximativní ekonomové pořád drželi vize udržitelné dluhu, až do minulého měsíce, kdy MMF jasně řeklo, že další úvěry jsou nesmysl a je třeba oddlužení. Ale i MMF to mělo vědět dřív, protože ty indikátory předlužení se zase tak moc nezměnily za poslední tři pět let... A to taky odpověď pro p. Poláčka - před nástupem Syrizy se všichni domnívali, že to nějak půjde, i když už tehdy čísla byla jasná a nejkritičtější ze všech dluhových krizí v posledních dekádách.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Čtvrtek, 23.Července 2015, 13:05:51

Pane Nusharte, i ty úvěrové peníze, o kterých píšete, musí být - nemá-li se jednat právě jenom o ty dětské hrací žetony - být kryty nějakými r e á l n ý m i hodnotami.

Úvěr je v tomto smyslu prakticky jenom a n t i c i p o v a n á budoucí hodnota. Dávám někomu úvěr - s tím předpokladem, že on za pomoci těchto prostředků dokáže vytvořit hodnoty realizovatelné (zpeněžitelné) na trhu, přičemž tato nově vytvořená hodnota převýší výši poskytnutého úvěru, takže onen příjemce úvěru bude schopen jak mně vrátit původní sumu, tak i mně zaplatit úroky (můj zisk), tak i docílit vlastního zisku.

Takže, ještě jednou: tyto peníze prostě m u s í být kryty reálnými hodnotami (byť i v daném okamžiku třeba jenom anticipovanými). Kdyby se ale vytisklo těch 500 miliard a prostě se nalily do dezolátní řecké ekonomiky, nebyly by tyto peníze kryty prakticky ničím.

-------------------------------------------------

Pan Pleva: opravdu mi není nic známo o tom, že by věřitelská strana nějakým způsobem bránila řecké vládě "zdanit bohaté". A jak správně připomíná pan Kolařík, ani by ji v tom nijakým způsobem bránit nemohla. Dokonce i z kontextu toho, co píšete Vy, vyplývá zcela jednoznačně, že se jednalo ve skutečnosti nikoli o to, "zdanit bohaté" - nýbrž o to, dodatečnými odvody zatížit produkční sféru. "Zdanit kapitalisty" - to je klasické bojové (a ideologické) heslo radikální levice; jenže, bohužel, za podmínek volnotržní ekonomiky zatížení ekonomických subjektů daněmi nad určitou hranici má vzápětí jediný důsledek - totiž drastické přiškrcení celé ekonomiky.

Jestliže tedy Syriza pro řešení řeckých ekonomických problémů neměla žádný lepší nápad nežli právě tenhle ekonomický nesmysl, pak ovšem naprosto není divu, že byl ze strany mezinárodních finančních institucí odmítnut.

----------------------------------------

Pan Tožička: nu ano, před nástupem Syrizy se skutečně jevilo možným, že "to půjde" - řecká ekonomika totiž díky provedeným reformám začala vykazovat určité přebytky, a byla tedy určitá naděje, že po určitém - bezpochyby náročném - přechodném období zvládne obojí: vlastní růst i splácení úvěrů. Nástupem Syrizy se ovšem vše změnilo, a tato naděje se rozplynula.

A co se týče toho oddlužení: v podstatě už i Merkelová nedávno veřejně připustila, že nepočítá s tím, že by Řecko splatilo své závazky v plné výši. Zmínila například restrukturalizování řeckých dluhů, jejich převedení na dluhy s mnohem nižším (nekomerčním) úrokem.

Jde o to, že Merkelová odmítá o f i c i á l n í odpuštění řeckých dluhů z principiálních důvodů - jak se vyjádřila, něco takového nesmí být přípustné v rámci systému eurozóny. To jest: ona by to zřejmě považovala za fatální signál, který by svým působením mohl podkopat celý tento systém, a tím nakonec i ekonomický základ Evropské unie jako takové.

Nehledejme tedy křečovitě jakési démonické úmysly u evropských politiků pro jejich důsledný postoj vůči Řecku; o oprávněnosti jejich argumentace je samozřejmě možno vést diskuse, ale v každém případě pro svůj postoj mají naprosto racionální důvody.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

Ad TT Čtvrtek, 23.Července 2015, 21:08:12

Je škoda že nevnimate co se vám říká. Je to jsk s hluchym. Vaše vec- ale v MMF by asi koukali co jim prisuzujete za myšlenky. Urcite si nemysli o penezich a dluzich to co vy. Méně kázání a více ekonomie byasi neuskodilo. No jak myslite

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Poláčku, Pátek, 24.Července 2015, 08:28:52

jste opravdu trapný.
Až mi vysvětlíte, jaký je rozdíl mezi pojmem "zdanit bohaté", což po Syrize chcete, a "zdanit produkční sféru", což po ní nechcete, pak může diskuse pokračovat.

Aleš Morbicer - Ostrava

Pátek, 24.Července 2015, 10:46:51

Tak teď jsem se dočetl, že průmyslová výroba Řecka odpovídá průmyslové výrobě Česka za 9 dnů.
(slovy: devět dnů)
To je tedy síla a raději si to ještě ověřím.

Opravdu nepochopím, jak mohli Řekové nechat své skrz naskrz zkorumpované vlády, aby léta rozhazovaly jako ropní šejkové,,,,,,,,,,,,,,,,,,,, ???

Martin Profant - Praha 7

Aleši Morbicerovi Pátek, 24.Července 2015, 11:07:51

Že by ze stejných důvodů, proč nechávají Češi rozhazovat své zkorumpované vlády?
Ale poctivě: V Řecku vznikla v době těch zkorumpovaných vlád slušná síť dálnic, šla nahoru energetická infrastruktura, letiště a pláže na ostrovech (nezbytné pro rozvoj turismu, při vylovených mořích často životně nutného). Probíhal zřetelný rozvoj sociální infrastruktury, včetně vzdělanostní.
Nechci situaci idealizovat, samozřejmě tam byla -- a asi je -- masivní korupce, neschopnost vybírat daně, absurdní výdaje na zbrojení.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pátek, 24.Července 2015, 13:44:59

Pane Plevo, rozdíl mezi pojmem "zdanit bohaté" a "zatížit produkční sféru" leží prostě v tom, že v prvním případě se zdaní o s o b n í soukromé majetky zámožných osob; zatímco v druhém případě se dodatečnými daněmi zatěžují produkční f i r m y. Snad není opravdu tak těžké, tento rozdíl pochopit.

Martin Pleva - pedagog, Brno

P. Poláčku, Pátek, 24.Července 2015, 16:00:44

jenže ty "soukromé majetky zámožných osob" pocházejí ze zisků firem, jichž jsou tyto osoby majiteli.

Ale i tak jste vedle, Syriza chtěla zdanit příjmy bohatých nad 500 000 euro (věřiteké zatrhli), dále bude rozšířena daň z luxusu (prošlo) a poprvé v řeckých dějinách budou zdaněna rejdařství. Daň z hazardu neprošla.
Osobně bych ovšem také doporučoval Syrize danit bohaté teď už zcela bez ohledu na věřitele a na tu potupnou doložku, o které píšu výše.

20150614_163758_2_

Jiří Kubička - psycholog, Praha

Aleši Morbicerovi - jak mohli Řekové nechat své vlády rozhazovat? Sobota, 25.Července 2015, 00:50:7

Podle tohoto zdroje:
http://zpravy.aktualne.cz/finance/prijmy-cechu-jsou-pod-prumerem-eu-nove-porovnani-zemi/r~302fd7ba2a3411e586d30025900fea04/http://zpravy.aktualne.cz/finance/prijmy-cechu-jsou-pod-prumerem-eu-nove-porovnani-zemi/r~302fd7ba2a3411e586d30025900fea04/
byly v roce 2013 průměrné říjmy Řeků dle parity kupní síly zhruba na úrovni České republiky a o fous vyšší než na Slovensku. Přitom výkon řecké ekonomily je bližší Bulharsku než Česku. Předchozí vlády dokázaly Řecku zajistit slušnou životní úroveň, uspořádat olympiádu, mít silnou armádu atd. Ty vlády byly velmi úspěšné.

Otázka je, jak může dnes Syriza na tyto úspěchy navázat, zabránit tomu, aby příjmy Řeků klesly na úroveň třeba toho Bulharska.

Možnosti, které mě napadají:
a)Řecko je malé a bohatší státy si můžou dovolit ho dotovat a z politických důvodů to budou dělat, tak jako bohatší státy USA dotují Missisipi, Alabamu atp.

b)Nastane řecký hospodářský zázrak po té, co bude Řecko oddluženo.

c)Ukáže se, že životní úroveň Řeků je čistě věc politického rozhodnutí, stačí když to Merkelová bude myslet s Řeky dobře.

d)Strany podobného zaměření jako Syriza zvítězí v celé Evropě a dobře se budou mít úplně všichni.

Všechny možnosti jsem asi nevyčerpal.

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Pane Plevo, bylo by dobré, kdybyste nelhal Sobota, 25.Července 2015, 08:17:59

"Syriza chtěla zdanit příjmy bohatých nad 500 000 euro (věřiteké zatrhli)"

Znovu Vás upozorňuji, že to je směšná lež. Kdyby to Syriza chtěla udělat, tak by to "prostě udělala" - a to jako první věc ode svého převzetí vlády.

Víte, pane Plevo, možná na to máte jiný názor, ale osobně se domnívám, že lhát není správné.
Co myslíte, že by Vám na to řekl papež František?

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

A kromě toho, může to udělat i teď Sobota, 25.Července 2015, 08:39:26

Nad rámec dohod s věřiteli může Syriza klidně ještě navíc pořádně zdanit bohaté - je to její výsostné právo, nikdo jí to nezakazuje, a iniciativě se meze nekladou.

Jenomže heslem Syrizy od začátku nebylo "Bohatci, třeste se", nýbrž "Evropo, třes se."

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Napřed si musí ale mimo jiné došlápnout na své banky Sobota, 25.Července 2015, 08:45:6

které nejbohatším klientům radí a pomáhají s vývodem kapitálu do zahraničí.

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

M. Pleva: "Daň z hazardu neprošla." Sobota, 25.Července 2015, 09:19:57

Neprošla kde? V řeckém parlamentu? Kdy tam byla předložena?
Takže hazard Syriza taky nezdaní. No, pěkně to tedy vede. Hlavně že si hraje na velké levičáky.

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Jinými slovy, pan Pleva se nám snaží namluvit Sobota, 25.Července 2015, 09:52:22

že věřitelé kategoricky trvali na tom, že Řecko musí být a zůstat daňovým rájem.
Ano, už to vidím jak živé, jak ten nenáviděný Schauble zakazuje Syrize, aby zavedla daně aspoň podobné těm německým.
Skutečně, už to vidím jak živé.

Vojtěch Klusáček - Brno

Sobota, 25.Července 2015, 09:59:13

Že věřitelská strana odmítla návrh na zdanění nejbohatších a posílení daňové progrese (odmítla ve smyslu - zavedete a nedostanete další úvěr), hlásili i na Österreich 1.

Jd_leto_08

Jiří Dolejš - Praha

Sobota, 25.Července 2015, 10:41:40

"daňové ráje" v EU jsou zejm. Kypr, ale i Irsko - Řecko v tomto ohledu zdaleka není jediné a top. A pokud jde o navržené reformy tak kromě DPH jde i o vyšší daň z příjmu korporací. V návrzích bylo až 28% (u nás 19%). Takže to téma na stole je - samozřejmě protiargument vlastníků kapitálu je že se stáhne z Řecka. Na druhou stranu vnitřní devalvace zlevňuje akvizice. Vše rozhodne stabilita prostředí a kvalita nabídky investičních příležitostí. Turistický průmysl jako stěžejní řecké odvětví poběží nějak dál.

Vojtěch Klusáček - Brno

Sobota, 25.Července 2015, 11:26:49

Tak jistě bude věřitelská strana vetovat vyšší korporátní daň, když chce podniky zejména veřejné služby privatizovat, do rukou vlastních exponentů. Přece nenechají plnit rozpočet a platit vládu dluhy z vlastních plánovaných zisků.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Sobota, 25.Července 2015, 12:44:40

Naprosto přesně jádro věci protentokrát vystihl pan Kolařík: při všech těch hororových zvěstech ze strany fundamentalistické levice o tom, jak nelidští věřitelé ze strany evropských zemí chtějí vnucenými reformami umořit řeckou ekonomiku, by neškodilo si uvědomit, že tyto státy v podstatě "nutí" Řecko jenom k tomu, aby si - konečně - zavedlo takový fiskální systém a státně administrativní aparát, který tyto státy u s e b e s a m ý c h mají zavedené už dávno!! A jmenovitě v případě Německa se skutečně nezdá, že by takto organizovaný fiskální a administrativní systém vedl k nějakému drastickému rozvratu domácí ekonomiky...

Vojtěch Klusáček - Brno

Sobota, 25.Července 2015, 18:19:55

V tom případě vládne v Japonsku vláda fundamentalistické levice

Německo pouze - vystrašeno na počátku tisíciletí přechodem k euru - zavedlo, ani ne moc paradoxně za levicové Schröderovy vlády, v praxi tvrdou vnitřní devalvaci, stlačení nákladů na pracovní sílu, v podobě sociální reformy Harz IV. Nyní těží na jedné straně z aktuální čelní pozice v evropské sociálním závodu na dno, na druhé straně z vlastní síle ekonomiky nepřiměřené láci eura (jehož kurz je zprůměrováním hospodářských sil jednotlivých zemí, pro evropský jih příliš tvrdé, pro Německo příjemně měkké) spolu s nízkými úroky dluhopisů, neboť jsou v důsledku krize na jihu Evropy a díky ní investory vyhledávány jakožto bezpečná úložka pro volné prostředky. Těmito dvěma způsoby Německo vydělává na evropské krizi přímo, zároveň se jedná o klasickou hru s nulovým součtem, ztráty jednoho jsou zisky druhého.Ne že by to tedy běžným obyvatelům Německa k něčemu výrazně bylo, indexem chudoby a podílem prekární práce se drží na čelních místech z celé Evropy.

Přičemž zbytek Evropy, zejm. jih, se plácá v různě silně vyjádřené sekulární stagnaci, tj. nepatrným hospodářským růstem, anebo poklesem, s deflačními tendencemi a chodem hospodářství hluboko pod potenciálem, s nevyužitými produkčními kapacitami a vysokou nezaměstnaností. V Řecku je tento celoevropský problém jen jako pod lupou, zvětšen do důsledků. I Německo samotné koneckonců už začíná pociťovat výpadek v kupní síle a poptávce jihu, ztrátami u v jednotkách procent hospodářského výkonu nerealizovaných exportů, jak dokládá kupř. doc. Švihlíková.

Německý způsob není řešení, nýbrž součástí problému, navíc založený do značné míry na tom, že k těmže krokům zbytek Evropy zatím ještě do důsledku nesáhl. Dost blízko paradoxu hlediště, asi jako když se jeden z diváků postaví a začne druhé poučovat - kdybyste se postavili taky, budou vás bolet nohy, ale uvidíte. Tak jako já.

Vojtěch Klusáček - Brno

Sobota, 25.Července 2015, 18:40:10

K tomu Německem úspěšně Evropou tlačená agenda vyrovnaných rozpočtů, v podobě fiskálních kompaktů a finančních ústav, vylučuje byť to nejumírněnější levicové řešení, keynesovskou stimulaci. Jakže to před časem říkala Merkelová? Aby nějaké volby už hospodářskou politiku nemohly změnit. V zásadě se splnil sen Margaret Thatcherové - teď teprv platí její heslo TINA, there is no alternative. Žádná alternativa k jediné hospodářské politice, austerity, žádná alternativa k jedné jediné ekonomické škole. V zásadě neoklasická ekonomie psaná do ústavy. Vedoucí úloha KSČ hadr.

Ja

Honza Macháček - chemik, Neratovice

Úspěchy propagandy Neděle, 26.Července 2015, 11:22:4

Německé propagandě se zjevně v Mnichově podařilo před Pavlem Kolaříkem zatajit, že podle diktátu Trojky musí každý nový řecký zákon před řeckým parlamentem schválit zástupci protektorů, natož aby. se k němu doneslo, že Trojka kategoricky zakázala Řecku dělat jakékoliv reformy před koncem vyjednávání: zejména zástupci eurozóny, samozřejmě v čele s představiteli Německa, trvali na tom, že nepřichází v úvahu žádná dílčí dohoda, jedině celkové ujednání (čímž nikdy nemysleli nic jiného než bezpodmínečnou kapitulaci Řecka), a že jakýkoliv řecký krok neschválený Trojkou budou považovat za projev nepřátelství, kterým veškeré snahy o dohodu padnou.

Varovné je, zvlášť jestli se nepletu, že Josef Poláček žije také v Německu, že jemu zcela uniká i německá sociální situace a její vývoj. U nás, v Česku, chudé německé kolonii, jsou iluze o německém blahobytu pochopitelné. Možná i Řekové by ve skutečnosti ocenili, kdyby jim Německo doopravdy vnucovalo přesně to, co má samo, například německou minimální mzdu. Skutečný stav německého hospodářství, jak už ho popsal Vojtěch Klusáček, je nicméně děsivý. Děsivý zejména tím, že od chvíle, kdy se Angela Merkelová rozhodla selhání hospodářské politiky švábské hospodyňky zakrýt prohlášením o selhání multikulturalismu, roste v Německu xenofobie, podobně jako v Česku, a čím dál víc hrozí triumfální návrat nacismu.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Kapitalismus a ekonomická racionalita Neděle, 26.Července 2015, 12:26:8

Pane Klusáčku, Vaše poslední dva příspěvky jsou - v rámci celé diskuse - jedny z velmi mála, které mají v zásadě věcný charakter. To jsou téze, o kterých je možno diskutovat.

Nicméně, i tak je nutno konstatovat, že značná část levice má stále naprosto zásadní problémy s tím, rozlišit dvě principiálně odlišné sféry:

~ kapitalismus jako specifický ekonomický model na straně jedné

~ holou ekonomickou racionalitu na straně druhé.

Je možno - a nutno - kritizovat kapitalismus se všemi jeho negativními projevy; ale nemá sebemenšího smyslu spolu s tímto kapitalismem házet přes palubu veškerou ekonomickou racionalitu. Právě o tohle se pokusil socialismus, zákony reálné ekonomiky vyřadit ze hry, pouze administrativním rozhodnutím byrokratického centra. Je známo, jak to dopadlo; kromě jiného pod příkrovem plánovaného hospodářství vzkvétala černá ekonomika, řídící se čistě ekonomickou realitou nabídky a poptávky, reálného plnění za reálné protihodnoty. Zkrátka, každý ekonomicky činný aktér hledí především na svůj vlastní zájem, za svůj výkon očekává reálnou protihodnotu. To platilo jak pro onu reálnou ekonomiku za socialismu, a neméně to platí i pro současné Řecko a jeho věřitele. To nemá s nějakým kapitalismem nic společného, je to základní zákon ekonomických aktivit člověka vůbec.

Teď k jednotlivým tézím. Jestli kapitalismus znamená, že "zisk jednoho znamená ztrátu druhého"? Na jedné straně bezpochyby ano; kapitalismus je založen na konkurenci, a každý ekonomický subjekt se přirozeně snaží dosáhnout co největšího vlastního prospěchu respektive zisku. Výsledkem je samozřejmě nerovnost v dosažených výsledcích. To platí uvnitř jedné (státní) ekonomiky, tak i mezi ekonomikami různých států.

Na straně druhé - je skutečně možno právem tvrdit, že kapitalismus je j e n o m nerovné přerozdělování? Že tedy dejme tomu německá ekonomika profituje jenom z propadů ekonomik jižních? Vezměme si třeba takové Španělsko: nebyla jeho celková životní úroveň (dejme tomu měřená počtem spotřební elektroniky v domácnostech) dokonce i v dobách krize stále ještě podstatně větší ve srovnání s léty šedesátými? Není tomu tedy tak, že i přes rozdílně rychlý rozvoj ekonomik (a případné stagnace či propady) i kapitalistická ekonomika stále ještě přináší stálý vzestup produktivity, a tedy i vzestupu životní úrovně všech?

Německo: ano, Německo v současné době skutečně do jisté míry profituje z finanční krize, neboť s pověstí nejbezpečnějšího přístavu pro peníze mohou německé banky dokonce požadovat n e g a t i v n í úroky! Na straně druhé je nutno si uvědomit, že - až definitivně dojde k tomu, že část řeckých dluhů bude nutno odepsat - právě toto Německo jako největší věřitel ponese také největší ztráty.

Německý ekonomický pořádek: ano, tzv. "Agenda 2010" německého sociálnědemokratického kancléře Schrödera skutečně velmi citelně osekala do té doby platící systém sociálního zabezpečení; a slovní spojení "Hartz IV" (tj.: podpora v nezaměstnanosti nazvaná podle tvůrce reformy Hartze) se v Německu natrvalo stalo pojmovým symbolem pro život na hranici chudoby.

Jenže: Schröder tuto reformu prostě provést musel, německá ekonomika se v té době nacházela v trvalé stagnaci, a velkorysý systém sociálního zabezpečení (včetně právě podpory v nezaměstnanosti) byla jejím trvalým "Klotz am Bein", železnou koulí u nohy. Sám jsem poznal vícero takových, kteří si p ř e d reformou velice spokojeně žili z podpory v nezaměstnanosti - a až p o reformě se u nich náhle probudil zájem o to, najít si nějaké zaměstnání. (I když, v mnohých případech se tento zájem omezoval spíše na to, dostat potvrzení o tom, že práci sehnat nemohou, aby i nadále mohli žít ze zvýšené podpory.)

A - nedá se nic dělat, to je prostě fakt - byla to právě tato reforma sociálního a pracovního sektoru, která německou ekonomiku vysloveně pokropila živou vodou, a ze které německá ekonomika dodnes čerpá svou sílu a energii.

Že to všechno je doprovázeno negativními sociálními dopady? - Ano, dozajista; a je chronicky známou skutečností (a v podstatě naprosto ostudným stavem), že právě i v tom relativně bohatém Německu jsou statisíce zaměstnanců, kteří pracují na plný úvazek, k tomu mají třeba ještě vedlejší zaměstnání - a přesto nedokáží ze svého platu uživit sebe a svou rodinu, takže musejí dodatečně pobírat ještě onen "Hartz IV".

Ano, to všechno je pravda; a jak řečeno, z humánního hlediska se jedná o stav vyloženě ostudný.

Ale na straně druhé, kdyby se tehdy ta Schröderova reforma neprovedla, bylo by v současném Německu prakticky s jistotou o několik miliónů lidí víc, kteří by - v důsledku stagnující ekonomiky - neměli v ů b e c ž á d n o u práci!

Z této perspektivy je pak možno mít nemalé pochopení pro to, že Němci požadují i od jiných zemí (jmenovitě od těch které jsou v ekonomické krizi), aby si svůj ekonomický a pracovní systém zreformovali obdobným způsobem, jako oni sami. Tyto reformy samozřejmě neodstraní - dokud bude existovat kapitalistická ekonomika - sociální rozdíly, a ani relativní chudobu částí obyvatelstva; nicméně se to jeví stále ještě lepší alternativou ve srovnání s přebujelým sociálním státem a byrokratickým aparátem a la Řecko, který reálnou ekonomiku strhává ke dnu.

Ještě jednou: kapitalismus jako takový samozřejmě plodí sociální rozdíly a sociální nespravedlnost, a vždycky ji bude plodit. Ale pro současné Řecko se nejedná o nic jiného, nežli aby začalo respektovat holou ekonomickou racionalitu. V rámci kapitalismu, bezpochyby - ale nedá se nic dělat, v tuhle chvíli žádnou jinou alternativu k tržní (a tedy kapitalistické) ekonomice prostě nemáme.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Protektorát Řecko? Neděle, 26.Července 2015, 12:31:32

Ano, pane Macháčku, věřitelská strana (reprezentovaná tzv. "Trojkou") skutečně svým způsobem postavila Řecko i s celým jeho parlamentem pod kuratelu.

Stalo se to ovšem až v důsledku toho, že jmenovitě vládní Syriza se projevila jako extrémně nespolehlivý partner, který se necítí být vázán žádnými svými sliby.

A jestliže věřitelská strana byla ochotná Řecku ještě jednou poskytnout celé desítky miliard, pak jedině pod tou zárukou, že pro tentokrát se už Syrizou definitivně nenechá vodit za nos. A proto to ujednání, že Syriza (respektive řecký parlament) nemá právo přijímat zákony měnící dohodnuté reformy, pokud by tyto kroky neschválila Trojka. - Řecká strana ovšem měla naprostou svobodu v tom, toto ujednání nepřijmout; s tím důsledkem ovšem, že ty další miliardy prostě nebudou.

Martin Pleva - pedagog, Brno

No, vidíte, p. Poláčku, Pondělí, 27.Července 2015, 12:50:42

kdy už konečně pochopíte, že ta alternativa k současnému kapitalismu se může zrodit jedině tak a jedině skrze to, že onu "ekonomickou racionalitu", jak vy ji popisujete, začneme zpochybňovat a popírat?

Protože jinak se budeme stále točit v kruhu, jak se ostatně tragikomicky točí v kruhu i vaše "argumentace": Ano, je to sociálně často hrozné a smutné, ale nic se nedá dělat, taková je ekonomická racionalita, kterou je třeba respoektovat, dokud někdo nepřijde s nějakým (pro vás dostatečně) důvěryhodným konceptem akternativy ke kapitalismu.
Jenže s takovýmto přístupem a takovýmto způsobem uvažování, jaký předvádíte, se zcela neomylně k žádné alternativě nikdy nepropracujeme. Vy jste si ji přímo programově zakázal právě tím, jak bezvýhradně přijímáte současný stav a jeho ideologii, ba i tu nejhrubší propagandu. Nasadil jste si klapky na oči a naordinoval rezignovanost - a pak se nemůžete divit, že před sebou nevidíte žádnou cestu.

Martin Pleva - pedagog, Brno

Jinak, bravo Macháček a Klusáček... Pondělí, 27.Července 2015, 12:53:29

rozdrtili na padrť nesmysly P. Kolaříka a J. Poláčka...

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pondělí, 27.Července 2015, 12:56:54

Pane Plevo, mé poslední výklady jsem otevřel konstatováním, že levice má stále problémy dokázat rozlišovat mezi tím, co je kapitalismus, a co je holá ekonomická racionalita.

Snad byste si tuto větu měl ještě jednou přečíst; a hlavně, zkusit o ní přece jenom trochu zauvažovat.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Řecko, politika austerity a Portugalsko Úterý, 28.Července 2015, 12:19:41

Ve stávajících diskusích o situaci v Řecku je ze strany zastánců Syrizy stále líčen obraz, jak mezinárodní finanční instituce (a především Německo) z jakýchsi démonických motivů dohánějí řeckou ekonomiku do naprostého rozpadu tím, že ji nutí k přísným úsporným opatřením. A jako alternativa se uvádí program zcela opačný, totiž masivní investice na podporu konjunktury.

Při všech těchto spekulacích o tom, jak bude a jak by mělo být lépe, se zcela opomíjí, že situace v Řecku má svůj zcela konkrétní a reálný předobraz, a to sice ve vývoji v Portugalsku. Nebude tedy nijak na škodu se na situaci v Portugalsku podívat blíže.

Portugalsko se ke konci prvního desetiletí tohoto století dostalo do ekonomické krize, kterou tehdejší (socialistický) předseda vlády Sócrates chtěl překonat - právě takovým miliardovým programem na podporu konjunktury. Jediným výsledkem ovšem bylo masivní zadlužení země, takže Portugalsko se v roce 2011 ocitlo - stejně jako teď Řecko - bezprostředně před státním bankrotem. Před tímto bankrotem Portugalsko zachránily jenom kredity ve výši 78 miliard euro, které byly garantovány onou známou "Trojkou", která je přítomna i nyní v Řecku. Tato Trojka Portugalsku nařídila rigidní úsporný program - stejně jako teď Řecku. Trojka provádění tohoto úsporného programu kontrolovala - stejně jako teď v Řecku.

Byla to tehdy pro portugalské obyvatelstvo bezpochyby tvrdá léta. Cesty k sanaci státních financí byly tehdy stejné jako dnes v Řecku: propouštění ve státním aparátu, krácení sociálních výdajů. Ovšem - výsledek je takový: podpůrný program mohl být v roce 1014 ukončen, Portugalsko se od té doby může samo financovat na volném trhu. V tomtéž roce Portugalsko dosáhlo růstu ekonomiky o téměř jedno procento - to znamená, že recese byla překonána. Poprvé po celých desetiletích Portugalsko dosáhlo přebytku v obchodní bilanci. Nezaměstnanost poklesla z 18 procent na 13 procent.

Ano, životní úroveň v Portugalsku ještě zdaleka nedosáhla úrovně před vypuknutím krize. Ale vše hovoří pro to, že onen tvrdý úsporný a ozdravný program "Trojky" zabral, a že portugalská ekonomika se začíná zvedat.

V každém případě je možno konstatovat: ten úsporný program Trojky v žádném případě nezahnal portugalskou ekonomiku do záhuby. Měl svou zcela racionální logiku, a už po třech letech začíná přinášet své ovoce.

Vojtěch Klusáček - Brno

Středa, 29.Července 2015, 00:26:19

Asi největším vítězstvím neoliberálů je vytvoření obecně sdíleného přesvědčení, že základní závěry jedné jediné ekonomické školy a o ní se opírající politicko-ekonomické ideologie, nejsou když ne ideologie, tak alespoň na kontextu systému velmi závislá tvrzení, nýbrž "ekonomická racionalita". Asi jako před pár stoletími byla "astronomická racionalita", že je Země placka, Slunce vzejde na východě, uchyceno na modré nebeské báni se odkutálí na západ, tam opět zapadnuvše. V jistém kontextu i toto bylo naprosto očividné, racionalita tehdejší doby.

Rozhodně se nedá říct, že by kapitalismus zahrnoval jen hry s nulovým součtem. Především stimulace technického pokroku mezi ně nepatří, ačkoli jsou autoři zpochybňující, že by to specifická vlastnost kapitalismu. Rovněž se nedá zpochybnit, že je Německo nyní hospodářsky na špici, rovněž jako některé jiné země, třeba jmenované Portugalsko, dosáhly vlivem úsporného programu významného zlepšení, alespoň co se makročísel týče.

Jenže tohoto bylo dosaženo právě v jedné z těch her s nulovým součtem. Ať Agenda 2000 a nasedající Harz IV, ať škrtací program v Portugalsku, nakonec měl za cíl a dosáhl stlačení nákladů na pracovní sílu. V celkovém kontextu nevytvořil ani jedno pracovní místo navíc, pouze nějaký počet existujících přetáhl z okolních zemí, kde jsou náklady na pracovní sílu najednou relativně vyšší, kde ještě stále neseškrtali. Ne nadarmo se takováto strategie v žargonu říká strategie ožebrač svého souseda.

Vzniklý nárůst produkce není možný udat na vnitřním trhu. Logicky, byl dosažen snížením nákladů na pracovní sílu, tím či oním způsobe snížením mezd (dávek, důchodů), které tvoří gros kupní síly. Víc zboží na nižší kupní sílu, je potřeba mít přebytek kam exportovat. Nejenže taková strategie potřebuje jiné země se stále ještě dražší pracovní silou, nýbrž i tytéž země, kde stále ještě neuškrtili poptávku. Strategie "vyexportuj se z krize", dosahováním čistých obchodních přebytků a přebytků běžného účtu - v případě Německa v poměru k HDP mimochodem ještě podstatně vyšší, než u Číny. Jenže když je někdo čistý exportér, musí být někde čistý importér, přinejmenším zákon Lavoisier-Lomonosova zachování hmoty a energie, na rozdíl od té vaší ekonomické racionality platí.

Pochopitelně je v německé veřejnosti zakořeněno přesvědčení - když nám utáhli šrouby, když my jsme se museli, uskromnit, ať se uskromní i na jihu. Velmi šikovně využívané přesvědčení, celou německou vládnoucí graniturou. A velmi pochopitelné - německá veřejnost, zaměstnanci, důchodci, z tohoto a tímto způsobem hospodářského oživení nic nemá. Na jejich úkor je dosaženo, na úkor jejich škrcených platů a zabezpečení, oni jsou rovněž na straně ztrátových v této hře s nulovým součtem. Není úplně jednoduché si uvědomit, že jakmile uškrtí poptávkovou stranu celá Evropa, svoje mzdy, sociální zabezpečení, nebudou tu mít sami ani předharzovské staré mzdy a sociální stát, ani ten hospodářský Aufschwung nyní.

Požadavek - dělejte to jako Německo (Portugalsko, Pobaltí), tam to funguje -je zcestný. Přesněji řečeno, nekorektní extenze z mikro- na makroúroveň. To co prospívá jednotlivci, jednomu, nebo málo aktérům, nemohou udělat všichni naráz. To je podstata her s nulovými součty, vítězná strategie aplikovaná všemi, vede akorát tak k paradoxu divadelního hlediště. "Vyexportuj se z krize" a "konkuruj svému sousedu plánovitým snížením mzdového a sociálního standardu" jsou typické hry s nulovým součtem. Pro Německo samotné se vyplácí, nepochybně celkově, v makročíslech, vzkvétá. Tolik ekonomická racionalita, byť racionalita predátora. Požadovat totéž od ostatních zemí, přestává být racionální i v tomto úzkém pohledu.

Vojtěch Klusáček - Brno

Středa, 29.Července 2015, 00:34:27

Německo s jihem Evropy hraje další dvě hry s nulovým součtem navíc, tj. hry můj zisk - tvá ztráta.

Síla eura je zprůměrována přes celou eurozónu. Pro Německo je euro měkké, způsobem neodpovídajícím jeho hospodářské síle, nijak nezasloužený bonus k láci exportů navíc. Pro jih eurozóny zase neúměrně tvrdé, exporty ztěžující.

Vlivem krize na jihu Evropy - Německem navíc účinně prodlužované a vynucovanou politikou škrtů prodlužované, jsou dluhopisy jižních zemí drahé, s vysokými úrokovými měrami, považované za rizikové. Což recipročně působí zájem investorů o německé dluhopisy jakožto bezpečné,tlačící úrokové sazby a náklady na obsluhu německého státního dluhu níž, než by odpovídalo reálné hospodářské situaci bez prohlubované krize na jihu.

Jen na tomto vydělalo Německo podle odhadů od začátku krize, od přelomu let 07/08, kolem 190 mld euro.

Vojtěch Klusáček - Brno

Středa, 29.Července 2015, 00:44:3

Té základní bolesti kapitalismu, že nedokáže absorbovat veškeré pracovní síly, veškerý produkční potenciál, všechny volné investiční prostředky, německý přístup nijak neřeší. Pouze přerozděluje do zemí, které jsou momentálně na chvostě závodu na dno. Ba zhoršuje, se stlačováním celkové poptávkové síly.

Opět se pokusím obrátit pohled na Japonsko - rozvinutá exportní země, s rekordním veřejným dluhem přes 200 % HDP. Otázka není, že si to může dovolit. Důležité je, že si to dovolovat musí - aby, vzdor své efektivnosti a celkové převaze exportu nad importem, si udrželo alespoň nějaký hospodářský růst, tedy nezaměstnanost na nějaké rozumné míře.

A když Japonsko musí - Evropa ne?

Josef Poláček - Manuální pracovník

Středa, 29.Července 2015, 12:41:40

Pane Klusáčku, pokud Vašim vývodům dobře rozumím, tak kdyby všechny země si ve své ekonomice udělaly pořádek po vzoru Německa, zhroutila by se v důsledku toho veškerá světová ekonomika.

Vojtěch Klusáček - Brno

Středa, 29.Července 2015, 13:31:17

Další newspeak, koukám. Stlačování nákladů na pracovní sílu, vnitřní devalvaci, se říká udělat si pořádek v ekonomice.

Když se v hledišti divadla jeden postaví, budou jej bolet nohy, na oplátku uvidí podstatně líp. Někteří za ním uvidí zas podstatně hůř. Když přiměje všechny ostatní se postavit, dělejte to jako já, udělejte si pořádek v prioritách, nebuďte tak pohodlní, odříkáním k lepšímu výhledu - uvidí v důsledku všichni stejně jak před tím než se postavili, dokonce i on sám - akorát nohy budou bolet všechny.

Vojtěch Klusáček - Brno

Středa, 29.Července 2015, 23:39:25

Ovšem máte pravdu. Udělat si všechny země - omezme se klidně jen na Evropu, většina evropské produkce je i v Evropě kupována a spotřebována - pořádek v hospodářství á la Německo - vnitřní devalvace, vyrovnaný rozpočet cestou výdajové redukce a automatické další škrty při nedosažení fiskálního cíle - dojde k typickému paradoxu spořivosti, jak popisoval Keynes. Přinejmenším k zhroucení poptávky (všichni osekali mzdy a sociální zajištění,všude tím poklesla kupní síla), vedoucí k ekonomice chornicky stagnující s epizodami propadů, s chodem hluboko pod potenciálním produktem a vysokou nezaměstnaností. Navíc s o to obtížnějším dosahováním i těch stanovených fiskálních cílů, vyrovnaných rozpočtů. Tak jak koneckonců známe z Evropy 30. let 20. století, kde se vlády vesměs staraly pouze o vyrovnané rozpočty., nebo z Británie po návratu ke zlatému standardu po I. světové válce.

Německo a pár dalších zemí se z krize vyexportovat může, všichni v žádném případě - někdo ty exporty musí kupovat. Vznešeněji, dialektika rozdílu mezi řešením pro jednoho aktéra a snaze jej aplikovat na všechny.

120912_0006

Blažena Švandová - Brno

Nerozumím situaci s Řeckem Čtvrtek, 30.Července 2015, 10:32:6

Proč Řecko? Už když se v r. 2011 začlo mluvit o půjčkách a vypukly nepokoje v ulicích v Řecku napadlo mne, že boháči chtějí koupit zemi (zejména ostrovy) v Řecku, aby Řecko připravili o bohatství, které má. Ano, v Řecku není ani nerostné bohatství, ani průmysl, snad jen zemědělství, ale ani to není nijak na výši. Hlavní příjem má Řecko z cestovního ruchu. Turisté se kochají krásami řeckých ostrovů a přicházejí se poklonit místům, kde vznikala moderní civilizace.
Tahle myšlenka by vysvětlovala, proč se mluví o bankrotu právě v Řecku, jemuž k dluhům dopomohly podvodné účty a prý i Goldmann Sachsa proč ne ve Šanělsku a Portugalsku, a daleko méně v Itálii, i když všude tam jsou hospodářské problémy přece podobné. Ale vyhrotilo se to jen v Řecku. Proč? Řecko je drahokam, který chybí bankéřům v truhlici.

Co je mi vysloveně záhadou, je chování řeckých elit. Musí být ještě nemorálnější než ty naše elity (vyjma Varoufakise a jemu podobných, ale pokud jde o Tsiprase, tak nevím). V článku zde, teď ho nemohu dohledat, bylo napsáno, že od r. 2011 byli bohatí zdaněni o 10%, ale běžní Řekové o více než 300%. Tak o čem to svědčí? O obrovské úplatnosti řeckých politických elit. A samozřejmě o tom, co tu píše pan Klusáček. Dluhy mají zaplatit běžní Řekové, ale ekonomika nemá z čeho nastartovat. A navíc, k potvrzení mé myšlenky, je tu zřízen fond (ve Švýcarsku či v Athénách), který má Řekům prodávat půdu pod nohama! Zisk z turismu ve vlastní zemi budou mít zatížen platbou za nájem dříve své vlastní země.

Nemám žádné iluze o morálce bohatých bankéřů a jim přisluhujících politiků.

Ja

Honza Macháček - chemik, Neratovice

PIGS Pátek, 31.Července 2015, 07:10:25

Řecko musí škrtat, říká nám propaganda vítězů, škrty všem ostatním pomohly. Slyšel jsem tuhle pohádku o Irsku, Josef Poláček se tu ohání Portugalskem. V češtině jsem naneštěstí žádný kritický rozbor těchto lží nenašel, Ilona Švihlíková píše poslední dobou hlavně o Číně, ale v angličtině se něco o tom, jak je to s úspěchem škrtů doopravdy, najít dá.

Záchranu Portugalska podle Josefa Poláčka nazval Paul Krugman v květnu 2013 noční můrou: http://krugman.blogs.nytimes.com/2013/05/27/nightmare-in-portugal/ Škrtům podlehla většina rodinných firem, které dlouhá léta tvořily páteř portugalského hospodářství. A jak skvělé je současné makroekonomické zotavení Portugalska, když si nadnárodní korporace rozebraly trosky jeho hospodářství, aby vydělávaly na laciné pracovní síle? BBC se ptá: Kam se poděli všichni ti mladí lidé? http://www.bbc.co.uk/programmes/p02wyftk „Záchrana‟ Portugalska vyhnala každého, kdo mohl utéct.

A může se vůbec Řecko makroekonomicky „zachránit‟ vyštváním své mládeže a zbídačením těch, kterým se utéct nepodaří? Simon Wren-Lewis na Mainly Macro porovnává Řecko s Irskem: http://mainlymacro.blogspot.co.uk/2015/07/ireland-and-greece.html Ukazuje, že řecké hospodářství se narozdíl od irského ani v makroekonomických číslech nezotavuje a nezotaví. Jednak jsou řecké škrty, už ty provedené před nástupem Syrizy, hlubší než irské a poškodily řecké hospodářství mnohem hůř, za druhé je řecká ekonomika méně otevřená než irská a exportéry toužící po levné pracovní síle láká obtížněji, a za třetí Trojka vnutila Řecku vedle zbídačení obyvatelstva, které zlevnilo pracovní sílu, zároveň zvýšení daní, které výrobu na export naopak prodražuje a efekt levné pracovní síly ruší.

Heather Stewart v Guardianu porovnala Řecko s Portugalskem, Irskem a Španělskem, a došla k závěr, že PIS jsou si hodně podobné, ale G se od nich zásadně liší: http://www.theguardian.com/business/2015/jul/18/dublin-lisbon-madrid-beaten-bailout-no-comfort-athens Přináší svědectví irského odboráře, že makroekonomické zotavení jde na účet občanů, a ti budou jeho následky ještě dlouho trpět. Dokumentuje hospodářské výsledky Irska, Španělska a Portugalska tažené exportem a upozorňuje, že zrovna Portugalsko, které padlo do oka Josefu Poláčkovi, to má se svým exportním zotavením hodně nejisté. Především však argumentuje, že Řecko je v mnohem horší situaci, protože má nejen horší podmínky pro výrobu na export, ale také mnohem horší dluh. Na základě údajů Mezinárodního měnového fondu charakterizuje dluhy Irska, Španělska a Portugalska jako v zásadě zvladatelné, zatímco Řecky jako naprosto nezvladatelný. Cituje ekonoma, který vidí rozdíl už v původu dluhů: Irsko se zadlužilo až záchranou bank, ve Španělsku a Portugalsku praskla bublina nemovitostí, zatímco Řecko bylo vlákáno do dluhové pasti po vstupu do eurozóny nabídkou levných půjček — které následně zdražily.

Martin Pleva - pedagog, Brno

Opět není odborně co dodat k příspěvku p. Macháčka Pátek, 31.Července 2015, 09:00:30

Ale co mě nepřestává fascinovat a popouzet, je naprostý cynismus a ztráta obyčejné slušné lidskosti u posledního příspěvku J. Poláčka.

Rozeberme si ta skandální trvzení: Portugalsko si (prý) vzalo úvěry na investice a rozhýbání růstu - a tím se zadlužilo. A pak musely přijít (dle Poláčka samého) tvrdé reformy. Ponechme teď stranou, zda je to věcně pravda, ale podívejme se, na jaký způsob myšlení Poláček přistoupil. Aha, takže chtít investovat a rozhýbat ekonomiku je nějaký zločin? Zločin, za který musejí trpět běžní Portugalci? Čím se provinili?

A v čem má spočívat ta úspěšnost? V tom, že životní úroveň Portugalců (sám Poláček tvrdí) není ani na předkrizové úrovni (po tolika letech!)? Co tedy mají obyčejní lidé v Portugalsku z těch "úžasných úspěchů"? (O žádné úspěchy se pravděpodobně nejedná, protože přebytek obchodní bilance může být způsobem prudkým poklesem poptávky na vnitřním trhu v důsledku škrtů, a tudíž poklesem dovozů).

Víte, p. Poláčku, já nechci žít ve světě, kde "ekonomické úspěchy" jsou možné jen na úkor obyvatelstva, kde obyčejní lidé platí za chyby finančníků, realitních makléřů a zkorumpovaných politiků. Já nechci žít ve světě, kde se vyhlašuje, že není jiná alternativa, a kde v důsledku zmíněné politky zcela logicky stále narůstá rozdíl mezi bohatými a chudými.
Vy v takovém světě žít chcete a aktivně jej hájíte. Asi se máte extrémně dobře - anebo vám zkrátka vymyli mozek.

Pavel Kolařík - informatik, Mnichov

Ano, je to tak Pátek, 31.Července 2015, 10:18:39

T. Tožička: "Pokud tedy dnes někdo mluví o možnosti řešení dluhu Řecka vystoupením z Eurozóny je úplně mimo. Pokud to říká někdo z politiků, pohybuje se na hranici zločinného spiknutí"

Ano, přesně to je případ Janise Varoufakise. A podle včerejší zprávy už to řeší orgány činné v trestním řízení.

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pátek, 31.Července 2015, 12:50:57

Pane Macháčku, jste si skutečně zcela jistý, že to vymírání portugalských farem a odchody portugalské mládeže do zahraničí zapříčinila opravdu až teprve ta opatření pro ozdravení portugalské ekonomiky - a nikoli ta k r i z e samotná?

Opravdu si nedokážete představit, jak by asi Portugalcům bylo dneska, kdyby se ta záchranná opatření nepodnikla, a Portugalsko se nadále potácelo v hluboké krizi?

Josef Poláček - Manuální pracovník

Pátek, 31.Července 2015, 12:54:31

Takže, pane Klusáčku, podle Vašeho podání veškerá německá ekonomika žije prakticky už jenom z toho, že jako upír vysává poslední zbytky krve z neduživé řecké ekonomiky. (A až se Řecko definitivně zhroutí - pak zároveň s ním se zhroutí i Německo, neboť už nebude mít koho vysávat.)

Německá ekonomika tedy podle Vás nemá žádnou vlastní substanci, nevytváří žádné reálné ekonomické hodnoty, a jenom permanentně parazituje na jiných. - Skutečně svérázný pohled na jednu z nejrobustnějších ekonomik na této planetě...

Vojtěch Klusáček - Brno

Sobota, 1.Srpna 2015, 01:02:26

Ne, čtěte pořádně. Formální vysokoškolské vzdělání máte, porozumění psanému textu bystě měl být schopen.

Pro vložení příspěvku musíte být zaregistrováni a přihlášeni.