Vrátí se osvědčený systém přidělování příspěvku na péči?

Andrea Cerqueirová

Poslanci napříč všemi sněmovními stranami, kromě TOP 09, předložili novelu zákona o sociálních službách, která vrací stav zákona do doby před někdejším ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem.

Deset stávajících životních situací, na základě kterých je přidělován příspěvek na péči pro lidi s postižením, by se mohlo v budoucnu rozšířit na šestatřicet. Počítá s tím novela zákona o sociálních službách, kterou předložila poslankyně Jana Hynková (Úsvit) spolu s kolegy ze všech sněmovních stran, vyjma TOP 09.

Navrhované změny dvou paragrafů zákona o sociálních službách vrací jejich obsah do doby před změnami provedenými Parlamentem v rámci takzvaných úsporných balíčků, prosazených někdejším ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem (TOP 09).

„Současné platné znění se z hlediska osob žádajících o příspěvek na péči neosvědčilo, mnoha osobám pobírajícím tuto dávku byl příspěvek snížen, nebo dokonce odebrán, a to nikoliv proto, že by se změnil-zlepšil jejich zdravotní stav a způsobilost, ale proto, že v rámci nového systému ‚jsou administrativně považováni’ za soběstačnější, než ve skutečnosti jsou,“ uvádí důvodová zpráva návrhu.

„Noví žadatelé o příspěvek na péči jsou v mnoha případech zařazeni do nižšího stupně závislosti na pomoci druhé osoby, než umožňují jejich skutečné možnosti zvládat základních životní potřeby,“ dodávají předkladatelé. Na problém dlouhodobě upozorňoval Nadační fond Kateřiny Klasnové a Jaroslava Petrouše KlaPeto, který ve Sněmovně uspořádal i seminář.

Na semináři zaznělo například to, že malé dívce trpící dětskou mozkovou obrnou byl přiznán příspěvek na péči ve výši pouhých 800 korun, což se rovná prvnímu stupni postižení. Posudkový lékař totiž konstatoval, že nemá výrazné problémy s komunikací či se stravováním. „To se může zdát na první pohled, bez pomoci se neobejde takřka v žádné situaci,“ uvedla její matka.

Ředitel odboru sociálních služeb Ministerstva práce a sociálních věcí David Pospíšil v rámci semináře prohlásil, že ministerstvo chystá komplexní novelizaci, která by měla být účinná od roku 2017. Sněmovna se ale nejprve bude zabývat návrhem Hnykové a spol., ke kterému v nejbližší době vydá stanovisko vláda.

Pod návrhem jsou spolu s Hnykovou podepsáni také Marek Černoch, Karel Fiedler (oba Úsvit), Miroslava Strnadová (ČSSD), Radka Maxová, Zdeněk Soukup (oba ANO), Vít Kaňkovský (KDU-ČSL), Adolf Beznoska (ODS), Marta Semelová, Hana Aulická Jírovcová a Alena Nohavová (všechny KSČM).