S ohledem na pondělní rozhodnutí Ústavního soudu k pětiprocentní uzavírací klauzuli pro vstup do Evropského parlamentu se Strana zelených rozhodla vzít zpět podnět k jejímu zrušení. Ten vloni podala k Nejvyššímu správnímu soudu.

„Vzhledem k respektování nálezu Ústavního soudu, předvídatelnému výsledku jednání Nejvyššího správního soudu v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu a snaze zbytečně nezatěžovat soud, budou zelení usilovat o zrušení uzavírací klauzule úpravou legislativy,“ uvedla strana, která v současnosti disponuje svými zástupci pouze v Senátu, v tiskovém prohlášení

Ústavní soud v pondělí zamítl návrh Nejvyššího správního soudu na zrušení ustanovení uzavírací klauzule ve volbách do Evropského parlamentu. Odlišné stanovisko k výroku a odůvodnění nálezu si vyhradili soudci Vojtěch Šimíček, Kateřina Šimáčková a Milada Tomková.

Nejvyšší správní soud podal návrh na zrušení pětiprocentní uzavírací klauzule pro volby do Evropského parlamentu v souvislosti s řízením na vyslovení neplatnosti volby kandidátů Tomáše Zdechovského a Miroslava Poche v loňských volbách do Evropského parlamentu.

„Rozhodnutí Ústavního soudu o zachování pětiprocentní hranice pro vstup do Evropského parlamentu respektujeme, ale náš názor je i nadále odlišný. Stanovisko Ústavního soudu ostatně nebylo jednomyslné a tři ze soudců se s nálezem neztotožnili,“ připomněla předsedkyně zelených Jana Drápalová.

„Rozhodnutí o existenci uzavírací klauzule je podle soudu čistě na politicích a v EU ji využívá asi jen polovina zemí. V posledních letech je členskými státy spíše rušena, než zaváděna. Proto i my budeme usilovat o její zrušení změnou legislativy,“ doplnila předsedkyně Strany zelených.

Podle Ústavního soudu není prvotním právním základem uzavírací klauzule v zákoně o volbách do Evropského parlamentu, jež váže postup politických subjektů do skrutinia pro rozdělení mandátů na zisk alespoň 5 % z celkového počtu odevzdaných platných hlasů, Ústava České republiky, nýbrž právo Evropské unie.

„To omezení volebního práva vnitrostátními předpisy připouští za předpokladu, že nebude celkově dotčen poměrný charakter volebního systému,“ uvedla tisková mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.

Zdůraznila také, že pětiprocentní klauzule je mechanismem, který má usnadnit konsensuální způsob řešení politických konfliktů. Bez uzavírací klauzule by podle ní mohlo docházet v důsledku příchodu nepočetných, programově úzce zaměřených a svým reálným vlivem okrajových politických subjektů k oslabení integračních stimulů.

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 by bez uzavírací klauzule postačoval pro získání jednoho mandátu volební zisk Strany zelených ve výši 3,77 % hlasů. Naopak zisk Úsvitu přímé demokracie, kterému svůj hlas dalo 3,12 % voličů, by již k získání mandátu nestačil.

„Vzhledem k jednadvaceti mandátům, přiděleným rozhodnutím Evropské rady České republice, je jistý integrační prvek dán právě již v existenci tohoto faktického prahu. I kdyby tedy umělá uzavírací klauzule vůbec nebyla, měly by reálnou šanci na zisk mandátu toliko ty strany, které by obdržely cca 3,5% hlasů,“ uzavřela Sedláčková.

Podle Strany zelených ale ve volbách do Evropského parlamentu nejde o vytvoření většiny pro sestavení vlády. „Umělá pětiprocentní hranice vytváří nerovnost mezi váhou hlasu voličů. Zatímco padesát tisíc hlasů stačilo ke zvolení jednoho lidoveckého europoslance, ani sedmapadesát tisíc hlasů voličů zelených nestačí k tomu, aby jejich zástupce usedl v parlamentu. Hlas jednoho voliče má tak úplně jinou váhu, než hlas voliče jiného.“

Senátorka zvolená s podporou zelených Eliška Wagnerová pak připomíná, že český veřejný prostor nepřeje malým stranám dlouhodobě. „Názor na malé strany je tady historicky už utvářen od těch devadesátých let jako negativní,“ tvrdí Wagnerová.