Ekologické organizace z České republiky, Rakouska a Bruselu ve společné výzvě oslovily krátce před zahájením Evropského jaderného fóra, které začíná v úterý v Praze, premiéra Bohuslava Sobotku, který nad akcí převzal záštitu. Upozorňují jej na stinné stránky jaderné energetiky v podobě ekonomických rizik pro spotřebitele elektrické energie, stále neřešený problém jaderného odpadu i nové otázky jaderné bezpečnosti vycházející z technologického stárnutí reaktorů.

České i mezinárodní organizace, které se dlouhodobě věnují otázkám budoucnosti energetiky, považují za klíčové téma možných dotací pro nové jaderné reaktory, o kterých uvažuje po Velké Británii také české ministerstvo průmyslu. Vyzvaly proto premiéra Bohuslava Sobotku, aby česká vláda dala již nyní jasné a závazné stanovisko, ve kterém odmítne garantované výkupní ceny pro případné další jaderné reaktory.

Po vládě i Evropské komisi žádají prosazování úplné implementace bezpečnostních opatření vyplývajících ze zátěžových testů jaderných elektráren. Pokud by se uvažovalo o prodloužení životnosti jaderných reaktorů přes projektovanou — v České republice jde o Dukovany, tak pouze s podmínkou posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) včetně přeshraničního.

Provozovatelé jaderných elektráren by podle ekologů měli nést plnou odpovědnost za škody, které případně způsobí. „Evropská komise i jednotlivé země by se proto měly co nejdříve domluvit na sjednocující úpravě dnes roztříštěných režimů úmluv (Pařížské a Vídeňské) o občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody,“ uvedly organizace.

Zároveň upozorňují, že národní plány nakládání s vyhořelým jaderným palivem a dalšími radioaktivními odpady musí projít transparentní veřejnou debatou a že je třeba, aby národní legislativa dostatečně respektovala zájmy obyvatel, kterým by případná úložiště navždy změnila budoucnost.

„Předseda vlády by měl na místo výletů do Dukovan nebo na jaderná fóra podpořit kritickou debatu o jaderné energetice. Jen tak se může Česká republika připravit na budoucí problémy se stárnoucími a dožívajícími jadernými reaktory a především se vyhnout nutnosti masivně dotovat výstavbu a provoz jaderných reaktorů,“ uvedl Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.

Edvard Sequens ze sdružení Calla pak upozorňuje, že Česká republika využívá neexistujícího evropského režimu pro odpovědnost provozovatelů za škody po havárii. ČEZ by tak uhradil škody jen do výše osmi miliard korun. „To chceme změnit stejně jako chybějící společenskou debatu o řešení problému vyhořelého jaderného paliva,“ zdůrazňuje Sequens.

„Bez nezávislého vyhodnocení rizik reálně hrozí,“ doplňuje Sedlák, „že na další české jaderné reaktory budou muset spotřebitelé připlatit v budoucnu tisíce miliard korun,“ uvádí jeden z hlavních důvodů společné výzvy Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.“