Holandsko vyzývá NATO k úsilí o svět bez jaderných zbraní
Petr JedličkaV době, kdy Severoatlantická aliance jedná o setrvání důležitého holandského kontingentu v Afghánistánu, vyzývá nizozemská vláda NATO, aby „učinilo vše pro odstranění nukleárních zbraní ze světa“.
Holandský ministr zahraničí v demisi Maxime Verhagen pojede na dubnový summit NATO v Estonsku s netypickým mandátem: vyjednat, aby Severoatlantická aliance „učinila vše pro odstranění nukleárních zbraní ze světa“. V pátek 26. února ho tím pověřila vláda. Stalo se tak na ministrovu vlastní žádost necelý týden poté, co kvůli neshodám nad angažmá holandských vojáků v Afghánistánu vypověděla kabinetu důvěru sociálně-demokratická Strana práce (SP).
Podle většiny nizozemských médií je Verhagenova iniciativa spíše jen gesto. Skutečně závažný mandát navrhovala právě SP: ministr se měl v Alianci zasadit o jednostranné jaderné odzbrojení. To však křesťansko-demokratické strany CDA a CU odmítly. Maxime Verhagen poté nabídl obecnější, a tedy více významovou formulaci, jež byla vposledku schválena.
Podle rozhlasové stanice Radio Netherlands Worldwide se přesto lze na summitu určitého pohybu dočkat. NATO dnes totiž jedná s Balkenendeho vládou o setrvání alespoň části holandského kontingentu v afghánské provincii Uzurgán. Afghánská válka je v Nizozemí krajně nepopulární. A pokud chtějí křesťansko-demokratické strany Alianci vyhovět — což se dá předpokládat, když kvůli tomu nechaly padnout vládu — a zároveň uspět v červnových volbách, musejí ochotu k válce něčím vyvážit.
Verhagenova iniciativa je součástí dlouhodobějších snah umírněného bloku v NATO o snižování mezinárodního napětí. Spolu s kolegy z Belgie, Německa, Norska a Lucemburska podepsal Verhagen kupříkladu minulý týden dopis generálnímu tajemníkovi Aliance Andersi Foghu Rasmussenovi, v němž se požaduje, aby se „jaderná politika NATO vyvíjela v souladu se situací ve světě, kde bezpečnost vzrůstá“.
NATO by se tak mělo odzbrojováním na estonském summitu přinejmenším zabývat.